Skip to main content

Text 19

Sloka 19

Texto

Verš

śva-viḍ-varāhoṣṭra-kharaiḥ
saṁstutaḥ puruṣaḥ paśuḥ
na yat-karṇa-pathopeto
jātu nāma gadāgrajaḥ
śva-viḍ-varāhoṣṭra-kharaiḥ
saṁstutaḥ puruṣaḥ paśuḥ
na yat-karṇa-pathopeto
jātu nāma gadāgrajaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

śva — un perro; viṭ-varāha — el cerdo de aldea que come excremento; uṣṭra — el camello; kharaiḥ — y por los asnos; saṁstutaḥ — muy elogiado; puruṣaḥ — una persona; paśuḥ — animal; na — nunca; yat — de él; karṇa — oído; patha — senda; upetaḥ — alcanzado; jātu — en cualquier momento; nāma — el santo nombre; gadāgrajaḥ — el Señor Śrī Kṛṣṇa, el que libra de todos los males.

śva — psem; viṭ-varāha — vesnickým prasetem, které jí výkaly; uṣṭra — velbloudem; kharaiḥ — a oslem; saṁstutaḥ — chválen; puruṣaḥ — člověk; paśuḥ — zvíře; na — nikdy; yat — jeho; karṇa — ucho; patha — cesta; upetaḥ — dosáhne; jātu — někdy; nāma — svaté jméno; gadāgrajaḥ — Pán Kṛṣṇa, osvobozující od všeho zla.

Traducción

Překlad

Los hombres que son como los perros, los cerdos, los camellos y los asnos, alaban a aquellos hombres que nunca escuchan las narraciones de los pasatiempos trascendentales del Señor Śrī Kṛṣṇa, el que libra de todo mal.

Lidé, kteří jsou jako psi, prasata, velbloudi a osli, chválí ty, kdo se vyhýbají naslouchání o transcendentálních zábavách Pána Śrī Kṛṣṇy—Pána, který osvobozuje od všeho zla.

Significado

Význam

A menos que a la generalidad de las personas se las eduque de un modo sistemático para que alcancen un nivel de vida superior en valores espirituales, dichas personas no son más que animales, y en este verso se las ha puesto específicamente en el mismo nivel que a los perros, los cerdos, los camellos y los asnos. La moderna educación universitaria prácticamente lo prepara a uno para adquirir una mentalidad perruna con la cual acepte el servicio de un amo superior. Después de concluir una mal llamada educación, las supuestas personas educadas van de puerta en puerta como los perros, llenando solicitudes en busca de algún empleo, y en la mayoría de los casos son echadas después de informárseles que no hay vacantes. Así como los perros son animales insignificantes que sirven al amo fielmente por unas migajas de pan, así mismo el hombre sirve fielmente a un amo sin recibir suficientes remuneraciones.

Pokud obyčejní lidé nejsou systematicky připravováni zakládat svůj život na vyšších duchovních hodnotách, nejsou o nic lepší než zvířata a v tomto verši jsou přirovnáni k psům, prasatům, velbloudům a oslům. Moderní vysoká škola prakticky připravuje studenta na to, aby získal psí mentalitu, s níž pak slouží většímu pánu. Po ukončení takzvaného vzdělání chodí takzvaně vzdělaní lidé jako psi ode dveří ke dveřím žádat o nějakou službu, ale většinou jsou vyhnáni s tím, že pro ně není místo. Psi jsou bezvýznamná zvířata, která slouží pánovi věrně za kus chleba, a stejně tak i lidé slouží věrně svému pánovi, aniž by dostávali náležitou odměnu.

Se dice que las personas que no hacen discriminación en lo referente a los alimentos y que comen toda clase de basura, son como los cerdos. Los cerdos están muy apegados a comer excremento. Así que, el excremento es una clase de alimento para un determinado tipo de animal. E incluso las piedras son los comestibles de un determinado tipo de animal o pájaro. Pero el ser humano no está hecho para comer de todo o cualquier cosa; él está hecho para comer granos, verdura, frutas, leche, azúcar, etc. La carne animal no es para el ser humano. Para masticar alimentos sólidos, el ser humano tiene un determinado tipo de dientes que sirven para cortar frutas y verduras. El ser humano está dotado de cuatro dientes caninos como una concesión hecha para aquellas personas que insisten en comer carne a toda costa. Por todos es conocido que lo que es comida para un hombre es veneno para otro. Se espera que los seres humanos ingieran los remanentes de comidas ofrecidas al Señor Kṛṣṇa, y el Señor acepta alimentos de la categoría de las hojas, las flores, las frutas, etc. (Bg. 9.26). Como lo prescriben las Escrituras Védicas, al Señor no se le ofrece ninguna clase de carne animal. Por lo tanto, el ser humano está destinado a comer un determinado tipo de comida. Él no debe imitar a los animales para obtener supuestos valores vitamínicos. En consecuencia, se dice que una persona que no hace discriminaciones en cuanto al comer, es como un cerdo.

