Skip to main content

Text 331

Text 331

Texto

Verš

mantra-adhikārī, mantra-siddhy-ādi-śodhana
dīkṣā, prātaḥ-smṛti-kṛtya, śauca, ācamana
mantra-adhikārī, mantra-siddhy-ādi-śodhana
dīkṣā, prātaḥ-smṛti-kṛtya, śauca, ācamana

Palabra por palabra

Synonyma

mantra-adhikārī — la cualificación para recibir iniciación en un mantra; mantra-siddhi-ādi — la perfección del mantra, etc.; śodhana — la purificación; dīkṣā — la iniciación; prātaḥ-smṛti-kṛtya — los deberes matutinos y el recuerdo del Señor Supremo; śauca — la limpieza; ācamana — lavarse la boca y otras partes del cuerpo.

mantra-adhikārī — kvalifikace pro zasvěcení do mantry; mantra-siddhi-ādi — dokonalost mantry a tak dále; śodhana — očištění; dīkṣā — zasvěcení; prātaḥ-smṛti-kṛtya — ranní povinnosti a vzpomínání na Nejvyššího Pána; śauca — čistota; ācamana — mytí úst a dalších částí těla.

Traducción

Překlad

«Debes explicar la cualificación necesaria para recibir un mantra, la perfección del mantra, la purificación del mantra, la iniciación, los deberes matutinos, el recuerdo del Señor Supremo, la limpieza y el aseo de la boca y de otras partes del cuerpo.

„Měl bys rozebrat vlastnosti potřebné k obdržení mantry, dokonalost mantry, očištění mantry, zasvěcení, ranní povinnosti, vzpomínání na Nejvyššího Pána, čistotu a mytí úst a dalších částí těla.“

Significado

Význam

El Hari-bhakti-vilāsa (1194) da el siguiente mandamiento en relación con mantra-adhikārī, la cualificación para recibir iniciación en un mantra:

Ohledně mantra-adhikārī, vlastností nutných pro přijetí zasvěcení do mantry, je v Hari-bhakti-vilāse (1.194) toto nařízení:

tāntrikeṣu ca mantreṣudīkṣāyāṁ yoṣitām api
sādhvīnām adhikāro ’sti
śūdrādīnāṁ ca sad-dhiyām
tāntrikeṣu ca mantreṣudīkṣāyāṁ yoṣitām api
sādhvīnām adhikāro ’sti
śūdrādīnāṁ ca sad-dhiyām

«Los śūdras y las mujeres que sean fieles y sinceramente interesados en entender la Verdad Absoluta están cualificados para recibir iniciación en los pañcarātrika-mantras». Esto lo confirma el Señor Kṛṣṇa en la Bhagavad-gītā (9.32):

Śūdrové a cudné ženy zajímající se upřímně o pochopení Absolutní Pravdy jsou kvalifikovaní pro zasvěcení do pāñcarātrika-manter.“ To potvrzuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (9.32):

māṁ hi pārtha vyapāśrityaye ’pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te ’pi yānti parāṁ gatiṁ
māṁ hi pārtha vyapāśrityaye ’pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te ’pi yānti parāṁ gatiṁ

«¡Oh, hijo de Pṛthā!, aquellos que se refugian en Mí, aunque sean de nacimiento inferior −las mujeres, los vaiśyas [comerciantes] y los śūdras [trabajadores]−, pueden alcanzar el destino supremo».

„Ó synu Pṛthy, ti, kdo se ke Mně uchýlí, mohou dosáhnout nejvyššího cíle, i kdyby to byli lidé nižšího rodu, ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci).“

Cuando alguien desea realmente servir a Kṛṣṇa, no importa si es un śūdra, un vaiśya o incluso una mujer. Si tiene un deseo ardiente y sincero de cantar el mantra Hare Kṛṣṇa o el dīkṣā-mantra, posee la aptitud necesaria para ser iniciado conforme al proceso pāñcarātrika. Según los principios védicos, sin embargo, sólo el brāhmaṇa que está plenamente ocupado en sus deberes prescritos puede recibir iniciación. Los śūdras y las mujeres no son admitidos en las iniciaciones vaidika. Sin ser considerado apto conforme al juicio del maestro espiritual, no se puede recibir un mantra pāñcarātrika-vidhi o vaidika-vidhi. Quien es apto para recibir el mantra, es iniciado mediante pāñcarātrika-vidhi o vaidika-vidhi. En cualquier caso, el resultado es el mismo.

