Skip to main content

Texts 10-11

Sloka 10-11

Texto

Verš

yasya rāṣṭre prajāḥ sarvās
trasyante sādhvy asādhubhiḥ
tasya mattasya naśyanti
kīrtir āyur bhago gatiḥ
yasya rāṣṭre prajāḥ sarvās
trasyante sādhvy asādhubhiḥ
tasya mattasya naśyanti
kīrtir āyur bhago gatiḥ
eṣa rājñāṁ paro dharmo
hy ārtānām ārti-nigrahaḥ
ata enaṁ vadhiṣyāmi
bhūta-druham asattamam
eṣa rājñāṁ paro dharmo
hy ārtānām ārti-nigrahaḥ
ata enaṁ vadhiṣyāmi
bhūta-druham asattamam

Palabra por palabra

Synonyma

yasya — aquel que; rāṣṭre — en el Estado; prajāḥ — seres vivientes; sarvāḥ — absolutamente todos; trasyante — están aterrados; sādhvi — ¡oh, tú, que eres casta!; asādhubhiḥ — por los herejes; tasya — su; mattasya — de los engañados; naśyanti — desaparece; kīrtiḥ — fama; āyuḥ — la duración de la vida; bhagaḥ — fortuna; gatiḥ — buen nacimiento; eṣaḥ — estos son; rājñām — de los reyes; paraḥ — superior; dharmaḥ — ocupación; hi — ciertamente; ārtānām — de los que sufren; ārti — sufrimientos; nigrahaḥ — subyugando; ataḥ — por lo tanto; enam — este hombre; vadhiṣyāmi — he de matar; bhūta-druham — insurrecto que se opone a otros seres vivos; asat-tamam — el muy despreciable.

yasya — ten, jehož; rāṣṭre — ve státě; prajāḥ — živé bytosti; sarvāḥ — všechny do jedné; trasyante — hrozí se; sādhvi — ó ctnostný; asādhubhiḥ — lotry; tasya — jeho; mattasya — iluzí podmíněného; naśyanti — ničí; kīrtiḥ — proslulost; āyuḥ — délka života; bhagaḥ — štěstí; gatiḥ — dobré zrození; eṣaḥ — to jsou; rājñām — králů; paraḥ — svrchované; dharmaḥ — zaměstnání; hi — jistě; ārtānām — trpících; ārti — utrpení; nigrahaḥ — zmírňující; ataḥ — proto; enam — tohoto člověka; vadhiṣyāmi — zabiji; bhūta-druham — který se bouří proti jiným živým bytostem; asat-tamam — podlého.

Traducción

Překlad

¡Oh, tú, que eres casta!, el buen nombre del rey, la duración de su vida y su buen nacimiento futuro desaparecen, cuando en su reino los malvados aterrorizan a toda clase de seres vivientes. El rey tiene sin duda el deber fundamental de mitigar primero los sufrimientos de aquellos que sufren. Por lo tanto, debo matar a este hombre tan despreciable, ya que es violento con otros seres vivientes.

Ó ctnostný, královo dobré jméno, délka života a jeho dobré zrození zanikají, když lotři v jeho království jsou postrachem všech živých bytostí. Prvořadou povinností krále je zmírnit utrpení soužených. Proto musím zabít tohoto podlého člověka, protože se dopouští násilí na jiných živých bytostech.

Significado

Význam

Cuando en una aldea o en un pueblo hay alguna perturbación causada por animales salvajes, la policía u otras personas toman medidas para matarlos. De modo similar, el gobierno tiene el deber de matar cuanto antes a todos los elementos sociales malos, tales como los ladrones, los dacoits* y los asesinos. El mismo castigo se les debe imponer también a los que matan animales, porque los animales del Estado también son el prajāPrajā significa «aquel que ha nacido en el Estado», y esto incluye tanto a los hombres como a los animales. Cualquier ser viviente que nace en un Estado tiene el derecho primordial de vivir bajo la protección del rey. Los animales de la selva también dependen del rey, y también tienen el derecho de vivir. Así que, con mayor razón, animales domésticos tales como las vacas y los toros.

Jakmile nějaké divoké šelmy způsobí ve vesnici nebo ve městě nepokoje, policie nebo někdo jiný musí zasáhnout a zabít je. Stejně tak je povinností vlády ihned zabít všechny špatné společenské živly jako jsou zloději, bandité a vrazi. Stejný trest náleží také těm, kteří zabíjejí zvířata, neboť zvířata ve státě jsou také prajā. Prajā znamená ten, kdo se ve státě narodil, což zahrnuje lidi i zvířata. Každá živá bytost, která se narodí ve státě, má nedotknutelné právo žít pod ochranou krále. Zvířata v džungli jsou také podřízena králi a mají také právo žít. Což potom říci o domácích zvířatech jako jsou býci a krávy.

