Skip to main content

Text 19

Sloka 19

Texto

Verš

kutaḥ punar gṛṇato nāma tasya
mahattamaikānta-parāyaṇasya
yo ’nanta-śaktir bhagavān ananto
mahad-guṇatvād yam anantam āhuḥ
kutaḥ punar gṛṇato nāma tasya
mahattamaikānta-parāyaṇasya
yo ’nanta-śaktir bhagavān ananto
mahad-guṇatvād yam anantam āhuḥ

Palabra por palabra

Synonyma

kutaḥ — ni qué hablar; punaḥ — de nuevo; gṛṇataḥ — aquel que canta; nāma — el santo nombre; tasya — Su; mahat-tama — grandes devotos; ekānta — exclusivo; parāyaṇasya — de aquel que se refugia en; yaḥ — Aquel que; ananta — es el Ilimitado; śaktiḥ — potencia; bhagavān — la Personalidad de Dios; anantaḥ — inconmensurable; mahat — grande; guṇatvāt — en virtud de esos atributos; yam — a quien; anantam — por el nombre de Ananta; āhuḥ — se llama.

kutaḥ — co říci; punaḥ — opět; gṛṇataḥ — ten, kdo zpívá; nāma — svaté jméno; tasya — Jeho; mahat-tama — velcí oddaní; ekānta — výlučný; parāyaṇasya — o tom, kdo se odevzdá; yaḥ — ten, který; ananta — je Neomezený; śaktiḥ — síla; bhagavān — Osobnost Božství; anantaḥ — nezměřitelný; mahat — veliký; guṇatvāt — vzhledem k takovým vlastnostem; yam — jehož; anantam — jménem ananta; āhuḥ — se nazývá.

Traducción

Překlad

¿Y qué se puede decir de aquellos que se encuentran bajo la dirección de los grandes devotos, cantando el santo nombre del Ilimitado, el cual tiene ilimitada potencia? La Personalidad de Dios, ilimitado en cuanto a potencia y trascendental por Sus atributos, recibe el nombre de Ananta [Ilimitado].

A co říci o těch, kteří pod vedením velkých oddaných zpívají svatá jména Neomezeného, Jenž má neomezenou moc? Nejvyšší Pán, který má neomezené síly, a je transcendentální Svými vlastnostmi, se nazývá ananta (Neomezený).

Significado

Význam

Los dvija-bandhus, u hombres incultos y poco inteligentes que han nacido en las castas superiores, presentan muchos argumentos en contra de que los hombres de casta inferior se conviertan en brāhmaṇas en esta vida. Ellos arguyen que el nacer en una familia de śūdras o menos que śūdras ocurre por los actos pecaminosos anteriores, y que, por consiguiente, se tiene que completar el período de desventajas que se deben a un bajo nacimiento. Y para contestarles a esos lógicos falsos, el Śrīmad-Bhāgavatam afirma que aquel que cante el santo nombre del Señor bajo la dirección de un devoto puro, puede librarse de inmediato de las desventajas de haber nacido en una casta inferior. Un devoto puro del Señor no comete ninguna ofensa mientras canta el santo nombre del Señor. Hay diez diferentes ofensas al canto del santo nombre del Señor. El canto del santo nombre bajo la dirección de un devoto puro, es canto sin ofensas. El canto del santo nombre del Señor sin ofensas es trascendental, y, en consecuencia, dicho canto puede purificarlo a uno de inmediato de los efectos de toda clase de pecados previos. Este canto sin ofensas indica que uno ha entendido por completo la naturaleza trascendental del santo nombre, a raíz de lo cual se ha entregado al Señor. En sentido trascendental, el santo nombre del Señor y el propio Señor son idénticos, por ser absolutos. El santo nombre del Señor es tan poderoso como el Señor. El Señor es la todopoderosa Personalidad de Dios, y Él tiene infinidad de nombres, los cuales no son diferentes de Él, y además, son igual de poderosos. En la última palabra del Bhagavad-gītā, el Señor afirma que aquel que se entrega a Él por entero, es protegido de todos los pecados por la gracia del Señor. Como Su nombre y Él son idénticos, el santo nombre del Señor puede proteger al devoto de todos los efectos de los pecados. El canto del santo nombre del Señor puede liberarlo a uno indudablemente de las desventajas de haber nacido en una casta inferior. El ilimitado poder del Señor se extiende cada vez más mediante la ilimitada expansión de los devotos y las encarnaciones, y, por lo tanto, cada devoto del Señor —así como también las encarnaciones— puede estar sobrecargado igualmente de la potencia del Señor. Puesto que el devoto está sobrecargado de la potencia del Señor, aunque sea con una pequeña fracción de ella, la incapacidad debida al bajo nacimiento no puede interponerse en el camino.

Dvija-bandhuové, méně inteligentní, nekulturní lidé narození ve vyšších kastách, mají mnoho námitek proti tomu, aby se člověk z nižší kasty mohl v témže životě stát brāhmaṇou. Namítají, že narození v rodině śūdrů nebo ještě níže je zapříčiněno předchozími hříšnými činy a že taková osoba musí proto projít všemi nevýhodami nižšího zrození. Śrīmad-Bhāgavatam těmto falešným logikům odpovídá, že ten, kdo zpívá svaté jméno Pána pod vedením čistého oddaného, se může ihned osvobodit od všech nevýhod plynoucích ze zrození v nižší kastě. Čistý oddaný Pána se při zpívání svatého jména Pána nedopouští žádných přestupků. Proti zpívání svatého jména Pána existuje deset různých přestupků a zpívat svaté jméno pod vedením čistého oddaného znamená zpívat bez přestupků. Zpívání svatého jména Pána bez přestupků je transcendentální, a takové zpívání proto může ihned očistit od účinků všech předchozích hříchů. Jakmile někdo zpívá svaté jméno bez přestupků, znamená to, že plně pochopil transcendentální povahu svatého jména a odevzdal se proto Pánovi. Svaté jméno Pána a Pán Samotný jsou transcendentálně totožní, jelikož jsou absolutní. Svaté jméno Pána je stejně mocné jako Pán. Pán je všemocný a má bezpočet jmen, která se od Něho neliší a která jsou stejně mocná jako je On. Na konci Bhagavad-gīty Pán prohlašuje, že ten, kdo se Mu plně odevzdá, bude Jeho milostí ochráněn od všech hříchů. Jelikož Jeho jméno a On Sám jsou totožní, svaté jméno Pána může ochránit oddaného od všech hříšných následků. Zpívání svatého jména Pána může člověka nepochybně zbavit všech nevýhod zrození v nižší kastě. Pánova neomezená moc se neustále rozšiřuje prostřednictvím nekonečného množství expanzí oddaných a inkarnací, a proto všichni oddaní Pána a inkarnace mohou rovnocenně disponovat Pánovou silou. Jelikož oddaný disponuje silou Pána, byť v nepatrném množství, žádná nezpůsobilost plynoucí z nižšího narození mu nemůže stát v cestě.