Skip to main content

CAPÍTULO 18

KAPITOLA OSMNÁCTÁ

La visita del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu a Śrī Vṛndāvana

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu navštěvuje Šrí Vrindávan

En su Amṛta-pravāha-bhāṣya, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura da el siguiente resumen del Capítulo Dieciocho. En la aldea de Āriṭ-grāma, Śrī Caitanya Mahāprabhu descubrió los trascendentales lagos conocidos con los nombres de Rādhā-kuṇḍa y Śyāma-kuṇḍa. Después, en la aldea de Govardhana, vio la Deidad de Harideva. Śrī Caitanya Mahāprabhu no deseaba subir a la colina Govardhana, pues los devotos la adoran al mismo nivel que a Kṛṣṇa, comprendiendo que no es diferente de Él. La Deidad de Gopāla entendió la mentalidad de Śrī Caitanya Mahāprabhu y por ello, con la excusa de un ataque de los musulmanes, Se trasladó a la aldea de Gāṅṭhuli-grāma. Śrī Caitanya Mahāprabhu fue entonces a Gāṅṭhuli-grāma a ver al Señor Gopāla. Unos años más tarde, el Señor Gopāla fue también a Mathurā; allí pasó un mes en la casa de Viṭhṭhaleśvara simplemente para dar una audiencia a Śrīla Rūpa Gosvāmī.

Následující shrnutí předkládá ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura. Ve vesnici Árit-grám objevil Śrī Caitanya Mahāprabhu transcendentální jezírka známá jako Rádhá-kund a Šjáma-kund. Ve vesnici Góvardhan potom zhlédl Božstvo Haridevy. Śrī Caitanya Mahāprabhu nechtěl vystoupit na kopec Góvardhan, protože ten se uctívá stejně jako Kṛṣṇa. Božstvo Gopāla znalo myšlenky Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a tak se pod záminkou napadení muslimy přemístilo do vesnice Gánthuli-grám, kam se na Ně Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel podívat. O několik let později odešel Pán Gopāla do Mathury, do domu Viṭhṭhaleśvary, kde zůstal měsíc, aby Ho mohl vidět Śrīla Rūpa Gosvāmī.

Tras visitar Nandīśvara, Pāvana-sarovara, Śeṣaśāyī, Khelā-tīrtha, Bhāṇḍīravana, Bhadravana, Lohavana y Mahāvana, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue también a Gokula, y finalmente regresó a Mathurā. Al ver que en Mathurā se formaba una gran multitud, trasladó Su residencia cerca de Akrūra-ghāṭa. De allí iba cada día a Vṛndāvana a visitar Kālīya-hrada, Dvādaśāditya-ghāṭa, Keśī-ghāṭa, Rāsa-sthalī, Cīra-ghāṭa y Āmli-talā. En el lago Kālīya, mucha gente confundió a un pescador con Kṛṣṇa. Unas personas respetables que fueron a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu expresaron su opinión de que quien entra en la orden de sannyāsa se vuelve Nārāyaṇa. El Señor corrigió su error, y de ese modo hizo despertar en ellos la conciencia de Kṛṣṇa. Así pudieron entender que un sannyāsī es una simple entidad viviente, y no la Suprema Personalidad de Dios.

Po návštěvě Nandíšvaru, Pávan-saróvaru, Šéšašájí, Khela-tírthy, Bhándíravanu, Bhadravanu, Lóhavanu a Mahávanu šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Gókuly a nakonec se vrátil do Mathury. Když v Mathuře spatřil ty davy lidí, přestěhoval se nedaleko Akrúra-ghátu a odtud chodil každý den do Vrindávanu zhlédnout Kálíja-hradu, Dvádašáditja-ghát, Kéší-ghát, Rása-sthalí, Číra-ghát a Ámlitalu. U Kálíjova jezera si mnoho lidí spletlo rybáře s Kṛṣṇou. Někteří vážení lidé přišli za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a vyjádřili svůj názor, že po přijetí sannyāsu se člověk stane Nārāyaṇem. Pán jejich chybné domněnky uvedl na pravou míru, čímž se probudilo jejich vědomí Kṛṣṇy a oni tak mohli pochopit, že sannyāsī je pouze živá bytost, nikoliv Nejvyšší Osobnost Božství.

Cuando Se bañó en Akrūra-ghāṭa, Śrī Caitanya Mahāprabhu pasó mucho tiempo sumergido en el agua. Balabhadra Bhaṭṭācārya decidió llevar a Śrī Caitanya Mahāprabhu a Prayāga después de visitar el sagrado lugar de Soro-kṣetra. Habiéndose detenido cerca de una aldea, camino de Prayāga, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se desmayó lleno de amor extático. Unos soldados pāṭhānas que pasaban por allí vieron a Śrī Caitanya Mahāprabhu y llegaron a la errónea conclusión de que Balabhadra Bhaṭṭācārya y los demás acompañantes del Señor Le habían matado con el veneno dhuturā para quitarle Sus riquezas, de modo que los arrestaron. Sin embargo, cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu recobró la conciencia, les soltaron a todos. El Señor habló con una persona del grupo a quien todos consideraban un gran santo. Basándose en el Corán, Śrī Caitanya Mahāprabhu estableció la conclusión del servicio devocional a Kṛṣṇa. Así, el líder de los soldados, llamado Vijulī Khān, se entregó a Śrī Caitanya Mahāprabhu, y él y su grupo se hicieron devotos del Señor Kṛṣṇa. Esa misma aldea es conocida, todavía hoy, como la aldea de los vaiṣṇavas pāṭhānas. Después de bañarse en el Ganges en Soro, Śrī Caitanya Mahāprabhu llegó a la confluencia de los tres ríos —Ganges, Yamunā y Sarasvatī—, en Prayāga.