Pokud chce někdo doopravdy sloužit Kṛṣṇovi, nehraje roli, je-li to śūdra, vaiśya, nebo dokonce žena. Ten, kdo upřímně dychtí po zpívání Hare Kṛṣṇa mantry nebo dīkṣā-mantry, je kvalifikovaný pro zasvěcení podle procesu pāñcarātriky. Podle védských zásad však může být zasvěcen jedině brāhmaṇa, který se plně věnuje svým předepsaným povinnostem. Śūdrům a ženám není dovoleno přijmout vaidika zasvěcení. Dokud člověk není podle úsudku duchovního mistra připravený, nemůže přijmout mantru z pāñcarātrika-vidhi ani z vaidika-vidhi. Když je připravený přijmout mantru, je zasvěcen buď v pāñcarātrika-vidhi, nebo ve vaidika-vidhi. Výsledek je v každém případě stejný.

En relación a mantra-siddhy-ādi-śodhana, la eficacia del mantra, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura hace dieciséis divisiones, que se confirman en el Hari-bhakti-vilāsa (a partir de 1.204):

Ohledně mantra-siddhy-ādi-śodhany neboli účinnosti mantry předkládá Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura šestnáct oddílů, které potvrzuje Hari-bhakti-vilāsa (počínaje veršem 1.204):

siddha-sādhya-susiddhāri-kramāj jñeyo vicakṣaṇaiḥ
siddha-sādhya-susiddhāri-kramāj jñeyo vicakṣaṇaiḥ

Esas dieciséis divisiones se agrupan bajo cuatro principios: (1) siddha, (2) sādhya, (3) susiddha y (4) ari. Esos cuatro principios, a su vez, se dividen en: (1) siddha-siddha, (2) siddha-sādhya, (3) siddha-susiddha, (4) siddha-ari, (5) sādhya-siddha, (6) sādhya-sādhya, (7) sādhya-susiddha, (8) sādhya-ari, (9) susiddha-siddha, (10) susiddha-sādhya, (11) susiddha-susiddha, (12) susiddha-ari, (13) ari-siddha, (14) ari-sādhya, (15) ari-susiddha (16) ari-ari.

Jsou to: (1) siddha, (2) sādhya, (3) susiddha a (4) ari. Tyto čtyři zásady se dělí dále: (1) siddha-siddha, (2) siddha-sādhya, (3) siddha-susiddha, (4) siddha-ari, (5) sādhya-siddha, (6) sādhya-sādhya, (7) sādhya-susiddha, (8) sādhya-ari, (9) susiddha-siddha, (10) susiddha-sādhya, (11) susiddha-susiddha, (12) susiddha-ari, (13) ari-siddha, (14) ari-sādhya, (15) ari-susiddha a (16) ari-ari.

Los que han sido iniciados con el mantra de dieciocho sílabas no precisan tener en cuenta las dieciséis divisiones citadas. Como se instruye en el Hari-bhakti-vilāsa (1.215, 219, 220):

Ti, kdo jsou zasvěceni osmnáctislabičnou mantrou, výše zmíněných šestnáct oddílů nemusí brát v úvahu. Hari-bhakti-vilāsa (1.215, 219, 220) prohlašuje:

na cātra śātravā doṣānarṇasvādi-vicāraṇā
ṛkṣa-rāśi-vicāro vā
na kartavyo manau priye
na cātra śātravā doṣānarṇasvādi-vicāraṇā
ṛkṣa-rāśi-vicāro vā
na kartavyo manau priye
nātra cintyo ’ri-śuddhyādirnāri-mitrādi-lakṣaṇam
nātra cintyo ’ri-śuddhyādirnāri-mitrādi-lakṣaṇam
siddha-sādhya-susiddhāri-rūpā nātra vicāraṇā
siddha-sādhya-susiddhāri-rūpā nātra vicāraṇā

Existe el śodhana, la purificación del mantra, pero son consideraciones que no se aplican al Kṛṣṇa mantra. Balitvāt kṛṣṇa-mantrāṇāṁ saṁskārāpekṣaṇaṁ na hi: «El Kṛṣṇa mantra es tan fuerte que no hay ninguna necesidad de śodhana» (Hari-bhakti-vilāsa 1.235).

