Skip to main content

Text 12

Sloka 12

Texto

Verš

tac chraddadhānā munayo
jñāna-vairāgya-yuktayā
paśyanty ātmani cātmānaṁ
bhaktyā śruta-gṛhītayā
tac chraddadhānā munayo
jñāna-vairāgya-yuktayā
paśyanty ātmani cātmānaṁ
bhaktyā śruta-gṛhītayā

Palabra por palabra

Synonyma

tat — eso; śraddadhānāḥ — sincero e inquisitivo; munayaḥ — sabios; jñāna — conocimiento; vairāgya — desapego; yuktayā — bien equipado con; paśyanti — ve; ātmani — dentro de sí mismo; ca — y; ātmānam — el Paramātmā; bhaktyā — en el servicio devocional; śruta — los Vedas; gṛhītayā — bien recibido.

tat — to; śraddadhānāḥ — ten, kdo vážně hledá; munayaḥ — mudrci; jñāna — poznání; vairāgya — odpoutání; yuktayā — opatřen; paśyanti — vidí; ātmani — ve svém nitru; ca — a; ātmānam — Paramātmā; bhaktyā — v oddané službě; śrutaVedy; gṛhītayā — správně přijaté.

Traducción

Překlad

El sabio o estudiante sincero e inquisitivo, bien equipado con conocimiento y desapego, llega a comprender esa Verdad Absoluta, mediante el hecho de prestar servicio devocional en términos de lo que ha oído decir en el Vedānta-śruti.

Tuto Absolutní Pravdu realizují upřímně hledající studenti či mudrci s tak vypěstovaným poznáním a odpoutaností, že prokazují oddanou službu v souladu s tím, co slyšeli z Vedānta-śruti.

Significado

Význam

La Verdad Absoluta se llega a comprender a plenitud mediante el proceso de prestarle servicio devocional al Señor, Vāsudeva, o la Personalidad de Dios, quien es la Verdad Absoluta en Su máxima expresión. Brahman es Su trascendental refulgencia corporal, y Paramātmā es Su representación parcial. Siendo esto así, la comprensión Brahman o Paramātmā de la Verdad Absoluta no es más que una comprensión parcial. Existen cuatro tipos diferentes de seres humanos: los karmīs, los jñānīs, los yogīs y los devotos. Los karmīs son materialistas, mientras que los otros tres son trascendentales. Los trascendentalistas de primera categoría son los devotos, los cuales han llegado a comprender a la Persona Suprema. Los trascendentalistas de segunda categoría son aquellos que han comprendido parcialmente la porción plenaria de la Persona Absoluta. Y los trascendentalistas de tercera categoría son aquellos que apenas han comprendido el foco espiritual de la Persona Absoluta. Como se declara en el Bhagavad-gītā y otras Escrituras védicas, la Persona Suprema se llega a comprender mediante el servicio devocional, el cual está respaldado por pleno conocimiento y desapego de la asociación material. Ya hemos discutido el punto de que el servicio devocional es seguido por conocimiento y desapego de la asociación material. Así como las comprensiones Brahman y Paramātmā son comprensiones imperfectas de la Verdad Absoluta, así mismo los medios para comprender a Brahman y Paramātmā, es decir, los senderos de jñāna y yoga, son también medios imperfectos de comprender la Verdad Absoluta. El servicio devocional —que está basado en el primer plano del conocimiento pleno, unido al desapego de la asociación material, y que se fija mediante la recepción auditiva del Vedānta-śruti— es el único método perfecto por el cual el estudiante sincero e inquisitivo puede llegar a comprender la Verdad Absoluta. El servicio devocional no está hecho, pues, para el trascendentalista de la clase poco inteligente.

