Skip to main content

Text 38

Sloka 38

Texto

Verš

vāṇī guṇānukathane śravaṇau kathāyāṁ
hastau ca karmasu manas tava pādayor naḥ
smṛtyāṁ śiras tava nivāsa-jagat-praṇāme
dṛṣṭiḥ satāṁ darśane ’stu bhavat-tanūnām
vāṇī guṇānukathane śravaṇau kathāyāṁ
hastau ca karmasu manas tava pādayor naḥ
smṛtyāṁ śiras tava nivāsa-jagat-praṇāme
dṛṣṭiḥ satāṁ darśane ’stu bhavat-tanūnām

Palabra por palabra

Synonyma

vāṇī — palabras, la facultad del habla; guṇa-anukathane — siempre ocupadas en hablar acerca de Tus pasatiempos; śravaṇau — el oído, la recepción auditiva; kathāyām — en conversaciones acerca de Ti y de Tus pasatiempos; hastau — manos, piernas y demás sentidos; ca — también; karmasu — ocuparlos en cumplir Tu misión; manaḥ — la mente; tava — Tuyos; pādayoḥ — de Tus pies de loto; naḥ — nuestra; smṛtyām — en recordar, siempre ocupada en meditación; śiraḥ — la cabeza; tava — Tu; nivāsa-jagat-praṇāme — porque Tú eres omnipresente, lo eres todo, y nuestras cabezas deben postrarse, no buscar el disfrute; dṛṣṭiḥ — la facultad visual; satām — de losvaiṣṇavas; darśane — en ver; astu — que todos ellos se ocupen de ese modo; bhavat-tanūnām — que no son diferentes de Ti.

vāṇī — slova, řeč; guṇa-anukathane — neustále zaměstnaná rozmlouváním o Tvých zábavách; śravaṇau — ucho či sluch; kathāyām — hovory o Tobě a Tvých zábavách; hastau — ruce a nohy a ostatní smysly; ca — také; karmasu — jejich zaměstnání v naplňování Tvé mise; manaḥ — mysl; tava — Tvoje; pādayoḥ — na Tvé lotosové nohy; naḥ — naše; smṛtyām — neustálým vzpomínáním při meditaci; śiraḥ — hlava; tava — Tvoje; nivāsa-jagat-praṇāme — jelikož jsi všeprostupující, jsi vším a naše hlavy by se měly klanět a nehledat požitek; dṛṣṭiḥ — zrak; satām — vaiṣṇavů; darśane — ve shlížení; astu — nechť jsou všechny takto zaměstnány; bhavat-tanūnām — kteří se od Tebe neliší.

Traducción

Překlad

Que, de ahora en adelante, todas nuestras palabras narren Tus pasatiempos, que nuestros oídos se ocupen en la recepción auditiva de Tus glorias, que nuestras manos, piernas y demás sentidos se ocupen en actos que Te complazcan, y que nuestra mente piense siempre en Tus pies de loto. Que nuestra cabeza ofrezca reverencias a todo lo que existe en el mundo, pues todas las cosas son también formas Tuyas, y que nuestros ojos vean las formas de los vaiṣṇavas, que no son diferentes de Ti.

“Od nynějška nechť všechna naše slova popisují Tvé zábavy, nechť naše uši naslouchají o Tvé slávě, nechť naše ruce, nohy a ostatní smysly vykonávají činnosti, které Ti přinášejí radost, a nechť naše mysli neustále přemítají o Tvých lotosových nohách. Nechť se naše hlavy klaní všemu v tomto světě, neboť všechny věci jsou také Tvé různé podoby, a nechť naše oči hledí na vaiṣṇavy, kteří se od Tebe neliší.”

Significado

Význam

En este verso se explica el proceso para comprender a la Suprema Personalidad de Dios. Ese proceso es el bhakti.

Zde je popsán způsob, jak poznat Nejvyšší Osobnost Božství-bhakti.

śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ
smaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam
śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ
smaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam

(Bhāg. 7.5.23)

(Bhāg. 7.5.23)

Todo debe ocuparse en el servicio del Señor. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate (Nārada-pañcarātra). Todo —mente, cuerpo y órganos de los sentidos— debe ocuparse en el servicio de Kṛṣṇa. Esto debe aprenderse de devotos expertos como Nārada, Svayambhū y Śambhu. Ese es el proceso. No podemos fabricarnos nuestra propia manera de entender a la Suprema Personalidad de Dios, pues no es cierto que todo lo que fabriquemos o nos inventemos nos va a llevar a entender a Dios. Esa proposición —yata mata, tata patha— es estúpida. Kṛṣṇa dice: bhaktyāham ekayā grāhyaḥ: «Solo quien realice las actividades del bhakti podrá comprenderme» (Bhāg.11.14.21). Eso se denomina ānukūlyena kṛṣṇānuśīlanam: permanecer ocupados en el servicio del Señor con actitud favorable.

Vše má být použito ve službě Pánu. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate (Nārada-pañcarātra). Vše-mysl, tělo a všechny smyslové orgány-má sloužit Kṛṣṇovi. Tomu je třeba se učit od zkušených oddaných, jako je Nārada, Svayambhū a Śambhu. To je ten pravý proces. Nemůžeme si vymýšlet vlastní způsoby poznání Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť není pravda, že vše, co si člověk vymyslí, ho přivede k poznání Boha. Toto tvrzení-yata mata, tata patha-je pošetilé. Kṛṣṇa říká: bhaktyāham ekayā grāhyaḥ-“Mohu být poznán jedině prostřednictvím činností v rámci bhakti.” (Bhāg. 11.14.21) To se nazývá ānukulyena kṛṣṇānu-śīlanam-být neustále zaměstnán službou Pánu s příznivým postojem.