Skip to main content

CAPÍTULO 8

KAPITOLA OSMÁ

El Señor Kṛṣṇa manifiesta en Su boca la forma universal

Pán Kṛṣṇa ukazuje ve svých ústech vesmírnou podobu

Presentamos a continuación el resumen del capítulo octavo, donde se describe la ceremonia en que Kṛṣṇa recibió Su nombre. Se habla también de cuando Kṛṣṇa comenzó a andar a gatas, de Sus juegos con las vacas, y de que comió tierra y volvió a mostrar a Su madre la forma universal.

Osmá kapitola obsahuje popis obřadu, při kterém bylo Kṛṣṇovi dáno jméno. Dále líčí, jak Kṛṣṇa lezl po zemi, jak si hrál s kravami a jak jedl hlínu a znovu své matce ukázal vesmírnou podobu.

Un día, Vasudeva hizo llamar a Garga Muni, el sacerdote familiar de la yadu-vaṁśa. Garga Muni visitó entonces la casa de Nanda Mahārāja, quien le dispensó un buen recibimiento y le pidió que diera nombre a Kṛṣṇa y a Balarāma. Garga Muni, por supuesto, recordó a Nanda Mahārāja que Kaṁsa estaba buscando al hijo de Devakī, y le dijo que si la ceremonia era muy suntuosa, no pasaría desapercibida para Kaṁsa, quien sospecharía que Kṛṣṇa era el hijo de Devakī. Nanda Mahārāja pidió entonces a Garga Muni que celebrara la ceremonia sin que nadie lo supiese, y así se hizo. Balarāma, el hijo de Rohiṇī, aumenta la bienaventuranza trascendental de los demás, y, debido a ello, Su nombre es Rāma; y por Su fuerza extraordinaria, se Le llama Baladeva. Porque atrae a los Yadus para que sigan Sus instrucciones, recibe el nombre de Saṅkarṣaṇa. Kṛṣṇa, el hijo de Yaśodā, nació en el pasado con otros colores. Había sido blanco, rojo y amarillo, y esta vez había venido con color negro. Como había sido a veces hijo de Vasudeva, Su nombre es Vāsudeva. Según Sus diversas actividades y cualidades, tiene muchos otros nombres. Después de dar esta información a Nanda Mahārāja, Garga Muni puso fin a la ceremonia de concesión de nombre, aconsejó a Nanda Mahārāja que brindase a su hijo la máxima protección, y se marchó.

Jednoho dne poslal Vasudeva Gargamuniho, rodinného kněze yadu-vaṁśi, do domu Nandy Mahārāje. Nanda Mahārāja ho patřičně přivítal a požádal ho, aby dal Kṛṣṇovi a Balarāmovi jména. Gargamuni mu však připomněl, že Kaṁsa hledá Devakina syna, a řekl, že kdyby obřad vykonal příliš honosně, Kaṁsa by si toho všiml a probudilo by se v něm podezření, že Kṛṣṇa je oním hledaným synem Devakī. Nanda Mahārāja proto Gargamuniho požádal, aby obřad vykonal potají, což také Gargamuni učinil. Jelikož Balarāma, syn Rohiṇī, zvětšuje transcendentální blaženost ostatních, Jeho jméno je Rāma, a pro svou neobyčejnou sílu je nazýván Baladeva. Přivádí Yaduovce k následování svých pokynů, a proto se Mu říká Saṅkarṣaṇa. Kṛṣṇa, syn Yaśody, se dříve zjevil v různých barvách-bílé, červené a žluté-a nyní v černé. Jelikož byl někdy synem Vasudeva, nese jméno Vāsudeva. Má ještě mnoho jiných jmen podle svých různých činností a vlastností. Poté, co Gargamuni Nandu Mahārāje takto poučil a dokončil obřad udílení jména, poradil Nandovi, aby svého syna bedlivě chránil, a potom odešel.

Śukadeva Gosvāmī habló a continuación de cuando los dos niños comenzaron a andar a gatas, dieron Sus primeros pasos, jugaban con las vacas y los terneros, robaban mantequilla y otros productos lácteos, y rompían los potes de yogur. Así comentó muchas travesuras de Kṛṣṇa y Balarāma. La más maravillosa de todas ocurrió cuando los niños que jugaban con Kṛṣṇa se quejaron a madre Yaśodā de que su hijo estaba comiendo tierra. Madre Yaśodā quiso abrir la boca a su hijo, Kṛṣṇa, para comprobar si era cierto y castigarle. Madre Yaśodā adoptaba a veces la actitud de una madre severa, pero al momento siguiente se veía dominada por el amor maternal. Después de explicar todo esto a Mahārāja Parīkṣit, Śukadeva Gosvāmī, a petición del rey, glorificó la buena fortuna de madre Yaśodā y de Nanda. En el pasado, Nanda y Yaśodā habían sido Droṇa y Dharā, quienes, siguiendo la orden de Brahmā, vinieron a la Tierra y tuvieron por hijo a la Suprema Personalidad de Dios.