Lidé, kteří nerozlišují v jídle a jedí jakékoliv odpadky, jsou přirovnáni k prasatům. Prasata velice ráda jí výkaly — i výkaly jsou tedy pro určitá zvířata potravou. Dokonce i kameny jsou potravou pro určité druhy zvířat a ptáků. Člověk však nemá jíst cokoliv — jeho potravou je obilí, zelenina, ovoce, mléko, cukr atd. Zvířecí potrava není určená pro lidskou bytost. Člověk má určité druhy zubů pro žvýkání tuhé potravy a pro kousání ovoce a zeleniny. Má také dva špičáky, což je koncese pro ty, kteří chtějí jíst zvířecí potravu za každou cenu. Každý ví, že co je pro jednoho potravou, může být pro druhého jedem. Od lidí se očekává, že budou přijímat zbytky potravy nabídnuté Pánu Śrī Kṛṣṇovi, a Pán přijímá pokrmy připravené z listů, květin, ovoce atd. (Bg. 9.26). Vedy jasně říkají, že Pánu nelze nabízet zvířecí potravu. Člověk tedy má jíst pouze určité druhy jídla. Nemá napodobovat zvířata, jen aby získal takzvané vitamínové hodnoty. Ten, kdo nerozlišuje, co je k jídlu a co ne, je v tomto verši přirovnán k praseti.

El camello es una clase de animal que se complace en comer espinas. Se dice que una persona que quiere disfrutar de la vida familiar o de la vida mundana de supuesto disfrute, es como un camello. La vida materialista está llena de espinas, por lo cual uno solo debe vivir según el método prescrito de las regulaciones védicas, únicamente para sacar el mejor provecho de una mala compra. Uno mantiene la vida en el mundo material chupando su propia sangre. El disfrute de la vida sexual es el punto central de la atracción que se siente por el disfrute material. Disfrutar de la vida sexual significa chuparse la sangre, y no hay mucho más que explicar en relación con esto. El camello también se chupa su propia sangre mientras mastica las ramas espinosas. Las espinas que el camello come le cortan la lengua, haciendo que le empiece a manar sangre dentro de la boca. Las espinas, mezcladas con la sangre fresca le producen un cierto sabor al necio camello, y él disfruta, pues, con un falso placer, del asunto de comer espinas. De forma similar, los grandes magnates de negocios, los industriales que trabajan muy duro para ganar dinero de diferentes maneras y por medios dudosos, comen los espinosos resultados de sus acciones mezclados con su propia sangre. Por lo tanto, el Bhāgavatam ha clasificado entre los camellos a estos enfermos sujetos.

Velbloud je zvíře, které si libuje ve žvýkání trnů. K němu je přirovnán člověk, který si chce užívat takzvaného požitku v rodinném nebo světském životě. Materialistický život je plný trnů a člověk by měl žít pouze podle předepsaných védských pravidel, aby co nejlépe využil své špatné situace. Život v hmotném světě se zachovává za cenu vlastní krve. Nejpřitažlivějším druhem hmotného požitku je sex. Užívat si sexu je totéž jako sát si vlastní krev, a k tomu není třeba nic dodávat. Velbloud také saje vlastní krev, když žvýká trnité výhonky. Trny mu propichují jazyk a ústa se mu plní krví. Hloupému velbloudovi tyto trny smíchané s čerstvou krví velice chutnají a jsou pro něho oblíbeným zdrojem zvráceného požitku. Stejně tak velcí obchodní magnáti a průmyslníci, kteří velice těžce pracují, aby si různými pochybnými způsoby vydělali peníze, pojídají trnité plody své práce smíchané s vlastní krví. Bhāgavatam proto řadí tyto nemocné lidi do jedné skupiny s velbloudy.

El asno es un animal célebre como el tonto más grande de todos, incluso entre los animales. El asno trabaja muy duro y lleva cargas de gran peso, sin sacar provecho para sí mismo **. Por lo general, el asno es utilizado por el lavandero, cuya posición social no es muy respetable. Y la cualidad característica del asno es que está muy acostumbrado a ser pateado por el sexo opuesto. Cuando el asno mendiga una relación sexual, es pateado por el sexo débil, mas, no obstante, sigue a la hembra en pos de su placer sexual. Así pues, un hombre que está dominado por su mujer, se dice que es como el asno. La generalidad de la gente trabaja mucho, especialmente en la era de Kali. En esta era el ser humano está dedicado de hecho al trabajo del asno, llevando pesadas cargas y conduciendo ṭhelā y rickshaws***. El supuesto avance de la civilización humana ha ocupado al ser humano en el trabajo del asno. Los obreros de las grandes fábricas y talleres también están dedicados a ese trabajo pesado, y después de trabajar mucho durante el día, el pobre obrero tiene que ser pateado de nuevo, esta vez por el sexo bello, no solo en aras del disfrute sexual, sino también por muchos asuntos hogareños.

