Skip to main content

Text 28

Sloka 28

Texto

Verš

ete cāṁśa-kalāḥ puṁsaḥ
kṛṣṇas tu bhagavān svayam
indrāri-vyākulaṁ lokaṁ
mṛḍayanti yuge yuge
ete cāṁśa-kalāḥ puṁsaḥ
kṛṣṇas tu bhagavān svayam
indrāri-vyākulaṁ lokaṁ
mṛḍayanti yuge yuge

Palabra por palabra

Synonyma

ete — todas estas; ca — y; aṁśa — porciones plenarias; kalāḥ — porciones de las porciones plenarias; puṁsaḥ — del Supremo; kṛṣṇaḥ — el Señor Kṛṣṇa; tu — pero; bhagavān — la Personalidad de Dios; svayam — en persona; indra-ari — los enemigos de Indra; vyākulam — perturbaron; lokam — todos los planetas; mṛḍayanti — da protección; yuge yuge — en diferentes épocas.

ete — tyto všechny; ca — a; aṁśa — úplné části; kalāḥ — části úplných částí; puṁsaḥ — Nejvyšší; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; tu — ale; bhagavān — Osobnost Božství; svayam — Osobně; indra-ari — nepřátelé Indry; vyākulam — vyrušuje; lokam — všechny planety; mṛḍayanti — chrání; yuge yuge — v různých věcích.

Traducción

Překlad

Todas las encarnaciones anteriormente mencionadas son, o bien porciones plenarias, o porciones de las porciones plenarias del Señor, pero el Señor Śrī Kṛṣṇa es la Personalidad de Dios original. Todas ellas aparecen en los planetas, siempre que hay un disturbio creado por los ateos. El Señor se encarna para proteger a los teístas.

Všechny uvedené inkarnace jsou buď úplné části nebo části úplných částí Pána. Pán Śrī Kṛṣṇa je však prvotní Osobnost Božství. Inkarnace se zjevují na těch planetách, kde bezbožní lidé svým chováním způsobují nepokoje. Pán přichází, aby chránil zbožné.

Significado

Význam

En esta estrofa en particular, al Señor Śrī Kṛṣṇa, la Personalidad de Dios, se le distingue de las demás encarnaciones. A Él se le incluye entre los avatāras (encarnaciones), debido a que, por Su misericordia sin causa, Él desciende de Su morada trascendental. Avatāra significa «aquel que desciende». Todas las encarnaciones del Señor, incluyendo al propio Señor, descienden a los diferentes planetas del mundo material, así como también en diferentes especies de vida, para cumplir con misiones específicas. Algunas veces Él Mismo viene, y otras veces Sus diferentes porciones plenarias o partes de las porciones plenarias, o Sus porciones diferenciadas —directa o indirectamente apoderadas por Él—, descienden a este mundo material para ejecutar ciertas funciones específicas. Originalmente, el Señor está colmado de todas las opulencias: pleno valor, plena fama, plena belleza, pleno conocimiento y plena renunciación. Cuando estas se manifiestan parcialmente a través de las porciones plenarias o partes de las porciones plenarias, debe notarse que para esas funciones específicas se requiere de ciertas manifestaciones de Sus diferentes poderes. Cuando en la habitación se encienden las pequeñas bombillas eléctricas, ello no significa que la planta eléctrica queda limitada por las pequeñas bombillas. La misma planta puede proporcionar potencia para operar dinamos industriales a gran escala con voltajes mucho mayores. De forma similar, las encarnaciones del Señor despliegan poderes limitados, pues esa es la cantidad de poder que se necesita en ese momento en particular.

Tato śloka udává, že Pán Śrī Kṛṣṇa se od všech inkarnací liší. Pán je zařazen mezi avatāry (inkarnace) proto, že díky Své bezpříčinné milosti sestoupil ze Své transcendentální říše. Slovo avatāra znamená “ten, který sestoupil”. Všechny inkarnace Pána včetně Pána Samotného tedy sestupují na různé planety v různých životních druzích, aby naplnily svá zvláštní poslání. Pán někdy sestupuje ze Své říše Osobně, a někdy sestupují Jeho úplné části a části těchto úplných částí. Jindy Pán přímo či nepřímo zplnomocní Svou oddělenou část, živou bytost, aby obdařena Jeho mocí v tomto světě sehrála svou zvláštní úlohu. Prvotní Pán vlastní v plné míře veškeré bohatství, moc, slávu, krásu, poznání a odříkání. Projeví-li se tyto vznešené vlastnosti v určitých úplných částech nebo částech úplných částí Boha, znamená to, že daná inkarnace potřebuje k naplnění svého zvláštního poslání pouze část neomezené síly Pána. Skutečnost, že v dané místnosti svítí jenom několik malých žárovek, ještě zdaleka neznamená, že elektrárna je omezená pouze tímto výkonem. Elektrárna je schopna dodat mnohem větší množství proudu, jako například do továren k pohánění velkých motorů a vysokovoltážních zařízení. Jisté inkarnace projevují jen část neomezené moci Boha, neboť v daném čase jí není více zapotřebí.