Śukadeva Gosvāmī dále vylíčil, jak obě děti lezly po zemi, chodily po svých malých nožkách, hrály si s kravami a telátky, kradly máslo a jiné mléčné výrobky a rozbíjely nádoby s máslem. Tak popsal mnoho nezbedností, kterých se Kṛṣṇa a Balarāma dopouštěli. Tou nejpodivuhodnější z nich bylo, když Kṛṣṇovi kamarádi žalovali matce Yaśodě, že Kṛṣṇa jedl hlínu. Matka Yaśodā Mu chtěla otevřít ústa, aby se o tom přesvědčila a mohla Ho pokárat. Někdy se stavěla do role trestající matky a vzápětí ji zaplavila mateřská láska. Poté, co Śukadeva Gosvāmī toto vše Mahārājovi Parīkṣitovi na jeho žádost vyložil, opěvoval štěstí matky Yaśody a Nandy. Ti byli dříve Droṇa a Dharā a na pokyn Brahmy přišli na Zemi a dostali Nejvyšší Osobnost Božství za svého syna.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī dijo: ¡Oh, Mahārāja Parīkṣit!, el sacerdote de la dinastía Yadu, Garga Muni, que era muy elevado en cuanto a austeridades y penitencias, inspirado por Vasudeva, fue a visitar el hogar de Nanda Mahārāja.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó Mahārāji Parīkṣite, Vasudeva pak pobídl Gargamuniho, kněze Yaduovské dynastie, který byl velmi pokročilý v askezi, aby šel navštívit Nandu Mahārāje do jeho domu.
Text 2:
Al ver a Garga Muni de visita en su casa, Nanda Mahārāja se sintió tan complacido que se levantó para recibirle con las manos juntas. Aunque veía a Garga Muni con los ojos, Nanda Mahārāja se daba cuenta de que Garga Muni era adhokṣaja, es decir, no era una persona corriente de las que se ven con los sentidos materiales.
Sloka 2:
Když Nanda Mahārāja spatřil Gargamuniho ve svém domě, měl velkou radost a povstal, aby ho přivítal se sepjatýma rukama. I když ho viděl na vlastní oči, byl si vědom toho, že Gargamuni je adhokṣaja-to znamená, že není obyčejnou osobou, kterou lze vnímat hmotnými smysly.
Text 3:
Después de dar a Garga Muni el recibimiento adecuado, y una vez que le hubo ofrecido un cómodo asiento, Nanda Mahārāja, con palabras amables y sumisas, dijo: Querido señor, tú eres un devoto, y por ello gozas de plenitud en todo. Mi deber, sin embargo, es servirte. Ten la bondad de ordenarme. ¿Qué puedo hacer por ti?
Sloka 3:
Když byl Gargamuni náležitě přivítán jako host a pohodlně usazen, Nanda Mahārāja vlídně a pokorně promluvil: “Můj milý pane, jako oddaný jsi po všech stránkách úplný, ale přesto je mou povinností ti sloužit. Nařiď mi, prosím, co pro tebe mohu udělat.”
Text 4:
¡Oh, mi señor!, ¡oh, gran devoto!, las personas como tú van de un lugar a otro, no para satisfacer sus propios intereses, sino para favorecer a los mezquinosgṛhasthas [personas casadas]. De no ser así, no tienen el menor interés en ir de un lugar a otro.
Sloka 4:
“Ó můj pane, mocný oddaný, osoby, jako jsi ty, se pohybují z místa na místo nikoliv kvůli svým vlastním zájmům, ale kvůli prostomyslným gṛhasthům (hospodářům). Jinak nemají důvod chodit z jednoho místa na druhé.”
Text 5:
¡Oh, gran persona santa!, tú has recopilado el conocimiento astrológico mediante el cual podemos saber cosas nunca vistas del pasado y del presente. Con la fuerza de ese conocimiento, todo ser humano puede conocer las actividades de su vida pasada y el modo en que ese pasado afecta su vida actual. Tú posees ese conocimiento.
Sloka 5:
“Ó velký světče, sestavil jsi astrologické poznání, podle něhož může kdokoliv poznat minulé a současné neviditelné skutečnosti. Díky tomuto poznání může každý člověk vědět, co dělal ve svém minulém životě a jaký to má vliv na jeho současný život. To vše je ti známo.”
Text 6:
Mi señor, tú eres el mejor de los brāhmaṇas, sobre todo porque conoces perfectamente el jyotiḥ-śāstra, la ciencia astrológica. Por esa razón, tú eres de forma natural el maestro espiritual de todos los seres humanos. Así pues, y ya que has tenido la bondad de venir a mi casa, te pido por favor que realices las ceremonias reformadoras para mis dos hijos.
Sloka 6:
“Můj pane, jsi nejlepším z brāhmaṇů, zvláště proto, že jsi dokonale obeznámený s astrologickou vědou (jyotiḥ-śāstrou). Jsi proto přirozeně duchovním učitelem každé lidské bytosti. Proto, když jsi laskavě přišel do mého domu, vykonej prosím očistné obřady pro mé dva syny.”
Text 7:
Garga Muni dijo: Mi querido Nanda Mahārāja, yo soy el guía sacerdotal de la dinastía Yadu. Esto se sabe en todas partes. Por esa razón, si celebro los procesos purificatorios para tus hijos, Kaṁsa les considerará hijos de Devakī.
Sloka 7:
Gargamuni řekl: “Můj milý Nando Mahārāji, já jsem rodinný kněz Yaduovské dynastie. To je všeobecně známo. Kdybych tedy vykonal očistný obřad pro tvé syny, Kaṁsa by Je považoval za syny Devakī.”
Texts 8-9:
Kaṁsa es, a la vez, un gran diplomático y un hombre muy pecaminoso. Él escuchó de labios de Yoga-māyā, la hija de Devakī, que el niño que va a matarle ha nacido ya en otro lugar, y escuchó también que Devakī, en su octavo embarazo, no podía dar a luz una niña. También sabe de tu amistad con Vasudeva. Si además descubre que yo, el sacerdote de la dinastía Yadu, he celebrado este proceso purificatorio, tan pronto como reflexione un poco, sospechará que Kṛṣṇa es el hijo de Devakī y Vasudeva. Entonces podría tomar medidas para matar a Kṛṣṇa, y eso sería catastrófico.
