Skip to main content

Text 31

Sloka 31

Texto

Verš

viśvaṁ yad etat sva-tanau niśānte
yathāvakāśaṁ puruṣaḥ paro bhavān
bibharti so ’yaṁ mama garbhago ’bhūd
aho nṛ-lokasya viḍambanaṁ hi tat
viśvaṁ yad etat sva-tanau niśānte
yathāvakāśaṁ puruṣaḥ paro bhavān
bibharti so ’yaṁ mama garbhago ’bhūd
aho nṛ-lokasya viḍambanaṁ hi tat

Palabra por palabra

Synonyma

viśvam — toda la manifestación cósmica; yat etat — que contiene todas las creaciones móviles e inmóviles; sva-tanau — dentro de Tu cuerpo; niśā-ante — en el momento de la devastación; yathā-avakāśam — refugio en Tu cuerpo sin dificultad; puruṣaḥ — la Suprema Personalidad de Dios; paraḥ — trascendental; bhavān — Tu Señoría; bibharti — mantiene; saḥ — esa (Suprema Personalidad de Dios); ayam — esta forma; mama — mío; garbha-gaḥ — vino a mi vientre; abhūt — así sucedió; aho — ¡ay!; nṛ-lokasya — dentro de este mundo material de entidades vivientes; viḍambanam — es imposible pensar en; hi — en verdad; tat — ese (tipo de concepto).

viśvam — celý vesmírný projev; yat etat — obsahující všechny pohyblivé i nehybné tvory; sva-tanau — ve Tvém těle; niśā-ante — v době zničení; yathā-avakāśam — útočiště ve Tvém těle bez potíží; puruṣaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; paraḥ — transcendentální; bhavān — Ty, Pane; bibharti — udržuješ; saḥ — ten (Nejvyšší Pán, Osobnost Božství); ayam — tato podoba; mama — moje; garbha-gaḥ — vstoupila do mého lůna; abhūt — stalo se; aho — běda; nṛ-lokasya — v tomto hmotném světě živých bytostí; viḍambanam — není možné myslet na; hi — jistě; tat — tento (druh početí).

Traducción

Překlad

En el momento de la devastación, todo el cosmos, que contiene a todas las entidades creadas, móviles e inmóviles, entra en Tu cuerpo trascendental y se sostiene en él sin dificultad. Pero ahora, esa forma trascendental ha nacido de mi vientre. La gente no podrá creerlo, y todos se reirán de mí.

“V době zničení vchází celý vesmír, obsahující všechny pohyblivé i nehybné stvořené bytosti, do Tvého transcendentálního těla a bez potíží je tam uchován. Nyní však toto transcendentální tělo vstoupilo do mého lůna. Lidé tomu nebudou schopni uvěřit a stanu se terčem posměchu.”

Significado

Význam

Como se explica en el Caitanya-caritāmṛta, el servicio amoroso que se ofrece a la Personalidad de Dios puede ser de dos clases: aiśvarya-pūrṇa, lleno de opulencia, y aiśvarya-śīthila, sin opulencia. El verdadero amor por Dios comienza con aiśvarya-śīthila, en el nivel del amor puro.

V Caitanya-caritāmṛtě je vysvětleno, že láskyplná služba Osobnosti Božství je dvojího druhu: aiśvarya-pūrṇa, plná bohatství, a aiśvarya-śīthila, bez bohatství. Skutečná láska k Bohu začíná na úrovni aiśvarya-śīthila, pouze na základě čisté lásky.

premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti
yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti
yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

(Brahma-saṁhitā 5.38)

(Brahma-saṁhitā 5.38)

