Skip to main content

Text 111

Text 111

Texto

Verš

tāṅra ṭhāñi mantra laila yatana kariñā
calilā dakṣiṇe purī tāṅre dīkṣā diñā
tāṅra ṭhāñi mantra laila yatana kariñā
calilā dakṣiṇe purī tāṅre dīkṣā diñā

Palabra por palabra

Synonyma

tāṅra ṭhāñi — de él; mantra — iniciación; laila — aceptada; yatana — esfuerzos; kariñā — hacer; calilā — partió; dakṣiṇe — hacia el sur; purī — Mādhavendra Purī; tāṅre — a Él (a Advaita Ācārya); dīkṣā — iniciación; diñā — tras dar.

tāṅra ṭhāñi — od něho; mantra — zasvěcení; laila — přijal; yatana — úsilí; kariñā — vynakládající; calilā — vydal se; dakṣiṇe — k jihu; purī — Mādhavendra Purī; tāṅre — Jemu (Advaitovi Ācāryovi); dīkṣā — zasvěcení; diñā — poté, co dal.

Traducción

Překlad

Advaita Ācārya pidió iniciación a Mādhavendra Purī. Tras iniciarle, Mādhavendra Purī partió hacia el sur de la India.

Advaita Ācārya prosil Mādhavendru Purīho o zasvěcení. Mādhavendra Purī Ho zasvětil a vydal se do jižní Indie.

Significado

Význam

En relación con esto, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura comenta que Advaita Ācārya recibió iniciación de Mādhavendra Purī, que era un sannyāsī en la sucesión discipular de la Madhva-sampradāya. Dice Śrī Caitanya Mahāprabhu:

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti komentuje, že Advaita Ācārya přijal zasvěcení od Mādhavendry Purīho, jenž byl sannyāsīm v učednické posloupnosti Madhva-sampradāyi. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl:

kibā vipra kibā nyāsī śūdra kene naya,
yei kṛṣṇa-tattva-vettā, sei ‘guru’ haya
kibā vipra kibā nyāsī śūdra kene naya,
yei kṛṣṇa-tattva-vettā, sei`guru' haya

«Sin importar que sea brāhmaṇa, sannyāsī, śūdra o cualquier otra cosa, la persona que esté bien versada en la ciencia de Kṛṣṇa puede actuar como guru» (Cc. Madhya 8.128). Śrī Mādhavendra Purī respalda esta afirmación. Según el mandamiento pañcarātra, sólo un brāhmaṇa casado puede dar iniciación. A nadie más le está permitido. Cuando una persona recibe iniciación, se entiende que se ha elevado a la posición de brāhmaṇa; quien no reciba iniciación de un brāhmaṇa bien situado no podrá elevarse a la posición de brāhmaṇa. En otras palabras, nadie puede hacer de otra persona un brāhmaṇa si él mismo no lo es. El gṛhastha-brāhmaṇa miembro de la institución varṇāśrama-dharma puede procurarse mediante su honesto trabajo toda clase de artículos para adorar al Señor Viṣṇu. En realidad, la gente pide iniciación a esos brāhmaṇas casados sólo para alcanzar el éxito en la institución varṇāśrama o para liberarse de los deseos materiales. Por lo tanto, es necesario que el maestro espiritual miembro del gṛhastha-āśrama sea un vaiṣṇava estricto. Los maestros espirituales que pertenecen a la orden de sannyāsa tienen muy pocas oportunidades de realizar arcana, adoración de la Deidad, pero cuando se acepta un maestro espiritual de entre los sannyāsīs trascendentales, el principio de la adoración de la Deidad no se pasa por alto en absoluto. Para respaldar esta conclusión, Śrī Caitanya Mahāprabhu nos da Su opinión en el verso kibā vipra kibā nyāsī, etc. Esto indica que el Señor entendía la debilidad de una sociedad que sostiene que solamente debe ser maestro espiritual el gṛhastha-brāhmaṇa. Śrī Caitanya Mahāprabhu indicó que no importa si el maestro espiritual es un gṛhastha (persona casada), un sannyāsī, o incluso un śūdra. El maestro espiritual debe estar bien versado en la esencia de los śāstras; debe entender a la Suprema Personalidad de Dios. Sólo entonces puede actuar como maestro espiritual. Dīkṣā en realidad significa iniciar a un discípulo en el conocimiento trascendental que le libera de toda contaminación material.

„Člověk může být brāhmaṇa, sannyāsī, śūdra nebo cokoliv jiného, ale pokud ovládá vědu o Kṛṣṇovi, může se stát guruem.“ (Caitanya-caritāmṛta Madhya 8.128) Śrī Mādhavendra Purī tento výrok podpořil. Podle nařízení pañcarātry může zasvěcovat pouze ženatý brāhmaṇa, jiný ne. Je-li někdo zasvěcený, je to bráno tak, že se stal brāhmaṇou. Bez zasvěcení od pravého brāhmaṇy se nikdo brāhmaṇou stát nemůže. Jinými slovy, pokud někdo není brāhmaṇa, nemůže brāhmaṇou učinit nikoho jiného. V rámci varṇāśrama-dharmy si může gṛhastha-brāhmaṇa poctivou prací zajistit vše potřebné pro uctívání Pána Viṣṇua. Lidé v podstatě prosí tyto gṛhastha-brāhmaṇy o zasvěcení, aby mohli být úspěšní ve varṇāśramské společnosti nebo aby se zbavili hmotných tužeb. Proto je nezbytné, aby duchovní mistr v gṛhastha-āśramu byl striktním vaiṣṇavou. Duchovní mistr v sannyās-āśramu má jen malou možnost provádět arcanu, uctívání Božstev, ale pokud někdo přijme duchovního mistra z řad transcendentálních sannyāsīch, princip uctívání Božstev samozřejmě není zanedbán. Śrī Caitanya Mahāprabhu nám předložil svůj názor ve verši kibā vipra kibā nyāsī, aby tento závěr uvedl do praxe. To naznačuje, že Pán chápal slabost společnosti, která jako duchovního mistra uznává pouze gṛhastha-brāhmaṇu. Śrī Caitanya Mahāprabhu naznačil, že nezáleží na tom, je-li duchovní mistr gṛhastha (ženatý), sannyāsī, nebo dokonce i śūdra. Musí být jednoduše obeznámený s podstatou śāster; musí znát Nejvyšší Osobnost Božství. Jedině tehdy se může stát duchovním mistrem. Dīkṣā ve skutečnosti znamená zasvětit žáka do transcendentálního poznání, které ho osvobodí od všeho hmotného znečištění.