Skip to main content

Text 7

Sloka 7

Texto

Verš

ābhāsaś ca nirodhaś ca
yato ’sty adhyavasīyate
sa āśrayaḥ paraṁ brahma
paramātmeti śabdyate
ābhāsaś ca nirodhaś ca
yato ’sty adhyavasīyate
sa āśrayaḥ paraṁ brahma
paramātmeti śabdyate

Palabra por palabra

Synonyma

ābhāsaḥ — la manifestación cósmica; ca — y; nirodhaḥ — y su terminación; ca — también; yataḥ — de la fuente; asti — es; adhyavasīyate — se manifiestan; saḥ — Él; āśrayaḥ — fuente; param — el Supremo; brahma — Ser; Paramātmā — la Superalma; iti — así pues; śabdyate — llamado.

ābhāsaḥ — vesmírný projev; ca — a; nirodhaḥ — a jeho ukončení; ca — také; yataḥ — ze zdroje; asti — je; adhyavasīyate — projevuje se; saḥ — On; āśrayaḥ — rezervoár; param — Nejvyšší; brahma — Bytost; paramātmā — Nadduše; iti — takto; śabdyate — nazývaný.

Traducción

Překlad

El Supremo, quien es célebre como el Ser Supremo o el Alma Suprema, es la fuente suprema de la manifestación cósmica, y también su depósito y su terminación. Por ello, Él es el Manantial Supremo, la Verdad Absoluta.

Svrchovaný Celek, který je oslavován jako Nejvyšší Bytost nebo Nejvyšší Duše, je nejvyšším zdrojem vesmírného projevu, jeho rezervoárem i příčinou jeho ukončení. Je tedy Svrchovaným Zřídlem, Absolutní Pravdou.

Significado

Význam

Como se explica en el mismo comienzo del Śrīmad-Bhāgavatam: janmādy asya yataḥ, vadanti tat tattva-vidas tattvaṁ yaj jñānam advayan/brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate, son sinónimos de la fuente suprema de todas las energías, denominada Parama-brahma, Paramātmā o Bhagavān. La palabra iti que se usa aquí, en este verso, completa los sinónimos, y, así pues, se refiere a Bhagavān. Esto habrá de explicarse más en los versos posteriores, pero este Bhagavān en fin de cuentas significa el Señor Kṛṣṇa, debido a que el Śrīmad-Bhāgavatam ya ha aceptado a Kṛṣṇa como la Suprema Personalidad de Dios. Kṛṣṇas tu bhagavān svayam. La fuente original de todas las energías, o el summum bonum, es la Verdad Absoluta, que se denomina Parama-brahma, etc., y Bhagavān es la última palabra en Verdad Absoluta. Incluso entre los sinónimos de Bhagavān tales como Nārāyaṇa, Viṣṇu y Puruṣa, la última palabra es Kṛṣṇa, como se confirma en el Bhagavad-gītā: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate, etc. Además de esto, el Śrīmad-Bhāgavatam es la representación del Señor Kṛṣṇa, como una encarnación sonora del Señor.

Na samotném počátku Śrīmad-Bhāgavatamu je uvedeno, že synonyma pro nejvyšší zdroj všech energií jsou janmādy asya yataḥ, vadanti tat tattva-vidas tattvaṁ yaj jñānam advayam / brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate — Parambrahman, Paramātmā nebo Bhagavān. Slovo iti, použité v tomto verši, stojí také na konci synonym a zdůrazňuje Bhagavāna. To bude podrobněji vysvětleno v dalších verších, ale slovo Bhagavān z konečného hlediska označuje Pána Kṛṣṇu, neboť ve Śrīmad-Bhāgavatamu jsme již četli, že Nejvyšší Osobností Božství je Kṛṣṇa. Kṛṣṇas tu bhagavān svayam. Původní zdroj všech energií, summum bonum, je Absolutní Pravda, která se nazývá Parambrahman atd. a Bhagavān je konečným aspektem Absolutní Pravdy. A mezi synonymy pro Bhagavāna, jako je Nārāyaṇa, Viṣṇu a Puruṣa, je posledním aspektem slovo Kṛṣṇa, jak potvrzuje Bhagavad-gītā: ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate. Śrīmad-Bhāgavatam je navíc zastoupením Pána Kṛṣṇy jako Jeho zvuková inkarnace.

kṛṣṇe sva-dhāmopagate
dharma-jñānādibhiḥ saha
kalau naṣṭa-dṛśām eṣaḥ
purāṇārko ’dhunoditaḥ
kṛṣṇe sva-dhāmopagate
dharma-jñānādibhiḥ saha
kalau naṣṭa-dṛśām eṣaḥ
purāṇārko 'dhunoditaḥ