Hay tres clases de devotos, a saber, de primera, de segunda y de tercera clase. Los devotos de tercera clase, o los neófitos, que no tienen conocimiento alguno y que no están desapegados de la asociación material, sino que simplemente están atraídos al proceso preliminar de adorar a la Deidad del templo, se denominan devotos materiales. Los devotos materiales están más apegados al beneficio material que al provecho trascendental. Por lo tanto, uno tiene que progresar de una manera definida, pasando de la posición de servicio devocional material a la posición de servicio devocional de segunda clase. En la posición de segunda clase, el devoto puede distinguir cuatro principios en la línea devocional, a saber, la Personalidad de Dios, Sus devotos, los ignorantes y los envidiosos. Uno tiene que elevarse al menos a la etapa de un devoto de segunda clase, y volverse así merecedor de conocer la Verdad Absoluta.

Prokazováním oddané služby Pánu, Osobnosti Božství Vāsudevovi, který je plně projevenou Absolutní Pravdou, můžeme dosáhnout dokonalé realizace Absolutní Pravdy. Brahman je Jeho transcendentální září a Paramātmā je Jeho částečným zastoupením. Realizace Brahmanu či Paramātmy jsou tedy pouze neúplnými realizacemi Absolutní Pravdy. Existují čtyři různé druhy lidí — karmī, jñānīové, yogīni a oddaní. Karmī jsou materialisticky, a zbylé tři skupiny transcendentálně založení lidé. Prvotřídní transcendentalisté jsou bezesporu oddaní, kteří realizovali Nejvyšší Osobnost. Transcendentalisté druhého stupně jsou ti, kteří dokázali alespoň částečně realizovat úplnou část absolutní osobnosti, zatímco transcendentalisté třetího stupně dokázali stěží realizovat duchovní podstatu absolutní osoby. Bhagavad-gītā i jiná védská písma praví, že Nejvyšší Osobnost můžeme realizovat jedině oddanou službou, která pevně stojí na úplném poznání a odpoutanosti od hmotné společnosti. O skutečnosti, že oddanou službu doprovází poznání a odpoutání od hmotné společnosti, jsme se již zmínili. Protože realizace Brahmanu a Paramātmy jsou neúplnými realizacemi Absolutní Pravdy, jsou metody, které k těmto realizacím vedou — cesta jñāny a yogy — rovněž neúplné a nedokonalé. Oddaná služba založená na dokonalém poznání a na odpoutání se od hmotných styků a upevněná poslechem Vedānta-śruti je jediná dokonalá metoda, která zaručuje svědomitému a zvídavému studentovi úplnou realizaci Absolutní Pravdy. Oddaná služba není v žádném případě určena pro nějaké méně vzdělané transcendentalisty. Oddaní se rozdělují do tří tříd. Oddaný třetí třídy je začátečníkem. Nemá poznání a není odpoután od hmotné společnosti. Protože se většinou soustředí jen na počáteční stádium — uctívání Božstev v chrámu — nazývá se také materialistickým oddaným. Materialistický oddaný dává namísto duchovního prospěchu přednost hmotnému zisku. Měl by se tedy rozhodně co nejrychleji z tohoto stádia materialistické oddanosti povýšit do postavení oddaného druhé třídy. Ten rozděluje své okolí podle zásad oddanosti na čtyři kategorie—na Osobnost Božství, a pak oddané, nevědomé a závistivé. Člověk by se měl ucházet alespoň o takovéto postavení oddaného druhé třídy. Jen tehdy budeme způsobilí poznat Absolutní Pravdu.

