Skip to main content

Text 359

Text 359

Texto

Verš

janmādy asya yato ’nvayād itarataś cārtheṣv abhijñaḥ svarāṭ
tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye muhyanti yat sūrayaḥ
tejo-vāri-mṛdāṁ yathā vinimayo yatra tri-sargo ’mṛṣā
dhāmnā svena sadā nirasta-kuhakaṁ satyaṁ paraṁ dhīmahi
janmādy asya yato ’nvayād itarataś cārtheṣv abhijñaḥ svarāṭ
tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye muhyanti yat sūrayaḥ
tejo-vāri-mṛdāṁ yathā vinimayo yatra tri-sargo ’mṛṣā
dhāmnā svena sadā nirasta-kuhakaṁ satyaṁ paraṁ dhīmahi

Palabra por palabra

Synonyma

janma-ādi — creación, mantenimiento y disolución; asya — de esto (del universo); yataḥ — de quien; anvayāt — directamente del vínculo espiritual; itarataḥ — indirectamente de la falta de contacto material; ca — también; artheṣu — en todos los asuntos; abhijñaḥ — el perfecto conocedor; sva-rāṭ — independiente; tene — impartió; brahma — la Verdad Absoluta; hṛdā — a través del corazón; yaḥ — quien; ādi-kavaye — al Señor Brahmā; muhyanti — se confunden; yat — en quien; sūrayaḥ — grandes personalidades como el Señor Brahmā y otros semidioses o grandes brāhmaṇas; tejaḥ-vāri-mṛdām — de fuego, agua y tierra; yathā — como; vinimayaḥ — el intercambio; yatra — en quien; tri-sargaḥ — la creación material de tres modalidades; amṛṣā — real; dhāmnā — con la morada; svena — Suya propia personal; sadā — siempre; nirasta-kuhakam — libre de toda ilusión; satyam — la verdad; param — absoluta; dhīmahi — meditemos en.

janma-ādi — stvoření, udržování a zničení; asya — tohoto (vesmíru); yataḥ — od koho; anvayāt — přímo, skrze duchovní spojení; itarataḥ — nepřímo, bez styku s hmotou; ca — také; artheṣu — ve všech ohledech; abhijñaḥ — dokonale vědomý; sva-rāṭ — nezávislý; tene — sdělil; brahma — Absolutní Pravdu; hṛdā — skrze srdce; yaḥ — kdo; ādi-kavaye — Pánu Brahmovi; muhyanti — jsou zmateni; yat — v kom; sūrayaḥ — velké osobnosti jako Pán Brahmā a další polobozi nebo velcí brāhmaṇové; tejaḥ-vāri-mṛdām — ohně, vody a vzduchu; yathā — jako; vinimayaḥ — záměna; yatra — v němž; tri-sargaḥ — hmotné stvoření tří kvalit; amṛṣā — skutečné; dhāmnā — se sídlem; svena — svým vlastním; sadā — vždy; nirasta-kuhakam — prostým iluze; satyam — pravdě; param — absolutní; dhīmahi — meditujme o.

Traducción

Překlad

«“¡Oh, mi Señor, Śrī Kṛṣṇa, hijo de Vasudeva!, ¡oh, Personalidad de Dios omnipresente!, Te ofrezco respetuosas reverencias. Yo medito en el Señor Śrī Kṛṣṇa porque es la Verdad Absoluta y la causa primigenia de todas las causas de la creación, mantenimiento y destrucción de los universos manifestados. Él es directa e indirectamente consciente de todas las manifestaciones, y es independiente, porque, más allá de Él, no hay ninguna otra causa. Es únicamente Él quien impartió por primera vez conocimiento védico en el corazón de Brahmājī, el primer ser creado. Debido a Él, incluso grandes sabios y semidioses son víctimas de la ilusión, como el que se ve confundido por las representaciones ilusorias del agua que se ve en el fuego, o de la tierra que se ve en el agua. Sólo debido a Él, los universos materiales, manifestados temporalmente por las reacciones de las tres modalidades de la naturaleza material, parecen reales, aunque son irreales. Por eso medito en Él, el Señor Śrī Kṛṣṇa, que existe eternamente en Su morada trascendental, que está por siempre libre de las representaciones ilusorias del mundo material. Yo medito en Él, porque Él es la Verdad Absoluta.”

