Skip to main content

Text 173

Text 173

Texto

Verš

jīvera dehe ātma-buddhi — sei mithyā haya
jagat ye mithyā nahe, naśvara-mātra haya
jīvera dehe ātma-buddhi — sei mithyā haya
jagat ye mithyā nahe, naśvara-mātra haya

Palabra por palabra

Synonyma

jīvera — de las entidades vivientes; dehe — en el cuerpo; ātma-buddhi — considerar el ser; sei — eso; mithyā — falso; haya — es; jagat — la manifestación cósmica; ye — esa; mithyā — falsa; nahe — no; naśvara-mātra — solamente temporal; haya — es.

jīvera — živých bytostí; dehe — v těle; ātma-buddhi — považování za své vlastní já; sei — to; mithyā — nepravda; haya — je; jagat — vesmírný projev; ye — že; mithyā — nepravda; nahe — ne; naśvara-mātra — pouze dočasný; haya — je.

Traducción

Překlad

«La teoría de la ilusión sólo puede aplicarse cuando la entidad viviente se identifica con el cuerpo. Por lo que se refiere a la manifestación cósmica, no puede considerarse falsa, aunque, sin duda alguna, es temporal.»

„Teorie iluze se dá vztáhnout pouze na případ, že se živá bytost ztotožňuje s tělem. Vesmírný projev ale nelze nazvat neskutečným, i když je nepochybně dočasný.“

Significado

Význam

La entidad viviente es el sirviente eterno de Kṛṣṇa. Como parte integral del Señor, es constitucionalmente pura, pero, debido al contacto con la energía material, se identifica con el cuerpo material, denso o sutil. Esa identificación es ciertamente falsa, y constituye el verdadero trasfondo de la teoría de la ilusión. La entidad viviente es eterna; a diferencia de sus cuerpos denso y sutil, ella nunca puede quedar sujeta a los límites del tiempo. La manifestación cósmica nunca es falsa, pero, por la influencia del factor tiempo, está sujeta al cambio. Para la entidad viviente, considerar la manifestación cósmica como campo para el disfrute de los sentidos es, ciertamente, ilusorio. El mundo material es la manifestación de la energía material del Señor. Así lo explica Kṛṣṇa en la Bhagavad-gītā (7.4):

Živá bytost je věčný služebník Kṛṣṇy. Jako nedílná část Pána je svou přirozeností čistá, ale kvůli svému styku s hmotnou energií se ztotožňuje s hrubohmotným nebo jemnohmotným tělem. Toto ztotožňování se je samozřejmě mylné, a to představuje pravou úroveň teorie iluze. Živá bytost je věčná a nikdy nemůže podléhat časovému omezení jako její hrubohmotná a jemnohmotná těla. Vesmírný projev není v žádném případě neskutečný, ale podléhá změně vlivem času. Pokud ho živá bytost přijímá jako pole pro svůj smyslový požitek, je to zajisté iluze. Tento hmotný svět je projevem Pánovy hmotné energie. To vysvětluje Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (7.4):

bhūmir āpo ’nalo vāyuḥkhaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā
bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

«La tierra, el agua, el fuego, el aire, el éter, la mente, la inteligencia y el ego falso; estos ocho elementos en conjunto constituyen Mis energías materiales separadas».

„Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego – toto je Mých osm oddělených energií.“

El mundo material es la energía inferior de la Suprema Personalidad de Dios, pero no es cierto que el Señor Supremo Se haya transformado en el mundo material. Los filósofos māyāvādīs, carentes de comprensión verdadera, han confundido, mediante juegos de palabras, la teoría de la ilusión y la teoría de la manifestación cósmica. La teoría de la ilusión puede aplicarse a la persona que se identifica con el cuerpo. La entidad viviente es la energía superior del Señor Supremo, y el mundo material es la energía inferior. Ambas, sin embargo, son prakṛti (energía). Aunque la energía es a la vez una y diferente del Señor, el Señor nunca pierde Su forma personal por la transformación de Sus diversas energías.

Hmotný svět je nižší energií Nejvyšší Osobnosti Božství, ale není pravda, že se v něj Nejvyšší Pán přeměnil. Māyāvādští filosofové postrádají správné pochopení, a tak překrucováním významů slov zaměnili teorii iluze za teorii o vesmírném projevu. Teorie iluze se dá vztáhnout na člověka, který se ztotožňuje se svým tělem. Živá bytost je Pánovou vyšší energií a hmotný svět je energií nižší. Oba jsou však prakṛti (energie). I když jsou energie s Pánem totožné a zároveň se od Něho liší, Pán nikdy neztrácí osobní podobu tím, že Jeho různé energie procházejí proměnami.