Skip to main content

Text 28

Sloka 28

Texto

Verš

alabdha-tṛṇa-bhūmy-ādir
asamprāptārghya-sūnṛtaḥ
avajñātam ivātmānaṁ
manyamānaś cukopa ha
alabdha-tṛṇa-bhūmy-ādir
asamprāptārghya-sūnṛtaḥ
avajñātam ivātmānaṁ
manyamānaś cukopa ha

Palabra por palabra

Synonyma

alabdha — al no recibir; tṛṇa — asiento de paja; bhūmi — lugar; ādiḥ — etcétera; asamprāpta — mal recibido; arghya — agua para recibir; sūnṛtaḥ — palabras gratas; avajñātam — desdeñado así; iva — de ese modo; ātmānam — personalmente; manyamānaḥ — pensando así; cukopa — se enfureció; ha — de esa manera.

alabdha — když nedostal; tṛṇa — rohože na sezení; bhūmi — místo; ādiḥ — a tak dále; asamprāpta — bez náležitého přijetí; arghya — voda pro hosta; sūnṛtaḥ — příjemná slova; avajñātam — takto zanedbán; iva — takto; ātmānam — osobně; manyamānaḥ — tak uvažující; cukopa — rozhněval se; ha — proto.

Traducción

Překlad

El rey, al no ser recibido con una bienvenida formal, ofreciéndosele un asiento, un lugar, agua y palabras gratas, se consideró desdeñado y, pensando así, se enfureció.

Když se králi nedostalo náležitého přijetí v podobě místa k sezení, vody a příjemného oslovení, cítil se být zanedbán a rozhněval se.

Significado

Význam

La ley de la recepción que se encuentra en los códigos de los principios védicos establece que, incluso si en la casa se recibe a un enemigo, debe hacerse con todos los respetos. A uno no se le debe dar ninguna posibilidad de pensar que se encuentra en la casa de un enemigo. Cuando el Señor Kṛṣṇa, acompañado por Arjuna y Bhīma, visitó a Jarāsandha en Magadha, el rey Jarāsandha les dio una recepción de reyes a los respetables enemigos. El enemigo huésped, es decir, Bhīma, iba a pelar con Jarāsandha y, sin embargo, se les dio una espléndida recepción. Por la noche, solían sentarse juntos como amigos e invitados, y durante el día solían pelear, poniendo en juego la vida. Esa era la ley de la recepción. Dicha ley estipula que un hombre pobre que no tenga nada que ofrecerle a su huésped, debe ser lo suficientemente bueno como para ofrecerle una estera de paja donde sentarse, un vaso de agua y unas palabras gratas. Por lo tanto, en recibir a un huésped, ya sea amigo o enemigo, no se gasta nada. Es únicamente una cuestión de buenos modales.

Védská kultura je velice vytříbená co se týče přijímání hostů. I když doma hostíme nepřítele, musíme ho přijmout se vší úctou. Vše by mělo být zařízeno tak, aby neměl pocit, že přišel do domu nepřítele. Když Pán Kṛṣṇa v doprovodu Arjuny a Bhīmy navštívil Jarāsandhu v Magadhě, dostalo se úctyhodným nepřátelům od krále Jarāsandhy královského přijetí. Nepřátelský návštěvník Bhīma chtěl s Jarāsandhou bojovat a přesto se jim dostalo velkolepého přijetí. V noci sedali společně jako přátelé a hosté a přes den bojovali na život a na smrt. Takový byl zákon přijímání hostů. Tento zákon přikazuje, že chudý člověk, který nemá, co by svému hostovi nabídl, má být natolik pohostinný, aby mu nabídl slaměnou rohož k sezení, sklenici vody k pití a několik příjemných slov. Přijetí hosta — ať už přítele či soka — nic nestojí. Je to pouze otázka dobrých mravů.

Cuando Mahārāja Parīkṣit entró por la puerta de la ermita de Śamīka Ṛṣi, no esperaba que el Ṛṣi le diera una recepción de gala, porque sabía que los santos y los ṛṣis no son hombres ricos en sentido material. Pero nunca esperaba que se le fuera a negar un asiento de paja, un vaso de agua y unas palabras gratas. Él no era un huésped ordinario, ni tampoco un enemigo del Ṛṣi, y, por consiguiente, la fría recepción de este asombró mucho al rey. En realidad, el rey tenía razón en disgustarse con el Ṛṣi mientras sentía la gran necesidad de un vaso de agua. Que el rey se enojara en una situación así de grave no era algo anormal, pero como el propio rey no era menos que un gran santo, era asombroso que se enojara y actuara en consecuencia. Luego tiene que aceptarse que así lo ordenó la Suprema Voluntad del Señor. El rey era un gran devoto del Señor, y el santo también era como el rey. Pero por la voluntad del Señor las circunstancias se dispusieron de modo tal, que se volvieron caminos para que el rey se desapegara de las relaciones familiares y de las actividades gubernamentales y, de ese modo, se convirtiera en un alma totalmente entregada a los pies de loto del Señor Kṛṣṇa. El misericordioso Señor les crea a veces esa clase de posiciones difíciles a sus devotos puros, con el fin de sacarlos del lodo de la existencia material y arrastrarlos hacia Él. Pero, externamente, las situaciones parecen ser frustrantes para los devotos. Los devotos del Señor siempre se encuentran bajo la protección del Señor, y en cualquier condición, en el éxito o en el fracaso, el Señor es para los devotos el guía supremo. Así pues, los devotos puros aceptan como bendiciones del Señor todas las condiciones frustrantes.

Když Mahārāja Parīkṣit přicházel ke dveřím Śamīky Ṛṣiho, neočekával od ṛṣiho žádné královské přijetí, protože věděl, že světci a ṛṣiové nejsou hmotně bohatí lidé. Nenadál se však toho, že se mu nedostane ani slaměné rohože na sezení, sklenice vody a několika příjemných slov. Nebyl obyčejným hostem a nebyl ani ṛṣiovým nepřítelem, a proto ho ṛṣiovo chladné přijetí velice udivilo. Král měl vlastně právo se na ṛṣiho rozhněvat, když tak naléhavě potřeboval vodu. Pro krále nebylo nic nepřirozeného rozhněvat se v tak vážné situaci, ale jelikož tento král nebyl o nic menší než veliký světec, jeho hněv a jednání je udivující. Musíme tedy chápat, že to vše bylo řízeno svrchovanou vůlí Pána. Král byl velkým oddaným Pána a světec byl stejně dobrý jako král, ale vůlí Pána byly vytvořeny podmínky, které vedly k tomu, že se král odpoutal od rodinných svazků a vládních činností a stal se tak duší zcela odevzdanou lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy. Milostivý Pán někdy staví Své čisté oddané do takových nepříjemných situací, aby je vytáhl z bahna hmotné existence. Navenek se však zdá, že tyto situace musí být pro oddaného zoufalé. Oddaní Pána jsou vždy pod Jeho ochranou a Pán je pro oddané nejvyšším vůdcem za všech okolností, při úspěchu i neúspěchu. Čistí oddaní proto přijímají všechny těžké podmínky jako požehnání od Pána.