Skip to main content

Text 13

Sloka 13

Texto

Verš

ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam
ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam

Palabra por palabra

Synonyma

ataḥ — así pues; pumbhiḥ — por el ser humano; dvija-śreṣṭhāḥ — ¡oh, el mejor entre los nacidos por segunda vez!; varṇa-āśrama — la institución de cuatro castas y cuatro órdenes de vida; vibhāgaśaḥ — mediante la división de; svanuṣṭhitasya — de los deberes prescritos propios de uno; dharmasya — de la ocupación; saṁsiddhiḥ — la perfección más elevada de todas; hari — la Personalidad de Dios; toṣaṇam — complaciendo.

ataḥ — tak; pumbhiḥ — člověkem; dvija-śreṣṭhāḥ — ó nejlepší mezi dvojzrozenými; varṇa-āśrama — systém čtyř kast a čtyř životních stavů; vibhāgaśaḥ — rozdělením; svanuṣṭhitasya — podle vlastních předepsaných povinností; dharmasya — týkající se činnosti; saṁsiddhiḥ — nejvyšší dokonalost; hari — Osobnost Božství; toṣaṇam — to, co působí potěšení.

Traducción

Překlad

¡Oh, el mejor entre los nacidos por segunda vez!, se concluye, entonces, que complacer a la Personalidad de Dios es la perfección más elevada que uno puede alcanzar, mediante el desempeño de los deberes prescritos para la ocupación propia de uno, conforme a las divisiones por casta y a las órdenes de la vida.

Ó nejlepší z dvojzrozených, závěr je tedy takový, že nejvyšší dokonalostí, jíž lze dosáhnout vykonáváním povinností, které jsou předepsané všem kastám a životním stavům, je potěšit Osobnost Božství.

Significado

Význam

En todas partes del mundo, la sociedad humana está dividida en cuatro castas y cuatro órdenes de vida. Las cuatro castas son: la casta inteligente, la casta marcial, la casta productora y la casta laboral. Estas castas se clasifican en términos del trabajo y la capacidad de uno, y no por el nacimiento. Además, existen cuatro órdenes de vida, a saber, la vida estudiantil, la vida de casado, la vida retirada y la devocional. Para el mejor beneficio de la sociedad humana, debe haber dichas divisiones de vida; de lo contrario, ninguna institución social puede crecer en una condición sana. Y en todas y cada una de las divisiones de vida anteriormente mencionadas, el objetivo debe ser el de complacer la autoridad suprema de la Personalidad de Dios. Esa función institucional de la sociedad humana se conoce como el sistema varṇāśrama-dharma, que es totalmente natural para la vida civilizada. La institución varṇāśrama está construida para permitirle a uno comprender la Verdad Absoluta. Su finalidad no es que una división domine artificialmente a otra. Cuando el objetivo de la vida, es decir, comprender la Verdad Absoluta, se pierde a causa de mucho apego por indriya-prīti, o la complacencia de los sentidos —tal como ya se discutió aquí anteriormente—, la institución del varṇāśrama es utilizada por hombres egoístas para imponer un predominio artificial sobre el sector débil. En Kali-yuga, o en la era de riña, ese predominio artificial ya es corriente, pero el sector más cuerdo de la gente sabe bien que las divisiones de castas y órdenes de vida tienen por objeto las relaciones sociales armoniosas y la autorrealización a base de un pensamiento elevado, y ningún otro propósito.

Na celém světě je lidská společnost rozdělena do čtyř kast a čtyř životních stavů. Čtyři kasty jsou: kasta inteligence, kasta bojovníků, kasta výrobců a kasta dělníků. Příslušnost k určité kastě není dána narozením, ale je určena prací a kvalifikací. Existují též čtyři životní stavy: život studentský, život s péčí o rodinu, život v ústraní a život v oddanosti. Tyto stavy života jsou nutná opatření v zájmu celé společnosti. Žádná státní sociální zařízení jinak nemohou zdravě fungovat. V zásadě je však nutné, aby členové těchto životních stavů dělali vše pro potěšení nejvyšší autority, Osobnosti Božství. Toto ústavní zřízení lidské společnosti se nazývá systém varṇāśrama-dharmy, a je pro civilizovaný život zcela přirozené. Varṇāśramský systém je určený k tomu, aby jeho prostřednictvím lidé mohli realizovat Absolutní Pravdu. V žádném případě není určený k tomu, aby jedna skupina projevovala umělým způsobem svou nadvládu nad druhou. Pouze když lidé opomíjejí cíl života, realizaci Absolutní Pravdy, což je způsobeno přílišnou touhou po indriya-prīti, smyslovém požitku, pak se může stát, že někteří sobečtí jedinci zneužijí varṇāśramského systému k tomu, aby se vyvyšovali nad slabší členy společnosti. V Kali-yuze, ve věku sváru, k tomuto neoprávněnému povyšování se běžně dochází. Avšak lidé se zdravým rozumem dobře vědí, že rozdělením společnosti na kasty a stavy můžeme nejenom docílit přirozeného soužití mezi občany, ale že toto uspořádání navíc vede k jednoduchému a vysoce oduchovnělému životu seberealizace.

Aquí la declaración del Bhāgavatam dice que el objetivo más elevado de la vida o la perfección más elevada de la institución del varṇāśrama-dharma, consiste en cooperar conjuntamente para la satisfacción del Señor Supremo. Esto también se confirma en el Bhagavad-gītā (4.13).

V tomto výroku Bhāgavatamu se uvádí, že nejvyšším životním cílem, nejvyšší dokonalostí systému varṇāśrama-dharmy je spolupráce všech na potěšení Svrchovaného Pána. To potvrzuje i Bhagavad-gītā (4.13).