En consecuencia, un devoto de tercera clase tiene que recibir de las fuentes autoritativas de Bhāgavata las instrucciones del servicio devocional. El principal Bhāgavata es la personalidad establecida del devoto, y el otro Bhāgavatam lo constituye el mensaje de Dios. Por consiguiente, el devoto de tercera clase tiene que ir a la personalidad del devoto, a fin de aprender las instrucciones del servicio devocional. Esa personalidad de devoto no es un profesional que se gana la vida mediante el negocio del Bhāgavatam. Dicho devoto debe ser un representante de Śukadeva Gosvāmī, tal como Sūta Gosvāmī, y debe predicar el culto del servicio devocional para beneficio completo de toda la gente. Un devoto neófito siente muy poco gusto en oír a las autoridades. Un devoto neófito de esa clase, para satisfacer sus sentidos, hace un espectáculo de que oye al hombre profesional. Esa clase de oír y cantar ha arruinado todo el asunto, así que uno debe cuidarse mucho del proceso defectuoso. Los sagrados mensajes de Dios, tal como se inculcan en el Bhagavad-gītā o en el Śrīmad-Bhāgavatam, son indudablemente temas trascendentales, pero a pesar de serlo, dichos asuntos trascendentales no deben recibirse de labios del hombre profesional, que los echa a perder tal como la serpiente echa a perder la leche con solo tocarla con su lengua.

Oddaný třetí třídy musí dostat o oddané službě patřičné poučení z autorizovaných zdrojů — od Bhāgavatů. Prvním Bhāgavatou je autorizovaný oddaný a druhým je Bhāgavatam — poselství Boha. Oddaný třetí třídy se musí obrátit na seberealizovaného oddaného a být jím patřičně vyškolen v oddané službě. Takový oddaný však není profesionál a s učením Bhāgavatamu neobchoduje. Musí být opravdovým zástupcem Śukadeva Gosvāmīho jako byl Sūta Gosvāmī. Musí lidem kázat rozvoj oddané služby a tak přispívat k všestrannému blahu všech. Začínající oddaný nemá velkou touhu naslouchat autoritám. Takový člověk naslouchání jen předstírá a poslouchá jen vypravěče, kteří uspokojují jeho smysly. Poslech a přednes takového druhu jsou úplně bezcenným, ba i závadným počínáním, jakého bychom se měli vyvarovat. Posvátná učení Boha v Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu jsou zajisté transcendentální. Přesto je nutné vyvarovat se tomu, abychom jim naslouchali od profesionálních recitátorů, kteří je znehodnotí stejně jako had mléko, když se ho dotkne svým jedovatým jazykem.

Así pues, en beneficio de su progreso, un devoto sincero debe estar dispuesto a oír la exposición de la literatura védica, tal como los Upaniṣads, el Vedānta y otras obras literarias que han dejado las autoridades previas o Gosvāmīs. Sin oír la exposición de estas Escrituras, uno no puede progresar verdaderamente. Y sin oír ni seguir las instrucciones, el espectáculo de servicio devocional pierde todo valor y, por consiguiente, se vuelve una especie de disturbio en la senda del servicio devocional. Por lo tanto, a menos que el servicio devocional esté establecido en los principios de śruti, smṛti, purāṇa o pañcarātra como autoridades, el fingido espectáculo de servicio devocional debe ser rechazado de inmediato. Un devoto desautorizado nunca debe ser reconocido como un devoto puro. Mediante la asimilación de dichos mensajes de las Escrituras védicas, uno puede ver constantemente y dentro de su propio ser el omnipresente aspecto localizado de la Personalidad de Dios. Eso se denomina samādhi.

Upřímný oddaný se musí pro svůj pokrok věnovat poslechu védských textů jako jsou Upaniṣady, Vedānta a jiná díla předchozích autorit, Gosvāmīch. Pokud si tyto texty nevyslechne, nebude schopen opravdový pokrok učinit. Pouhé napodobování oddané služby bez vyslechnutí a následování pokynů těchto textů je jen ztrátou času a tím pádem vlastně zbytečným vyrušením na cestě k opravdové oddané službě. Takže dokud oddaná služba nestojí na zásadách autorit śruti, smṛti, purāṇ a pañcarātry, musíme takovéto nepovolané předvádění tzv. oddané služby okamžitě zavrhnout. Nezplnomocněného oddaného nelze nikdy přijímat jako čistého oddaného. Osvojení si těchto poselství védských textů dává možnost neustále vidět ve svém nitru lokalizovaný, všepronikající aspekt Osobnosti Božství. Tomu se říká samādhi.