Por ejemplo, el Señor Paraśurāma y el Señor Nṛsiṁha exhibieron una opulencia poco usual, el primero al matar veintiuna veces a los kṣatriyas desobedientes, y el segundo al matar al muy poderoso ateo Hiraṇyakaśipu. Hiraṇyakaśipu era tan poderoso, que incluso los semidioses de otros planetas temblaban cuando él simplemente fruncía el ceño. Los semidioses de los niveles superiores de existencia material superan en mucho a los seres humanos más acaudalados, tanto en duración de la vida, como en belleza, riqueza, enseres de que disponen, y en todos los demás aspectos. Aun así, ellos le temían a Hiraṇyakaśipu. De manera que simplemente podemos imaginarnos cuán poderoso era Hiraṇyakaśipu en este mundo material. Pero hasta Hiraṇyakaśipu fue cortado en pequeños pedazos por las uñas del Señor Nṛsiṁha. Esto significa que nadie que sea poderoso materialmente, puede soportar la fuerza de las uñas del Señor. De igual modo, Jāmadagnya exhibió el poder del Señor para matar a todos los reyes desobedientes y poderosamente situados en sus respectivos estados. Nārada, la apoderada encarnación del Señor, y Varāha, la encarnación plenaria, así como el Señor Buddha, apoderado indirectamente, crearon fe en las grandes masas. Las encarnaciones de Rāma y Dhanvantari exhibieron Su fama, y Balarāma, Mohinī y Vāmana exhibieron Su belleza. Dattātreya, Matsya, Kumāra y Kapila exhibieron Su conocimiento trascendental. Los ṛṣis Nara y Nārāyaṇa exhibieron Su renunciación. De modo que todas las diferentes encarnaciones del Señor manifestaron directa o indirectamente diferentes características, pero el Señor Kṛṣṇa, el Señor Primordial, exhibió todas las características de Dios, y así queda confirmado que Él es la fuente de todas las demás encarnaciones. Y la característica más extraordinaria que exhibió el Señor Śrī Kṛṣṇa fue la manifestación de Sus pasatiempos con las pastorcillas de vacas, manifestación realizada por Su energía interna. Sus pasatiempos con las gopīs son todos exhibiciones de existencia, bienaventuranza y conocimiento trascendentales, aunque se manifiestan aparentemente como amor sexual. El atractivo específico de Sus pasatiempos con las gopīs nunca debe ser malentendido. El Bhāgavatam relata esos pasatiempos trascendentales en el Décimo Canto. Y para que se pueda llegar a la posición de entender la naturaleza trascendental de los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa con las gopīs, el Bhāgavatam promueve gradualmente al estudiante a través de los nueve cantos anteriores.

