Skip to main content

Text 16

Sloka 16

Texto

Verš

yad-doḥṣu mā praṇihitaṁ guru-bhīṣma-karṇa-
naptṛ-trigarta-śalya-saindhava-bāhlikādyaiḥ
astrāṇy amogha-mahimāni nirūpitāni
nopaspṛśur nṛhari-dāsam ivāsurāṇi
yad-doḥṣu mā praṇihitaṁ guru-bhīṣma-karṇa-
naptṛ-trigarta-śalya-saindhava-bāhlikādyaiḥ
astrāṇy amogha-mahimāni nirūpitāni
nopaspṛśur nṛhari-dāsam ivāsurāṇi

Palabra por palabra

Synonyma

yat — bajo cuya; doḥṣu — protección de los brazos; praṇihitam — encontrándome situado; guru — Droṇācārya; bhīṣma — Bhīṣma; karṇa — Karṇa; naptṛ — Bhūriśravā; trigarta — el rey Suśarmā; śalya — Śalya; saindhava — el rey Jayadratha; bāhlika — hermano de Mahārāja Śāntanu (el padre de Bhīṣma); ādyaiḥ — etc.; astrāṇi — armas; amogha — invencible; mahimāni — muy poderosos; nirūpitāni — aplicaron; na — no; upaspṛśuḥ — tocaron; nṛhari-dāsam — el servidor de Nṛsiṁhadeva (Prahlāda); iva — como; asurāṇi — armas empleadas por los demonios.

yat — pod Jehož; doḥṣu — ochranou Jeho paží; praṇihitam — jsem byl; guru — Droṇācārya; bhīṣma — Bhīṣma; karṇa — Karṇa; naptṛ — Bhūriśravā; trigarta — král Suśarmā; śalya — Śalya; saindhava — král Jayadratha; bāhlika — bratr Mahārāje Śāntanua (otce Bhīṣmy); ādyaiḥ — a tak dále; astrāṇi — zbraně; amogha — nepřemožitelné; mahimāni — velice mocné; nirūpitāni — použité; na — ne; upaspṛśuḥ — dotkly se; nṛhari-dāsam — sluhy Nṛsiṁhadeva (Prahlāda); iva — jako; asurāṇi — zbraně použité démony.

Traducción

Překlad

Grandes generales tales como Bhīṣma, Droṇa, Karṇa, Bhūriśravā, Suśarmā, Śalya, Jayadratha y Bāhlika, dirigieron todos contra mí sus armas invencibles. Pero en virtud de Su gracia [del Señor Kṛṣṇa], no pudieron ni siquiera tocarme un cabello. Así mismo, Prahlāda Mahārāja, el supremo devoto del Señor Nṛsiṁhadeva, no fue afectado por las armas que los demonios emplearon contra él.

Všichni velcí generálové jako Bhīṣma, Droṇa, Karṇa, Bhūriśravā, Suśarmā, Śalya, Jayadratha a Bāhlika na mě mířili svými nepřemožitelnými zbraněmi, ale Jeho (Kṛṣṇovou) milostí mi nezkřivili ani vlas na hlavě. Stejně tak neúčinkovaly zbraně démonů na největšího oddaného Pána Nṛsiṁhadeva, na Prahlāda Mahārāje.

Significado

Význam

La historia de Prahlāda Mahārāja, un gran devoto de Nṛsiṁhadeva, se narra en el Séptimo Canto del Śrīmad-Bhāgavatam. Prahlāda Mahārāja, un niñito de solo cinco años, se volvió el objeto de la envidia de su gran padre, Hiraṇyakaśipu, únicamente por haberse convertido en devoto puro del Señor. El demonio padre empleó todas sus armas para matar al hijo devoto, Prahlāda, pero por la gracia del Señor, el niño se salvó de toda clase de acciones peligrosas que realizó su padre. Él fue lanzado a un fuego, al seno de un aceite hirviendo, desde la cima de una colina, bajo las patas de un elefante, y se le administró veneno. Por último, el propio padre tomó una cuchilla para matar a su hijo, por lo cual Nṛsiṁhadeva apareció y, en presencia del hijo, mató al atroz padre. Así pues, nadie puede matar al devoto del Señor. De la misma manera, Arjuna también fue salvado por el Señor, aunque grandes oponentes, tales como Bhīṣma, emplearon contra él toda clase de armas peligrosas.

