Skip to main content

Text 397

Text 397

Texto

Verš

ataeva goloka-sthāne nitya vihāra
brahmāṇḍa-gaṇe krame prākaṭya tāhāra
ataeva goloka-sthāne nitya vihāra
brahmāṇḍa-gaṇe krame prākaṭya tāhāra

Palabra por palabra

Synonyma

ataeva — por lo tanto; goloka-sthāne — en el planeta original de Goloka Vṛndāvana; nitya vihāra — pasatiempos eternos; brahmāṇḍa-gaṇe — en los universos materiales; krame — gradualmente; prākaṭya — manifestación; tāhāra — de ellos.

ataeva — proto; goloka-sthāne — na původní planetě Goloce Vṛndāvanu; nitya vihāra — věčné zábavy; brahmāṇḍa-gaṇe — v hmotných vesmírech; krame — postupně; prākaṭya — projevení; tāhāra — jich.

Traducción

Překlad

«Los pasatiempos eternos de Kṛṣṇa tienen lugar continuamente en el planeta original de Goloka Vṛndāvana. Esos mismos pasatiempos se manifiestan gradualmente en el mundo material, en todos los brahmāṇdas.

„Kṛṣṇovy věčné zábavy se neustále odehrávají na původní planetě Goloce Vṛndāvanu. Ty samé zábavy se postupně projevují v každé brahmāṇḍě v hmotném světě.“

Significado

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura aclara esta complicada explicación de los pasatiempos de Kṛṣṇa. Los pasatiempos de Kṛṣṇa están siempre presentes en el mundo material en uno de los muchos universos. Del mismo modo que el Sol recorre el cielo y da la medida del tiempo, esos pasatiempos se manifiestan en los universos uno tras otro. El pasatiempo del nacimiento de Kṛṣṇa puede manifestarse en este universo en determinado momento, y apenas nace Kṛṣṇa, el pasatiempo se manifiesta en el siguiente universo. La muerte de Pūtanā, después de manifestarse en este universo, se manifiesta en otro. De ese modo, todos los pasatiempos de Kṛṣṇa existen eternamente en el planeta original de Goloka Vṛndāvana y también en los universos materiales. Los ciento veinticinco años en que se estima la vida de Kṛṣṇa en nuestro sistema solar, equivalen a un momento para Kṛṣṇa. En cierto instante esos pasatiempos se manifiestan en un universo, y en el siguiente instante se manifiestan en el siguiente universo. Hay un número ilimitado de universos, y los pasatiempos de Kṛṣṇa se manifiestan momento tras momento en todos ellos. Esa rotación se explica con el ejemplo del Sol que recorre el cielo. Kṛṣṇa aparece y desaparece en innumerables universos, del mismo modo que el Sol aparece y desaparece durante el día. Aunque da la impresión de que el Sol sale y se pone, está brillando continuamente sobre algún punto de la Tierra. Del mismo modo, los pasatiempos de Kṛṣṇa, aunque dan la impresión de aparecer y desaparecer, existen continuamente en alguno de los brahmāṇḍas (universos). Así, todos los līlās de Kṛṣṇa están presentes simultáneamente por los innumerables universos. Nuestros limitados sentidos no nos permiten percibir esto; por esa razón, los pasatiempos eternos de Kṛṣṇa son muy difíciles de entender para nosotros. Para entender cómo se producen, debemos tratar de entender la analogía del Sol. Aunque el Señor adviene constantemente en los universos materiales, Sus pasatiempos están presentes eternamente en el Goloka Vṛndāvana original. Por ello esos pasatiempos se denominan nitya-līlā (pasatiempos eternamente presentes). Como no podemos ver lo que ocurre en otros universos, nos es un poco difícil entender que Kṛṣṇa manifieste eternamente Sus pasatiempos. En un día de Brahmā hay catorce manus, y el mismo cálculo del tiempo está vigente también en otros universos. Los pasatiempos de Kṛṣṇa se manifiestan antes de que pasen catorce manus. Aunque es algo difícil entender de ese modo los pasatiempos eternos de Kṛṣṇa, debemos aceptar el veredicto de las Escrituras védicas.