Během koupele na Akrúra-ghátu zůstal Śrī Caitanya Mahāprabhu dlouhou dobu ponořen ve vodě. Balabhadra Bhaṭṭācārya se rozhodl, že po návštěvě svatého místa Soro-kšétry vezme Śrī Caitanyu Mahāprabhua do Prajágu. Když se po cestě zastavili nedaleko jedné vesnice, Śrī Caitanya Mahāprabhu v extázi lásky omdlel. Pāṭhānští vojáci, kteří právě projížděli okolo, spatřili Śrī Caitanyu Mahāprabhua a mylně se domnívali, že Ho Balabhadra Bhaṭṭācārya s ostatními Pánovými společníky otrávili jedem dhuturā a okrádali Ho. Proto je zatkli. Když však Śrī Caitanya Mahāprabhu přišel k vědomí, byli propuštěni. Pán potom hovořil s jedním z vojáků, který měl být v té skupině svatým mužem a na základě Koránu prokázal svrchovanost oddané služby Kṛṣṇovi. Vedoucí vojáků jménem Vijulī Khān se následně odevzdal Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi a on i celá jeho skupina se stali oddanými Pána Kṛṣṇy. Ona vesnice je i dnes známá jako vesnice pāṭhānských vaiṣṇavů. Po koupeli v Ganze u Sora Śrī Caitanya Mahāprabhu dorazil do Prajágu, k soutoku tří řek – Gangy, Jamuny a Sarasvatí.

Texto 1:
Śrī Caitanya Mahāprabhu viajó por toda Vṛndāvana y complació con Sus miradas a todas las entidades vivientes, móviles e inmóviles. El Señor Se sentía personalmente muy complacido de verles a todos. De ese modo viajó por Vṛndāvana el Señor Gaurāṅga.
Text 1:
Śrī Caitanya Mahāprabhu cestoval po celém Vrindávanu a všechny pohyblivé i nehybné živé bytosti těšil svými pohledy. Také Pán měl velkou radost, že je všechny vidí. Takové bylo putování Pána Gaurāṅgy po Vrindávanu.
Texto 2:
¡Toda gloria al Señor Gauracandra! ¡Toda gloria a Nityānanda Prabhu! ¡Toda gloria a Advaita Prabhu! ¡Y toda gloria a todos los devotos del Señor Caitanya, comenzando con Śrīvāsa Ṭhākura!
Text 2:
Sláva Pánu Gauracandrovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Prabhuovi! Sláva všem oddaným Pána Caitanyi v čele se Śrīvāsem Ṭhākurem!
Texto 3:
Śrī Caitanya Mahāprabhu danzaba en éxtasis, pero, cuando llegó a Āriṭ-grāma, Su percepción de los sentidos despertó.
Text 3:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil v extázi, ale po příchodu do Árit-grámu začaly Jeho smysly opět vnímat své okolí.
Texto 4:
Śrī Caitanya Mahāprabhu preguntó a la gente del lugar: «¿Dónde está Rādhā-kuṇḍa?» Nadie supo informarle. El brāhmaṇa que Le acompañaba tampoco sabía nada.
Text 4:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se ptal místních lidí: „Kde je Rádhá-kund?“ Nikdo Mu nebyl schopen odpovědět. Nevěděl to ani brāhmaṇa, který Jej doprovázel.
Texto 5:
El Señor comprendió entonces que el sagrado lugar conocido con el nombre de Rādhā-kuṇḍa había dejado de ser visible. Sin embargo, Él, que era la omnisciente Suprema Personalidad de Dios, descubrió Rādhā-kuṇḍa y Śyāma-kuṇḍa en dos campos de arroz. Aunque sólo había un poco de agua, Se bañó allí.
Text 5:
Pán pochopil, že svaté místo zvané Rádhá-kund již nelze spatřit. Protože je však vševědoucí Nejvyšší Osobnost Božství, objevil Rádhá-kund a Šjáma-kund ve dvou rýžovištích. Bylo v nich jen trochu vody, ale přesto se tam vykoupal.
Texto 6:
Al ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu bañarse en aquellos dos estanques en medio de los campos de arroz, la gente de la aldea no salía de su asombro. El Señor, entonces, ofreció oraciones a Śrī Rādhā-kuṇḍa.