Los devotos puros, que tienen la mirada ungida con el bálsamo del amor, premā, desean ver a la Suprema Personalidad de Dios en Su forma de Śyāmasundara, Muralīdhara, que sostiene una flauta entre Sus dedos. Esa es la forma accesible a los habitantes de Vṛndāvana, que están enamorados de la Suprema Personalidad de Dios en la forma de Śyāmasundara, y no en la forma del Señor Viṣṇu, Nārāyaṇa, a quien adoran en Vaikuṇṭha los devotos que admiran Su opulencia. Devakī, aunque no está situada en el plano de Vṛndāvana, sí está próxima. En el plano de Vṛndāvana, la madre de Kṛṣṇa es madre Yaśodā, y en los planos de Mathurā y Dvārakā, la madre de Kṛṣṇa es Devakī. En Mathurā y Dvārakā, el amor por el Señor está mezclado con sentimientos de admiración por Su opulencia, pero en Vṛndāvana no se manifiesta la opulencia de la Suprema Personalidad de Dios.

Čistí oddaní, jejichž oči jsou potřeny balzámem premy, lásky, chtějí vidět Nejvyšší Osobnost Božství jako Śyāmasundara, Muralīdhara, se dvěma rukama, v nichž se Mu pohupuje flétna. To je podoba blízká obyvatelům Vṛndāvanu, kteří milují Nejvyšší Osobnost Božství jako Śyāmasundara, nikoliv jako Pána Viṣṇua neboli Nārāyaṇa, který je uctíván na Vaikuṇṭě, kde oddaní obdivují Jeho majestát. I když Devakī není na vṛndāvanské úrovni, blíží se jí. Na úrovni Vṛndāvanu je Kṛṣṇovou matkou Yaśodā a na úrovni Mathury a Dvāraky je jí Devakī. V Mathuře a Dvārace je láska k Pánu smíšena s obdivem k Jeho majestátu, ale ve Vṛndāvanu jej Pán neprojevuje.

En el servicio amoroso que se ofrece a la Suprema Personalidad de Dios, se distinguen cinco etapas: śānta, dāsya, sakhya, vātsalya y mādhurya. Devakī está situada en la etapa de vātsalya. Ella quería relacionarse con Kṛṣṇa, su hijo eterno, desde esa etapa de amor, y por eso quería que la Suprema Personalidad de Dios retirase Su opulenta forma de Viṣṇu. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ilumina este hecho con gran claridad en su explicación de este verso.

Existuje pět stupňů láskyplné služby Nejvyšší Osobnosti Božství: śānta, dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya. Devakī je na úrovni vātsalya. Chtěla se svým věčným synem Kṛṣṇou jednat na této úrovni lásky, a proto si přála, aby svou majestátní podobu Viṣṇua skryl. Tuto skutečnost vysvětluje velice jasně ve svém výkladu této sloky Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura.

Bhakti, bhagavān y bhakta no pertenecen al mundo material. Así se confirma en el Bhagavad-gītā (14.26):

Bhakti, bhagavān a bhakta nepatří do hmotného světa. To je potvrzeno v Bhagavad-gītě (14.26):

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

«Aquel que se dedica a las actividades espirituales del servicio devocional puro trasciende de inmediato las modalidades de la naturaleza material y es elevado al plano espiritual». Desde el mismo comienzo de nuestros intercambios en el plano del bhakti, nos situamos en el plano trascendental. Por esa razón, Vasudeva y Devakī, situados en un estado de devoción completamente puro, están más allá del mundo material, libres de todo temor material. Sin embargo, en el mundo trascendental la devoción pura da lugar a un concepto parecido al miedo, que se debe a lo intenso del amor.

“Ten, kdo se zaměstává čistou oddanou službou Pánu, překonává kvality hmotné přírody a okamžitě dosahuje duchovní úrovně.” Oddaný se nachází na transcendentální úrovni od samého počátku svého jednání v rámci bhakti. Vasudeva a Devakī, kteří jednají na úrovni čisté oddanosti, jsou tedy mimo tento hmotný svět a nepodléhají hmotnému strachu. V transcendentálním světě však na základě čisté oddanosti existuje podobný strach, jenž pochází z intenzivní lásky.

