Text 198
Text 198
Texto
Verš
ei-mata nānā artha karena vyākhyāna
ei-mata nānā artha karena vyākhyāna
Palabra por palabra
Synonyma
Traducción
Překlad
Śrī Caitanya Mahāprabhu explicó el significado del verso poniendo como evidencia los ejemplos de Śukadeva Gosvāmī y los cuatro ṛṣis Sanaka, Sanat-kumāra, Sanātana y Sanandana. Así, el Señor dio varios significados y explicaciones.
Śrī Caitanya Mahāprabhu vyložil tento verš s odkazem na Śukadevu Gosvāmīho a čtyři mudrce Sanaku, Sanat-kumāru, Sanātanu a Sanandanu. Takto Pán předložil různé významy a vysvětlení.
Significado
Význam
El carácter plenamente atractivo de Kṛṣṇa se comprueba en las actividades de los cuatro ṛṣis y de Śukadeva Gosvāmī. Todos ellos, pese a ser personas liberadas, se sintieron atraídos por las cualidades y pasatiempos del Señor. Por esa razón, las Escrituras dicen: muktā api līlayā vigrahaṁ kṛtvā bhagavantaṁ bhajante. «Incluso las personas liberadas sienten atracción por los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa y se ocupan, por ello, en servicio devocional» (Cc. Madhya 24.112). Śukadeva Gosvāmī y los Cuatro Kumāras, conocidos como catuḥ-sana, estaban liberados y autorrealizados en el plano del Brahman desde el mismo comienzo de sus vidas. Sin embargo, se sintieron atraídos por las cualidades de Kṛṣṇa, y se ocuparon en Su servicio. Los Cuatro Kumāras se volvieron devotos porque sintieron atracción por el aroma de las flores ofrecidas a los pies de loto de Kṛṣṇa. Śukadeva Gosvāmī escuchó el Śrīmad-Bhāgavatam por la misericordia de su padre, Vyāsadeva, y por ello sintió atracción por Kṛṣṇa y se volvió un gran devoto. La conclusión es que la bienaventuranza trascendental que se experimenta en el servicio del Señor tiene que ser superior a brahmānanda, la bienaventuranza que se obtiene de la experiencia del Brahman impersonal.
To, že je Kṛṣṇa nejpřitažlivější, potvrzuje jednání čtyř ṛṣiů a Śukadevy Gosvāmīho. Všichni byli osvobození, a přesto je přitahovaly vlastnosti a zábavy Pána. Proto je řečeno: muktā api līlayā vigrahaṁ kṛtvā bhagavantaṁ bhajante – „Zábavy Pána Kṛṣṇy přitahují dokonce i osvobozené osoby a ty se potom zapojují do oddané služby.“ (Caitanya-caritāmṛta Madhya 24.112) Śukadeva Gosvāmī a čtyři Kumārové známí jako catuḥ-sana byli již od narození osvobození a seberealizovaní na úrovni Brahmanu. Přesto je přitahovaly Kṛṣṇovy vlastnosti a začali Mu sloužit. Čtyři Kumāry upoutala vůně květů obětovaných lotosovým nohám Kṛṣṇy, a tak se z nich stali oddaní. Śukadeva Gosvāmī milostí svého otce Vyāsadevy vyslechl Śrīmad-Bhāgavatam, což v něm probudilo náklonnost ke Kṛṣṇovi a stal se velkým oddaným. Závěrem tedy je, že transcendentální blaženost zakoušená ve službě Pánu je nutně nadřazená brahmānandě, blaženosti získané z realizace neosobního Brahmanu.