Text 6:
Lidé ze vsi se nesmírně divili, proč se Śrī Caitanya Mahāprabhu koupe v těch dvou jezírkách uprostřed rýžovišť. Pán potom pronesl modlitby ke Šrí Rádhá-kundu.
Texto 7:
«De todas las gopīs, Rādhārāṇī es la más querida. Del mismo modo, el lago Rādhā-kuṇḍa Le es muy querido al Señor, pues también es muy querido a Śrīmatī Rādhārāṇī.
Text 7:
„Rādhārāṇī je ze všech gopī ta nejdražší. Také jezero známé jako Rádhá-kund je Pánu nesmírně drahé, protože je velmi drahé Śrīmatī Rādhārāṇī.“
Texto 8:
«“Así como Śrīmatī Rādhārāṇī Le es muy querida al Señor Kṛṣṇa, también Su lago, Rādhā-kuṇḍa, Le es muy querido. De todas las gopīs, Rādhārāṇī es, ciertamente, la más amada.”
Text 8:
„  ,Jako je Pánu Kṛṣṇovi velmi drahá Śrīmatī Rādhārāṇī, je Mu také velmi drahé Její jezírko známé jako Rádhá-kund. Śrīmatī Rādhārāṇī je Mu ze všech gopī zcela jistě nejdražší.̀  “
Texto 9:
«En ese lago solían jugar todos los días el Señor Kṛṣṇa y Śrīmatī Rādhārāṇī; en su orilla danzaban cada día una danza rāsa.
Text 9:
„V tomto jezírku se Pán Kṛṣṇa a Śrīmatī Rādhārāṇī každý den věnovali vodním hrátkám a na břehu tančili tanec rāsa.“
Texto 10:
«En verdad, el Señor Kṛṣṇa da un amor extático como el de Śrīmatī Rādhārāṇī a todo el que se baña en ese lago, aunque sea una sola vez en la vida.
Text 10:
„Každému, kdo se byť jen jednou v životě v tomto jezírku vykoupe, dá Pán Kṛṣṇa jistě extatickou lásku podobnou lásce Śrīmatī Rādhārāṇī.“
Texto 11:
«La atracción de Rādhā-kuṇḍa es tan dulce como la de Śrīmatī Rādhārāṇī. Del mismo modo, las glorias del kuṇḍa [lago] son tan excelsas como las de Śrīmatī Rādhārāṇī.
Text 11:
„Přitažlivost Rádhá-kundu je stejně sladká jako přitažlivost Śrīmatī Rādhārāṇī. Také sláva Rádhá-kundu je stejně velká jako sláva Śrīmatī Rādhārāṇī.“
Texto 12:
«“Debido a sus maravillosas cualidades trascendentales, Rādhā-kuṇḍa Le es tan querido a Kṛṣṇa como Śrīmatī Rādhārāṇī. Allí, en ese lago, el Señor Śrī Kṛṣṇa, que goza de toda opulencia, realizó Sus pasatiempos con Śrīmatī Rādhārāṇī lleno de placer y bienaventuranza trascendental. Todo el que se baña en Rādhā-kuṇḍa, aunque sea una vez, obtiene la atracción amorosa que siente Śrīmatī Rādhārāṇī por Śrī Kṛṣṇa. ¿Quién, en este mundo, puede describir las glorias y la dulzura de Śrī Rādhā-kuṇḍa?”»
Text 12:
„  ,Pro své úžasné transcendentální vlastnosti je Rádhá-kund Kṛṣṇovi stejně drahý jako Śrīmatī Rādhārāṇī. Právě v tomto jezírku se Pán Śrī Kṛṣṇa, vlastník veškerého bohatství, věnoval s velkou radostí a transcendentální blažeností radovánkám se Śrīmatī Rādhārāṇī. Ten, kdo se byť jen jednou v Rádhá-kundu vykoupe, získá stejnou láskyplnou náklonnost ke Śrī Kṛṣṇovi, jakou má Śrīmatī Rādhārāṇī. Kdo v tomto světě dokáže popsat slávu a sladkost Šrí Rádhá-kundu?̀  “
Texto 13:
De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu ofreció oraciones a Rādhā-kuṇḍa. Abrumado de amor extático, danzó en la orilla, recordando los pasatiempos que el Señor Kṛṣṇa realizó en la orilla de Rādhā-kuṇḍa.
Text 13:
Takto se Śrī Caitanya Mahāprabhu modlil k Rádhá-kundu. Zaplavený extatickou láskou tančil na jeho břehu a vzpomínal na zábavy, které tam Pán Kṛṣṇa prováděl.
Texto 14:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se marcó entonces el cuerpo con tilaka hecho del barro de Rādhā-kuṇḍa; con la ayuda de Balabhadra Bhaṭṭācārya recogió un poco de barro y lo llevó consigo.
Text 14:
Śrī Caitanya Mahāprabhu si potom označil tělo tilakem z jílu Rádhá-kundu a s pomocí Balabhadry Bhaṭṭācāryi trochu jílu nasbíral a vzal s sebou.
Texto 15:
De Rādhā-kuṇḍa, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue al lago Sumanas. Cuando, desde allí, vio la colina Govardhana, no cabía en Sí de alegría.
