Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Texto

Verš

kṛtāgasaṁ taṁ prarudantam akṣiṇī
kaṣantam añjan-maṣiṇī sva-pāṇinā
udvīkṣamāṇaṁ bhaya-vihvalekṣaṇaṁ
haste gṛhītvā bhiṣayanty avāgurat
kṛtāgasaṁ taṁ prarudantam akṣiṇī
kaṣantam añjan-maṣiṇī sva-pāṇinā
udvīkṣamāṇaṁ bhaya-vihvalekṣaṇaṁ
haste gṛhītvā bhiṣayanty avāgurat

Palabra por palabra

Synonyma

kṛta-āgasam — que había cometido una insolencia; tam — a Kṛṣṇa; prarudantam — con actitud llorosa; akṣiṇī — Sus ojos; kaṣantam — frotándose; añjat-maṣiṇī — el cosmético negro de cuyos ojos se extendía, mezclado con las lágrimas, por toda Su cara; sva-pāṇinā — con Su propia mano; udvīkṣamāṇam — a quien madre Yaśodā veía en aquella actitud; bhaya-vihvala-īkṣaṇam — en cuyos ojos se reflejaba el sufrimiento debido al temor que sentía por Su madre; haste — de la mano; gṛhītvā — tomando; bhiṣayantī — madre Yaśodā Le amenazaba; avāgurat — y de ese modo Le reprendió con mucha suavidad.

kṛta-āgasam — který dělal, co neměl; tam — Kṛṣṇovi; prarudantam — jemuž bylo do pláče; akṣiṇī — své oči; kaṣantam — mnoucí si; añjat-maṣiṇī — z jehož očí se černé líčidlo slzami rozmazalo po celém obličeji; sva-pāṇinā — vlastní rukou; udvīkṣamāṇam — jehož matka Yaśodā viděla v tomto stavu; bhaya-vihvala-īkṣaṇam — jenž měl v očích zoufalý pohled vyvolaný strachem ze své matky; haste — za ruku; gṛhītvā — poté, co Ho chytila; bhiṣayantī — matka Yaśodā Mu hrozila; avāgurat — a tak Ho velice mírně pokárala.

Traducción

Překlad

Viéndose atrapado por madre Yaśodā, Kṛṣṇa sintió muchísimo temor y reconoció la insolencia cometida. Ella, al mirarle, vio que estaba llorando y que, al frotarse los ojos con las manos, el cosmético negro que realzaba Sus ojos se mezclaba con las lágrimas y se extendía por toda Su cara. Madre Yaśodā, tomando a su hermoso hijo de la mano, Le dio una suave reprimenda.

Poté, co matka Yaśodā Kṛṣṇu dostihla, dostal ještě větší strach a přiznal, že dělal, co neměl. Když se na Něho dívala, viděla, že pláče. Slzy se mísily s černým líčidlem kolem Jeho očí, a jak si mnul oči rukama, rozmazal si ho po celém obličeji. Matka Yaśodā chytila svého nádherného syna za ruku a začala Ho mírně kárat.

Significado

Význam

Estos tratos entre madre Yaśodā y Kṛṣṇa nos permiten entender la excelsa posición del devoto puro ocupado en el servicio amoroso del Señor. Los yogīsjñānīskarmīs y vedantistas no pueden siquiera acercarse a Kṛṣṇa; tienen que permanecer lejísimos de Él y tratar de entrar en la refulgencia de Su cuerpo, aunque ni siquiera eso pueden conseguir. Los grandes semidioses, como el Señor Brahmā y el Señor Śiva, adoran constantemente al Señor meditando y sirviéndole. Hasta el muy poderoso Yamarāja teme a Kṛṣṇa. Por esa razón, como vemos en la historia de Ajāmila, Yamarāja ordenó a sus seguidores que no osasen siquiera acercarse a los devotos, qué decir de apresarles. En otras palabras, Yamarāja también tiene miedo de Kṛṣṇa y de los devotos de Kṛṣṇa. Sin embargo, ese mismo Kṛṣṇa dependió de madre Yaśodā hasta tal punto que bastó con que ella Le mostrase el palo que llevaba en la mano para que Kṛṣṇa admitiese Su insolencia y Se pusiese a llorar como un niño cualquiera. Madre Yaśodā, por supuesto, no quería ser muy severa con su querido hijo, de modo que enseguida tiró el palo y se limitó a reñir a Kṛṣṇa diciendo: «Ahora Te voy a atar para que no sigas con Tus diabluras. Y por el momento, no podrás jugar con Tus amiguitos». Esto nos muestra la posición del devoto puro en comparación con otros, como los jñānīs, los yogīs y los seguidores de las ceremonias rituales védicas, en lo que se refiere a la naturaleza trascendental de la Verdad Absoluta.

Z těchto příkladů, jak spolu matka Yaśodā a Kṛṣṇa jednali, je zřejmé, jak vznešené je postavení čistého oddaného, který s láskou slouží Pánu. Yogīni, jñānī, karmī a védántisté se ke Kṛṣṇovi nemohou ani přiblížit; zůstávají Mu velice vzdálení a snaží se vstoupit do záře vycházející z Jeho těla, i když ani toho nejsou schopni. Velcí polobozi, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, Pána neustále uctívají meditací a službou. Dokonce i mocný vládce Yamarāja se Kṛṣṇy bojí. Proto-jak se dozvídáme v příběhu o Ajāmilovi-nařídil svým služebníkům, aby se k oddaným ani nepřibližovali, natož pak aby je brali do zajetí. To znamená, že i Yamarāja se bojí Kṛṣṇy a Jeho oddaných. Tentýž Kṛṣṇa však přesto natolik závisel na matce Yaśodě, že když Mu jen pohrozila proutkem, přiznal se, že dělal, co neměl, a začal plakat jako obyčejné dítě. Matka Yaśodā samozřejmě nechtěla své milované dítě příliš trestat, a proto okamžitě proutek zahodila a pouze Kṛṣṇu vyhubovala: “Nyní Tě svážu, abys už nedělal další neplechu. Nějaký čas si teď nebudeš moci ani hrát se svými kamarády.” To ukazuje postavení čistého oddaného oproti jiným, jako jsou jñānī, yogīni a zastánci védských obřadů, ve vztahu k transcendentální povaze Absolutní Pravdy.