O Prahlādovi Mahārājovi, velkém oddaném Nṛsiṁhadeva, se vypráví v sedmém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu. Prahlāda Mahārāja byl již jako pětiletý chlapec velice trýzněn svým závistivým otcem Hiraṇyakaśipuem jenom proto, že se stal čistým oddaným Pána. Démonský otec použil všechny své zbraně, aby oddaného syna Prahlāda zabil, ale milostí Pána byl Prahlāda při všech nebezpečných úkladech svého otce zachráněn. Hodili ho do ohně, do vroucího oleje, do propasti z vrcholu hory a pod nohy slona a chtěli ho otrávit jedem, a nakonec vzal sám otec meč a chtěl ho zabít, ale v té chvíli se zjevil Nṛsiṁhadeva a Prahlādova zrůdného otce zabil před jeho očima. Nikdo nemůže zabít oddaného Pána. Stejně tak Pán zachránil i Arjunu, přestože jeho velcí protivníci jako Bhīṣma proti němu použili všechny své smrtonosné zbraně.

Karṇa: Engendrado en Kuntī por el dios del sol antes de que ella se casara con Mahārāja Pāṇḍu, Karṇa nació con ajorcas y aretes, signos extraordinarios que designaban a un héroe intrépido. Al principio se llamaba Vasusena, pero cuando creció le regaló a Indradeva sus ajorcas y aretes naturales, y de ahí en adelante llegó a ser conocido como Vaikartana. Después de que la doncella Kuntī le dio a luz, fue lanzado al Ganges. Luego fue recogido por Adhiratha, y él y su esposa Rādhā lo criaron como si fuera su propio hijo. Karṇa era muy caritativo, especialmente con los brāhmaṇas. No había nada de lo que no pudiera privarse por un brāhmaṇa. Con el mismo espíritu caritativo le dio a Indradeva como caridad sus ajorcas y aretes naturales, y este último, quedando muy satisfecho con él, le dio a cambio una gran arma, denominada Śakti. Él fue aceptado como uno de los alumnos de Droṇācārya, y desde el mismo comienzo hubo cierta rivalidad entre él y Arjuna. Al ver su constante rivalidad con Arjuna, Duryodhana le escogió como compañero, y su amistad creció gradualmente y se volvió muy íntima. Él también estuvo presente en la gran asamblea de la función svayaṁvara de Draupadī, y cuando trató de exhibir su talento en esa reunión, el hermano de Draupadī declaró que Karṇa no podía participar en la competencia, por su condición de ser el hijo de un carpintero śūdra. Aunque fue rechazado de la competencia, aun así, cuando Arjuna atravesó con éxito el pez que servía de blanco en el techo y Draupadī le puso a Arjuna su guirnalda, Karṇa y los demás príncipes desilusionados le presentaron a Arjuna un obstáculo poco común, mientras se iba con Draupadī. Karṇa, específicamente, peleó con él de un modo muy valeroso, pero todos ellos fueron derrotados por Arjuna. Duryodhana estaba muy complacido con Karṇa por la constante rivalidad que había entre él y Arjuna, y cuando subió al poder, puso a Karṇa en el trono del Estado de Aṅga. Frustrado en su intento de ganarse a Draupadī, Karṇa le aconsejó a Duryodhana que atacara al rey Drupada, ya que después de derrotarlo, se iba a poder arrestar tanto a Arjuna como a Draupadī. Pero Droṇācārya los regañó por esa conspiración, y ellos se abstuvieron de llevarla a cabo. Karṇa fue vencido muchas veces, no solo por Arjuna, sino también por Bhīmasena. Él era el soberano del reino de Bengala, Orissa y Madrás juntos. Más adelante, tomó parte activa en el sacrificio rājasūya de Mahārāja Yudhiṣṭhira, y cuando hubo una apuesta entre los hermanos rivales, apuesta planeada por Śakuni, Karṇa participó en ella, y se sintió muy complacido cuando se puso en juego a Draupadī. Esto avivó su vieja rencilla. Cuando Draupadī estaba en juego, lo anunció con mucho entusiasmo, y fue él quien le ordenó a Duḥśāsana que les quitara la ropa tanto a los Pāṇḍavas como a Draupadī. Él le pidió a Draupadī que eligiera otro esposo, porque, habiéndola perdido los Pāṇḍavas, se había convertido en la esclava de los Kurus. Siempre fue un enemigo de los Pāṇḍavas, y cuando quiera que se presentaba la oportunidad, trataba de reprimirlos por todos los medios. Durante la batalla de Kurukṣetra previó el resultado final, y expresó su opinión de que como el Señor Kṛṣṇa era el auriga de Arjuna, este ganaría la batalla. Siempre discrepó con Bhīṣma, y a veces se mostraba tan orgulloso como para decir que podía acabar con los Pāṇḍavas en cinco días, si Bhīṣma no interfería en sus planes. Pero se mortificó mucho cuando Bhīṣma murió. Él mató a Ghatotkaca con el arma Śakti que Indradeva le dio. Su hijo, Vṛṣasena, fue matado por Arjuna. Él mató al mayor número de soldados Pāṇḍavas. Al final tuvo una severa contienda con Arjuna, y fue solo él quien pudo tumbarle a este el yelmo. Pero ocurrió que una rueda de su cuadriga se atascó en el lodo del campo de batalla, y cuando se bajó para arreglarla, Arjuna aprovechó la oportunidad y lo mató, aunque le había pedido a Arjuna que no lo hiciera.