Text 15:
Od Rádhá-kundu šel Śrī Caitanya Mahāprabhu k jezeru Sumanas, odkud spatřil kopec Góvardhan a byl přemožen štěstím.
Text 16:
Nada más ver la colina Govardhana, el Señor ofreció reverencias, tendiéndose en el suelo, rígido como un palo. Se abrazó a un trozo de roca de la colina Govardhana y enloqueció.
Text 16:
Jakmile Pán uviděl kopec Góvardhan, okamžitě padl na zem jako tyč, aby se poklonil. Obejmul jeden z kamenů z Góvardhanu a úplně zešílel.
Texto 17:
Loco de amor extático, el Señor fue a la aldea de Govardhana. Allí vio la Deidad de Harideva y Le ofreció reverencias.
Text 17:
Šílený extází lásky Pán přišel do vesnice Góvardhan, kde se poklonil Božstvu jménem Harideva.
Texto 18:
Harideva es una encarnación de Nārāyaṇa, y Su morada está en el pétalo occidental de la flor de loto de Mathurā.
Text 18:
Harideva je inkarnace Nārāyaṇa a sídlí na západním okvětním lístku lotosu Mathury.
Texto 19:
Loco de amor extático, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se puso a danzar ante la Deidad de Harideva. Al escuchar acerca de las maravillosas actividades del Señor, toda la gente fue a verle.
Text 19:
Šílený extází lásky začal Śrī Caitanya Mahāprabhu před Božstvem Haridevy tančit. Lidé se doslechli o Pánových úžasných činnostech a všichni se na Něho přišli podívat.
Texto 20:
Al ver el amor extático y la belleza personal de Śrī Caitanya Mahāprabhu, la gente estaba asombrada. Los sacerdotes que servían a la Deidad de Harideva ofrecieron al Señor una buena recepción.
Text 20:
Lidé žasli nad extatickou láskou a osobní krásou Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Kněží, kteří Božstvu Haridevy sloužili, Pána pěkně přivítali.
Texto 21:
En Brahma-kuṇḍa, el Bhaṭṭācārya cocinó, y el Señor, después de bañarse en Brahma-kuṇḍa, tomó Su almuerzo.
Text 21:
U Brahma-kundu Bhaṭṭācārya uvařil. Pán se tam vykoupal a potom poobědval.
Texto 22:
Esa noche la pasó el Señor en el templo de Harideva. Durante la noche, estuvo reflexionando.
Text 22:
Tu noc zůstal Pán v chrámu Haridevy a v noci přemýšlel.
Texto 23:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pensó: «Puesto que no voy a subir nunca a la colina Govardhana, ¿cómo podré ver a Gopāla Rāya?».
Text 23:
Śrī Caitanya Mahāprabhu uvažoval: „Jak spatřím Gopāla Rāye, když za žádných okolností nechci vstoupit na kopec Góvardhan?“
Texto 24:
Pensando de ese modo, el Señor permanecía en silencio. El Señor Gopāla, sabedor de la meditación del Señor, urdió una treta.
Text 24:
Takto Pán v duchu uvažoval. Mezitím Pán Gopāla, který věděl, na co Pán myslí, provedl jistý trik.
Texto 25:
Descendiendo de la colina Govardhana, el Señor Gopāla concedió una audiencia al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, que no quería subir a la colina, pues Se consideraba devoto del Señor Kṛṣṇa.
Text 25:
Pán Gopāla sestoupil z kopce Góvardhanu a ukázal se Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi. Ten nechtěl na kopec vystoupit, protože se považoval za oddaného Pána Kṛṣṇy.
Texto 26:
Gopāla estaba en la aldea de Annakūṭa-grāma, sobre la colina Govardhana. Los aldeanos del lugar eran casi todos de Rajasthan.
Text 26:
Gopāla pobýval ve vesnici Annakút-grám na kopci Góvardhan. Obyvatelé této vesnice pocházeli většinou z Rádžasthánu.
Texto 27:
Una persona vino a la aldea para advertir a sus habitantes: «Los soldados turcos se disponen a atacar vuestra aldea.
Text 27:
Do vesnice přišel nějaký člověk a místním lidem oznámil: „Vaši vesnici se chystají přepadnout turečtí vojáci.“
Texto 28:
«Huid de la aldea esta noche, y no dejéis quedarse a nadie. Llevaos con vosotros a la Deidad y marchaos, pues mañana llegarán los soldados musulmanes.»
Text 28:
„V noci vesnici opusťte a nikomu nedovolte, aby tu zůstal. Vezměte Božstvo a odejděte, protože zítra sem přijdou muslimští vojáci.“
Texto 29:
Al escuchar esto, todos los aldeanos se llenaron de ansiedad. Lo primero que hicieron fue trasladar a Gopāla a la aldea de Gāṅṭhuli.
Text 29:
Jakmile to vesničané uslyšeli, zmocnila se jich úzkost. Ze všeho nejdříve vzali Gopāla a přenesli Ho do vesnice zvané Gánthuli.
