Text 11
Sloka 11
Texto
Verš
ity upāmantrito rājñā
guṇānukathane hareḥ
hṛṣīkeśam anusmṛtya
prativaktuṁ pracakrame
ity upāmantrito rājñā
guṇānukathane hareḥ
hṛṣīkeśam anusmṛtya
prativaktuṁ pracakrame
Palabra por palabra
Synonyma
sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī dijo; iti — así pues; upāmantritaḥ — siendo pedido; rājñā — por el rey; guṇa-anukathane — en describir los atributos trascendentales del Señor; hareḥ — de la Personalidad de Dios; hṛṣīkeśam — el amo de los sentidos; anusmṛtya — recordando debidamente; prativaktum — solo para responder; pracakrame — ejecutó los preparativos.
sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; iti — takto; upāmantritaḥ — požádán; rājñā — králem; guṇa-anukathane — o popis transcendentálních vlastností Pána; hareḥ — Osobnosti Božství; hṛṣīkeśam — Pána smyslů; anusmṛtya — náležitě vzpomínal; prativaktum — aby odpověděl; pracakrame — vykonal předběžné věci.
Traducción
Překlad
Sūta Gosvāmī dijo: Cuando de ese modo el rey le solicitó a Śukadeva Gosvāmī que describiera la energía creativa de la Personalidad de Dios, él recordó entonces sistemáticamente al amo de los sentidos [Śrī Kṛṣṇa], y, para responder debidamente, habló de la siguiente manera.
Sūta Gosvāmī řekl: Když byl Śukadeva Gosvāmī králem požádán, aby popsal tvůrčí energii Osobnosti Božství, začal systematicky vzpomínat na Pána smyslů (Śrī Kṛṣṇu) a aby správně odpověděl, promluvil následovně:
Significado
Význam
Mientras los devotos del Señor dan discursos y describen los atributos trascendentales del Señor, no piensan que pueden hacer algo independientemente. Ellos creen que solo pueden hablar lo que les induce a hablar el Señor Supremo, el amo de los sentidos. Los sentidos del ser individual no son suyos propios; el devoto sabe que esos sentidos le pertenecen al Señor Supremo, y que pueden ser debidamente utilizados cuando se emplean para servicio del Señor. Los sentidos son instrumentos, y los elementos son ingredientes, todos provistos por el Señor; en consecuencia, cualquier cosa que un individuo pueda hacer, hablar, ver, etc., se encuentra únicamente bajo la dirección del Señor. El Bhagavad-gītā (15.15) confirma esto: sarvasya cāham hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Nadie puede actuar libre e independientemente, y por eso siempre se debe buscar el permiso del Señor para actuar, comer o hablar; y, por la bendición del Señor, todo lo que un devoto hace está más allá de los principios de los cuatro defectos típicos del alma condicionada.
Když oddaní Pána přednášejí a popisují transcendentální vlastnosti Pána, nemyslí si, že mohou dělat něco nezávisle. Chápou, že mohou říkat jedině to, co jim vnukne Nejvyšší Pán, vládce smyslů. Smysly individuální bytosti nejsou její vlastní — oddaný ví, že tyto smysly patří Nejvyššímu Pánovi a že mohou být správně využity tehdy, když budou zaměstnány ve službě Pánu. Smysly jsou jako nástroje a hmotné prvky jsou jako materiál, a obojí nám poskytuje Pán, takže vše, co člověk dělá, říká, vidí atd., spadá vždy pod Pánovo řízení. Bhagavad-gītā (15.15) to potvrzuje: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca. Nikdo nemůže jednat volně a nezávisle, a proto vždy, když chceme něco dělat, jíst či říkat, bychom se měli ucházet o svolení Pána. Díky Jeho požehnání je vše, co oddaný dělá, prosté čtyř nedostatků, které jsou typické pro podmíněnou duši.