„  ,Ó můj Pane, Śrī Kṛṣṇo, synu Vasudevy, ó všudypřítomná Osobnosti Božství, s úctou se Ti klaním. Medituji o Śrī Kṛṣṇovi, neboť On je Absolutní Pravda a původní příčina všech příčin stvoření, udržování a ničení projevených vesmírů. Je si přímo i nepřímo vědom všech projevů a je nezávislý, protože nad Ním žádná jiná příčina není. Byl to právě On jediný, kdo předal védské poznání do srdce Brahmy, původní živé bytosti. To On způsobuje, že i velcí světci a polobozi podléhají iluzi jako člověk zmatený klamnou vidinou vody v ohni nebo pevniny na vodě. Pouze díky Němu se hmotné vesmíry, dočasně projevené třemi kvalitami hmotné přírody, zdají být skutečné, i když skutečné nejsou. Medituji proto o Něm, Pánu Śrī Kṛṣṇovi, který věčně přebývá ve svém transcendentálním sídle, které je věčně prosté klamných projevů hmotného světa. Medituji o Něm, protože On je Absolutní Pravda.“

Significado

Význam

Este verso, una cita del Śrīmad-Bhāgavatam (1.1.1), vincula el Śrīmad-Bhāgavatam con el Vedānta-sūtra mediante las palabras janmādy asya yataḥ. Afirma que la Suprema Personalidad de Dios, Vāsudeva, es la Verdad Absoluta más allá de la creación material. Así lo han aceptado todos los ācāryas. Hasta Śaṅkārācarya, el más elevado de los impersonalistas, dice al comienzo de su comentario a la Bhagavad-gītā: nārāyaṇaḥ paro vyaktāt. La creación material, cuando todavía no se ha manifestado a partir del mahat-tattva, se denomina avyakta, y una vez manifestada de esa energía total, se denomina vyakta. Nārāyaṇa, la Suprema Personalidad de Dios, está más allá de vyakta-avyakta, esa naturaleza material manifestada y no manifestada. Ésa es la cualidad principal de la Suprema Personalidad de Dios cuando adopta una determinada encarnación. Kṛṣṇa dice a Arjuna que ellos han nacido ya muchas veces antes. Kṛṣṇa lo recuerda todo acerca de Sus advenimientos anteriores, pero Arjuna no recuerda. Kṛṣṇa está más allá de la creación cósmica, y por lo tanto Se encuentra en la excelsa posición de poder recordar todo el pasado. En la creación cósmica, todo tiene un cuerpo material, pero Kṛṣṇa, que está más allá de la creación cósmica material, tiene siempre un cuerpo espiritual. Él impartió el conocimiento védico en el corazón de Brahmā. Brahmā, pese a ser la personalidad más importante y elevada del universo, no podía recordar lo que había hecho en su vida anterior. Kṛṣṇa tuvo que darle el recuerdo a través del corazón. Inspirado de esa forma, el Señor Brahmā pudo crear el universo entero. Recordar todo el pasado e inspirar al Señor Brahmā a crear son ejemplos claros de las características denominadas svarūpa-lakṣaṇa y taṭastha-lakṣaṇa.

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.1) spojuje Śrīmad-Bhāgavatam s Vedānta-sūtrou slovy janmādy asya yataḥ. Je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, je Absolutní Pravda nad tímto hmotným stvořením. Všichni ācāryové to uznávají. Dokonce i Śaṅkarācārya, nejvznešenější impersonalista, na začátku svého komentáře k Bhagavad-gītě říká: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt. Ve stavu, kdy ještě hmotné stvoření není projeveno z mahat-tattvy, se nazývá avyakta, a po projevení z úhrnu energie se nazývá vyakta. Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se nachází nad touto projevenou a neprojevenou (vyakta-avyakta) hmotnou přírodou. To je hlavní kvalifikací Nejvyšší Osobnosti Božství, když sestoupí jako určitá inkarnace. Kṛṣṇa říká Arjunovi, že oba se již mnohokrát předtím narodili, a On, Kṛṣṇa, si na vše o svých předešlých zjeveních pamatuje, kdežto Arjuna ne. Jelikož se Kṛṣṇa nachází nad tímto vesmírným projevem, má vznešené postavení, kdy si dokáže pamatovat vše, co se stalo v minulosti. Vše v tomto hmotném stvoření má své hmotné tělo, ale Kṛṣṇa je nad tímto hmotným vesmírným stvořením, a proto má vždy tělo duchovní. Do Brahmova srdce vložil védské poznání. Přestože je Brahmā nejdůležitější a nejvznešenější osobností v tomto vesmíru, nedokázal si vzpomenout, co dělal ve svém minulém životě, a Kṛṣṇa mu to musel ze srdce připomenout. S touto inspirací byl potom schopen stvořit celý vesmír. Schopnost pamatovat si vše z minulosti a inspirování Brahmy k tvoření jsou jasné příklady znaků zvaných svarūpa-lakṣaṇa a taṭastha-lakṣaṇa.