Skip to main content

Text 289

Text 289

Texto

Verš

śrīpāda, dhara mora gosāñira sambandha
tāhā vinā anyatra nāhi ei premāra gandha
śrīpāda, dhara mora gosāñira sambandha
tāhā vinā anyatra nāhi ei premāra gandha

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-pāda — ¡oh, Tu Santidad!; dhara — Tú mantienes; mora — mío; gosāñira — con Śrī Mādhavendra Purī; sambandha — relación; tāhā vinā — sin él; anyatra — en otro lugar; nāhi — no hay; ei — este; premāra — de éxtasis; gandha — fragancia.

śrī-pāda — ó Tvoje Svatosti; dhara — máš; mora — mým; gosāñira — se Śrī Mādhavendrou Purīm; sambandha — vztah; tāhā vinā — bez něho; anyatra — jinde; nāhi — není; ei — této; premāra — extáze; gandha — vůně.

Traducción

Překlad

«Ciertamente, Tu Santidad estás vinculado a Śrī Mādhavendra Purī, sin el cual no hay fragancia de amor extático.»

„Tvoje Svatost má jistě nějaký vztah se Śrī Mādhavendrou Purīm, bez něhož nemůže existovat ani vůně extatické lásky.“

Significado

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura hace notar que en la sucesión discipular de Madhvācārya, hasta el advenimiento de Su Santidad Śrīpāda Lakṣmīpati Tīrtha, se adoraba al Señor Kṛṣṇa solo. La adoración de Rādhā y Kṛṣṇa se estableció después de Mādhavendra Purī. Por esa razón, se considera a Mādhavendra Purī la raíz de la adoración con amor extático. Sin ese vínculo con la sucesión discipular de Mādhavendra Purī, no hay posibilidad de despertar los signos del amor extático. En relación con esto, es significativa la palabra gosāñi. Al maestro espiritual que está plenamente entregado a la Suprema Personalidad de Dios y no tiene ninguna otra ocupación aparte del servicio del Señor se le considera el mejor de los paramahaṁsas. Al paramahaṁsa no le interesa la complacencia de sus propios sentidos; su único interés es satisfacer los sentidos del Señor. Quien controla sus sentidos de ese modo recibe el título de gosāñi o gosvāmī, amo de los sentidos. Los sentidos no se pueden controlar sin ocuparlos en el servicio del Señor. Por consiguiente, el maestro espiritual genuino, que goza de pleno control de los sentidos, se ocupa las veinticuatro horas del día en el servicio del Señor. Por esa razón, puede recibir el tratamiento de gosāñi o gosvāmī. El título de gosvāmī no es hereditario. Sólo puede concederse a un maestro espiritual genuino.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura poznamenává, že až do příchodu Jeho Svatosti Śrīpādy Lakṣmīpatiho Tīrthy bylo v Madhvācāryově učednické posloupnosti zvykem uctívat Pána Kṛṣṇu samotného. Počínaje Śrīlou Mādhavendrou Purīm bylo ustanoveno uctívání Rādhy a Kṛṣṇy společně. Śrī Mādhavendra Purī je proto uznáván jako kořen uctívání na úrovni extatické lásky. Není možné, aby někdo rozvinul příznaky extatické lásky, aniž by byl spojen s učednickou posloupností Mādhavendry Purīho. V této souvislosti je důležité slovo gosāñi. Duchovní mistr, který je plně odevzdaný Nejvyšší Osobnosti Božství a nemá jiný zájem než sloužit Pánu, je nazýván nejlepším z paramahaṁsů. Paramahaṁsa si neplánuje žádný smyslový požitek; zajímá se pouze o uspokojení smyslů Pána. Ten, kdo takto ovládá své smysly, se nazývá gosāñi nebo gosvāmī, pán smyslů. Smysly nelze ovládat, aniž by člověk nesloužil Pánu. Pravý duchovní mistr, který má nad svými smysly úplnou vládu, se proto zaměstnává službou Pánu dvacet čtyři hodin denně, a tak může být oslovován jako gosāñi neboli gosvāmī. Titul gosvāmī není dědičný. Může ho obdržet jedině kvalifikovaný duchovní mistr.

En Vṛndāvana hubo seis grandes gosvāmīs: Śrīla Rūpa, Sanātana, Bhaṭṭa Raghunātha, Śrī Jīva, Gopāla Bhaṭṭa y Dāsa Raghunātha, y ninguno de ellos heredó el título de gosvāmī. Los Seis Gosvāmīs de Vṛndāvana eran maestros espirituales genuinos situados en el plano más elevado del servicio devocional, y ésa es la razón por la que fueron llamados gosvāmīs. Todos los templos de Vṛndāvana fueron fundados por los Seis Gosvāmīs. Más tarde, la adoración en los templos fue confiada a algunos discípulos casados de los Gosvāmīs, y desde entonces se ha empleado el título hereditario de gosvāmī. Sin embargo, sólo el maestro espiritual genuino que propaga el culto de Śrī Caitanya Mahāprabhu, el movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa, y que domina sus sentidos a la perfección, puede recibir el tratamiento de gosvāmī. Desgraciadamente, se está siguiendo el sistema hereditario; por esa razón, en la actualidad, la mayor parte de las veces, el título se emplea de forma incorrecta, por ignorancia de la etimología de la palabra.

Žádný ze šesti velkých Gosvāmīch z Vrindávanu – Śrīla Rūpa, Sanātana, Bhaṭṭa Raghunātha, Śrī Jīva, Gopāla Bhaṭṭa a Dāsa Raghunātha – nezískal titul gosvāmī dědičně. Všichni Gosvāmī z Vrindávanu byli praví duchovní mistři na nejvyšší úrovni oddané služby, a z toho důvodu se jim říkalo gosvāmī. Všechny vrindávanské chrámy mají svůj původ u těchto šesti Gosvāmīch. Později bylo chrámové uctívání svěřeno některým jejich ženatým žákům a od té doby se používá dědičný titul gosvāmī. Jako gosvāmī však může být označen pouze pravý duchovní mistr, který šíří učení Śrī Caitanyi Mahāprabhua, hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, a který naprosto ovládá své smysly. Dědění bohužel nadále pokračuje, a v současnosti se tak titulu z neznalosti původního významu tohoto slova ve většině případů zneužívá.