Sloka 8-9:
“Kaṁsa je velký diplomat, ale také velice hříšný člověk. Od Yogamāyi, Devakiny dcery, slyšel, že dítě, které ho má zabít, se již narodilo někde jinde. Slyšel také, že z osmého těhotenství Devakī se nemohla narodit holčička, a ví o tvém přátelství s Vasudevou. Kdyby se tedy doslechl, že jsem já, kněz Yaduovské dynastie, vykonal očistný obřad, mohl by si všechny tyto skutečnosti spojit dohromady a nabýt podezření, že Kṛṣṇa je synem Devakī a Vasudevy. Pak by možná podnikl kroky vedoucí k zabití Kṛṣṇy, a to by bylo neštěstí.”
Text 10:
Nanda Mahārāja dijo: Mi querido gran sabio, si piensas que por celebrar este proceso purificatorio vas a despertar las sospechas de Kaṁsa, lo mejor es que cantes los himnos védicos en secreto y celebres el proceso purificatorio del segundo nacimiento aquí mismo, en la vaquería de mi casa, sin que nadie lo sepa, ni aún mis propios familiares, pues la importancia de ese proceso de purificación es fundamental.
Sloka 10:
Nanda Mahārāja řekl: “Můj milý mudrci, pokud si myslíš, že by tvá účast na tomto očistném obřadu vzbudila v Kaṁsovi podezření, pak recituj védské hymny potají a proveď obřad druhého zrození zde, v chlévě mého domu, aniž by o tom kdokoliv věděl, včetně mých příbuzných. Tento očistný obřad je totiž nezbytný.”
Text 11:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Después de que Nanda Mahārāja le rogase encarecidamente que hiciera lo que él, por su parte, ya deseaba hacer, Garga Muni celebró en un lugar solitario la ceremonia de concesión de nombre para Kṛṣṇa y Balarāma.
Sloka 11:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když byl Gargamuni Nandou Mahārājem takto výslovně požádán, aby udělal to, co si již sám přál udělat, vykonal pro Kṛṣṇu a Balarāmu v ústraní obřad udílení jména.
Text 12:
Garga Muni dijo: Con Sus cualidades trascendentales, este niño, el hijo de Rohiṇī, dará felicidad plena a Sus amigos y familiares, y por ello será conocido con el nombre de Rāma. Como además manifestará una fuerza física extraordinaria, también Le llamarán Bala. Y por unir a dos familias —la de Vasudeva y la de Nanda Mahārāja—, recibirá el nombre de Saṅkarṣaṇa.
Sloka 12:
Gargamuni pravil: “Toto dítě, syn Rohiṇī, bude svými transcendentálními vlastnostmi přinášet veškeré štěstí svým příbuzným a přátelům. Proto se Mu bude říkat Rāma. A jelikož bude projevovat neobyčejnou tělesnou sílu, bude rovněž známý jako Bala. Navíc se bude jmenovat Saṅkarṣaṇa, neboť spojuje dvě rodiny-Vasudevovu rodinu s rodinou Nandy Mahārāje.”
Text 13:
Tu hijo Kṛṣṇa desciende como encarnación en cada milenio. En el pasado adoptó tres colores distintos —blanco, rojo y amarillo—, y ahora ha descendido con un color negruzco. [En otro Dvāpara-yuga, advino (en la forma del Señor Rāmacandra) con el color de un śuka, un loro. Todas esas encarnaciones Se han reunido ahora en Kṛṣṇa].
Sloka 13:
“Tvůj syn Kṛṣṇa se zjevuje jako inkarnace v každém věku. V minulosti měl tři různé barvy-bílou, červenou a žlutou-a nyní se zjevil s načernalou. (V jiné Dvāpara-yuze se zjevil jako Pán Rāmacandra s barvou śuky neboli papouška. Všechny tyto inkarnace se nyní spojily v Kṛṣṇovi.)”
Text 14:
En el pasado, y por diversas razones, este hermoso hijo tuyo nació varias veces como hijo de Vasudeva. Debido a ello, los que son sabios a veces Le dan el nombre de Vāsudeva.
Sloka 14:
“Z mnoha důvodů tento tvůj nádherný syn někdy předtím přišel na svět jako syn Vasudevy. Učení mudrci Ho proto někdy nazývají Vāsudeva.”
Text 15:
Conforme a Sus cualidades y actividades trascendentales, este hijo tuyo tiene muchas formas y muchos nombres. Yo los conozco, pero la gente común no los entiende.
Sloka 15:
“Tento tvůj syn má mnohé podoby a jména podle svých transcendentálních vlastností a činností. Já je znám, ale obyčejní lidé ne.”
Text 16:
Para aumentar la felicidad trascendental de los pastores de vacas de Gokula, este niño siempre hará cosas auspiciosas para ustedes. Y, solo por Su gracia, ustedes superarán toda clase de dificultades.
Sloka 16:
“Toto dítě bude vždy jednat ve váš prospěch, jen aby zvětšilo transcendentální blaženost pastevců Gokuly. A jedině Jeho milostí překonáte všechny nesnáze.”
Text 17:
¡Oh, Nanda Mahārāja!, como vemos en los registros de la historia, siempre que un gobierno irregular e incompetente arrebató el trono a Indra y la gente se vio agobiada y perturbada por los ladrones, este niño descendió para proteger a la gente y permitirles prosperar, sometiendo a los bandidos y ladrones.
