Skip to main content

Text 40

Sloka 40

Texto

Verš

ime jana-padāḥ svṛddhāḥ
supakvauṣadhi-vīrudhaḥ
vanādri-nady-udanvanto
hy edhante tava vīkṣitaiḥ
ime jana-padāḥ svṛddhāḥ
supakvauṣadhi-vīrudhaḥ
vanādri-nady-udanvanto
hy edhante tava vīkṣitaiḥ

Palabra por palabra

Synonyma

ime — todas estas; jana-padāḥ — ciudades y pueblos; svṛddhāḥ — florecieron; supakva — maduros; auṣadhi — hierbas; vīrudhaḥ — vegetales; vana — bosques; adri — colinas; nadī — ríos; udanvantaḥ — mares; hi — ciertamente; edhante — aumentando; tava — por Ti; vīkṣitaiḥ — visto.

ime — všechna tato; jana-padāḥ — malá i větší města; svṛddhāḥ — vzkvétala; supakva — zralé; auṣadhi — byliny; vīrudhaḥ — zelenina; vana — lesy; adri — hory; nadī — řeky; udanvantaḥ — moře; hi — jistě; edhante — vzrůstají; tava — Tebou; vīkṣitaiḥ — viděné.

Traducción

Překlad

Todas estas ciudades y aldeas están floreciendo en todos los aspectos, porque hay hierbas y granos en abundancia, los árboles están llenos de frutas, los ríos están fluyendo, las colinas están llenas de minerales, y los océanos están llenos de riquezas. Y todo esto se debe a que Tú les has lanzado una mirada.

Všechna města a vesnice vzkvétají po všech stránkách, neboť je hojnost bylin a obilí, stromy jsou obalené ovocem, řeky plné vody, hory plné nerostů a oceány plné bohatství. To všechno jen proto, že se na ně díváš.

Significado

Význam

La prosperidad humana se debe a los regalos de la naturaleza y no a gigantescas empresas industriales. Las gigantescas empresas industriales son producto de una civilización atea, y ellas provocan la destrucción de los fines nobles de la vida humana. Cuanto más sigamos aumentando esas problemáticas industrias para exprimir la energía vital del ser humano, más habrá inquietud e insatisfacción entre la gente en general, aunque unos cuantos puedan nadar en la abundancia por medio de la explotación. Los regalos de la naturaleza, tales como los granos y vegetales, las frutas, los ríos, las colinas de joyas y minerales, y los mares llenos de perlas, se suministran por orden del Supremo, y, según Él lo desee, la naturaleza material los produce en abundancia o a veces los restringe. La ley natural estipula que el ser humano puede aprovechar esos dones divinos de la naturaleza y con ellos florecer de un modo satisfactorio, sin que lo cautive la explotadora motivación de enseñorearse de la naturaleza material. Cuando más intentemos explotar la naturaleza material conforme a nuestros caprichos de disfrute, más quedaremos atrapados por la reacción de esos intentos explotadores. Si tenemos suficientes granos, frutas, vegetales y hierbas, ¿qué necesidad hay, entonces, de mantener un matadero y matar a unos pobres animales? El hombre no necesita matar a ningún animal, si tiene suficientes granos y vegetales para comer. Las aguas de los ríos fertilizan los campos, y hay más de lo que nosotros necesitamos. Los minerales se producen en las colinas, y las joyas en el océano. Si la civilización humana tiene suficientes granos, minerales, joyas, agua, leche, etc., entonces, ¿por qué habríamos de anhelar la existencia de terribles empresas industriales, al costo de la labor de algunos hombres desafortunados? Pero todos esos dones naturales dependen de la misericordia del Señor. Lo que necesitamos, por consiguiente, es obedecer las leyes del Señor y alcanzar la perfección de la vida humana mediante el servicio devocional. Las indicaciones de Kuntīdevī vienen muy al caso. Ella desea que se les confiera la misericordia de Dios, de modo que la prosperidad natural se mantenga por la gracia de Él.

Blahobyt lidstva vzkvétá díky přírodním darům a ne díky obřím průmyslovým podnikům. Průmyslové giganty jsou výplody bezbožné civilizace a ničí ušlechtilé cíle lidského života. Čím více budeme rozvíjet tento komplikovaný průmysl ničící životní energii lidí, tím více budou prostí lidé neklidní a neuspokojení, třebaže několik bohatých bude moci žít marnotratně díky vykořisťování. Přírodní dary jako je obilí, zelenina, ovoce, řeky, hory s nerosty a drahokamy a moře plná perel jsou dary Nejvyššího, a podle Jeho přání je hmotná příroda buď plodí v hojnosti nebo je skrývá. Přirozeným zákonem je, že člověk může využít těchto božích darů přírody a spokojeně prosperovat, aniž by byl okouzlený vykořisťovatelským motivem, že bude vládnout hmotné přírodě. Čím více se snažíme využívat hmotnou přírodu pro své požitkářské rozmary, tím více se zaplétáme do reakcí za tyto vykořisťovatelské snahy. Máme-li dostatek obilí, ovoce, zeleniny a bylin, nač je nám třeba udržovat jatka a zabíjet nebohá zvířata? Má-li člověk dostatek obilí a zeleniny, není důvodu, aby zabíjel zvířata. Tokem řek se zúrodňují pole, a ta dávají více než potřebujeme. Hory dávají nerosty a oceány perly. Má-li lidská civilizace dostatek obilí, nerostů, drahokamů, vody, mléka atd., nač by měla za cenu práce některých nešťastníků vytvářet tak strašné průmyslové podniky? Všechny tyto přírodní dary ale závisejí na milosti Pána. Je tedy třeba, abychom se řídili zákony Pána a dosáhli dokonalosti lidského života oddanou službou. Kuntīdevī to v tomto verši velice jasně naznačuje. Přeje si, aby jim Bůh udělil Svoji milost a aby tak království dále přirozeně vzkvétalo.