Karṇa: Je synem boha Slunce. Narodil se Kuntī dříve, než se provdala za Mahārāje Pāṇḍua, a už při narození měl náramky a náušnice, což jsou výjimečné známky neohroženého hrdiny. Nejprve se jmenoval Vasusena, ale když vyrostl, daroval své přirozené náramky a náušnice Indradevovi a od té doby dostal jméno Vaikartana. Když se narodil neprovdané Kuntī, hodila ho do Gangy. Vylovil ho Adhiratha a se svojí ženou Rādhou ho vychovali jako vlastního syna. Karṇa byl velice štědrý, zvláště k brāhmaṇům. Brāhmaṇovi by nikdy nic neodmítl. Se stejnou štědrostí daroval své přirozené náramky a náušnice Indradevovi, který s ním byl velice spokojen a na oplátku mu dal mocnou zbraň zvanou Śakti. Byl přijat jako jeden ze žáků Droṇācāryi a od samého začátku soupeřil s Arjunou. Když Duryodhana viděl jeho stálé soupeření s Arjunou, přijal ho za svého společníka, což se postupně rozvinulo v důvěrný vztah. Byl rovněž přítomen na velkém shromáždění při obřadu svayaṁvara princezny Draupadī, a když se pokoušel ukázat na tomto setkání svůj talent, bratr Draupadī prohlásil, že Karṇa se soutěže nemůže zúčastnit, jelikož je synem śūdrovského tesaře. Když se pak Arjunovi podařilo prostřelit terč ve tvaru ryby na stropě a Draupadī mu dala svoji girlandu, Karṇa a ostatní zklamaní princové zatarasili Arjunovi cestu, aby nemohl s Draupadī odejet, a vyzvali ho k boji. Zvláště Karṇa s ním bojoval velice udatně, třebaže byl předtím vyřazen ze soutěže, ale Arjuna nakonec všechny porazil. Duryodhana měl z Karṇy velikou radost pro jeho neustálé soupeření s Arjunou, a když se dostal k moci, korunoval Karṇu na trůn ve státě Aṅga. Jelikož bylo Karṇovi zabráněno v tom, aby se ucházel o Draupadī, poradil Duryodhanovi, aby napadl krále Drupadu, neboť po jeho porážce by mohli být Arjuna i Draupadī zajati. Droṇācārya ho však za tento úkladný plán pokáral a od útoku se upustilo. Karṇa byl mnohokrát poražen, nejen od Arjuny, ale také od Bhīmaseny. Byl králem spojených království Bengálska, Orissy a Madrasu. Později hrál aktivní úlohu v oběti Rājasūya Mahārāje Yudhiṣṭhira, a když mezi rivalskými bratry došlo k hazardní hře podle plánu Śakuniho, Karṇa se této hry zúčastnil. Velice ho potěšilo, když byla Draupadī dána v sázku; přiživilo to jeho starou zášť. Když byla Draupadī ve hře, velice nadšeně rozhlásil tuto zprávu, a byl to on, kdo nařídil Duḥśāsanovi, aby odebral Pāṇḍuovcům i Draupadī oděvy. Požádal Draupadī, aby si vybrala jiného manžela, protože když ji Pāṇḍuovci prohráli, stala se otrokyní Kuruovců. Byl vždy nepřítelem Pāṇḍuovců, a proto se je snažil při každé příležitosti všemi prostředky utlačovat. Během bitvy na Kurukṣetře předvídal konečný výsledek, a řekl, že když Pán Kṛṣṇa je vozatajem Arjuny, Arjuna bitvu vyhraje. Vždy se rozcházel v názorech s Bhīṣmou a jednou dokonce pyšně prohlásil, že kdyby Bhīṣma nezasahoval do jeho plánů, skoncoval by s Pāṇḍuovci během pěti dnů. Když však Bhīṣma zemřel, byl velice zkroušený. Zbraní Śakti, kterou dostal od Indradeva, zabil Ghaṭotkace. Jeho syna Vṛṣasenu zabil Arjuna. Karṇa pobil nejvíc pāṇḍuovských vojáků. Nakonec měl tvrdý boj s Arjunou a pouze on to byl, kdo byl schopen srazit Arjunovi helmici. Kolo jeho vozu však uvízlo v bahně na bojišti, a když sestoupil z vozu a chtěl ho vyprostit, Arjuna využil příležitosti a zabil ho, přestože Arjunu žádal, aby to nedělal.