Sloka 17:
“Ó Nando Mahārāji, historické záznamy dokládají, že když byl Indra svržen z trůnu a k moci se dostala špatná, neschopná vláda, za níž se lidé stali terčem útoku zločinců, toto dítě se zjevilo, aby lidi ochránilo a umožnilo jim vzkvétat a potlačilo darebáky a zloděje.”
Text 18:
Los demonios [asuras] no pueden hacer daño a los semidioses, que siempre tienen de su parte al Señor Viṣṇu. Del mismo modo, toda persona o grupo de personas que estén apegadas a Kṛṣṇa son sumamente afortunadas. Debido al cariño que sienten por Kṛṣṇa, esas personas no pueden ser vencidas por demonios como los amigos de Kaṁsa [o por los enemigos internos, los sentidos].
Sloka 18:
“Démoni (asurové) nemohou ublížit polobohům, kteří mají Pána Viṣṇua vždy na své straně. Stejně požehnaní jsou všichni jedinci či skupiny, kteří jsou připoutáni ke Kṛṣṇovi. Jelikož Kṛṣṇovi projevují velkou náklonnost, nemohou být nikdy poraženi démony, jako jsou společníci Kaṁsy (nebo vnitřní nepřátelé, smysly).”
Text 19:
Por lo tanto, y en conclusión, ¡oh, Nanda Mahārāja!, este niño tuyo es como Nārāyaṇa. En cualidades trascendentales, opulencia, nombre, fama e influencia, es idéntico a Nārāyaṇa. Debes criar a este niño poniendo el máximo cuidado y prudencia.
Sloka 19:
“Z toho plyne, ó Nando Mahārāji, že toto tvé dítě se vyrovná Nārāyaṇovi svými transcendentálními vlastnostmi, majestátem, jménem, slávou i vlivem. Měli byste Ho všichni vychovávat s velkou péčí a obezřetností.”
Text 20:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī continuó: Después de instruir a Nanda Mahārāja acerca de Kṛṣṇa, Garga Muni regresó a su hogar. Nanda Mahārāja, muy complacido, consideró que gozaba de muy buena fortuna.
Sloka 20:
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co Gargamuni poučil Nandu Mahārāje o Kṛṣṇovi a pak odešel do svého domova, se Nanda Mahārāja velice radoval a pomyslel si, že se mu dostalo veškerého štěstí.
Text 21:
Al poco tiempo, los dos hermanos, Rāma y Kṛṣṇa, comenzaron a andar a gatas por el suelo de Vṛndāvana, apoyándose en las manos y las rodillas, y disfrutando así de Su juego infantil.
Sloka 21:
Zakrátko začali oba bratři, Rāma a Kṛṣṇa, lézt po čtyřech po zemi Vraji a užívat si svých dětských her.
Text 22:
Cuando Kṛṣṇa y Balarāma, ayudándose de la fuerza de Sus piernas, se metían a gatas en los barrizales de bosta y orina de vaca que se formaban en Vraja, Sus movimientos eran como el reptar de las serpientes, y el sonido de Sus campanitas tobilleras era encantador. Muy complacidos con el sonido de las campanitas tobilleras de otras personas, solían seguirlas como si fuesen hacia Sus madres, pero cuando Se daban cuenta de Su error, Se asustaban y regresaban hacia Sus verdaderas madres, Yaśodā y Rohiṇī.
Sloka 22:
Když se Kṛṣṇa a Balarāma, odstrkávající se svýma nožkama, plazili rozbahněnými místy Vraji vytvořenými kravským trusem a močí, připomínali plazící se hady a zvonečky na Jejich kotnících vydávaly okouzlující zvuk. Velmi se jim líbily zvuky nákotníčků jiných lidí, a proto je následovali jako své matky, ale když viděli, že je to někdo jiný, dostali strach a vrátili se ke svým skutečným matkám, Yaśodě a Rohiṇī.
Text 23:
Cubiertos de barro y tierra mezclada con bosta y orina de vaca, los bebés tenían un aspecto muy hermoso, y cuando iban hacia Sus madres, Yaśodā y Rohiṇī Les recogían con mucho cariño, Les abrazaban y Les daban de mamar la leche que fluía de sus senos. Mientras chupaban del pecho materno, los niños sonreían y dejaban ver Sus diminutos dientes. Sus madres, al ver aquellos bellísimos dientes, disfrutaban de gran bienaventuranza trascendental.
Sloka 23:
Nemluvňata, ozdobená bahnem smíchaným s kravským hnojem a močí, vypadala nádherně. Když přilezla ke svým matkám, Yaśodā a Rohiṇī Je s láskou zdvihly ze země, objaly Je a nechaly Je pít mléko vytékající z jejich prsou. Nemluvňata se při pití usmívala, a odhalovala tak své malé zoubky, při pohledu na něž maminky pociťovaly velkou transcendentální blaženost.
Text 24:
En la casa de Nanda Mahārāja, las esposas de los pastores disfrutaban viendo los pasatiempos de los pequeños Rāma y Kṛṣṇa. Los dos bebés solían agarrarse de la cola de los terneros, que Les llevaban a rastras. Al ver aquellos pasatiempos, las gopīs interrumpían sus actividades domésticas y reían y disfrutaban de Sus juegos.
Sloka 24:
Gopī v domě Nandy Mahārāje s potěšením pozorovaly zábavy malého Rāmy a Kṛṣṇy. Někdy se chlapci chytili konců ocasů telátek, a ta Je pak vláčela za sebou sem a tam. Když to ženy uviděly, zanechaly svých domácích povinností a se smíchem si tyto zábavy vychutnávaly.