Toto komplikované vysvětlení Kṛṣṇových zábav objasňuje Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura. Kṛṣṇovy zábavy jsou v hmotném světě přítomné vždy v jednom z mnoha vesmírů. Tyto zábavy se ve vesmírech zjevují jedna za druhou, stejně jako slunce prochází oblohou a odměřuje čas. V jedné chvíli se může Kṛṣṇovo zjevení projevit v tomto vesmíru, a hned po Jeho narození se tato zábava projeví v dalším vesmíru. Poté, co v tomto vesmíru proběhne zabití Pūtany, proběhne ihned v dalším vesmíru. Všechny Kṛṣṇovy zábavy tak věčně existují jak na původní planetě Goloce Vṛndāvanu, tak v hmotných vesmírech. Kṛṣṇa žil podle výpočtů z hlediska naší sluneční soustavy sto dvacet pět let, ale pro Něho je to pouze okamžik. V jednom okamžiku jsou tyto zábavy projevené v jednom vesmíru a v dalším okamžiku jsou v jiném vesmíru. Vesmírů je nekonečně mnoho a Kṛṣṇovy zábavy jsou ve všech projevené v každém okamžiku. Tento cyklus je vysvětlen na příkladu slunce pohybujícího se oblohou. Kṛṣṇa přichází a odchází v nesčetném množství vesmírů, stejně jako každý den vychází a zapadá slunce. I když se zdá, že slunce vychází a zapadá, ve skutečnosti neustále někde na zemi svítí. I když se zdá, že se Kṛṣṇovy zábavy objevují a mizí, ve skutečnosti neustále existují v té či oné brahmāṇḍě (vesmíru). Kṛṣṇovy līly jsou tak zároveň přítomné v nesčetném množství vesmírů. Našimi omezenými smysly to však nemůžeme postihnout, a proto je pro nás těžké Kṛṣṇovy věčné zábavy pochopit. Ve své snaze je pochopit bychom měli vycházet z pochopení příkladu se sluncem. I když se Pán neustále zjevuje v hmotných vesmírech, Jeho zábavy jsou věčně přítomny na původní Goloce Vṛndāvanu, a proto se jim říká nitya-līlā (věčně přítomné zábavy). Jelikož nejsme schopni vidět, co se děje v jiných vesmírech, je pro nás trochu těžké pochopit, jak Kṛṣṇa věčně projevuje své zábavy. V jednom Brahmově dni se vystřídá čtrnáct Manuů, a to samé platí i pro ostatní vesmíry. Kṛṣṇovy zábavy se projeví předtím, než těchto čtrnáct Manuů zemře. I když je trochu nesnadné tímto způsobem Kṛṣṇovým věčným zábavám porozumět, musíme přijmout závěry védské literatury.

Hay dos tipos de devotos: el sādhaka, que se está preparando para la perfección, y el siddha, que ya es perfecto. Por lo que se refiere a los que ya son perfectos, el Señor Kṛṣṇa dice en la Bhagavad-gītā (4.9): tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so rjuna: «tras abandonar el cuerpo material, ese devoto viene a Mí». Después de abandonar el cuerpo material, el devoto perfecto nace del vientre de una gopī en un planeta en el que están teniendo lugar los pasatiempos de Kṛṣṇa, lo cual puede ser en este universo o en otro. Esta afirmación aparece en el Ujjvala-nīlamaṇi, que ha sido comentado por Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura. El devoto que alcanza la perfección es conducido al universo en que tienen lugar los pasatiempos de Kṛṣṇa. Los acompañantes eternos de Kṛṣṇa van allí donde Kṛṣṇa manifiesta Sus pasatiempos. Como antes se afirmó, primero aparecen el padre y la madre de Kṛṣṇa, y a continuación los demás acompañantes. Al abandonar el cuerpo material, el devoto perfecto también va a relacionarse con Kṛṣṇa y Sus demás acompañantes.

Existují dva druhy oddaných – sādhaka, připravující se na dokonalost, a siddha, který už dokonalý je. O těch dokonalých Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (4.9) říká: tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna – „Po opuštění tohoto hmotného těla přijde takový oddaný ke Mně.“ Po opuštění hmotného těla se dokonalý oddaný narodí z lůna některé gopī na planetě, kde se právě odehrávají Kṛṣṇovy zábavy. Kṛṣṇovi věční společníci jdou všude tam, kde Kṛṣṇa projevuje své zábavy. Může to být v tomto či jiném vesmíru. Toto tvrzení pochází z Ujjvala-nīlamaṇi, ke které napsal komentář Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura. Po dosažení dokonalosti je oddaný přemístěn do vesmíru, ve kterém probíhají Kṛṣṇovy zábavy. Jak už bylo řečeno, nejdříve se zjeví Kṛṣṇův otec a matka, a potom ostatní společníci. Po opuštění svého hmotného těla se jde dokonalý oddaný také sdružovat s Kṛṣṇou a Jeho společníky.