Text 245
Text 245
Texto
Verš
rāya kahe, — “kṛṣṇa-bhakti vinā vidyā nāhi āra”
rāya kahe, — “kṛṣṇa-bhakti vinā vidyā nāhi āra”
Palabra por palabra
Synonyma
Traducción
Překlad
En cierta ocasión, el Señor preguntó: «De todos los tipos de educación, ¿cuál es el más importante?».
Při jedné příležitosti se Pán zeptal: „Jaký druh vzdělání je ze všech nejdůležitější?“
Significado
Význam
Rāmānanda Rāya contestó: «La única educación importante es el trascendental servicio devocional a Kṛṣṇa».
Rāmānanda Rāya odpověděl: „Žádné vzdělání není důležité kromě transcendentální oddané služby Kṛṣṇovi.“
Los versos del 245 al 257 son preguntas y respuestas entre Śrī Caitanya Mahāprabhu y Rāmānanda Rāya. En esos intercambios se da un intento de mostrar la diferencia entre la existencia material y la existencia espiritual. La educación consciente de Kṛṣṇa es siempre trascendental y es la mejor de entre todas las formas de educación. El objetivo de la educación material es aumentar las actividades de la complacencia material de los sentidos. Más allá de la complacencia material de los sentidos, hay otra forma negativa de conocimiento que recibe el nombre de brahma-vidyā, conocimiento trascendental impersonal. Pero, más allá de ese conocimiento del Brahman impersonal, brahma-vidyā, está el conocimiento del servicio devocional al Señor Supremo, Viṣṇu. Ese conocimiento es más elevado. Y todavía más elevado es el servicio devocional al Señor Kṛṣṇa, que es la forma de educación más elevada. Según el Śrīmad-Bhāgavatam (4.29.49): tat karma hari-toṣaṁ yat sā vidyā tan-matir yayā. «La actividad destinada a complacer al Señor Supremo es la mejor, y la educación que realza nuestra conciencia de Kṛṣṇa es la mejor».
Verše 245 až 257 jsou všechno otázky a odpovědi mezi Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a Rāmānandou Rāyem, prodchnuté snahou ukázat rozdíl mezi hmotnou a duchovní existencí. Vzdělání ve vědomí Kṛṣṇy je vždy transcendentální a je tím nejlepším druhem vzdělání. Hmotné vzdělání má za cíl rozvíjet hmotné uspokojování smyslů. Nad hmotným uspokojováním smyslů se nachází další negativní podoba poznání, zvaná brahma-vidyā neboli neosobní transcendentální poznání. Nad tímto brahma-vidyā neboli poznáním o neosobním Brahmanu stojí poznání o oddané službě Nejvyššímu Pánu, Viṣṇuovi. Toto poznání je vyšší. A ještě výše stojí oddaná služba Pánu Kṛṣṇovi, což je nejvyšší podoba vzdělání. Śrīmad-Bhāgavatam (4.29.49) uvádí: tat karma hari-toṣaṁ yat sā vidyā tan-matir yayā – „Nejlepší činností je činnost určená k potěšení Nejvyššího Pána a nejlepším vzděláním je vzdělání, které obohacuje naše vědomí Kṛṣṇy.“
El Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.23-24) afirma además:
Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.23–24) dále uvádí:
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam
smaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam
kriyeta bhagavaty addhā tan manye ’dhītam uttamam
kriyeta bhagavaty addhā tan manye ’dhītam uttamam
Con estas palabras, Prahlāda Mahārāja respondió a una pregunta de su padre. Prahlāda Mahārāja dijo: «Escuchar o cantar acerca del Señor Viṣṇu, recordarle, servir Sus pies de loto, adorarle, ofrecerle oraciones, ser Su sirviente o Su amigo, sacrificarlo todo por servirle; todo ello son formas de servicio devocional. Cuando alguien se ocupa en esas actividades, se considera que su educación ha llegado a la perfección suprema».
Toto je výrok Prahlāda Mahārāje, který vyslovil jako odpověď na otázku svého otce. Prahlāda Mahārāja řekl: „Opěvovat Pána Viṣṇua nebo o Něm naslouchat, myslet na Něho, sloužit Jeho lotosovým nohám, uctívat Ho, modlit se k Němu, stát se Jeho služebníkem a přítelem a obětovat vše službě Jemu – to vše jsou různé způsoby oddané služby. O tom, kdo je zapojený v těchto činnostech, se rozumí, že dosáhl nejvyšší dokonalosti ve vzdělání.“