Vezměme kupříkladu inkarnace Pána v podobě Paraśurāmy a Nṛsiṁhadeva. Paraśurāma vyhladil jedenadvacetkrát dynastie vzpurných kṣatriyů a Śrī Nṛsiṁhadeva zabil mocného ateistu Hiraṇyakaśipua. Hiraṇyakaśipu byl tak mocný, že polobozi na jiných planetách se třásli, když jen nepatrně pohnul obočím. Polobozi, kteří jsou na vyšší úrovni hmotné existence, žijí delší dobu, jsou mnohem krásnější a v každém ohledu předčí i ty nejvyspělejší lidské bytosti. Přesto jim však Hiraṇyakaśipu naháněl hrůzu. Lze si tedy snadno představit, jakým neobyčejně mocným démonem Hiraṇyakaśipu byl. Ale i on, velký démon Hiraṇyakaśipu, byl roztrhán na kusy mocnými drápy Nṛsiṁhadeva. Nikdo, ani ten nejmocnější démon, neobstojí před silou drápů Pána. Také Jāmadagnya ukázal, jakou sílu může Pán projevit — do posledního pozabíjel veškeré vzpurné krále, kteří se ve svých královstvích těšili obrovské moci. Nārada, Pánova zplnomocněná inkarnace, Varāha, úplná inkarnace Pána, nepřímo zplnomocněná inkarnace Buddhy — ti všichni vzbudili v srdcích lidí víru. Proslulost Pána zosobňují inkarnace Rāmy a Dhanvantariho. Balarāma, Mohinī a Vāmana jsou inkarnacemi, které ztělesňují Jeho krásu. Dattātreya, Matsya, Kumāra a Kapila jsou hlavními představiteli Jeho transcendentálního poznání a odříkavost ukázal v inkarnacích Nara a Nārāyaṇa Ṛṣiů. Všechny tyto inkarnace, přímo či nepřímo, ztělesňují určitou část Boží neomezenosti. Avšak Pán Śrī Kṛṣṇa, prvotní Svrchovaná Osobnost, je ve všech ohledech dokonalým projevem této Boží neomezenosti a to potvrzuje, že Kṛṣṇa je zdrojem všech inkarnací. Nejúžasnější ukázkou Jeho jedinečnosti byly Jeho zábavy s gopīmi ve Vrṇdāvanu, které projevil pomocí Své vnitřní energie. Kṛṣṇovy milostné zábavy s gopīmi jsou ukázkou transcendentální existence, blaženosti a poznání, i když se navenek podobají obyčejným sexuálním záležitostem. Zvláštní krása těchto Jeho zábav s gopīmi by se nikdy neměla špatně chápat. O těchto zábavách se dozvíme teprve v desátém zpěvu Bhāgavatamu, neboť ke správnému pochopení transcendentálního poměru mezi Kṛṣṇou a gopīmi je nejprve nutné důkladně prostudovat všech prvních devět zpěvů.

Según la declaración de Śrīla Jīva Gosvāmī, de conformidad con las fuentes autoritativas, el Señor Kṛṣṇa es la fuente de todas las demás encarnaciones. No ha de creerse que el Señor Kṛṣṇa tiene alguna fuente a partir de la cual se encarna. Todas las señales de la Verdad Suprema se hallan presentes en pleno en la persona del Señor Śrī Kṛṣṇa, y en el Bhagavad-gītā el Señor declara enfáticamente que no hay verdad mayor ni igual a Él. En esta estrofa, la palabra svayam se menciona particularmente para confirmar que el Señor Kṛṣṇa no tiene ninguna otra fuente aparte de Sí Mismo. Aunque en otros lugares a las encarnaciones se las describe como Bhagavān debido a sus funciones específicas, en ninguna parte se declara que son la Personalidad Suprema. En esta estrofa, la palabra svayam denota la supremacía como el summum bonum.

Śrīla Jīva Gosvāmī v souladu se závěry věrohodných pramenů prohlašuje, že Pán Kṛṣṇa je prvotním zdrojem všech inkarnací. Pán Śrī Kṛṣṇa nepochází z nikoho a také není ničí inkarnací. Osobnost Pána Śrī Kṛṣṇy tedy ztělesňuje veškeré přívlastky Nejvyšší Pravdy. Pán dává v Bhagavad-gītě jasně najevo Svou absolutní svrchovanost když říká, že nad Ním není žádné vyšší Pravdy a žádná Pravda Mu není rovna. Tato śloka Śrīmad-Bhāgavatamu potvrzuje, že Pán Śrī Kṛṣṇa nemá jiný zdroj nežli Sebe Samotného použitím slova svayam. Na jiných místech se inkarnace též oslovují bhagavān, pro své zvláštní působení, ale nikde se nesetkáme s tak výjimečným oslovením jako v této śloce. Slovo svayam zde označuje Svrchovanou Osobnost, summum bonum.

