Skip to main content

Texto 2

Sloka 2

Texto

Verš

śrotavyādīni rājendra
nṛṇāṁ santi sahasraśaḥ
apaśyatām ātma-tattvaṁ
gṛheṣu gṛha-medhinām
śrotavyādīni rājendra
nṛṇāṁ santi sahasraśaḥ
apaśyatām ātma-tattvaṁ
gṛheṣu gṛha-medhinām

Palabra por palabra

Synonyma

śrotavya-ādīni — materia para oír; rājendra — ¡oh, emperador!; nṛṇām — de la sociedad humana; santi — hay; sahasraśaḥ — cientos y miles; apaśyatām — de los ciegos; ātma-tattvam — conocimiento acerca del ser, la verdad suprema; gṛheṣu — en casa; gṛha-medhinām — de personas demasiado inmersas en lo material.

śrotavya-ādīni — náměty k naslouchání; rājendra — ó králi; nṛṇām — lidské společnosti; santi — jsou; sahasraśaḥ — stovky a tisíce; apaśyatām — slepých; ātma-tattvam — poznání o vlastním já, konečná pravda; gṛheṣu — v domě; gṛha-medhinām — lidí příliš zabředlých ve hmotě.

Traducción

Překlad

Aquellas personas que se hallan sumidas en lo material, como están ciegas en lo referente al conocimiento acerca de la verdad suprema, tienen mucho de qué oír en la sociedad humana, ¡oh, emperador!

Ó králi, v lidské společnosti mají ti, kteří příliš zabředli do hmoty a kteří jsou slepí k poznání konečné pravdy, mnoho námětů k naslouchání.

Significado

Význam

En las Escrituras reveladas se dan dos denominaciones para referirse a la vida del casado. Una es gṛhastha, y la otra es gṛhamedhī. Los gṛhasthas son aquellos que viven con la esposa y los hijos, pero de un modo trascendental, para así llegar a la perfecta comprensión de la verdad suprema. Los gṛhamedhīs, sin embargo, son aquellos que viven únicamente para beneficio de los familiares, ya sea en sentido extendido o centralizado, y que, por consiguiente, envidian a los demás. La palabra medhī indica envidia de otros. Como los gṛhamedhīs están interesados únicamente en asuntos familiares, sin duda que sienten envidia de los demás. Así pues, un gṛhamedhī no tiene buenas relaciones con otro gṛhamedhī, y, en forma extendida, una comunidad, sociedad o nación, no tiene buenas relaciones con otra, pues el interés de cada una de ellas es egoísta. En la era de Kali, todos los casados se envidian entre sí, porque están ciegos en lo que se refiere al conocimiento acerca de la verdad suprema. Ellos tienen muchas cosas de qué oír —cosas políticas, científicas, sociales, económicas, etc.—, pero debido a un escaso acopio de conocimiento, hacen a un lado la cuestión de las principales desdichas de la vida, es decir, las desdichas del nacimiento, la muerte, la vejez y las enfermedades. En verdad, la vida humana está hecha para buscar una solución final al nacimiento, la muerte, la vejez y las enfermedades, pero los gṛhamedhīs, ilusionados por la naturaleza material, olvidan todo lo referente a la autorrealización. La solución final a los problemas de la vida es ir de vuelta al hogar, de vuelta a Dios, y así, tal como se afirma en el Bhagavad-gītā (8.16), se eliminan las desdichas de la existencia material: el nacimiento, la muerte, la vejez y las enfermedades.

Život hospodáře je ve zjevených písmech charakterizován dvěma termíny — gṛhastha a gṛhamedhī. Gṛhasthové jsou ti, kteří žijí se ženou a dětmi společně, ale žijí transcendentálně, t.j. tak, aby realizovali konečnou pravdu. Gṛhamedhīové jsou naproti tomu ti, kteří žijí v užším nebo širším smyslu pouze pro prospěch členů své rodiny, a tím pádem závidí ostatním. Slovo medhī naznačuje závist vůči ostatním. Gṛhamedhīové, kteří se zajímají pouze o rodinné záležitosti, nevyhnutelně závidí druhým. Proto jeden gṛhamedhī nemívá dobré vztahy s druhým gṛhamedhīm a v rozšířené podobě se jeden spolek, společnost nebo národ neshoduje s protějškem svého sobeckého zájmu. Ve věku Kali si všichni hospodáři navzájem závidí, protože jsou slepí k poznání konečné pravdy. Chtějí slyšet, co je nového v politice, vědě, společnosti, ekonomice atd., ale mají tak omezené poznání, že otázky ohledně základního životního utrpení — zrození, smrti, stáří a nemoci — nechávají bez povšimnutí. Lidský život je přitom určený k tomu, aby jednou provždy vyřešil zrození, smrt, stáří a nemoci. Ale gṛhamedhīové podlehli iluzi hmotné přírody a na všechno, co se týká seberealizace, úplně zapomněli. Konečným řešením životních problémů je jít zpátky domů, zpátky k Bohu a tím se podle Bhagavad-gīty (8.16) odstraní utrpení hmotného bytí neboli zrození, nemoc, stáří a smrt.

El proceso de ir de vuelta al hogar, de vuelta a Dios, consiste en oír hablar del Señor Supremo y de Su nombre, forma, atributos, pasatiempos, enseres y variedades. La gente necia no lo sabe. Esa gente quiere oír hablar algo acerca del nombre, la forma, etc., de todo lo temporal, y no sabe cómo utilizar en aras del bien máximo esa propensión a oír. Desencaminados como lo están, también crean algunas escrituras falsas acerca del nombre, la forma, los atributos, etc., de la Verdad Suprema. Uno no debe, pues, volverse un gṛhamedhī, para simplemente existir envidiando a los demás; uno debe volverse un verdadero cabeza de familia conforme a las disposiciones de las Escrituras.

Cesta zpátky domů, zpátky k Bohu, vede přes naslouchání příběhům o Nejvyšším Pánu a Jeho jménu, podobě, vlastnostech, zábavách, příslušenství a Jeho rozmanitosti. Bláhoví lidé to však nevědí. Chtějí slyšet o jménech, tvarech atd. všech dočasných věcí, a nevědí, jak by tento svůj sklon k naslouchání mohli využít pro konečné dobro. Zcela pomýlení pak sepisují vlastní nepravá písma o jménu, podobě a vlastnostech konečné pravdy. Z člověka se tedy nemá stávat gṛhamedhī, který bude žít jen proto, aby záviděl ostatním. Má se z něho stát skutečný hospodář podle příkazů zjevených písem.