Skip to main content

Text 35

Sloka 35

Texto

Verš

sa eṣa nara-loke ’sminn
avatīrṇaḥ sva-māyayā
reme strī-ratna-kūṭastho
bhagavān prākṛto yathā
sa eṣa nara-loke ’sminn
avatīrṇaḥ sva-māyayā
reme strī-ratna-kūṭastho
bhagavān prākṛto yathā

Palabra por palabra

Synonyma

saḥ — Él (la Suprema Personalidad de Dios); eṣaḥ — todos estos; nara-loke — en este planeta de seres humanos; asmin — en este; avatīrṇaḥ — habiendo aparecido; sva — personal interno; māyayā — misericordia sin causa; reme — disfrutó; strīratna–mujer que es apta para convertirse en esposa del Señor; kūṭasthaḥ — entre; bhagavān — la Personalidad de Dios; prākṛtaḥ — mundano; yathā — como si fuera.

saḥ — On (Nejvyšší Osobnost Božství); eṣaḥ — ty všechny; nara-loke — na této planetě lidských bytostí; asmin — na této; avatīrṇaḥ — zjevil se; sva — osobní, vnitřní; māyayā — bezpříčinná milost; reme — užíval; strī-ratna — žena, která si zaslouží stát se manželkou Pána; kūṭasthaḥ — mezi; bhagavān — Osobnost Božství; prākṛtaḥ — světské; yathā — jako kdyby to bylo.

Traducción

Překlad

Esa Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa, por Su misericordia sin causa, apareció en este planeta mediante Su potencia interna, y disfrutó entre mujeres aptas, como si estuviera participando en asuntos mundanos.

Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se ze Své bezpříčinné milosti zjevil na této planetě Svojí vnitřní silou a užíval si se ženami, které toho byly hodné, jako kdyby Ho lákaly světské vztahy.

Significado

Význam

El Señor se casó y vivió como un cabeza de familia. Eso es ciertamente como un asunto mundano, pero cuando nos enteramos que tuvo 16 108 esposas y que vivió con cada una de ellas separadamente en todos y cada uno de los palacios, sin duda que ello no es mundano. Por lo tanto, mientras el Señor vive entre sus aptas esposas como un cabeza de familia, no es nunca mundano, y su comportamiento con ellas nunca debe tomarse por una relación sexual mundana. Indudablemente, las mujeres que se convirtieron en esposas del Señor no son mujeres ordinarias, porque tener al Señor por esposo es el resultado de la tapasya (austeridad) de muchísimos millones de nacimientos. Cuando el Señor aparece en diferentes lokas, o planetas, o en este planeta de seres humanos, exhibe sus pasatiempos trascendentales tan solo para atraer a las almas condicionadas y que estas se vuelvan, respectivamente, Sus eternos sirvientes, amigos, parientes y amantes, en el mundo trascendental, en donde el Señor corresponde eternamente con dichos intercambios de servicio. El servicio se representa de un modo desvirtuado en el mundo material y se interrumpe prematuramente, convirtiéndose en una experiencia triste. El engañado ser viviente, condicionado por la naturaleza material, debido a la ignorancia no puede entender que todas las relaciones que tenemos aquí, en el mundo terrenal, son temporales y están llenas de embriagueces. Esas relaciones no pueden ayudarnos a ser felices perpetuamente; pero si la misma relación se establece con el Señor, al dejar este cuerpo material nos trasladamos entonces al mundo trascendental, y quedamos relacionados con Él eternamente en la relación que deseamos. Luego las mujeres entre las que Él vivió como esposo no son mujeres de este mundo terrenal, sino que están eternamente relacionadas con Él como esposas trascendentales, posición que alcanzaron mediante la perfección del servicio devocional. En eso consiste su aptitud. El Señor es paraṁ brahma, o la Suprema Personalidad de Dios. Las almas condicionadas buscan la felicidad eterna en todos los lugares —no solo en esta Tierra, sino también en otros planetas a todo lo largo del universo—, debido a que, por constitución la chispa espiritual, tal como es, puede viajar a cualquier parte de la creación de Dios. Pero como ella está condicionada por las modalidades materiales, trata de viajar por el espacio mediante la astronáutica y no logra alcanzar su destino. La ley de la gravedad la ata como los grilletes de un prisionero. Ella puede llegar a cualquier parte mediante otros procesos, pero incluso si alcanza el planeta más elevado de todos, no puede conseguir esa felicidad perpetua que está buscando vida tras vida. Sin embargo, cuando recobra su buen juicio busca la felicidad Brahman, sabiendo con toda seguridad que la felicidad ilimitada que está buscando nunca se obtiene en el mundo material. Siendo esto así, es indudable que el Ser Supremo, Prabrahman, no busca Su felicidad en ninguna parte del mundo material. Ni puede uno encontrar en el mundo material los enseres de su felicidad. Él no es impersonal. Como Él es el líder y el Ser Supremo entre innumerables seres vivientes, no puede ser impersonal. Él es exactamente igual que nosotros, y tiene a plenitud todas las propensiones de un ser viviente individual. Él se casa tal como nosotros, pero Su matrimonio, ni es mundano, ni está limitado por nuestra experiencia en el estado condicionado. Sus esposas, por consiguiente, parecen mujeres mundanas, pero de hecho todas ellas son almas liberadas trascendentales, manifestaciones perfectas de la energía interna.