Como se afirma en el Bhagavad-gītā (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ) y se confirma en el Śrīmad-Bhāgavatam (bhaktyāham ekayā grāhyaḥ), sin bhakti no se puede entender la situación espiritual del Señor. El bhakti puede dividirse en tres estados, llamados guṇī-bhūtapradhānī-bhūta, ykevala, que se corresponden con las tres divisiones de jñānajñānamayī, y rati o premā, es decir, simple conocimiento, amor mezclado con conocimiento, y amor puro. Con el primero, podemos percibir la felicidad trascendental sin diversidad. Esa percepción se denomina māna-bhūti. Cuando llegamos al estado dejñānamayī, podemos comprender las opulencias trascendentales de la Personalidad de Dios. Pero, cuando logramos el amor puro, percibimos la forma trascendental del Señor, Kṛṣṇa o Rāma. Eso es lo que se desea. En mādhurya-rasa se da un apego especial por la Personalidad de Dios (śrī-vigraha-niṣṭha-rūpādi). Entonces comienzan los intercambios amorosos entre el Señor y el devoto.

Bhagavad-gītā uvádí (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ) a Śrīmad-Bhāgavatam potvrzuje (bhaktyāham ekayā grāhyaḥ), že bez bhakti není možné pochopit Pánovo duchovní postavení. Bhakti lze rozdělit do tří stádií, zvaných guṇī-bhūta, pradhānī-bhūta a kevala, s nimiž se pojí tři kategorie zvané jñāna, jñānamayī a rati či premā-to znamená prosté poznání, láska smíšená s poznáním a čistá láska. Díky prostému poznání lze vnímat transcendentální blaženost bez rozmanitosti. Toto vnímání se nazývá māna-bhūti. Ten, kdo dosáhne stádia jñānamayī, poznává transcendentální majestát Osobnosti Božství. Jakmile však dosáhne čisté lásky, vnímá transcendentální podobu Pána Kṛṣṇy či Pána Rāmy. To je cíl. Zvláště ve vztahu na stupni mādhurya-rasa si oddaný vytváří pouto k Osobnosti Božství (śrī-vigraha-niṣṭha-rūpādi). Tehdy mezi nimi začne docházet k láskyplným výměnám.

La importancia especial del hecho de que en Vrajabhūmi, Vṛndāvana, Kṛṣṇa lleve una flauta en las manos, se explica con las palabras mādhurī... virājate. La forma del Señor con una flauta en las manos es sumamente atractiva, y la persona que mayor atracción sublime siente es Śrīmatī Rādhārāṇī, Rādhikā. Ella disfruta de una relación supremamente bienaventurada con Kṛṣṇa. A veces, la gente no puede comprender por qué no se menciona el nombre de Rādhikā en el Śrīmad-Bhāgavatam. El hecho, sin embargo, es que Rādhikā se puede deducir de la palabra ārādhana, que indica que Ella disfruta con Kṛṣṇa de las relaciones amorosas más elevadas.

Zvláštní význam toho, že Kṛṣṇa ve Vrajabhūmi, Vṛndāvanu, drží v rukách flétnu, je popsán slovy mādhurī...virājate. Pán s flétnou v rukách je nanejvýš přitažlivý a osobou, která je k Němu přitahována tím nejvznešenějším způsobem, je Rādhikā, Śrīmatī Rādhārāṇī. Ta s Kṛṣṇou prožívá svrchovaně blažený vztah. Někdy lidé nechápou, proč není jméno Rādhiky ve Śrīmad-Bhāgavatamu uvedené. Toto jméno však ve skutečnosti můžeme vyčíst ze slova ārādhana, které vyjadřuje, že Rādhā prožívá s Kṛṣṇou ty nejvznešenější milostné zábavy.

Devakī, que no deseaba ser objeto de burlas por haber sido madre de Viṣṇu, quería la forma de Kṛṣṇa, con dos brazos, y por ello pidió al Señor que cambiase de forma.

Jelikož si Devakī nepřála, aby se jí lidé posmívali, že porodila Viṣṇua, chtěla Kṛṣṇu se dvěma rukama, a proto Pána žádala, aby změnil podobu.