Text 25:
Madre Yaśodā y Rohiṇī, cuando no podían proteger a sus bebés del peligro que representaban los cuernos de las vacas, el fuego, los monos, los perros, los gatos y otros animales con garras y colmillos, así como de las espinas, las espadas y otras armas que podía haber por el suelo, pasaban una gran ansiedad, y veían trastornadas sus ocupaciones hogareñas. En esas situaciones, mantenían un perfecto equilibrio en el éxtasis trascendental conocido como sufrimiento del cariño material que surgía en sus mentes.
Sloka 25:
Jelikož matka Yaśodā a Rohiṇī nemohly chránit nemluvňata před nebezpečím, jež hrozilo od rohatých krav, ohně, zvířat s ostrými zuby a drápy, jako jsou opice, psi a kočky, a od trnů, dýk a jiných zbraní povalujících se po zemi, prožívaly neustálou úzkost, a to narušovalo jejich domácí práce. Tehdy byly naprosto vyrovnané ve stavu transcendentální extáze známé jako soužení pocházející z mateřské lásky, neboť právě to se probouzelo v jejich myslích.
Text 26:
¡Oh, rey Parīkṣit!, en muy poco tiempo, y sin mayores dificultades, tanto Rāma como Kṛṣṇa dieron Sus primeros pasos en Gokula, sosteniéndose por Sí solos sobre las piernas, sin tener que andar a gatas.
Sloka 26:
Ó králi Parīkṣite, za velmi krátkou dobu začali Rāma i Kṛṣṇa sami snadno chodit po Gokule po vlastních nohách, aniž by museli lézt.
Text 27:
A continuación, el Señor Kṛṣṇa, junto con Balarāma, comenzó a jugar con los demás hijos de los pastores, despertando así la bienaventuranza trascendental de las pastoras.
Sloka 27:
Potom si Pán Kṛṣṇa společně s Balarāmou začali hrát s ostatními dětmi pastevců dobytka, a tak probouzeli transcendentální blaženost pastevkyň.
Text 28:
Al contemplar la muy atractiva inquietud infantil de Kṛṣṇa, todas las gopīs del vecindario, deseosas de escuchar una y otra vez las actividades de Kṛṣṇa, iban a ver a madre Yaśodā y le hablaban de la siguiente manera.
Sloka 28:
Všechny gopī ze sousedství, jež pozorovaly Kṛṣṇovu přitažlivou dětskou neposednost, přicházely za matkou Yaśodou, aby mohly znovu a znovu naslouchat o Kṛṣṇových činnostech. Takto k ní promlouvaly.
Text 29:
«Yaśodā, querida amiga, tu hijo a veces viene a nuestras casas antes de la hora del ordeño, y suelta a los terneros, y cuando nuestros maridos se enfadan, Él simplemente sonríe. A veces Se las ingenia para robarnos el yogur, la mantequilla y la leche; Se pone a comer y a beber, y cuando vienen los monos, lo reparte todo con ellos. Cuando los monos, de tan llena que tienen la barriga, ya no quieren más, tu hijo nos rompe las vasijas. A veces, si en una casa no encuentra la oportunidad de robar mantequilla o leche, Se enfada con los dueños de la casa y, para vengarse, pellizca a los niños pequeños. Cuando se echan a llorar, Kṛṣṇa Se marcha corriendo.
Sloka 29:
“Naše milá přítelkyně Yaśodo, tvůj syn někdy přichází do našich domů pustit telata ještě před dojením krav, a když se pán domu zlobí, tvůj syn se jenom usmívá. Jindy vymyslí nějaký plán, pomocí něhož ukradne lahodný tvaroh, máslo a mléko, které pak jí a pije. Když se seběhnou opice, rozdělí se s nimi, a jakmile mají břicha tak plná, že už víc nemohou, rozbije nádoby. Jestliže někdy nemůže máslo ani mléko z domu ukrást, hněvá se na hospodáře a mstí se tak, že zlobí malé děti štípáním. Když potom děti spustí pláč, Kṛṣṇa odejde.”
Text 30:
«Cuando dejamos la leche y el yogur colgando del techo, a una altura a la que Kṛṣṇa y Balarāma no pueden llegar, Tus hijos Se las arreglan para robarlos apilando varias tarimas de madera y volteando al revés el mortero de moler especias. Sabiendo muy bien qué vasija contiene lo que Les interesa, le abren agujeros. A veces, cuando las gopīs mayores andan atareadas en quehaceres domésticos, Kṛṣṇa y Balarāma Se meten en alguna habitación oscura, iluminándola con las alhajas y piedras preciosas de Sus cuerpos, y aprovechan esa luz para robar.
Sloka 30:
“Když jsou mléko a tvaroh zavěšené vysoko u stropu a Kṛṣṇa a Balarāma na ně nedosáhnou, dostanou se k nim tak, že nanosí hromadu prken a převrátí hmoždíř na drcení koření. Jelikož dobře vědí, co nádoba obsahuje, vydlabají do ní otvory. Zatímco se starší gopī věnují domácím pracem, Kṛṣṇa a Balarāma někdy jdou do tmavé místnosti, osvětlí ji cennými drahokamy a šperky na svých tělech a pomocí tohoto světla tam kradou.”