Existuje śodhana neboli očištění mantry, ale pro Kṛṣṇa mantru to neplatí. Balitvāt kṛṣṇa-mantrāṇāṁ saṁskārāpekṣaṇaṁ na hi – „Kṛṣṇa mantra je tak silná, že u ní śodhana nepřipadá v úvahu.“ (Hari-bhakti-vilāsa 1.235)

En cuanto a dīkṣā, consúltese el Madhya-līlā 15.108. En esencia, la persona que ha sido iniciada conforme al pāñcarātrika-vidhi ya ha alcanzado la posición de brāhmaṇa. Así lo instruye el Hari-bhakti-vilāsa (2.12):

Co se týče dīkṣi, obraťte se na Madhya-līlu 15.108. Ten, kdo je zasvěcený podle pāñcarātrika-vidhi, již dosáhl postavení brāhmaṇy. To se prohlašuje v Hari-bhakti-vilāse (2.12):

yathā kāñcanatāṁ yātikāṁsyaṁ rasa-vidhānataḥ
tathā dīkṣā-vidhānena
dvijatvaṁ jāyate nṛṇām
yathā kāñcanatāṁ yātikāṁsyaṁ rasa-vidhānataḥ
tathā dīkṣā-vidhānena
dvijatvaṁ jāyate nṛṇām

«Así como el bronce se puede convertir en oro cuando se trata con mercurio, el discípulo iniciado por un guru genuino alcanza de inmediato la posición de brāhmaṇa».

„Stejně jako se zvonovina ve styku se rtutí přemění na zlato, dosáhne žák zasvěcený pravým guruem okamžitě postavení brāhmaṇy.

En lo que se refiere al momento de dīkṣā (iniciación), todo depende de la posición del guru. Tan pronto como recibimos un maestro espiritual genuino, sea por casualidad o por un plan preconcebido, inmediatamente debemos aprovechar la oportunidad para recibir iniciación. En el libro titulado Tattva-sāgara se afirma:

Co se týče doby přijetí dīkṣi (zasvěcení), vše závisí na postavení gurua. Jakmile člověk získá pravého duchovního mistra, ať shodou okolností, či cíleně, měl by okamžitě využít příležitosti získat zasvěcení. V knize s názvem Tattva-sāgara se uvádí:

durlabhe sad-gurūṇāṁ casakṛt-saṅga upasthite
tad-anujñā yadā labdhā
sa dīkṣāvasaro mahān
durlabhe sad-gurūṇāṁ casakṛt-saṅga upasthite
tad-anujñā yadā labdhā
sa dīkṣāvasaro mahān
grāme vā yadi vāraṇyekṣetre vā divase niśi
āgacchati gurur daivād
yathā dīkṣā tad-ājñayā
grāme vā yadi vāraṇyekṣetre vā divase niśi
āgacchati gurur daivād
yathā dīkṣā tad-ājñayā
yadaivecchā tadā dīkṣāguror ājñānurūpataḥ
na tīrthaṁ na vrataṁ hemo
na snānaṁ na japa-kriyā
yadaivecchā tadā dīkṣāguror ājñānurūpataḥ
na tīrthaṁ na vrataṁ hemo
na snānaṁ na japa-kriyā
dīkṣāyāḥ karaṇaṁ kintusvecchā-prāpte tu sad-gurau
dīkṣāyāḥ karaṇaṁ kintusvecchā-prāpte tu sad-gurau

«Si por casualidad obtenemos un sad-guru, no importa si estamos en el templo o en el bosque. Si el sad-guru, el maestro espiritual genuino, está de acuerdo, podemos recibir iniciación inmediatamente, sin esperar un momento o lugar adecuado».