Texto 30:
Un brāhmaṇa alojó a la Deidad de Gopāla en su casa, y la adoración se hacía en secreto. Todos huyeron, de manera que la aldea de Annakūṭa quedó desierta.
Text 30:
Božstvo Gopāla bylo potají uctíváno v domě jednoho brāhmaṇy. Z vesnice Annakút všichni utekli, a tak zůstala opuštěná.
Texto 31:
Por temor a los musulmanes, se iba trasladando la Deidad de Gopāla de un sitio a otro. Así, tras abandonar Su templo, el Señor Gopāla vivió a veces entre los arbustos y a veces en alguna de las aldeas.
Text 31:
Ze strachu z muslimů bylo Božstvo Gopāla opakovaně přemisťováno. Pán Gopāla tak opustil svůj chrám, aby žil někdy v křoví a jindy zase v různých vesnicích.
Texto 32:
Por la mañana, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se bañó en un lago llamado Mānasa-gaṅgā. Después dio la vuelta a la colina Govardhana caminando.
Text 32:
Ráno se Śrī Caitanya Mahāprabhu vykoupal v jezeře Mánasa-ganga a potom začal obcházet kopec Góvardhan.
Texto 33:
Sólo de ver la colina Govardhana, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se llenó de éxtasis de amor por Kṛṣṇa. Mientras danzaba y danzaba, recitaba el siguiente verso.
Text 33:
Pouhým pohledem na kopec Góvardhan Śrī Caitanya Mahāprabhu upadl do extáze lásky ke Kṛṣṇovi. Neustále tančil a přitom recitoval následující verš.
Texto 34:
«“¡De todos los devotos, la colina Govardhana es el mejor! ¡Oh, amigas mías!, esta colina abastece a Kṛṣṇa y Balarāma, así como a Sus terneros, vacas y amigos pastorcillos, de todo lo que necesitan: agua para beber, hierba muy tierna, cuevas, frutas, flores y verduras. De ese modo, la colina ofrece Sus respetos al Señor. Tocada por los pies de loto de Kṛṣṇa y Balarāma, la colina Govardhana luce llena de júbilo.”»
Text 34:
„  ,Tento kopec Góvardhan je nejlepší ze všech oddaných! Ó mé přítelkyně, tento kopec dává Kṛṣṇovi a Balarāmovi i Jejich telátkům, kravám a pasáčkům vše, co potřebují – vodu na pití, velmi měkkou trávu, jeskyně, ovoce, květiny a zeleninu. Tak tento kopec vzdává Pánovi úctu. A protože se ho dotýkají lotosové nohy Kṛṣṇy a Balarāmy, vypadá nesmírně šťastně.̀  “
Texto 35:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se bañó entonces en un lago llamado Govinda-kuṇḍa. En ese lugar le informaron de que la Deidad de Gopāla Se había ido ya a Gāṅthuli-grāma.
Text 35:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se pak vykoupal v jezeře zvaném Góvinda-kund a tam se doslechl, že Božstvo Gopāla odešlo do Gánthuli-grámu.
Texto 36:
Śrī Caitanya Mahāprabhu fue entonces a la aldea de Gāṅṭhuli-grāma y allí vio a la Deidad del Señor Gopāla. Abrumado de amor extático, comenzó a cantar y a danzar.
Text 36:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom šel do Gánthuli-grámu, kde spatřil Božstvo Pána Gopāla. Přemožen extází lásky začal zpívat a tančit.
Texto 37:
Al contemplar la belleza de la Deidad de Gopāla, el Señor Se vio de inmediato abrumado por el amor extático y recitó el siguiente verso. Después, cantó y danzó hasta el final del día.
Text 37:
Jakmile Pán uviděl krásu Božstva Gopāla, byl okamžitě přemožen extatickou láskou a začal recitovat následující verš. Potom až do večera tančil a zpíval.
Texto 38:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «“Que el brazo izquierdo de Śrī Kṛṣṇa, cuyos ojos son como los pétalos de una flor de loto, os proteja siempre. Él, con Su brazo izquierdo, levantó la colina Govardhana como si fuese un juguete”».
Text 38:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „  ,Nechť vás vždy ochraňuje levá paže Śrī Kṛṣṇy, jehož oči připomínají okvětní lístky lotosu. Touto levou paží zvedl kopec Góvardhan, jako kdyby to byla hračka.̀  “
Texto 39:
Śrī Caitanya Mahāprabhu vio a la Deidad de Gopāla durante tres días. Al cuarto día, la Deidad regresó a Su templo.
Text 39:
Śrī Caitanya Mahāprabhu strávil s Božstvem Gopāla tři dny. Čtvrtého dne se Božstvo vrátilo do svého chrámu.
Texto 40:
Caitanya Mahāprabhu caminó con la Deidad de Gopāla, cantando y danzando. Una gran multitud cantaba también, llena de júbilo, el trascendental nombre de Kṛṣṇa: «¡Hari! ¡Hari!».
