Skip to main content

Texts 106-107

Text 106-107

Texto

Verš

adveṣṭā sarva-bhūtānāṁ
maitraḥ karuṇa eva ca
nirmamo nirahaṅkāraḥ
sama-duḥkha-sukhaḥ kṣamī
adveṣṭā sarva-bhūtānāṁ
maitraḥ karuṇa eva ca
nirmamo nirahaṅkāraḥ
sama-duḥkha-sukhaḥ kṣamī
santuṣṭaḥ satataṁ yogī
yatātmā dṛḍha-niścayaḥ
mayy arpita-mano-buddhir
yo mad-bhaktaḥ sa me priyaḥ
santuṣṭaḥ satataṁ yogī
yatātmā dṛḍha-niścayaḥ
mayy arpita-mano-buddhir
yo mad-bhaktaḥ sa me priyaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

adveṣṭā — no envidioso o celoso; sarva-bhūtānām — hacia todas las entidades vivientes en todas partes del mundo; maitraḥ — amigable; karuṇaḥ — compasivo; eva — ciertamente; ca — y; nirmamaḥ — sin sentido de posesión; nirahaṅkāraḥ — sin orgullo (sin considerarse un gran predicador); sama-duḥkha-sukhaḥ — ecuánime en el sufrimiento y la felicidad (pacífico); kṣamī — que tolera las ofensas que otros le hacen; santuṣṭaḥ — satisfecho; satatam — continuamente; yogī — ocupado en bhakti-yoga; yata-ātmā — que ha controlado los sentidos y la mente; dṛḍha-niścayaḥ — que tiene firme fe y confianza; mayi — a Mí; arpita — dedicadas; manaḥ-buddhiḥ — la mente y la inteligencia; yaḥ — quien; mat-bhaktaḥ — Mi devoto; saḥ — esa persona; me — por Mí; priyaḥ — querida.

adveṣṭā — prostý zášti; sarva-bhūtānām — vůči všem živým bytostem ve všech částech světa; maitraḥ — přátelský; karuṇaḥ — soucitný; eva — zajisté; ca — a; nirmamaḥ — nepovažující se za vlastníka; nirahaṅkāraḥ — kdo není pyšný (a nepovažuje se za velkého kazatele); sama-duḥkha-sukhaḥ — kdo je vyrovnaný ve štěstí i neštěstí (klidný); kṣamī — kdo snáší urážky; santuṣṭaḥ — spokojený; satatam — neustále; yogī — zaměstnaný bhakti-yogou; yata-ātmā — ovládající smysly a mysl; dṛḍha-niścayaḥ — mající pevnou důvěru a odhodlání; mayi — Mně; arpita — odevzdaná; manaḥ-buddhiḥ — mysl a inteligence; yaḥ — jenž; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; saḥ — ten; me — Mně; priyaḥ — drahý.

Traducción

Překlad

«“Aquel que no es envidioso, sino que es un amigo bondadoso de todas las entidades vivientes, que no se cree propietario de nada y está libre de ego falso, que es ecuánime en la felicidad y el sufrimiento, que siempre está satisfecho, sabe perdonar y posee dominio de sí mismo, y que se ocupa en servicio devocional con determinación, con la mente y la inteligencia dedicadas a Mí, esa clase de devoto Mío es muy querido por Mí.

„  ,Ten, kdo v sobě nechová zášť a je naopak laskavým přítelem všech živých bytostí, nepovažuje se za vlastníka a je prostý falešného ega, je vyrovnaný ve štěstí i neštěstí, vždy spokojený, odpouští, ovládá se a s odhodlaností vykonává oddanou službu s myslí a inteligencí upřenou na Mě – takový Můj oddaný je Mi velmi drahý.̀  “

Significado

Význam

No hay que tener envidia de los miembros de otras castas o naciones. No es que sólo los hindúes o los brāhmaṇas pueden llegar a ser vaiṣṇavas. Todo el mundo puede ser vaiṣṇava. Por lo tanto, debemos reconocer que el culto del bhakti se debe propagar por todo el mundo. Eso es verdadera adveṣṭā. Además, la palabra maitra, «amigable», indica que quien es capaz de predicar el culto del bhakti por todo el mundo debe ser igualmente amigable para con todos. Estos dos versos y los seis siguientes fueron hablados por Śrī Kṛṣṇa en la Bhagavad-gītā (12.13-20).

Nikdo by neměl být závistivý vůči příslušníkům jiných kast či národností. Není pravda, že jen Indové nebo brāhmaṇové se mohou stát vaiṣṇavy. Vaiṣṇavou se může stát každý. Učení bhakti se proto musí šířit po celém světě, to je opravdové adveṣṭā. Slovo maitra, „přátelský“, navíc vyjadřuje, že ten, kdo káže učení bhakti po celém světě, by měl být stejně přátelský vůči všem. Tyto dva a následujících šest veršů vyslovil Śrī Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (12.13–20).