Skip to main content

Text 8

Sloka 8

Texto

Verš

vibudhya tāṁ bālaka-mārikā-grahaṁ
carācarātmā sa nimīlitekṣaṇaḥ
anantam āropayad aṅkam antakaṁ
yathoragaṁ suptam abuddhi-rajju-dhīḥ
vibudhya tāṁ bālaka-mārikā-grahaṁ
carācarātmā sa nimīlitekṣaṇaḥ
anantam āropayad aṅkam antakaṁ
yathoragaṁ suptam abuddhi-rajju-dhīḥ

Palabra por palabra

Synonyma

vibudhya — entender; tām — ella (Pūtanā); bālaka-mārikā-graham — una bruja muy experta en matar bebés; cara-acara-ātmā — Kṛṣṇa, la Superalma omnipresente; saḥ — Él; nimīlita-īkṣaṇaḥ — cerró los ojos; anantam — al Ilimitado; āropayat — ella sentó; aṅkam — en su regazo; antakam — para su propia destrucción; yathā — como; uragam — una serpiente; suptam — mientras duerme; abuddhi — la persona sin inteligencia; rajju-dhīḥ — el que confunde una serpiente con una cuerda.

vibudhya — když pochopil; tām — ji (Pūtanu); bālaka-mārikā-graham — čarodějnici zkušenou v zabíjení malých dětí; cara-acara-ātmā — Kṛṣṇa, všeprostupující Nadduše; saḥ — On; nimīlita-īkṣaṇaḥ — zavřel oči; anantam — Neomezeného; āropayat — položila; aṅkam — na svůj klín; antakam — pro vlastní záhubu; yathā — jako; uragam — hada; suptam — spícího; abuddhi — člověk bez inteligence; rajju-dhīḥ — ten, kdo považuje hada za provaz.

Traducción

Překlad

Acostado en la cama, el Señor Śrī Kṛṣṇa, la Superalma omnipresente, supo que Pūtanā, que era una bruja experta en matar niños pequeños, había venido a matarle. Entonces, como si tuviese miedo de ella, Kṛṣṇa cerró los ojos. Pūtanā, como la persona sin inteligencia que se pone en el regazo una serpiente dormida confundiéndola con una cuerda, sentó sobre su regazo a aquel que iba a ser su destrucción.

Pán Śrī Kṛṣṇa, všeprostupující Nadduše, ležící na posteli, věděl, že Pūtanā, čarodějnice zkušená v usmrcování malých dětí, Ho přišla zabít. Zavřel proto oči, jako kdyby se jí bál. Pūtanā si tedy vzala na klín toho, kdo se měl stát její záhubou, jako když si nerozumný člověk položí na klín spícího hada, jehož považuje za provaz.

Significado

Význam

En este verso aparece dos veces la perplejidad. Kṛṣṇa vio que Pūtanā venía a matarle, y pensó que tenía que ofrecer alguna bendición a aquella mujer que se Le acercaba con cariño maternal, aunque fuese un cariño fingido. Por eso la miró con cierta perplejidad y volvió a cerrar los ojos. La rākṣasī Pūtanā también estaba confusa. No era lo bastante inteligente como para saber que estaba sentando en su regazo a una serpiente dormida; pensaba que la serpiente era una cuerda común y corriente. Las dos palabras antakam y anantam se contradicen. Debido a su falta de inteligencia, Pūtanā pensó que podía matar a la causa de su propia destrucción, antakam; sin embargo, Él es ananta, ilimitado, de modo que nadie puede matarle.

V tomto verši je narážka na dvojí zmatenost. Když Kṛṣṇa viděl, že Ho Pūtanā přišla zabít, myslel si: “Tato žena ke Mně přistupuje s mateřskou láskou, i když předstíranou, a musím jí tedy dát nějaké požehnání.” Proto se na ni podíval trochu zmateně a potom opět zavřel oči. Rākṣasī Pūtanā byla také zmatena. Nebyla natolik inteligentní, aby chápala, že si na klín bere spícího hada-považovala hada za obyčejný provaz. Slova antakam a anantam si navzájem odporují. Jelikož byla Pūtanā nerozumná, myslela si, že může zabít původce vlastní zkázy (antakam). Ten je však neomezený (ananta), a proto Ho nikdo nezahubí.