Skip to main content

Text 14

Sloka 14

Texto

Verš

tasmād ekena manasā
bhagavān sātvatāṁ patiḥ
śrotavyaḥ kīrtitavyaś ca
dhyeyaḥ pūjyaś ca nityadā
tasmād ekena manasā
bhagavān sātvatāṁ patiḥ
śrotavyaḥ kīrtitavyaś ca
dhyeyaḥ pūjyaś ca nityadā

Palabra por palabra

Synonyma

tasmāt — por consiguiente; ekena — mediante uno; manasā — la atención de la mente; bhagavān — la Personalidad de Dios; sātvatām — de los devotos; patiḥ — protector; śrotavyaḥ — ha de ser oído; kīrtitavyaḥ — ser glorificado; ca — y; dhyeyaḥ — ser recordado; pūjyaḥ — ser adorado; ca — y; nityadā — constantemente.

tasmāt — proto; ekena — jeden; manasā — soustředění mysli; bhagavān — Osobnost Božství; sātvatām — oddaných; patiḥ — ochránce; śrotavyaḥ — má být vyslyšeno; kīrtitavyaḥ — být velebeno; ca — a; dhyeyaḥ — má se vzpomínat na; pūjyaḥ — být uctíváno; ca — a; nityadā — nepřetržitě.

Traducción

Překlad

Así que, constantemente y con la atención fija, uno debe oír hablar de la Personalidad de Dios, y adorarlo, recordarlo y glorificarlo a Él, quien es el protector de los devotos.

Člověk by proto měl s neodchylujícím se soustředěním neustále naslouchat, opěvovat, vzpomínat a uctívat Osobnost Božství, Bhagavāna, který je ochráncem oddaných.

Significado

Význam

Si llegar a comprender la Verdad Absoluta es el objetivo fundamental de la vida, debe realizarse por todos los medios. En cualquiera de las castas y órdenes de vida anteriormente mencionadas, los cuatro procesos —es decir, glorificar, oír, recordar y adorar— son ocupaciones generales. Nadie puede existir sin estos principios de vida. Las actividades del ser viviente implican ocuparse en estos cuatro principios diferentes de vida. Especialmente en la sociedad moderna, todas las actividades dependen más o menos de oír y glorificar. Cualquier hombre de cualquier nivel social se vuelve muy conocido en la sociedad humana en muy poco tiempo, si tan solo los periódicos lo glorifican veraz o falsamente. A veces, los líderes políticos de un partido en particular también son anunciados por la propaganda periodística, y mediante ese método de glorificación un hombre insignificante se convierte en un hombre importante... en un dos por tres. Pero semejante propaganda a base de la glorificación falsa de una persona inepta, no puede producir ningún bien, ni para el hombre en particular, ni para la sociedad. Puede que haya algunas reacciones temporales a dicha propaganda, pero no hay efectos permanentes. Por lo tanto, esas actividades son una pérdida de tiempo. El verdadero objeto de glorificación es la Suprema Personalidad de Dios, quien ha creado todo lo que se encuentra manifestado ante nosotros. Hemos discutido este hecho ampliamente desde el comienzo del śloka «janmādy asya» de este Bhāgavatam. La tendencia a glorificar o escuchar a los demás debe dirigirse hacia el verdadero objeto de glorificación: el Ser Supremo. Y el resultado de eso será la felicidad.

Je-li realizace Absolutní Pravdy konečným cílem života, pak je nutné toto poslání splnit za všech okolností. Výše jsme se zmínili o kastách a životních stavech. Pro všechny kasty a stavy jsou hlavním zaměstnáním čtyři principy — velebení, naslouchání, vzpomínání a uctívání. Bez těchto životních zásad nemůže nikdo existovat. Lidská počínání jsou těchto čtyř zásad života plná. Zvláště v moderní společnosti veškeré činnosti ve větší či menší míře závisejí na poslouchání a velebení. Například kterýkoli člověk se může velmi rychle proslavit v celé společnosti, jestliže o něm píší noviny. Není důležité z jakého společenského prostředí pochází a jestli si slávu zaslouží nebo ne. Když se o něm píše v novinách, je slavný. Političtí vůdci různých stran využívají možnosti propagandy, kterou poskytuje tisk, k tomu, aby přes noc z úplně bezvýznamného člověka udělali důležitou osobu. Falešně však oslavovat nekvalifikovanou osobu je cesta, která nikam nevede. Neprospěje to nakonec ani dotyčné osobě, ani společnosti jako takové. Dočasně tato propaganda může mít určitý ohlas, ale v žádném případě nebudou její výsledky trvalé. Falešná propaganda je tedy pouhou ztrátou času. Cílem opravdu hodným velebení a oslavování je Nejvyšší Osobnost Božství — stvořitel všeho, co kolem sebe vidíme. O této skutečnosti se obšírně pojednává už od počátku śloky “janmādy asya” Śrīmad-Bhāgavatamu. Měli bychom tedy svůj přirozený sklon někoho oslavovat nebo o někom naslouchat zaměřit na objekt opravdové slávy — na Nejvyšší Bytost. A to přinese štěstí.