Skip to main content

Text 65

Text 65

Texto

Verš

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

Palabra por palabra

Synonyma

brahma-bhūtaḥ — libre de los conceptos materiales de la vida, pero apegado a una situación impersonal; prasanna-ātmā — plenamente dichoso; na śocati — no se lamenta; na kāṅkṣati — no anhela; samaḥ — con la misma disposición; sarveṣu — todas; bhūteṣu — a las entidades vivientes; mat-bhaktim — Ṁi servicio devocional; labhate — alcanza; parām — trascendental.

brahma-bhūtaḥ — osvobozený od hmotného pojetí života, ale připoutaný k neosobní situaci; prasanna-ātmā — zcela blažený; na śocati — nenaříká; na kāṅkṣati — nedychtí; samaḥ — stejný; sarveṣu — všem; bhūteṣu — k živým bytostem; mat-bhaktim — oddané služby Mně; labhate — dosáhne; parām — transcendentální.

Traducción

Překlad

Rāmānanda Rāya continuó: «Según la Bhagavad-gītā: “Aquel que se establece así en el plano trascendental percibe de inmediato el Brahman Supremo y se vuelve plenamente dichoso. Nunca se lamenta ni desea poseer nada. Tiene la misma disposición para con todas las entidades vivientes. Habiendo alcanzado ese estado, Me ofrece servicio devocional puro.”»

Rāmānanda Rāya pokračoval: „Bhagavad-gītā říká: ,Ten, kdo je takto transcendentálně umístěný, okamžitě realizuje Nejvyšší Brahman a je dokonale blažený. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a staví se ke všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosáhne čisté oddané služby Mně.̀“

Significado

Význam

En este verso de la Bhagavad-gītā se dice que la persona que acepta la teoría del monismo, ocupándose siempre en discusiones filosófico-empíricas acerca de la vida espiritual, se llena de dicha y se libera por completo de la lamentación y los deseos materiales. En esa etapa, alcanza el equilibrio. Ve a todas las entidades vivientes como seres espirituales. Tras alcanzar esa etapa elevada, puede llegar al servicio devocional puro. La conclusión es que el servicio devocional mezclado con actividades fruitivas rituales es inferior al servicio espiritual basado en las discusiones filosófico-empíricas.

V tomto verši z Bhagavad-gīty je řečeno, že člověk, který přijme teorii monismu a neustále se věnuje empirickým filosofickým rozhovorům o duchovním životě, získá štěstí a úlevu od hmotného nářku a dychtění. Na této úrovni je vyrovnaný. Všechny živé tvory vidí jako duchovní bytosti. Po dosažení tohoto vznešeného postavení může dosáhnout čisté oddané služby. Závěr je takový, že oddaná služba s příměsí obřadních plodonosných činností je nižší než duchovní služba založená na empirické filosofické diskusi.