Kṛṣṇa, el summum bonum, no tiene igual. Él Mismo se ha expandido en varias partes, porciones y partículas, como svayaṁ-rūpa, svayam prakāśa, tad-ekātmā, prābhava, vaibhava, vilāsa, avatāra, āveśa y jīvas, provistas todas de innumerables energías que son precisamente las adecuadas para las personas y personalidades respectivas. Eruditos entendidos en los temas trascendentales han analizado cuidadosamente a Kṛṣṇa, el summum bonum, indicando que tiene sesenta y cuatro atributos principales. Todas las expansiones o categorías del Señor poseen únicamente porcentajes de estos atributos. Pero Śrī Kṛṣṇa posee los atributos en un cien por ciento. Y Sus expansiones personales, tales como svayaṁ prakāśa y tad-ekātmā, hasta las categorías de los avatāras —que son todos viṣṇu-tattva—, poseen hasta un noventa y tres por ciento de estos atributos trascendentales. El Señor Śiva, que ni es avatāra ni āveśa, ni se encuentra entre los dos, posee casi un ochenta y cuatro por ciento de los atributos. Pero las jīvas, o los seres vivientes individuales de los diferentes niveles de vida, poseen hasta el límite de setenta y ocho por ciento de los atributos. En el estado condicionado de la existencia material, el ser viviente posee estos atributos en una cantidad muy pequeña, que varía en términos de su vida piadosa. El ser viviente más perfecto de todos es Brahmā, el administrador supremo de un universo. Él posee en pleno setenta y ocho por ciento de los atributos. Todos los demás semidioses tienen los mismos atributos en menor cantidad, mientras que los seres humanos poseen los atributos en una cantidad muy diminuta. La pauta de la perfección para un ser humano es la de desarrollar en pleno los atributos hasta el setenta y ocho por ciento. El ser viviente nunca puede poseer atributos como Śiva, Viṣṇu o el Señor Kṛṣṇa. Un ser viviente puede adquirir carácter divino mediante el desarrollo en pleno del setenta y ocho por ciento de los atributos trascendentales, pero nunca puede volverse un Dios como Śiva, Viṣṇu o Kṛṣṇa. Él puede volverse un Brahmā a su debido tiempo. Los seres vivientes divinos, que residen todos en los planetas del cielo espiritual, son asociados eternos de Dios en diferentes planetas espirituales, denominados Hari-dhāma y Maheśa-dhama. La morada del Señor Kṛṣṇa, que se halla por encima de todos los planetas espirituales, se llama Kṛṣṇaloka o Goloka Vṛndāvana, y el ser viviente que se ha perfeccionado mediante el desarrollo del setenta y ocho por ciento de todos los atributos anteriormente mencionados, puede entrar en el planeta de Kṛṣṇaloka después de dejar el cuerpo material actual.

Kṛṣṇa, summum bonum, je jeden a jediný. Sám se expandoval do různých částí a částic, jimiž jsou expanze svayaṁ-rūpa, svayaṁ-prakāśa, tad-ekātmā, prābhava, vaibhava, vilāsa, avatāra, āveśa a jīva. Tyto expanze jsou všechny obdařeny různými silami, přesně odpovídajícími jejich postavení a osobnosti. Učenci ve věcech transcendentálního poznání udávají, že Śrī Kṛṣṇa má šedesát čtyři hlavní transcendentální vlastnosti. Kṛṣṇovy expanze a části mají pouze určité procento těchto vlastností, zatímco Kṛṣṇa Sám má tyto vlastnosti v plné míře. Jeho osobní expanze svayaṁ-prakāśa, tad-ekātmā a avatārové, kteří všichni patří do kategorie viṣṇu-tattva, jsou obdařeni těmito transcendentálními vlastnostmi na devadesát tři procenta a Pánu Śivovi, který není ani avatārem, ani āveśou a ani ničím mezi nimi, se připisují téměř osmdesát čtyři procenta těchto vlastností. Jīvy, individuální živé bytosti v různých existenčních podmínkách, jsou obdařeny nanejvýš sedmdesáti osmi procenty těchto transcendentálních vlastností. Jīvy v podmíněném stavu vlastní jen nepatrné množství těchto vlastností, které je větší či menší podle zbožnosti nebo bezbožnosti toho kterého jedince. Nejdokonalejší jīvou je bezesporu Brahmā, nejvyšší správce vesmíru, který ze všech těchto přívlastků vlastní v plné míře sedmdesát osm procent. Ostatní polobozi mají tytéž vlastnosti v procentuálně menším množství a člověk má většinou jen jejich nepatrný zlomek. Lidskou dokonalostí je dosáhnout sedmdesáti osmi procent transcendentálních vlastností. Živá bytost jīva však nikdy nemůže vlastnit všechny vlastnosti Śivy, Viṣṇua nebo dokonce Śrī Kṛṣṇy. Může se zdokonalit tak, že v plné míře rozvine oněch sedmdesát osm procent transcendentálních vlastností. Nikdy se však nemůže dostat na úroveň Bohů jako jsou Śiva, Viṣṇu a Kṛṣṇa. Nanejvýše může dosáhnout postavení Brahmy. Zbožné živé bytosti obývají většinou planety v duchovním světě. Jsou věčnými společníky Boha a přebývají s Ním na duchovních planetách Hari-dhāmu a Maheśa-dhāmu. Říše Pána Śrī Kṛṣṇy je však nade všemi těmito duchovními sférami. Jmenuje se Kṛṣṇaloka, Goloka Vṛndāvana, a živá bytost, která dosáhla dokonalosti a v plné míře rozvinula sedmdesát osm procent všech vznešených vlastností, má po opuštění svého současného hmotného těla právo vstoupit na Kṛṣṇaloku.