Naptā, o Bhūriśravā: Bhūriśravā era el hijo de Somadatta, un miembro de la familia Kuru. Él era hermano de Śalya. Ambos hermanos asistieron con su padre a la ceremonia svayaṁvara de Draupadī. Todos ellos apreciaron la maravillosa fuerza que Arjuna tenía por ser el devoto amigo del Señor, y, en consecuencia, Bhūriśravā les aconsejó a los hijos de Dhṛtarāṣṭra que no riñeran ni pelearan con ellos. Todos ellos también asistieron al rājasūya-yajña de Mahārāja Yudhiṣṭhira. Él poseía un regimiento akṣauhiṇī compuesto de ejército, caballería, elefantes y cuadrigas, y todos ellos fueron empleados en la batalla de Kurukṣetra a favor del bando de Duryodhana. Fue contado por Bhīma como uno de los yūtha-patis. En la batalla de Kurukṣetra peleó especialmente con Sātyaki, y mató a diez hijos de este. Posteriormente, Arjuna le cortó las manos, y al final fue matado por Sātyaki. Al morir se fundió en la existencia de Viśvadeva.

Naptā neboli Bhūriśravā: Bhūriśravā byl synem Somadatty, člena kuruovské rodiny. Jeho dalším bratrem byl Śalya. Oba bratři a otec se zúčastnili Draupadina obřadu svayaṁvara. Všichni oceňovali úžasnou sílu Arjuny, kterou měl díky tomu, že byl oddaným přítelem Pána, a Bhūriśravā proto radil Dhṛtarāṣṭrovým synům, aby s Pāṇḍuovci nevyvolávali žádné spory a nevyzývali je k boji. Všichni se také zúčastnili Rājasūya yajñi Mahārāje Yudhiṣṭhira. Patřil mu jeden regiment akṣauhinī, složený z vojska, jezdectva, slonů a vozů, kterého použil v bitvě na Kurukṣetře na straně Duryodhany. Bhīma ho počítal za jednoho z yūtha-patiů. V bitvě na Kurukṣetře bojoval zvláště se Sātyakim a zabil jeho deset synů. Později mu Arjuna usekl ruce a Sātyaki ho nakonec zabil. Po smrti splynul s existencí Viśvadeva.

Trigarta, o Suśarmā: Hijo de Mahārāja Vṛddhakṣetra, era el rey de Trigartadeśa, y también estuvo presente en la ceremonia svayaṁvara de Draupadī. Era uno de los aliados de Duryodhana, y le aconsejó a este atacar el Matsyadeśa (Darbhaṅga). Durante la época en que ocurrió el robo de las vacas en Virāṭa-nagara, pudo arrestar a Mahārāja Virāṭa, pero luego este fue liberado por Bhīma. En la batalla de Kurukṣetra también peleó con mucha valentía, pero al final fue matado por Arjuna.

