Skip to main content

Text 20

Sloka 20

Texto

Verš

na vā idaṁ rājarṣi-varya citraṁ
bhavatsu kṛṣṇaṁ samanuvrateṣu
ye ’dhyāsanaṁ rāja-kirīṭa-juṣṭaṁ
sadyo jahur bhagavat-pārśva-kāmāḥ
na vā idaṁ rājarṣi-varya citraṁ
bhavatsu kṛṣṇaṁ samanuvrateṣu
ye ’dhyāsanaṁ rāja-kirīṭa-juṣṭaṁ
sadyo jahur bhagavat-pārśva-kāmāḥ

Palabra por palabra

Synonyma

na — ni; — así; idam — esto; rājarṣi — rey santo; varya — el principal; citram — asombroso; bhavatsu — a todos ustedes; kṛṣṇam — el Señor Kṛṣṇa; samanuvrateṣu — aquellos que están estrictamente en la línea de; ye — quien; adhyāsanam — sentado en el trono; rāja-kirīṭa — yelmos de reyes; juṣṭam — adornados; sadyaḥ — de inmediato; jahuḥ — abandonó; bhagavat — la Personalidad de Dios; pārśva-kāmāḥ — deseando tener la compañía.

na — není; — jako; idam — toto; rājarṣi — svatý král; varya — hlavní; citram — udivující; bhavatsu — vám všem; kṛṣṇam — Pán Kṛṣṇa; samanuvrateṣu — těm, kteří se drží přísně Jeho pokynů; ye — kdo; adhyāsanam — usazený na trůnu; rāja-kirīṭa — helmice králů; juṣṭam — ozdobený; sadyaḥ — okamžitě; jahuḥ — vzdal se; bhagavat — Osobnost Božství; pārśva-kāmāḥ — s přáním dosáhnout společnosti.

Traducción

Překlad

[Los sabios dijeron:] ¡Oh, tú, el principal de todos los reyes santos de la dinastía de Pāṇḍu, que están estrictamente en la línea del Señor Śrī Kṛṣṇa! No es en absoluto asombroso que abandones tu trono, el cual está decorado con los yelmos de muchos reyes, para poder tener la compañía eterna de la Personalidad de Dios.

(Mudrci řekli:) Ó vůdče všech svatých králů pāṇḍuovské dynastie, kteří se přísně drží pokynů Pána Śrī Kṛṣṇy! Vůbec nás neudivuje, že ses vzdal svého trůnu, který zdobí helmice mnoha králů, abys dosáhl věčné společnosti Osobnosti Božství.

Significado

Význam

Políticos necios que ocupan cargos administrativos políticos, creen que los puestos temporales que ocupan constituyen el máximo beneficio material de la vida y, en consecuencia, se aferran a ellos incluso hasta el último momento de la vida, sin saber que lograr la liberación y volverse uno de los asociados del Señor en Su morada eterna, es el máximo beneficio de la vida. La vida humana está hecha para lograr ese fin. El Señor nos ha asegurado muchas veces en el Bhagavad-gītā, que el ir de vuelta a Dios, a Su morada eterna, es el logro máximo. Prahlāda Mahārāja, mientras le oraba al Señor Nṛsiṁha, dijo: «¡Oh, mi Señor!, le tengo mucho miedo al modo de vida materialista, y no siento ni el más mínimo temor a Tu actual aspecto de Nṛsiṁha-deva, que es horrible y feroz. Este modo de vida materialista es algo así como la piedra de un mortero, y estamos siendo aplastados por ella. Hemos caído en este horrendo remolino de las vapuleantes olas de la vida, y por eso, mi Señor, oro a Tus pies de loto para que me lleves de vuelta a Tu morada eterna como uno de Tus servidores. Esa es la liberación cumbre de este modo de vida materialista. Yo tengo una experiencia muy amarga del modo de vida materialista. En cualesquiera especies de vida que he nacido, impelido por la fuerza de mis propias actividades, he experimentado dos cosas con mucho dolor, a saber: la separación de mi amado y el encuentro con lo que no deseaba. Y para contrarrestarlo, los remedios que adopté fueron más peligrosos que la propia enfermedad. Así que ando a la deriva de un punto a otro, nacimiento tras nacimiento, por lo cual Te oro a Ti para que me des un refugio a Tus pies de loto».