„Jestliže někdo shodou okolností získá sad-gurua, není důležité, žije-li vchrámu, či lese. Pokud sad-guru neboli pravý duchovní mistr souhlasí, může být člověk zasvěcen okamžitě, bez vyčkávání na vhodný okamžik nebo vhodné místo.“

En cuanto a prātaḥ-smṛti, recordar al Señor por la mañana, hay que levantarse en las primeras horas de la mañana (conocidas como brāhma-muhūrta), e inmediatamente cantar el mantra Hare Kṛṣṇa, o, por lo menos, «Kṛṣṇa, Kṛṣṇa, Kṛṣṇa». De ese modo, hay que recordar a Kṛṣṇa. También se deben recitar algunos ślokas u oraciones. Así nos volvemos inmediatamente auspiciosos y trascendentales a la infección de las cualidades materiales. En realidad, hay que recitar y recordar al Señor Kṛṣṇa las veinticuatro horas del día, o lo más posible:

Ohledně prātaḥ-smṛti, ranního vzpomínání na Pána, člověk by měl vstát časně ráno (v čase zvaném brāhma-muhūrta) a okamžitě zpívat Hare Kṛṣṇa mantru nebo alespoň „Kṛṣṇa, Kṛṣṇa, Kṛṣṇa“. Tak by měl vzpomínat na Kṛṣṇu. Měly by se také pronášet některé śloky či modlitby. Díky tomu je člověk okamžitě příznivý a transcendentální vůči nákaze hmotných kvalit. Zpívat svatá jména nebo vzpomínat na Kṛṣṇu bychom ve skutečnosti měli dvacet čtyři hodin denně nebo, co nejvíc je to možné.

smartavyaḥ satataṁ viṣṇurvismartavyo na jātucit
sarve vidhi-niṣedhāḥ syur
etayor eva kiṅkarāḥ
smartavyaḥ satataṁ viṣṇurvismartavyo na jātucit
sarve vidhi-niṣedhāḥ syur
etayor eva kiṅkarāḥ

«Kṛṣṇa es el origen del Señor Viṣṇu. Él siempre debe ser recordado, y nunca ovidado. Todas las reglas y prohibiciones que se mencionan en los śāstras deben estar al servicio de estos dos principios». Esta cita pertenece al Bṛhat-sahasra-nāma-stotra, una sección del Padma Purāṇa.

„Kṛṣṇa je původem Pána Viṣṇua. Měli bychom na Něho neustále vzpomínat a nikdy na Něho nezapomenout. Veškerá pravidla a zákazy śāster by měly být služebníky těchto dvou zásad.“ Toto je citát z Padma Purāṇy, části zvané Bṛhat-sahasra-nāma-stotra.

La palabra prātaḥ-kṛtya de este verso del Caitanya-caritāmṛta significa que hay que evacuar diariamente por la mañana y a continuación darse un baño para asearse. Hay que hacer gárgaras (ācamana) y cepillarse los dientes (danta-dhāvana). Esto debe hacerse, o bien con ramitas o bien con un cepillo de dientes, según lo que pueda utilizarse en el momento. Con ello se purifica la boca. A continuación, hay que bañarse. De hecho, los casados y vānaprasthas deben bañarse dos veces al día (prātar-madhyāhnayoḥ snānaṁ vānaprastha-gṛhasthayoḥ). El sannyāsī debe bañarse tres veces al día, y el brahmacārī puede bañarse una sola vez. Cuando no sea posible bañarse en agua, se puede recitar el mantra Hare Kṛṣṇa a modo de baño. También se debe hacer sandhyādi-vandana, es decir, recitar el mantra gāyatrī tres veces al día, por la mañana, al mediodía y al atardecer.

Slovo prātaḥ-kṛtya v tomto verši Caitanya-caritāmṛty znamená, že bychom se měli pravidelně ráno vyprázdnit a potom se vykoupat. Musíme si vypláchnout ústa (ācamana) a vyčistit si zuby (danta-dhāvana). To lze udělat buď větvičkami, nebo zubním kartáčkem – cokoliv je k mání. To vyčistí ústa. Potom bychom se měli vykoupat. Hospodáři a vānaprasthové by se měli koupat dvakrát denně (prātar-madhyādhnayoḥ snānaṁ vānaprastha-gṛhasthayoḥ). Sannyāsī by se měl koupat třikrát denně a brahmacārī může jen jednou. Kdykoliv se stane, že není voda, můžeme se vykoupat zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry. Je také třeba vykonávat sandhyādi-vandanu neboli pronášení své Gāyatrī mantry třikrát denně – ráno, v poledne a večer.