Trigarta neboli Suśarmā: Syn Mahārāje Vṛddhakṣetry. Byl králem Trigartadeśe a byl rovněž přítomný na obřadu svayaṁvara královny Draupadī. Byl jedním ze spojenců Duryodhany a poradil mu zaútočit na Matsyadeś (Darbhaṅgu). Při krádeži krav ve Virāṭa-nagaře se mu podařilo uvěznit Mahārāje Virāṭa, ale Bhīma ho později osvobodil. V bitvě na Kurukṣetře také bojoval velice udatně, ale nakonec ho Arjuna zabil.

Jayadratha: Otro hijo de Mahārāja Vṛddhakṣetra. Era el rey de Sindhudeśa (el actual Pakistán Sind). Tenía una esposa de nombre Duḥśalā. Él también estuvo presente en la ceremonia svayaṁvara de Draupadī, y deseaba muy intensamente obtener su mano, pero falló en la competencia. Sin embargo, desde entonces siempre buscó la oportunidad de ponerse en contacto con ella. Cuando iba a Śalyadeśa a casarse, ocurrió que en el camino a Kāmyavana vio a Draupadī de nuevo, y se sintió demasiado atraído a ella. Los Pāṇḍavas y Draupadī estaban entonces en el exilio, después de haber perdido su imperio en el juego, y Jayadratha consideró prudente enviarle un mensaje de un modo ilícito a través de Koṭiśaṣya, uno de sus asociados. Draupadī de inmediato rechazó con vehemencia la proposición de Jayadratha, pero como él estaba tan atraído por la belleza de ella, trató una y otra vez. En cada una de las oportunidades, Draupadī lo rechazó. Él trató de llevársela a la fuerza en su cuadriga, y al principio Draupadī le dio un buen empujón, y él cayó como un árbol cortado de raíz. Pero no se desanimó, y logró sentar a Draupadī a la fuerza en la cuadriga. Este incidente fue visto por Dhaumya Muni quien se quejó enérgicamente de la acción de Jayadratha. Él también siguió la cuadriga, y a través de Dhātreyikā el asunto fue llevado a la atención de Mahārāja Yudhiṣṭhira. Los Pāṇḍavas atacaron entonces a los soldados de Jayadratha y los mataron a todos, y por último Bhīma atrapó a Jayadratha y lo golpeó muy severamente, hasta casi matarlo. Luego, se le cortó todo el cabello‚ dejándole únicamente cinco pelos, y fue llevado ante todos los reyes y presentado como el esclavo de Mahārāja Yudhiṣṭhira. Él fue obligado a admitir que era el esclavo de Mahārāja Yudhiṣṭhira ante toda la orden de los príncipes, y fue llevado ante Mahārāja Yudhiṣṭhira en la misma condición. Mahārāja Yudhiṣṭhira tuvo la gran bondad de ordenar que lo liberaran, y cuando aceptó convertirse en un príncipe subordinado a Mahārāja Yudhiṣṭhira, la reina Draupadī también deseó su liberación. Después de este incidente, se le permitió regresar a su país. Insultado así, fue a Gaṅgotri, que está en los Himālayas, y se sometió a un severo tipo de penitencia para complacer al Señor Śiva. Él pidió la bendición de poder derrotar a todos los Pāṇḍavas, al menos uno a la vez. Luego comenzó la batalla de Kurukṣetra, y se puso de parte de Duryodhana. En la pelea del primer día se enfrentó con Mahārāja Drupada, luego con Virāṭa y después con Abhimanyu. Mientras Abhimanyu era matado, habiendo sido rodeado despiadadamente por siete grandes generales, los Pāṇḍavas fueron a ayudarlo, pero Jayadratha, por la misericordia del Señor Śiva, los rechazó con gran habilidad. Ante esto, Arjuna hizo el voto de matarlo, y al oír eso, Jayadratha quiso irse del campo de guerra, y les pidió permiso a los Kauravas para su cobarde acción. Pero no se le permitió hacerlo. Por el contrario, se lo obligó a pelear con Arjuna, y mientras la pelea se llevaba a cabo, el Señor Kṛṣṇa le recordó a Arjuna que Śiva le había dado a Jayadratha la bendición de que cualquiera que le hiciera caer la cabeza al suelo, moriría al instante. Por lo tanto, le aconsejó a Arjuna que tirara la cabeza de Jayadratha directamente al regazo del padre de este, el cual estaba dedicado a hacer penitencias en el lugar de peregrinaje conocido como Samanta-pañcaka. En efecto, Arjuna así lo hizo. El padre de Jayadratha se sorprendió al ver en su regazo una cabeza cercenada, y de inmediato la tiró al suelo. Él murió instantáneamente, con la frente resquebrajada en siete pedazos.