Pán se oženil a žil životem hospodáře. To vypadá jistě světsky, ale když uvážíme, že se oženil s 16 108 manželkami a žil s každou z nich zvlášť v 16 108 palácích, pak to jistě není světské. Pán, který žil jako hospodář se Svými vybranými manželkami, tedy není v žádném případě hmotný a Jeho jednání s nimi nelze nikdy chápat jako pozemský pohlavní vztah. Ženy, které se staly manželkami Pána, nejsou jistě žádné obyčejné ženy, jelikož získat Pána za manžela vyžaduje mnoho miliónů životů odříkání neboli tapasyi. Když se Pán zjevuje na různých planetách (lokách) nebo na této planetě lidských bytostí, předvádí Své transcendentální zábavy, aby přitáhl pozornost podmíněných duší a vzbudil v nich touhu stát se Jeho věčnými služebníky, přáteli, rodiči nebo milenkami v transcendentálním světě, kde Pán takové služby věčně opětuje. V hmotném světě je služba zastoupená v převrácené podobě a obyčejně končí předčasně a ponechává trpkou zkušenost. Oklamané živé bytosti, podmíněné hmotnou přírodou, kvůli své nevědomosti nechápou, že všechny naše vztahy v tomto hmotném světě jsou dočasné a plné nedokonalostí. Takové vztahy nám nepomohou k trvalému štěstí, ale vyvineme-li tentýž vztah s Pánem, pak po opuštění tohoto hmotného těla jsme přemístěni do transcendentálního světa a tam nás s Pánem věčně spojuje vztah, který jsme si přáli. Ženy, se kterými Pán žil jako jejich manžel, tedy nejsou ženami tohoto pozemského světa. Jsou s Ním věčně spojeny jako Jeho transcendentální manželky, což je postavení, jakého dosáhly dokonalou oddanou službou. Jsou k tomu tedy způsobilé. Pán je paraṁ brahma neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Podmíněné duše hledají trvalé štěstí všude — nejen na této Zemi, ale i na jiných planetách po celém vesmíru — jelikož původní přirozeností duchovní jiskry je, že může cestovat do kterékoliv části Božího stvoření. V důsledku své podmíněnosti hmotnými kvalitami se však duše pokouší cestovat prostorem za pomoci vesmírných lodí, a tak nedokáže dosáhnout svých cílů. Zákon gravitace ji spoutává jako vězeňské okovy. Může se dostat kamkoliv za pomoci jiných metod, ale ani když dosáhne nejvyšší planety, nepřinese jí to trvalé štěstí, po kterém prahne život za životem. Přijde-li však k rozumu, pak se začíná ucházet o štěstí na úrovni Brahmanu, jelikož s jistotou ví, že neomezeného štěstí, které hledá, nelze nikdy dosáhnout v hmotném světě. Proto Svrchovaná Bytost, Parabrahman, jistě nehledá Své štěstí ve hmotném světě a ani Jeho příslušenství, které Mu přináší štěstí, se nenachází v hmotném světě. Pán není neosobní. Jako vůdčí a Svrchovaná Bytost z nespočetného množství živých bytostí nemůže být neosobní. Je stejný jako my a v plné míře vlastní všechny sklony individuální živé bytosti. Žení se stejně jako my, ale Jeho manželství není světské ani omezené naší zkušeností z podmíněného stavu. Jeho manželky tedy vypadají jako světské ženy, ale ve skutečnosti to jsou všechny transcendentální osvobozené duše, dokonalé projevy Jeho vnitřní energie.