Cualquier ser viviente que aterrorice a otros es un sujeto de lo más despreciable, y el rey debe matar de inmediato a semejante elemento perturbador. Así como se mata al animal salvaje cuando ocasiona disturbios, de igual forma cualquier hombre que sin razón mata o aterroriza a los animales de la selva o a otros animales, debe ser castigado de inmediato. Por ley del Señor Supremo, todos los seres vivos, sea cual fuere la forma que tengan, son los hijos del Señor, y nadie tiene ningún derecho de matar a un animal, a menos que lo ordenen así los códigos de la ley natural. El tigre puede matar a un animal inferior para su subsistencia, pero el hombre no puede matar a un animal para la suya. Esa es la ley de Dios, quien ha creado la ley para que un ser viviente subsista de comerse a otro. Así pues, los vegetarianos también viven de comerse a otros seres vivientes. Por lo tanto, la ley dice que uno debe vivir únicamente de comer a ciertos seres vivientes específicos, como lo ordena la ley de Dios. El Īśopaniṣad indica que uno debe vivir de acuerdo con las instrucciones del Señor, y no como se le antoje. El hombre puede subsistir a base de diferentes variedades de granos, frutas y leche que ordena Dios, y no hay necesidad de carne animal, más que en ciertos casos particulares.

Každá živá bytost, která ohrožuje jiné živé bytosti, je nanejvýš podlá a král má takový rušivý živel okamžitě zabít. Stejně jako je divoké zvíře způsobující nepokoje zabito, tak i každý člověk, který zbytečně zabíjí nebo ohrožuje zvířata v džungli nebo kdekoliv jinde, musí být ihned potrestán. Podle zákona Nejvyššího Pána jsou všechny živé bytosti v jakékoliv podobě synové Pána a nikdo nemá právo zabíjet jiné zvíře, pokud mu to nenařizují přírodní zákony. Tygr může zabít nižší zvíře pro svoji obživu, ale člověk nemůže zabíjet zvířata pro obživu. To je zákon Boha, který stvořil toto pravidlo, že jedna živá bytost je potravou jiné živé bytosti. I vegetariáni žijí z toho, že jedí jiné živé bytosti. Zákon je tedy takový, že každý se má živit pouze určitými živými bytostmi, jak určuje zákon Boha. Īśopaniṣad nařizuje, aby každý žil podle pokynů Pána a neřídil se jen podle své vůle. Člověk může žít z mnoha druhů obilí, luštěnin, ovoce a mléka, jak určil Bůh, a s výjimkou zvláštních případů nepotřebuje živočišnou potravu.

El rey o mandatario engañado, aunque a veces se lo anuncie como un gran filósofo y erudito, permitirá en el Estado la existencia de mataderos, sin saber que la tortura de los pobres animales les despeja el camino al infierno a esos necios reyes y gobernantes. El gobernante siempre debe estar pendiente de la seguridad de losprajās, tanto hombres como animales, e investigar si algún ser viviente está siendo atormentado por otro en algún lugar. El ser viviente agresor debe ser atrapado de inmediato y ejecutado, tal como lo enseñó Mahārāja Parīkṣit.

Král či panovník se pod vlivem iluze sice někdy vydává za velikého filozofa a vzdělaného učence, ale zároveň povoluje ve svém státě jatka, přičemž neví, že mučením ubohých zvířat si razí cestu do pekla. Panovníci a představitelé výkonné moci musí vždy střežit bezpečnost občanů (prajā), lidí i zvířat, a zjišťovat, zda nějakou živou bytost někde někdo netrýzní. Jak ukázal Mahārāja Parīkṣit, živá bytost, která se toho dopustí, musí být okamžitě dopadena a ztrestána smrtí.

El gobierno del pueblo por el pueblo no debe permitir la matanza de animales inocentes, por el capricho de necios funcionarios gubernamentales. La gente debe conocer los códigos de Dios, tal como se mencionan en las Escrituras reveladas. Mahārāja Parīkṣit señala aquí que, según los códigos de Dios, el rey o gobernante irresponsable pone en peligro su buen nombre, la duración de su vida, su poder y su fuerza, y, en fin de cuentas, su marcha progresiva hacia una vida mejor y la salvación después de la muerte. Esos hombres necios ni siquiera creen en la existencia de una siguiente vida.