Text 31:
«Cuando el dueño de la casa atrapa a Kṛṣṇa en una de Sus travesuras y, fingiendo estar muy enfadado, Le dice: "¡Ah, eres un ladrón!", Kṛṣṇa le contesta: "¡Yo no soy ladrón! ¡Ladrón eres tú!". A veces, cuando Se enfada, Kṛṣṇa hace pis y caca en el sitio más limpio de la casa. Pero ahí Le tienes, querida amiga Yaśodā: nuestro experto ladrón está ahora ante ti como si nunca hubiese roto un plato». A veces, cuando todas las gopīs miraban a Kṛṣṇa, Él mostraba una expresión de temor, para que Su madre no Le castigase. Las gopīs, al ver la hermosa cara de Kṛṣṇa, en lugar de reñirle, simplemente disfrutaban de la bienaventuranza trascendental de contemplar Su rostro. Ante aquel divertido espectáculo, madre Yaśodā esbozaba una sonrisa, sin querer castigar a su bendito hijo trascendental.
Sloka 31:
“Když je Kṛṣṇa při svých nezbednostech dopaden, pán domu Mu řekne: ,Ó, tak Ty jsi zloděj!’ a předstírá, že se na Něho hněvá. Kṛṣṇa tehdy odpoví: ,Já nejsem zloděj. Ty jsi zloděj!’ Někdy se v našich domech rozzlobeně vymočí a vykálí na nějaké čisté, uklizené místo. Ale teď, naše milá přítelkyně Yaśodo, tady před tebou tento zkušený zloděj sedí jako nesmírně hodný chlapec.” Stávalo se, že se všechny gopī zadívaly na Kṛṣṇu, který tam seděl s očima plnýma strachu, aby Ho Jeho matka nepotrestala, a když viděly Jeho nádherný obličej, místo kárání se Mu jen dívaly do tváře a vychutnávaly transcendentální blaženost. Matka Yaśodā se nad všemi těmito žerty mírně usmívala a vůbec nechtěla své požehnané transcendentální dítě trestat.
Text 32:
Un día, mientras Kṛṣṇa jugaba con Sus pequeños amigos, entre quienes estaban Balarāma y otros hijos de los gopas, todos Sus compañeros de juego fueron a quejarse a madre Yaśodā. «Madre —dijeron—, Kṛṣṇa ha comido tierra».
Sloka 32:
Jednoho dne, když si Kṛṣṇa hrál se svými malými kamarády-Balarāmou a dalšími syny gopů-přišli všichni za matkou Yaśodou žalovat. Řekli jí: “Matko, Kṛṣṇa jedl hlínu!”
Text 33:
Al escuchar las palabras de los niños que jugaban con Kṛṣṇa, madre Yaśodā, que siempre estaba llena de ansiedad por el bienestar de su hijo, tomó a Kṛṣṇa en brazos y miró en Su boca dispuesta a reñirle. Con una mirada de preocupación, dijo a Kṛṣṇa lo siguiente.
Sloka 33:
Matka Yaśodā si stále dělala starosti o Kṛṣṇovo blaho. Jakmile toto slyšela od Kṛṣṇových přátel, rukama Ho zdvihla, aby se Mu podívala do úst a pokárala Ho. Se strachem v očích pak ke svému synovi promluvila.
Text 34:
Querido Kṛṣṇa, ¿por qué eres tan revoltoso?, ¿por qué has tenido que comer tierra cuando nadie Te veía? Todos Tus amiguitos, con Tu hermano mayor, Balarāma, han venido a quejarse de Ti. ¿Cómo es eso?
Sloka 34:
“Milý Kṛṣṇo, proč jsi tak neposedný, že jíš v ústraní bláto? Řekli mi to na Tebe všichni Tvoji kamarádi, včetně Tvého staršího bratra Balarāmy. Tak jak je to?”
Text 35:
El Señor Śrī Kṛṣṇa contestó: Mi querida madre, Yo no he comido tierra. Los amigos que se han quejado de Mí son unos mentirosos. Si piensas que dicen la verdad, puedes mirar Mi boca y comprobarlo por Ti misma.
Sloka 35:
Pán Śrī Kṛṣṇa odpověděl: “Moje milá maminko, žádné bláto jsem nejedl. Všichni Moji přátelé, kteří na Mě žalují, jsou lháři. Pokud si myslíš, že mluví pravdu, můžeš se Mi přímo podívat do pusy a přesvědčit se sama.”
Text 36:
Madre Yaśodā desafió a Kṛṣṇa: «Si de verdad no has comido tierra, abre bien la boca». En respuesta al desafío de Su madre, y para mostrar los pasatiempos de un niño común, Kṛṣṇa, el hijo de Nanda Mahārāja y Yaśodā, abrió la boca. Aunque sin disturbar el cariño maternal de Yaśodā, la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, que es plenamente opulento, dejó que Su opulencia se manifestase naturalmente, pues Él no pierde esa opulencia en ninguna circunstancia, aunque la manifiesta solo en el momento oportuno.
Sloka 36:
Matka Yaśodā vyzvala Kṛṣṇu: “Jestli jsi žádnou hlínu nejedl, tak otevři pořádně pusu!” Na tuto výzvu své matky otevřel Kṛṣṇa, syn Nandy Mahārāje a Yaśody, ústa, aby tak předvedl zábavy jako lidské dítě. I když Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, jenž v plné míře oplývá všemi vznešenými atributy, nenarušoval rodičovskou lásku své matky, Jeho velkolepost se automaticky projevila, neboť Kṛṣṇův majestát se nikdy neztrácí, ale projeví se v pravý čas.