Text 40:
Caitanya Mahāprabhu Božstvo Gopāla doprovázel se zpěvem a tancem. Velký a radující se dav lidí také zpíval transcendentální jméno Kṛṣṇy: „Hari! Hari!“
Texto 41:
La Deidad de Gopāla regresó entonces a Su templo, y Śrī Caitanya Mahāprabhu Se quedó al pie de la colina. Así, la Deidad de Gopāla satisfizo todos los deseos de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 41:
Poté se Božstvo Gopāla vrátilo do svého chrámu a Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal na úpatí kopce. Takto Božstvo Gopāla splnilo všechny touhy Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Texto 42:
Así son los bondadosos tratos del Señor Gopāla con Sus devotos. Al ver esto, los devotos estaban abrumados de amor extático.
Text 42:
To je milostivý způsob, jakým Pán Gopāla jedná se svými oddanými. Oddaní to viděli a přemohla je extáze lásky.
Texto 43:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tenía un intenso deseo de ver a Gopāla, pero no quería subir a la colina Govardhana. Por esa razón, la Deidad de Gopāla descendió personalmente, valiéndose de un truco.
Text 43:
Śrī Caitanya Mahāprabhu velice dychtil vidět Gopāla, ale nechtěl vystoupit na kopec Góvardhan. Božstvo Gopāla tedy prostřednictvím určitého triku osobně sestoupilo dolů.
Texto 44:
De ese modo, dando alguna excusa, Gopāla a veces Se queda en los arbustos del bosque, y a veces en una aldea. El devoto, va a ver a la Deidad.
Text 44:
Gopāla tak pod různými záminkami někdy zůstává v lesních křovinách a jindy zase v nějaké vesnici. Ten, kdo je oddaný, se na Božstvo přijde podívat.
Texto 45:
Los dos hermanos Rūpa y Sanātana no subieron a la colina. El Señor Gopāla les concedió Su audiencia a ellos también.
Text 45:
Ani dva bratři Rūpa a Sanātana nevystoupili na tento kopec. I jim Pán Gopāla umožnil Jej zhlédnout.
Texto 46:
Ya muy anciano, Śrīla Rūpa Gosvāmī tenía el deseo de ver la belleza de Gopāla, pero no podía ir.
Text 46:
Ve stáří už tam Śrīla Rūpa Gosvāmī nemohl jít, ale přesto toužil spatřit Gopālovu krásu.
Texto 47:
Por temor a los musulmanes, Gopāla fue a Mathurā, donde pasó un mes entero en la casa de Viṭhṭhaleśvara.
Text 47:
Gopāla kvůli strachu z muslimů odešel do Mathury, kde po celý jeden měsíc zůstal v domě Viṭhṭhaleśvary.
Texto 48:
Śrīla Rūpa Gosvāmī y sus acompañantes pasaron un mes en Mathurā. Allí vieron a la Deidad de Gopāla.
Text 48:
Śrīla Rūpa Gosvāmī zůstal se svými společníky celý měsíc v Mathuře, aby mohli vidět Božstvo Gopāla.
Texto 49:
Durante su estancia en Mathurā, Rūpa Gosvāmī estaba acompañado por Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī, Raghunātha dāsa Gosvāmī, Raghunātha Bhaṭṭa Gosvāmī y Lokanātha dāsa Gosvāmī.
Text 49:
Rūpu Gosvāmīho v Mathuře doprovázel Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī, Raghunātha dāsa Gosvāmī, Raghunātha Bhaṭṭa Gosvāmī a Lokanātha dāsa Gosvāmī.
Texto 50:
Bhūgarbha Gosvāmī, Śrī Jīva Gosvāmī, Śrī Yādava Ācārya y Govinda Gosvāmī acompañaban también a Śrīla Rūpa Gosvāmī.
Text 50:
Bhūgarbha Gosvāmī, Śrī Jīva Gosvāmī, Śrī Yādava Ācārya a Govinda Gosvāmī tam byli se Śrīlou Rūpou Gosvāmīm také.
Texto 51:
Le acompañaban también Śrī Uddhava dāsa, Mādhava, Śrī Gopāla dāsa y Nārāyaṇa dāsa.
Text 51:
Doprovázel ho i Śrī Uddhava dāsa, Mādhava, Śrī Gopāla dāsa a Nārāyaṇa dāsa.
Texto 52:
Le acompañaban, además, el gran devoto Govinda, Vāṇī Kṛṣṇadāsa, Puṇḍarīkākṣa, Īśāna y Laghu Haridāsa.
Text 52:
Byli s ním i velký oddaný Govinda, Vāṇī Kṛṣṇadāsa, Puṇḍarīkākṣa, Īśāna a Laghu Haridāsa.
Texto 53:
La visita de Rūpa Gosvāmī al Señor Gopāla, en compañía de todos estos devotos, fue una ocasión muy jubilosa.
Text 53:
S velkou radostí navštěvoval Rūpa Gosvāmī v doprovodu všech těchto oddaných Pána Gopāla.
Texto 54:
Tras pasar un mes en Mathurā, la Deidad de Gopāla regresó a Su propia morada, y Śrī Rūpa Gosvāmī regresó a Vṛndāvana.
