Skip to main content

Text 71

Text 71

Texto

Verš

rati-prema-tāratamye bhakta — tara-tama
ekādaśa skandhe tāra kariyāche lakṣaṇa
rati-prema-tāratamye bhakta — tara-tama
ekādaśa skandhe tāra kariyāche lakṣaṇa

Palabra por palabra

Synonyma

rati — de apego; prema — y amor; tāratamye — por comparación; bhakta — devoto; tara-tama — superior o superlativo; ekādaśa skandhe — en el Undécimo Canto del Śrīmad-Bhāgavatam; tāra — de esto; kariyāche — ha hecho; lakṣaṇa — características.

rati — připoutanosti; prema — a lásky; tāratamye — podle srovnání; bhakta — oddaný; tara-tama — vyšší nebo nejvyšší; ekādaśa skandhe — v jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu; tāra — toho; kariyāche — učinil; lakṣaṇa — příznaky.

Traducción

Překlad

«Al devoto se le considera superlativo o superior conforme a su amor y su apego. En el Undécimo Canto del Śrīmad-Bhāgavatam se han enumerado las siguientes características.

„Oddaný je považován za vyššího či nejvyššího podle své připoutanosti a lásky. V jedenáctém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu jsou uvedeny následující příznaky.“

Significado

Význam

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura explica que la persona que ha adquirido fe en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa debe ser considerada candidata apta para seguir progresando en el cultivo de conciencia de Kṛṣṇa. Las personas que tienen fe se dividen en tres categorías: uttama, madhyama y kaniṣṭha (de primera clase, de segunda clase y neófito). El devoto de primera clase tiene una firme convicción en las Escrituras reveladas y es experto en argumentar basándose en los śāstras. Está firmemente convencido de la ciencia de conciencia de Kṛṣṇa. El madhyama-adhikārī, el devoto de segunda clase, posee una firme convicción en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa, pero no sabe apoyarla con citas y referencias de los śāstras. El devoto neófito todavía no tiene una fe firme. Así se clasifican los diversos tipos de devotos.

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura řekl, že ten, kdo vyvinul víru ve vědomí Kṛṣṇy, má být považován za vhodného uchazeče o další pokrok v rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Lidé s vírou jsou rozděleni do tří skupin – uttama, madhyama a kaniṣṭha (oddaný první třídy, druhé třídy a začátečník). Prvotřídní oddaný je pevně přesvědčený o pravdě zjevených písem a je zběhlý v argumentování podle śāster. Má pevné přesvědčení ohledně vědy o vědomí Kṛṣṇy. Madhyama-adhikārī neboli oddaný druhé třídy je ohledně vědomí Kṛṣṇy pevně přesvědčený, ale své přesvědčení nedokáže podpořit citováním odkazů z písem. Začátečník ještě nemá ani pevnou víru. Takto jsou klasifikováni oddaní.

El nivel de devoción también admite esas mismas categorías. El neófito cree en que sólo el amor por Kṛṣṇa, el estado de conciencia de Kṛṣṇa, es muy bueno, pero es posible que no conozca las bases de la conciencia de Kṛṣṇa pura o de cómo llegar a ser un devoto perfecto. A veces, en el corazón del neófito hay atracción por karma, jñāna o yoga. Cuando queda libre de la actividad devocional mixta y es trascendental a ella, pasa a ser un devoto de segunda clase. Cuando se vuelve experto en la lógica y sabe apoyarse en los śāstras, se vuelve un devoto de primera clase. Los devotos se clasifican también en positivo, comparativo y superlativo, en función de su amor y su apego por Kṛṣṇa.

Standard oddanosti se klasifikuje stejným způsobem. Začátečník věří, že jedině láska ke Kṛṣṇovi neboli vědomí Kṛṣṇy má velkou cenu, ale nemusí nutně znát základy čistého vědomí Kṛṣṇy nebo vědět, jak se stát dokonalým oddaným. V srdci začátečníka se někdy nachází záliba v karmě, jñāně či yoze. Pokud se od smíšené oddané služby oprostí a bude vůči ní transcendentální, stane se oddaným druhé třídy. Když se pak stane expertem v logice a dokáže se odvolávat na śāstry, stane se prvotřídním oddaným. Oddaní se také podle své lásky a připoutanosti ke Kṛṣṇovi dělí na běžné, lepší a nejlepší.

Se debe entender que el madhyama-adhikārī, el devoto de segunda clase, está plenamente convencido del proceso de conciencia de Kṛṣṇa pero no sabe respaldar su convicción con los śāstras. El neófito puede caer si se relaciona con no devotos, pues ni su convicción es muy firme ni su posición muy fuerte. El devoto de segunda clase, aunque no sepa respaldar su posición con los śāstras, poco a poco, mediante el estudio de los śāstras y la relación con un devoto de primera clase, puede llegar a ser un devoto de primera clase. Sin embargo, si no se relaciona con un devoto de primera clase, el devoto de segunda clase no progresa. No hay posibilidad de que un devoto de primera clase caiga, aunque se relacione con no devotos para predicar. La convicción y la fe aumentan gradualmente hasta llevarnos al nivel de uttama-adhikārī, devotos de primera clase.

Musíme tedy vědět, že madhyama-adhikārī, oddaný druhé třídy, je plně přesvědčený ohledně vědomí Kṛṣṇy, ale nedokáže své přesvědčení podpořit odkazy ze śāster. Začátečník není zcela přesvědčený a pevný ve svém postoji, proto může ve styku s neoddanými poklesnout. Oddaný druhé třídy sice nedokáže své postavení podpořit odkazy ze śāster, ale studiem śāster a sdružováním se s prvotřídním oddaným se postupně také stane prvotřídním oddaným. Pokud se však oddaný druhé třídy nebude rozvíjet ve společnosti prvotřídního oddaného, bude stagnovat. U prvotřídního oddaného nepřipadá v úvahu, že by poklesl, i když se za účelem kázání může stýkat s neoddanými. Přesvědčení a víra se postupně zvětšují, aby z oddaného nakonec učinily uttama-adhikārīho neboli prvotřídního oddaného.