Texts 37-39:
Cuando Kṛṣṇa abrió la boca, obedeciendo a madre Yaśodā, ella vio en su interior a todas las entidades móviles e inmóviles, el espacio exterior y todas las direcciones, con las montañas, las islas, los océanos, la superficie de la Tierra, el viento, el fuego, la Luna y las estrellas. Vio los sistemas planetarios, el agua, la luz, el aire, el cielo, y la creación resultante de la transformación de ahaṅkāra. También vio los sentidos, la mente, la percepción de los sentidos y las tres cualidades: bondad, pasión e ignorancia. Vio el tiempo concedido a las entidades vivientes, el instinto natural y las reacciones del karma, así como los deseos y la diversidad de cuerpos, móviles e inmóviles. Al ver todos aquellos aspectos de la manifestación cósmica, y verse a sí misma y Vṛndāvana-dhāma, se llenó de temor y de dudas acerca de la naturaleza de su hijo.
Sloka 37-39:
Když na příkaz matky Yaśody Kṛṣṇa otevřel ústa dokořán, spatřila v nich všechny pohyblivé i nehybné bytosti, meziplanetární prostor a všechny světové strany s horami, ostrovy, oceány, povrchem Země, vanoucím větrem, ohněm, Měsícem a hvězdami. Viděla planetární soustavy, vodu, světlo, vzduch, nebe a stvoření proměnou ahaṅkāry. Viděla rovněž smysly, mysl, smyslové vnímání a tři kvality: dobro, vášeň a nevědomost. Spatřila čas vyměřený živým bytostem, přirozený instinkt a karmické reakce a také touhy a různé druhy pohyblivých i nehybných těl. Když viděla všechny tyto prvky vesmírného projevu a s nimi i sebe samu a Vṛndāvan-dhām, naplnily ji pochyby a strach z povahy jejího syna.
Text 40:
[Madre Yaśodā debatía consigo misma:] ¿Qué es esto? ¿Un sueño, o una creación ilusoria de la energía externa? ¿Es algo manifestado por mi propia inteligencia, o será algún poder místico de mi hijo?
Sloka 40:
(Matka Yaśodā se začala v duchu přít sama se sebou:) “Je to sen nebo iluzorní výtvor vnější energie? Vytvořila to má vlastní inteligence nebo je to nějaká mystická síla mého dítěte?”
Text 41:
Por lo tanto, yo me entrego a la Suprema Personalidad de Dios y Le ofrezco mis reverencias a Él, que está más allá de la especulación humana, de la mente, de las actividades, de las palabras y de los argumentos. Él es la causa original de la manifestación cósmica, el sustentador de todo el cosmos y quien nos permite concebir su existencia. Yo simplemente Le ofrezco mis reverencias, pues Él está más allá de mis capacidades de contemplar, especular y meditar, y más allá de todas mis actividades materiales.
Sloka 41:
“Odevzdávám se proto Nejvyšší Osobnosti Božství a klaním se Jemu, jenž je nepochopitelný lidskou spekulací, myslí, činnostmi, slovy a argumenty, jenž je původní příčinou tohoto vesmírného projevu, jenž celý vesmír udržuje a díky němuž můžeme vnímat jeho existenci. Pouze se Mu klaním, neboť je mimo dosah mého rozjímání, spekulace, meditace i všech mých hmotných snah.”
Text 42:
Por la influencia de la māyā del Señor Supremo, estoy pensando erróneamente que Nanda Mahārāja es mi esposo, que Kṛṣṇa es mi hijo y que, por ser la reina de Nanda Mahārāja, toda esta riqueza de vacas y terneros me pertenece y que todos los pastores de vacas y sus esposas son mis súbditos. En realidad, yo también estoy subordinada eternamente al Señor Supremo. Él es mi refugio supremo.
Sloka 42:
“To māyā Nejvyššího Pána způsobuje, že se mylně domnívám, že Nanda Mahārāja je můj manžel, že Kṛṣṇa je můj syn, a jelikož jsem královnou Nandy Mahārāje, je všechno bohatství v podobě krav a telat mým vlastnictvím a všichni pastevci se svými ženami jsou moji podřízení. Ve skutečnosti jsem i já věčně podřízená Nejvyššímu Pánovi. On je mým konečným útočištěm.”
Text 43:
Madre Yaśodā, por la gracia del Señor, pudo comprender la auténtica verdad. Sin embargo, el amo supremo, con la influencia de la energía interna, yoga-māyā, la inspiró para que se absorbiese de nuevo en intensos sentimientos de cariño maternal por su hijo.
Sloka 43:
Milostí Pána matka Yaśodā pochopila skutečnou pravdu. Potom ji však nejvyšší vládce vlivem vnitřní energie, yogamāyi, znovu inspiroval, aby se pohroužila do intenzivní mateřské lásky ke svému synovi.
Text 44:
Olvidando inmediatamente la ilusión de yoga-māyā, bajo cuya influencia Kṛṣṇa le había mostrado la forma universal dentro de Su boca, madre Yaśodā sentó a su hijo en el regazo, como antes, sintiendo en el corazón que su cariño por su trascendental hijo había aumentado.
Sloka 44:
Matka Yaśodā okamžitě zapomněla na iluzi yogamāyi, že jí Kṛṣṇa ve svých ústech ukázal vesmírnou podobu. Posadila si svého syna na klín jako dříve a v srdci ke svému transcendentálnímu dítěti pocítila ještě větší náklonnost.
Text 45:
Las glorias de la Suprema Personalidad de Dios se estudian en los tres Vedas, los Upaniṣads, las Escrituras del sāṅkhya-yoga y otras Escrituras vaiṣṇavas. Madre Yaśodā, sin embargo, consideraba a la Persona Suprema su hijo.