Text 54:
Po měsíčním pobytu v Mathuře se Božstvo Gopāla vrátilo do svého původního sídla a Śrī Rūpa Gosvāmī se vrátil do Vrindávanu.
Texto 55:
He intercalado en esta historia una descripción de la misericordia del Señor Gopāla. Śrī Caitanya Mahāprabhu, después de ver a la Deidad de Gopāla, fue a Śrī Kāmyavana.
Text 55:
V tomto příběhu jsem vylíčil milost Pána Gopāla. Po zhlédnutí Božstva Gopāla odešel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Šrí Kámjavanu.
Texto 56:
Ya antes he hablado de la visita a Vṛndāvana de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Con la misma actitud extática, viajó por toda Vṛndāvana.
Text 56:
Putování Śrī Caitanyi Mahāprabhua Vrindávanem bylo popsáno dříve. Stejným extatickým způsobem putoval po celém Vrindávanu.
Texto 57:
Tras visitar los lugares de los pasatiempos de Kṛṣṇa en Kāmyavana, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a Nandīśvara. Allí Se vio dominado por el amor extático.
Text 57:
Po návštěvě všech míst Kṛṣṇových zábav v Kámjavanu šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Nandíšvaru. Tam byl přemožen extází lásky.
Texto 58:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se bañó en todos los lagos famosos, comenzando con el lago Pāvana. A continuación, subió a una colina y habló a la gente.
Text 58:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se vykoupal ve všech proslulých jezírkách, počínaje jezerem Pávan. Potom vyšel na kopec a promluvil s místními lidmi.
Texto 59:
Śrī Caitanya Mahāprabhu preguntó: «¿Hay alguna deidad en lo alto de esta colina?»
Text 59:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se zeptal: „Jsou tam na tom kopci nějaká božstva?“
Texto 60:
«Hay un padre y una madre con cuerpos muy bien formados, y, entre ellos, un niño muy hermoso con el cuerpo curvado en tres puntos.»
Text 60:
„Stojí tam otec a matka s dobře stavěnými těly a mezi nimi překrásné dítě prohnuté ve třech místech.“
Text 61:
Al escuchar esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy feliz. Después de excavar en la cueva, vio las tres deidades.
Text 61:
Śrī Caitanya Mahāprabhu měl velkou radost, když to uslyšel. Jeskyni odkryl a spatřil ta tři božstva.
Texto 62:
Śrī Caitanya Mahāprabhu presentó Sus respetos a Nanda Mahārāja y madre Yaśodā, y, lleno de amor extático, tocó el cuerpo del Señor Kṛṣṇa.
Text 62:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se s úctou poklonil Nandovi Mahārājovi a matce Yaśodě a ve velké extázi lásky se dotýkal celého těla Pána Kṛṣṇy.
Texto 63:
Cada día, el Señor cantó y danzó con amor extático. Finalmente, fue a Khadiravana.
Text 63:
Každý den Pán zpíval a tančil v extázi lásky. Nakonec odešel do Khadiravanu.
Texto 64:
Después de ver los lugares de los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa, Śrī Caitanya fue a Śeṣaśāyī, donde vio a Lakṣmī y recitó el siguiente verso.
Text 64:
Po návštěvě míst Kṛṣṇových zábav šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do místa zvaného Šéšašájí, kde viděl Lakṣmī a recitoval následující verš.
Texto 65:
«“¡Oh, amado nuestro!, Tus pies de loto son tan suaves que nosotras los ponemos con cuidado sobre nuestros senos, por temor a que se hagan daño. Tú eres el único sustento de nuestras vidas. Por eso, nuestra mente se llena de ansiedad cuando pensamos que Tus suaves pies pueden herirse con los guijarros mientras paseas por los senderos del bosque.”»
Text 65:
„  ,Ó milovaný! Tvé lotosové nohy jsou tak hebké, že si je jemně pokládáme na svoje ňadra s obavami, aby se neporanily. Náš život spočívá jen v Tobě. Když se tedy touláš po lesních cestách, naše mysli jsou plné úzkosti, protože se tam Tvé jemné nohy mohou zranit o kamínky.“  ̀
Texto 66:
Después, Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó Khelā-tīrtha, y de allí se dirigió a Bhāṇḍīravana. Cruzando el río Yamunā, fue a Bhadravana.
Text 66:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dále zhlédl Khela-tírthu a potom šel do Bhándíravanu. Po překročení řeky Jamuny putoval do Bhadravanu.
Texto 67:
Śrī Caitanya Mahāprabhu visitó a continuación Śrīvana y Lohavana. Después fue a Mahāvana y visitó Gokula, el lugar de los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa en Su más tierna infancia.
Text 67:
Pak Śrī Caitanya Mahāprabhu navštívil Šrívan a Lóhavan. Poté šel do Mahávanu, kde viděl Gókulu, místo raných dětských zábav Pána Kṛṣṇy.
Texto 68:
Al ver el lugar en que Śrī Kṛṣṇa rompió los dos árboles arjunas, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se vio transportado por un gran amor extático.