Osel je zvíře, které je i mezi zvířaty proslulé svojí hloupostí. Pracuje ze všech sil a nosí velice těžké náklady, aniž by z toho měl nějaký zisk.*Osla obvykle zaměstnává pradlák (člověk, který se živí praním prádla), jehož společenské postavení není příliš úctyhodné. A zvláštní charakteristikou osla je, že je velice zvyklý na kopance od svých partnerek. Když se osel domáhá pohlavního styku, dostává od něžného pohlaví mnoho kopanců, ale přesto svoji partnerku vytrvale následuje, aby dosáhl sexuální rozkoše. Muž pod pantoflem své ženy se proto podobá oslovi. Obyčejní lidé, zvláště ve věku Kali, pracují velice těžce. V tomto věku se člověk skutečně zaměstnává prací osla a nosí těžké náklady nebo tahá ṭhely a rikši. Takzvaný rozvoj lidské civilizace zaměstnává lidskou bytost v práci osla. Dělníci ve velkých továrnách a dílnách dřou celý den jako oslové a potom ještě sklízí kopance od něžného pohlaví, nejen proto, aby mohli mít sex, ale i proto, že je čeká mnoho domácích povinností.

Así que, la categorización que el Śrīmad-Bhāgavatam hace del hombre común que carece de toda iluminación espiritual, ubicándolo en la sociedad de los perros, los cerdos, los camellos y los asnos, no es en absoluto una exageración. Los líderes de esas ignorantes masas de gente puede que se sientan muy orgullosos de ser adorados por ese gran número de perros y cerdos, pero eso no es muy halagador. El Bhāgavatam declara abiertamente que, aunque una persona sea un gran líder de esa clase de perros y cerdos disfrazados de hombres, si no siente agrado en ser iluminado en lo referente a la ciencia de Kṛṣṇa, semejante líder es también un animal, y nada más. Puede que se lo designe como un animal fuerte y poderoso, o como un animal grande, pero en opinión del Śrīmad-Bhāgavatam nunca se le da un lugar en la categoría de los hombres, por su atea forma de ser. O, en otras palabras, esos ateos líderes de perros y hombres cerdos son animales más grandes, con las cualidades de los animales en una mayor proporción.

Když tedy Śrīmad-Bhāgavatam zařazuje obyčejného člověka, který nemá duchovní poznání, do kategorie psů, prasat, velbloudů a oslů, není to žádné přehánění. Vůdci takových nevědomých lidí mohou být velice pyšní na to, že je uctívá tolik psů a prasat, ale to není příliš lichotivé. Bhāgavatam otevřeně prohlašuje, že i když je někdo velikým vůdcem takových psů a prasat převlečených za lidi, pokud nemá žádnou touhu pochopit vědu o Kṛṣṇovi, je také zvířetem a ničím víc. Může být označen jako mocné a silné zvíře nebo jako “velké zvíře”, ale podle Śrīmad-Bhāgavatamu ho na základě jeho ateistické povahy nelze nikdy považovat za člověka. Tito bezbožní vůdci psů a prasat v lidské podobě jsou jen větší zvířata, u kterých se zvířecí vlastnosti projevují v ještě větší míře.

* Lidský život je určen pro kultivaci vyšších hodnot. Tento život se nazývá arthadam neboli “to, co může přinést něco hodnotného”. A co je v životě největší hodnotou? Je to návrat domů, zpátky k Bohu, jak je uvedeno v Bhagavad-gītě (8.15). Své osobní jednání musíme zaměřit na náš návrat zpátky k Bohu. Osel nezná svůj vlastní zájem a pracuje velice těžce jen pro druhé. Člověk, který pracuje velice těžce jen pro druhé a zapomíná na svůj osobní zájem, který může naplnit jen v lidské životní podobě, je přirovnán k oslu. V Brahma-vaivarta Purāṇě se říká:

aśītiṁ caturaś caiva
lakṣāṁs tāñ jīva-jātiṣu
bhramadbhiḥ puruṣaiḥ prāpyaṁ
mānuṣyaṁ janma-paryayāt
tad apy abhalatāṁ jātaḥ
teṣām ātmābhimāninām
varākāṇām anāśritya
govinda-caraṇa-dvayam

Lidský život je tak důležitý, že i polobozi z vyšších planet se někdy ucházejí o lidské tělo na této Zemi, protože jedině v lidském těle je možné jít snadno zpátky k Bohu. Pokud někdo obdržel takové důležité tělo a přesto se nesnaží obnovit svůj ztracený věčný vztah s Govindou, Pánem Kṛṣṇou, je to blázen, který zapomněl, co je v jeho vlastním zájmu. Tuto lidskou životní podobu je možné získat postupným procesem evoluce z jednoho hmotného těla do druhého v cyklu 8 400 000 životních druhů. Nešťastný člověk, který zapomíná, jak vyjímečné příležitosti k naplnění svého vlastního zájmu se mu dostalo, se zapojuje do mnoha iluzorních činností, například aby zlepšil postavení druhých jako vůdce hnutí za politickou rovnoprávnost nebo za hospodářský rozvoj. Usilovat o politickou rovnoprávnost nebo hospodářský rozvoj není nic špatného, ale neměli bychom zapomínat na skutečný cíl života — všechny tyto lidumilné činnosti musí napomáhat našemu návratu k Bohu. Ten, kdo to neví, je přirovnán k oslu, který jen pracuje pro druhé, aniž by měl na mysli jejich nebo své vlastní dobro.