Skip to main content

Text 125

Text 125

Texto

Verš

grāmera śūnya-hāṭe vasi’ karena kīrtana
ethā pūjārī karāila ṭhākure śayana
grāmera śūnya-hāṭe vasi’ karena kīrtana
ethā pūjārī karāila ṭhākure śayana

Palabra por palabra

Synonyma

grāmera — de la aldea; śūnya-hāṭe — en la plaza vacía del mercado; vasi’ — sentándose; karena — realiza; kīrtana — canto; ethā — en el templo; pūjārī — el sacerdote; karāila — hizo; ṭhākure — la Deidad; śayana — acostarse.

grāmera — vesnické; śūnya-hāṭe — na prázdné tržnici; vasi' — poté, co si sedl; karena — provádí; kīrtana — zpívání; ethā — v chrámu; pūjārī — kněz; karāila — učinil; ṭhākure — Božstva; śayana — uložení.

Traducción

Překlad

Mādhavendra Purī salió del templo y se sentó en la plaza del mercado, que estaba vacía. Allí sentado, se puso a cantar. Mientras tanto, el sacerdote del templo acostó a la Deidad para que descansase.

Mādhavendra Purī odešel z chrámu, posadil se v prázdné vesnické tržnici a dal se do zpěvu. Mezitím v chrámu kněz uložil Božstvo k odpočinku.

Significado

Význam

Mādhavendra Purī no tenía el menor interés en comer y dormir, pero su deseo de cantar el mahā-mantra era tan intenso como si en lugar de un paramahaṁsa fuese un aspirante a trascendentalista. Eso significa que el canto no se puede abandonar ni siquiera en la etapa de paramahaṁsa. Haridāsa Ṭhākura y los Gosvāmīs estaban ocupados en cantar un número fijo de rondas; por lo tanto, cantar en cuentas es muy importante para todos, incluso para quien ha alcanzado el nivel de paramahaṁsa. Ese canto se puede llevar a cabo en todas partes, tanto dentro como fuera del templo. Vemos que Mādhavendra Purī se sentó incluso en un mercado vacío para cantar. Śrīnivāsa Ācārya, en sus oraciones a los Gosvāmīs dice: nāma-gāna-natibhiḥ. El devoto paramahaṁsa siempre está ocupado en cantar y ofrecer servicio al Señor. Cantar los santos nombres del Señor es idéntico a ocuparse en Su servicio. Como se afirma en el Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.23), hay nueve clases de servicio devocional: escuchar (śravaṇam), cantar (kīrtanam), recordar (viṣṇoḥ smaraṇam), servir (pāda-sevanam), adorar a la Deidad (arcanam), orar (vandanam), cumplir órdenes (dāsyam), servir al Señor como amigo (sakhyam), y sacrificarlo todo por Él (ātma-nivedanam). Aunque todos los procesos parecen distintos entre sí, cuando nos hallamos en el plano absoluto podemos ver que son idénticos. Escuchar, por ejemplo, tiene el mismo valor que cantar, y recordar es como cantar o escuchar. Del mismo modo, ocuparse en adorar a la Deidad es como cantar, escuchar o recordar. Se considera que el devoto acepta los nueve procesos del servicio devocional, pero incluso si sólo sigue estrictamente uno de ellos, alcanzará la posición más elevada (paramahaṁsa) e irá de regreso al hogar, de vuelta a Dios.

I když se Mādhavendra Purī nezajímal o jídlo ani spánek, jeho zájem o zpívání mahā-mantry byl stejně velký, jako kdyby byl uchazečem o transcendentální úroveň, a ne paramahaṁsou. To znamená, že ani paramahaṁsa nemůže zanechat zpívání. Haridāsa Ṭhākura i Gosvāmī pravidelně zpívali určitý počet kol, což znamená, že zpívání na růženci je velmi důležité pro každého, i kdyby to byl paramahaṁsa. Zpívat se dá kdekoliv, ať v chrámu, či mimo chrám. Mādhavendra Purī se ke zpívání posadil dokonce i v prázdné tržnici. Śrīnivāsa Ācārya ve svých modlitbách ke Gosvāmīm říká: nāma-gāna-natibhiḥ. Paramahaṁsa je vždy pohroužený ve zpívání a láskyplné službě Pánu. Zpívání Pánových svatých jmen a služba Jemu se od sebe neliší. Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.23) uvádí, že existuje devět druhů oddané služby: naslouchání (śravaṇam), zpívání (kīrtanam), vzpomínání (viṣṇoḥ smaraṇam), sloužení (pāda-sevanam), uctívání Božstva (arcanam), modlení se (vandanam), vykonávání pokynů (dāsyam), sloužení jako přítel (sakhyam) a obětování všeho Pánu (ātma-nivedanam). I když se zdá, že se od sebe tyto činnosti liší, ten, kdo se nachází na absolutní úrovni, vidí, že jsou stejné. Naslouchání je například stejně dobré jako zpívání a vzpomínání je stejně dobré jako zpívání či naslouchání. Uctívat Božstvo je zase stejně dobré jako zpívání, naslouchání či vzpomínání. Od oddaného se očekává, že se zapojí do všech devíti způsobů oddané služby, ale i když bude správně vykonávat byť jen jeden z nich, může dosáhnout nejvyššího postavení (paramahaṁsy) a jít zpátky domů, zpátky k Bohu.