(Bhāg. 1.3.43)

(Bhāg. 1.3.43)

Así pues, como conclusión general, el Señor Kṛṣṇa es la fuente última de todas las energías, y la palabra Kṛṣṇa significa eso. Y para explicar a Kṛṣṇa o la ciencia de Kṛṣṇa, se ha preparado el Śrīmad-Bhāgavatam. En el Primer Canto del Śrīmad-Bhāgavatam, esa verdad queda indicada en las preguntas y respuestas de Sūta Gosvāmī y grandes sabios tales como Śaunaka, y en los capítulos primero y segundo del Canto se explica eso. En el tercer capítulo se encuentra más explícito este asunto, y en el cuarto capítulo se encuentra aún más explícito. En el Segundo Canto se hace énfasis adicional en que la Verdad Absoluta es la Personalidad de Dios, y se señala al Supremo Señor Kṛṣṇa. El resumen del Śrīmad-Bhāgavatam en cuatro versos, tal como lo hemos discutido ya, es un compendio. La expresión final de esta Suprema Personalidad de Dios queda confirmada por Brahmā en su Brahma-saṁhitā, al decir īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ. Eso mismo se concluye en el Tercer Canto del Śrīmad-Bhāgavatam. En los Cantos Décimo y Undécimo del Śrīmad-Bhāgavatam se explica detalladamente todo el tema. Al hablar de los cambios de los manus o manvantaras, tales como el Svāyambhuva-manvantara y el Cākṣuṣa-manvantara, según se discute en los Cantos Tercero, Cuarto, Quinto, Sexto y Séptimo del Śrīmad-Bhāgavatam, se señala al Señor Kṛṣṇa. En el Octavo Canto, el Vaivasvata-manvantara explica indirectamente el mismo asunto, y en el Noveno Canto se encuentra el mismo significado. En el Duodécimo Canto se explica lo mismo de un modo adicional, específicamente en relación con las diferentes encarnaciones del Señor. Así pues, del estudio de todo el Śrīmad-Bhāgavatam se concluye que el Señor Śrī Kṛṣṇa es el summum bonum último, o la fuente última de toda energía. Y de acuerdo con los grados de los adoradores, puede que se den diferentes indicaciones acerca de la nomenclatura a usar, como Nārāyaṇa, Brahmā, Paramātmā, etc.

Všechna písma tedy docházejí k závěru, že Pán Kṛṣṇa je původním zdrojem všech energií, a to je význam slova “Kṛṣṇa”. Śrīmad-Bhāgavatam byl sestaven právě proto, aby lidem objasnil vědu o Kṛṣṇovi. V prvním zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu je tato pravda naznačena v otázkách velkých mudrců, vedených Śaunakou, a odpovědích Sūty Gosvāmīho, popsaných v první a druhé kapitole. Ve třetí kapitole je toto téma dále rozvedené a ještě podrobněji o něm pojednává čtvrtá kapitola. Druhý zpěv dále zdůrazňuje, že Absolutní Pravdou je Osobnost Božství, a naznačuje, že touto Osobností je Nejvyšší Pán Kṛṣṇa. Shrnutí Śrīmad-Bhāgavatamu ve čtyřech verších, které jsme již rozebírali, je zhuštěnou esencí. Svrchovanost Nejvyšší Osobnosti Božství potvrzuje Brahmā ve své Brahma-saṁhitě slovy īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ, a stejně tak i třetí zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu. Celé téma je podrobně rozvedeno v desátém a jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Odkazy na Pána Kṛṣṇu najdeme i ve třetím, čtvrtém, pátém, šestém a sedmém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, kde se popisují výměny Manuů v různých periodách jako je Svāyambhuva- manvantara a Cākṣuṣa-manvantara. Osmý zpěv rozvádí tentýž námět nepřímo ve spojení s Vaivasvata-manvantarou a podobný obsah má devátý zpěv. Ve dvanáctém zpěvu je totéž vysvětleno dále, zvláště v souvislosti s různými inkarnacemi Pána. Ze studia celého Śrīmad-Bhāgavatamu tedy plyne závěr, že Pán Śrī Kṛṣṇa je konečné summum bonum neboli nejvyšší zdroj veškeré energie. Lidé nazývají toto summum bonum různými jmény podle úrovně svého uctívání: Nārāyaṇa, Brahmā, Paramātmā atd.