Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Texto

Verš

sa vismayotphulla-vilocano hariṁ
sutaṁ vilokyānakadundubhis tadā
kṛṣṇāvatārotsava-sambhramo ’spṛśan
mudā dvijebhyo ’yutam āpluto gavām
sa vismayotphulla-vilocano hariṁ
sutaṁ vilokyānakadundubhis tadā
kṛṣṇāvatārotsava-sambhramo ’spṛśan
mudā dvijebhyo ’yutam āpluto gavām

Palabra por palabra

Synonyma

saḥ — él (Vasudeva, conocido también con el nombre de Ānakadundubhi); vismaya-utphulla-vilocanaḥ — con los ojos llenos de asombro de contemplar la belleza de la Suprema Personalidad de Dios; harim — al Señor Hari, la Suprema Personalidad de Dios; sutam — como hijo suyo; vilokya — observar; ānakadundubhiḥ — Vasudeva; tadā — en ese momento; kṛṣṇa-avatāra-utsava — para celebrar un festival por el advenimiento de Kṛṣṇa; sambhramaḥ — deseoso de dar la bienvenida al Señor con mucho respeto; aspṛśat — aprovechó para repartir; mudā — lleno de júbilo; dvijebhyaḥ — a los brāhmaṇas; ayutam — diez mil; āplutaḥ — abrumado, sobrecargado; gavām — vacas.

saḥ — on (Vasudeva, rovněž nazývaný Ānakadundubhi); vismaya-utphulla-vilocanaḥ — s očima žasnoucíma při pohledu na půvabné zjevení Nejvyšší Osobnosti Božství; harim — Pána Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství; sutam — jako svého syna; vilokya — pozorující; ānakadundubhiḥ — Vasudeva; tadā — tehdy; kṛṣṇa-avatāra-utsava — v rámci slavnosti u příležitosti Kṛṣṇova zjevení; sambhramaḥ — přející si uvítat Pána s velkou úctou; aspṛśat — využil příležitosti, aby rozdal; mudā — s velkou radostí; dvijebhyaḥ — brāhmaṇům; ayutam — deset tisíc; āplutaḥ — přemožený, zaplavený; gavām — krav.

Traducción

Překlad

Cuando Vasudeva vio a su extraordinario hijo, sus ojos no salían de su asombro. Lleno de júbilo trascendental, reunió mentalmente diez mil vacas y celebró un festival trascendental repartiéndolas entre los brāhmaṇas.

Když Vasudeva spatřil svého neobyčejného syna, jeho oči žasly. S transcendentální radostí uspořádal v mysli transcendentální slavnost tak, že shromáždil deset tisíc krav a rozdal je brāhmaṇům.

Significado

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ha analizado el asombro de Vasudeva al ver a su extraordinario hijo. Vasudeva se estremecía, maravillado de ver a un recién nacido tan bien adornado con los vestidos y las joyas más valiosos. Enseguida comprendió que se trataba de la Suprema Personalidad de Dios, que había venido, no como un niño corriente, sino en Su forma original de cuatro brazos, perfectamente adornado. Su sorpresa se debía, en primer lugar, al hecho de que el Señor no tuviese miedo de nacer en la prisión de Kaṁsa, donde estaban recluidos Vasudeva y Devakī. En segundo lugar, a que el Señor, la Suprema Realidad Trascendental, a pesar de ser omnipresente, había nacido del vientre de Devakī. La tercera causa de asombro fue el hecho de que el niño hubiera salido del vientre con todos aquellos hermosísimos adornos. En cuarto lugar, que la Suprema Personalidad de Dios, la Deidad adorable de Vasudeva, hubiera nacido como hijo suyo. Vasudeva, que por todas esas razones estaba lleno de dicha trascendental, quiso celebrar un festival, como suelen hacer los kṣatriyas para festejar el nacimiento de un hijo. Sin embargo, como su prisión le impedía toda celebración externa, celebró el festival en su mente, lo cual tenía el mismo valor. Cuando no se puede servir externamente a la Suprema Personalidad de Dios, sí es posible servirle mentalmente, pues las actividades de la mente tienen el mismo valor que las de los demás sentidos. Eso es lo que recibe el nombre de situación no dual o absoluta (advaya-jñāna). Por lo general, el nacimiento de un hijo se celebra con ceremonias rituales. Vasudeva, que acababa de tener por hijo al Señor Supremo, no podía menos que celebrar también esa ceremonia.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura analyzoval, jak Vasudeva žasl při pohledu na své neobyčejné dítě. Vasudeva se chvěl údivem, když viděl novorozené dítě tak pěkně ozdobené cennými oděvy a šperky. Ihned pochopil, že se zjevil Nejvyšší Pán, Osobnost Božství-nikoliv jako obyčejné dítě, ale ve své původní, dokonale ozdobené čtyřruké podobě. Prvním divem bylo, že se Pán nebál zjevit v Kaṁsově vězení, kde byli Vasudeva a Devakī drženi. Druhým bylo, že se zjevil z lůna Devakī, i když jako Nejvyšší Transcendence prostupuje vším. Třetím důvodem k úžasu bylo, že dítě mohlo vyjít z lůna tak pěkně ozdobené. A za čtvrté, Nejvyšší Pán byl Vasudevovým uctívaným Božstvem, a přesto se narodil jako jeho syn. Ze všech těchto důvodů byl Vasudeva transcendentálně šťastný a chtěl uspořádat slavnost, jakou kṣatriyové na oslavu narození dítěte obvykle pořádají. Jelikož byl však ve vězení, nemohl to udělat otevřeně, a proto slavnost uskutečnil v mysli. To mělo úplně stejnou hodnotu. Pokud někdo nemůže navenek sloužit Nejvyššímu Pánu, může Mu sloužit v mysli, neboť činnosti mysli jsou stejně významné jako činnosti ostatních smyslů. To se nazývá nedvojná či absolutní skutečnost (advaya-jñāna). Lidé obvykle provádějí obřady spojené s narozením dítěte. Proč by tedy takový obřad neměl vykonat Vasudeva, když se jako jeho syn zjevil Nejvyšší Pán?