Lidová vláda, neboli vláda představitelů lidu by neměla dovolovat zabíjení nevinných zvířat jenom za základě nějakého rozhodnutí pošetilých vládních představitelů. Vláda musí znát zákony Boha, které jsou zaznamenány ve zjevených písmech. Mahārāja Parīkṣit zde uvádí, že podle Božích zákonů ohrožuje nezodpovědný král nebo panovník své dobré jméno, délku života, moc a sílu a nakonec svůj pokrok k lepšímu životu a spasení po smrti. Takoví pošetilí lidé ani nevěří v existenci příštího života.

Mientras escribimos el comentario acerca de este verso en particular, tenemos ante nosotros la declaración de un gran político moderno que murió recientemente y dejó su testamento, el cual revela su escaso acopio de conocimiento en relación con los códigos de Dios que mencionó Mahārāja Parīkṣit. El político era tan ignorante en materia de los códigos de Dios que escribe: «No creo en ninguna de esas ceremonias, y someterse a ellas, incluso como una cuestión de formalidad, sería hipocresía y un intento de engañarnos nosotros mismos y engañar a los demás... no tengo ningún sentimiento religioso al respecto».

Když píšeme komentář k tomuto verši, máme před očima výrok jednoho velkého moderního politika, který nedávno zemřel a zanechal svoji vůli, která zřetelně odhaluje jeho neznalost Božích zákonů, o kterých se zmiňuje Mahārāja Parīkṣit. Tento politik byl tak nevědomý, že napsal: “Nevěřím v žádné takové obřady a podrobovat se jim byť jen jako formalitě by bylo pokrytectvím a pokusem klamat sebe i ostatní... Nemám v tomto směru žádný náboženský sentiment.”

Al comparar estas declaraciones de un gran político de la época moderna con las de Mahārāja Parīkṣit, encontramos una enorme diferencia. Mahārāja Parīkṣit era piadoso de conformidad con los códigos de las Escrituras, mientras que el político moderno se rige por su creencia y sentimientos personales. Al fin y al cabo, cualquier gran hombre del mundo material es un alma condicionada. A él lo atan de pies y manos las sogas de la naturaleza material, y aun así la necia alma condicionada se cree en libertad de actuar según sus caprichosos sentimientos. Se concluye, entonces, que la gente de los tiempos de Mahārāja Parīkṣit era feliz y los animales recibían la debida protección, porque el gobernante no era caprichoso ni ignoraba la ley de Dios. Criaturas necias y carentes de fe tratan de hacer a un lado la existencia del Señor, y proclaman ser seglares al precio de la valiosa vida humana. La vida humana está especialmente hecha para conocer la ciencia de Dios, pero criaturas necias, especialmente en esta era de Kali, en vez de conocer a Dios de un modo científico, hacen propaganda en contra de la creencia religiosa, así como también en contra de la existencia de Dios, aun a pesar de que siempre están atadas por las leyes de Dios mediante las condiciones del nacimiento, la muerte, la vejez y las enfermedades.

Když srovnáme tyto výroky velkého politika moderního věku s výroky Mahārāje Parīkṣita, uvidíme propastný rozdíl. Mahārāja Parīkṣit byl zbožný podle zákonů písem, zatímco moderní politik se řídí podle svého přesvědčení a sentimentu. Každý velký člověk hmotného světa je konec konců podmíněná duše. Ruce a nohy mu svazují provazy hmotné přírody, a přesto si tato pošetilá podmíněná duše myslí, že je svobodná a může jednat podle svých vrtošivých nálad. Závěrem bychom tedy chtěli říci, že lidé v dobách Mahārāje Parīkṣita byli šťastní a zvířatům se dostávalo náležité ochrany, protože představitelé výkonné moci nejednali náladově a byli si vědomi Božího zákona. Pošetilí nevěřící tvorové se snaží popřít existenci Pána a prohlašují se za sekulární i za cenu nesmírně hodnotného lidského života. Lidský život je obzvláště určený pro poznání vědy o Bohu, ale pošetilá stvoření, zvláště v tomto věku Kali, rozvíjejí namísto vědeckého poznávání Boha propagandu proti náboženské víře i proti existenci Boha, přestože jsou stále spoutána Božími zákony v podobě zrození, smrti, stáří a nemoci.