Jayadratha: Další syn Mahārāje Vṛddhakṣetry. Byl králem Sindhudeśe (současná oblast Pákistánu). Jeho žena se jmenovala Duḥśalā. Byl rovněž přítomen na Draupadině obřadu svayaṁvara, a velice silně toužil po její ruce, ale neuspěl v soutěži. Od té doby však neustále hledal příležitost, jak se dostat do styku s Draupadī. Když se jel oženit do Śalyadeśe, na cestě do Kāmyavanu náhodou znovu potkal Draupadī a byl k ní velice přitahován. Pāṇḍuovci a Draupadī tehdy byli v exilu potom, co prohráli celé své království v hazardní hře, a Jayadratha si vzal do hlavy, že pošle Draupadī nedovoleným způsobem dopis, a to přes Koṭiśaṣyu, jednoho ze svých společníků. Draupadī ihned rozhodně Jayadrathův návrh odmítla, ale jelikož byl velice přitahován její krásou, zkoušel to znovu a znovu. Draupadī ho stále odmítala. Pokoušel se ji silou dostat na svůj vůz a Draupadī ho nejprve udeřila tak silně, že se cítil jako vyvrácený strom. Nenechal se však odradit a nakonec se mu podařilo přinutit Draupadī k tomu, aby usedla na jeho vůz. Celou událost viděl Dhaumya Muni a silně proti Jayadhratově činu protestoval. Vydal se také za vozem a skrze Dhātreyiku se o věci dozvěděl Mahārāja Yudhiṣṭhira. Pāṇḍuovci pak zaútočili na Jayadrathovy vojáky a všechny je pobili, a Bhīma se nakonec zmocnil Jayadrathy a téměř ho utloukl k smrti. Poté mu z hlavy uřízli všechny vlasy kromě pěti a přivedli ho před všechny krále, aby ho představili jako otroka Mahārāje Yudhiṣṭhira. Byl donucen k tomu, aby se sám prohlásil za Yudhiṣṭhirova otroka přede všemi princi, a jako takový byl přiveden před Mahārāje Yudhiṣṭhira. Mahārāja Yudhiṣṭhira byl tak laskavý, že nařídil, aby ho propustili, a když svolil, že bude jako princ platit Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi daně, královna Draupadī si rovněž přála jeho propuštění. Po této události mu bylo dovoleno, aby se vrátil do své země. Takto uražen odešel do Gaṅgātri v Himálaji a podrobil se přísným pokáním, aby potěšil Pána Śivu. Chtěl od něho požehnání, aby alespoň jedenkrát porazil všechny Pāṇḍuovce. Pak začala bitva na Kurukṣetře a on se připojil k Duryodhanovi. V prvním dni bojoval s Mahārājem Drupadou, potom s Virāṭem a potom s Abhimanyuem. Když byl Abhimanyu před svou smrtí v nemilosrdném sevření sedmi velkých generálů, Pāṇḍuovci mu přišli na pomoc, ale Jayadratha je milostí Pána Śivy s velkou zručností odrazil. Arjuna tehdy složil slib, že ho zabije, a když to Jayadratha slyšel, chtěl utéci z bojiště a žádal Kuruovce o svolení ke svému zbabělému činu, ale nebylo mu to dovoleno. Naopak, musel bojovat s Arjunou, a Pán Kṛṣṇa během boje Arjunovi připomněl požehnání, které Jayadratha dostal od Śivy — že ten, kdo způsobí, že Jayadrathova hlava spadne na zem, okamžitě zemře. Poradil proto Arjunovi, aby hodil Jayadrathovu hlavu přímo na klín jeho otci, který se věnoval pokání na poutním místě Samanta-pañcaka. Arjuna tak skutečně učinil. Jayadrathův otec byl překvapený, když viděl na svém klíně useknutou hlavu, a okamžitě ji odhodil na zem. Hned nato se jeho čelo roztříštilo na sedm kousků a otec tak zemřel.