Sloka 45:
Sláva Nejvyšší Osobnosti Božství je poznávána studiem tří Véd, Upaniṣad, literatury o sāṅkhya-yoze a jiných vaiṣṇavských písem, a přesto matka Yaśodā považovala tuto Nejvyšší Osobu za své obyčejné dítě.
Text 46:
Tras escuchar acerca de la gran fortuna de madre Yaśodā, Parīkṣit Mahārāja preguntó a Śukadeva Gosvāmī: ¡Oh, erudito brāhmaṇa!, la Suprema Personalidad de Dios mamó la leche del pecho de madre Yaśodā. ¿Qué actividades auspiciosas hicieron en el pasado ella y Nanda Mahārāja para alcanzar tanta perfección en el amor extático?
Sloka 46:
Když Parīkṣit Mahārāja slyšel o velkém štěstí matky Yaśody, zeptal se Śukadevy Gosvāmīho: “Ó učený brāhmaṇo, matka Yaśodā dávala ze svého prsu pít mléko Nejvyšší Osobnosti Božství. Jaké příznivé činnosti dříve s Nandou Mahārājem vykonali, aby dosáhli takové dokonalosti extatické lásky?”
Text 47:
Aunque Kṛṣṇa Se sintió complacido con Vasudeva y Devakī hasta el extremo de descender como hijo suyo, ellos no pudieron disfrutar de los magnánimos pasatiempos infantiles de Kṛṣṇa, que son tan excelsos que el simple hecho de recitarlos destruye la contaminación del mundo material. Nanda Mahārāja y Yaśodā, sin embargo, disfrutaron plenamente de esos pasatiempos, de modo que su posición siempre es mejor que la de Vasudeva y Devakī.
Sloka 47:
“I když byl Kṛṣṇa s Vasudevou a Devakī tak spokojen, že sestoupil jako jejich syn, nemohli se těšit z Jeho vznešených dětských zábav, které jsou tak ušlechtilé, že pouhé vyprávění o nich odstraňuje znečištění hmotného světa. Nanda Mahārāja a Yaśodā si však tyto zábavy plně vychutnali, a proto jsou v lepším postavení než Vasudeva a Devakī.”
Text 48:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Para seguir las órdenes del Señor Brahmā, Droṇa, el mejor de los Vasus, junto con su esposa, Dharā, se dirigieron al Señor Brahmā con las siguientes palabras.
Sloka 48:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Droṇa, nejlepší z Vasuů, chtěl společně se svou manželkou Dharou splnit nařízení Pána Brahmy, a proto k němu takto promluvil.
Text 49:
Droṇa y Dharā dijeron: Por favor, permítenos nacer en el planeta Tierra. Después de nacer nosotros, nacerá también el Señor Supremo, la Personalidad de Dios, que es el controlador supremo y el amo de todos los planetas. Él propagará el servicio devocional, el objetivo supremo de la vida, de tal manera que, por aceptar ese servicio de devoción, los nacidos en el mundo material puedan liberarse fácilmente de la miserable vida materialista.
Sloka 49:
Droṇa a Dharā řekli: “Prosím, dovol nám narodit se na planetě Zemi, aby se po našem narození zjevil také Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, svrchovaný vládce všech planet, a rozšířil oddanou službu, která je konečným cílem života. Jejím přijetím pak budou moci ti, kdo se narodili v tomto hmotném světě, být velice snadno vysvobozeni ze strastiplných podmínek materialistického života.”
Text 50:
Cuando Brahmā dijo: «Sí, que así sea», el muy afortunado Droṇa, que era igual a Bhagavān, nació en Vrajapura, Vṛndāvana, en la forma del muy famoso Nanda Mahārāja, y su esposa, Dharā, nació como madre Yaśodā.
Sloka 50:
Když Brahmā řekl: “Ano, nechť se tak stane,” požehnaný Droṇa, jenž se vyrovnal Bhagavānovi, se zjevil ve Vrajapuru (Vṛndāvanu) jako nesmírně proslulý Nanda Mahārāja a jeho manželka Dharā se zjevila jako matka Yaśodā.
Text 51:
A continuación, ¡oh, Mahārāja Parīkṣit, el mejor de los Bhāratas!, cuando la Suprema Personalidad de Dios nació como hijo de Nanda Mahārāja y Yaśodā, ambos mantuvieron de forma continua e inquebrantable su amor devocional con sentimientos de cariño paternal. Y en su compañía, todos los demás habitantes de Vṛndāvana, los gopas y las gopīs, cultivaron kṛṣṇa-bhakti.
Sloka 51:
Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z Bhāratovců, když se pak Nejvyšší Pán stal synem Nandy Mahārāje a Yaśody, oba si uchovávali stálou, neochvějnou oddanou lásku v rodičovské náladě. A v jejich společnosti rozvinuli kulturu kṛṣṇa-bhakti i všichni ostatní obyvatelé Vṛndāvanu, gopové a gopī.
Text 52:
De ese modo, la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, junto con Balarāma, vivió en Vrajabhūmi, Vṛndāvana, para hacer realidad la bendición de Brahmā. Manifestando diversos pasatiempos infantiles, Él aumentó el placer trascendental de Nanda y de los demás habitantes de Vṛndāvana.
Sloka 52:
Takto žil Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost, společně s Balarāmou ve Vrajabhūmi (Vṛndāvanu), aby Brahmovo požehnání proměnil ve skutečnost. Tím, že ve svém dětství projevoval různé zábavy, zvětšoval transcendentální potěšení Nandy a ostatních obyvatel Vṛndāvanu.