Pošetilí politici, kteří si drží svá vládní místa, si myslí, že jejich dočasná místa jsou nejvyšším hmotným výdobytkem v životě, a proto na nich lpí až do posledního okamžiku a nevědí, že nejvyšším životním úspěchem je dosáhnout osvobození a stát se jedním z Pánových společníků v Jeho věčné říši. Tomuto cíli je určen lidský život. Pán nás mnohokrát ujišťuje v Bhagavad-gītě, že návrat k Bohu do Jeho věčné říše je tím nejvyšším, čeho můžeme dosáhnout. Prahlāda Mahārāja řekl ve svých modlitbách k Pánu Nṛsiṁhovi: “Ó můj Pane, velice se bojím materialistického života a nemám žádný strach z Tvé nynější hrozivé podoby jako Nṛsiṁhadeva. Tento materialistický život je jako mlýnský kámen, který nás drtí. Poklesli jsme do tohoto hrozného víru rozbouřených vln života, a proto se, můj Pane, modlím k Tvým lotosovým nohám, abys mne zavolal zpět do Své věčné říše jako jednoho ze Svých služebníků. To je vrcholem osvobození z materialistického života. S tímto materialistickým životem mám velice trpkou zkušenost. Ve všech životních druzích, ve kterých jsem se narodil, jsem kvůli svým vlastním činnostem bolestivě prožíval dvě věci—odloučení od milovaného a setkávání se s nechtěným — a abych se z toho nějak vyléčil, uchýlil jsem se k činnostem, které byly ještě nebezpečnější než nemoc samotná. Trmácím se tak bez cíle z místa na místo jeden život za druhým, a modlím se proto k Tobě, abys mi poskytl úkryt u Svých lotosových nohou.”

Los reyes Pāṇḍavas, que son más que muchos santos del mundo, conocían los amargos resultados del modo de vida materialista. Ellos nunca fueron cautivados por el resplandor del trono imperial que ocupaban, y siempre buscaban la oportunidad de que el Señor los llamara para asociarse con Él eternamente. Mahārāja Parīkṣit era el digno nieto de Mahārāja Yudhiṣṭhira. Mahārāja Yudhiṣṭhira le dejó el trono imperial a su nieto, y, de igual modo, Mahārāja Parīkṣit, el nieto de Mahārāja Yudhiṣṭhira, le dejó el trono imperial a su hijo Janamejaya. Ese es el camino que siguen todos los reyes de la dinastía, porque todos ellos se hallan estrictamente en la línea del Señor Kṛṣṇa. Así pues, a los devotos del Señor nunca los hechiza el resplandor de la vida materialista, y ellos viven de una manera imparcial, desapegados de los objetos del falso e ilusorio modo de vida materialista.

Pāṇḍuovští králové, kteří předčí mnoho světců světa, znali trpké výsledky materialistického života. Nikdy se nenechali unášet září královského trůnu, který jim patřil, a vždy čekali na příležitost, kdy je Pán zavolá, aby přišli do Jeho věčné společnosti. Mahārāja Parīkṣit byl důstojným vnukem Mahārāje Yudhiṣṭhira. Mahārāja Yudhiṣṭhira odevzdal královský trůn svému vnukovi a podobně Mahārāja Parīkṣit, vnuk Mahārāje Yudhiṣṭhira, odevzdal trůn svému synovi Janamejayovi. Takto jednali všichni králové dynastie, protože všichni se přísně drželi linie Pána Kṛṣṇy. Oddané Pána tedy nikdy neokouzluje záře materialistického života. Oddaní žijí nestranně, nepřipoutaní k předmětům falešného a iluzorního materialismu.