Text 68:
Śrī Caitanya Mahāprabhu byl na místě, kde Śrī Kṛṣṇa vyvrátil dva arjunové stromy, pohnut velkou extatickou láskou.
Texto 69:
Tras ver Gokula, Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó a Mathurā, donde visitó el lugar del nacimiento del Señor. Durante Su estancia allí, Se alojó en casa del brāhmaṇa sanoḍiyā.
Text 69:
Po zhlédnutí Gókuly se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil do Mathury, kde navštívil místo Pánova zrození. V Mathuře se ubytoval v domě sanoḍiyā brāhmaṇy.
Texto 70:
Al ver que en Mathurā se formaba una gran multitud, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se marchó y fue a Akrūra-tīrtha. Allí Se quedó en un lugar solitario.
Text 70:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl, že se v Mathuře shromažďuje velký dav lidí, odešel k Akrúra-tírtě, kde zůstal na osamělém místě.
Texto 71:
Al día siguiente, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a Vṛndāvana y Se bañó en el lago Kālīya y en Praskandana.
Text 71:
Dalšího dne šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Vrindávanu, kde se vykoupal v Kālīyově jezeře a v Praskandaně.
Texto 72:
Tras visitar el lugar sagrado de Praskandana, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a Dvādaśāditya. De allí fue a Keśī-tīrtha, y, cuando vio el lugar en que se había celebrado la danza rāsa, el amor extático Le hizo perder el conocimiento.
Text 72:
Po zhlédnutí svatého místa Praskandany šel Śrī Caitanya Mahāprabhu do Dvádašáditji. Odtud šel ke Kéší-tírtě, a když uviděl místo, kde se odehrával tanec rāsa, okamžitě v extázi lásky ztratil vědomí.
Texto 73:
Cuando recobró la conciencia, el Señor comenzó a rodar por el suelo. Reía, lloraba, danzaba y Se caía. Además, cantaba en voz muy alta.
Text 73:
Jakmile se Pán probral, začal se válet po zemi a chvílemi se smál, naříkal, tančil nebo padal. Také hlasitě zpíval.
Texto 74:
En ese estado de diversión trascendental, Śrī Caitanya Mahāprabhu pasó todo el día muy feliz en Keśī-tīrtha. Al atardecer, regresó a Akrūra-tīrtha, donde cenó.
Text 74:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tak u Kéší-tírthy šťastně strávil den plný transcendentálních radovánek. Večer se vrátil na Akrúra-tírthu, kde se najedl.
Texto 75:
A la mañana siguiente, Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó a Vṛndāvana y Se bañó en Cīra-ghāṭa. Después fue a Teṅtulī-talā, donde descansó.
Text 75:
Dalšího dne ráno se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil do Vrindávanu a vykoupal se na Číra-ghátu. Potom přišel k Tentulí-tale, kde si odpočinul.
Texto 76:
El árbol de tamarindo llamado Teṅtulī-talā era muy viejo, pues estaba allí desde la época de los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa. Bajo el árbol había una plataforma muy brillante.
Text 76:
Tentulí-tala byl starý tamarindový strom, který tam rostl od dob zábav Pána Kṛṣṇy. Pod ním byla velmi zářivá terasa.
Texto 77:
Como el río Yamunā pasaba cerca del Teṅtulī-talā, la brisa era muy fresca. Desde allí, el Señor vio la belleza de Vṛndāvana y de las aguas del río Yamunā.
Text 77:
Nedaleko Tentulí-taly tekla řeka Jamuna, a proto tam vál chladivý vánek. Pán tam sledoval krásu Vrindávanu a vodu řeky Jamuny.
Texto 78:
Śrī Caitanya Mahāprabhu solía sentarse bajo el viejo árbol de tamarindo y cantar el santo nombre del Señor. Al mediodía, regresaba a almorzar a Akrūra-tīrtha.
Text 78:
Śrī Caitanya Mahāprabhu sedával pod tímto starým tamarindovým stromem a zpíval svaté jméno Pána. V poledne se vždy vracel k Akrúra-tírtě, aby se naobědval.
Texto 79:
Toda la gente que vivía cerca de Akrūra-tīrtha iba a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu. Debido a las grandes multitudes, el Señor no podía cantar en paz el santo nombre.
Text 79:
Na Śrī Caitanyu Mahāprabhua se chodili dívat všichni lidé žijící v okolí Akrúra-tírthy a Pán kvůli těm velkým davům nemohl v klidu zpívat svaté jméno.
Texto 80:
Por eso, Śrī Caitanya Mahāprabhu iba a Vṛndāvana y Se sentaba en un lugar solitario, donde cantaba el santo nombre hasta el mediodía.
Text 80:
Śrī Caitanya Mahāprabhu proto odcházel do Vrindávanu, kde usedl na osamělém místě a zpíval svaté jméno až do poledne.
Texto 81:
Por la tarde, la gente podía ir a verle. El Señor hablaba a todos de la importancia de cantar el santo nombre.
Text 81:
Odpoledne měli lidé možnost s Ním hovořit. Pán každému vysvětloval důležitost zpívání svatého jména.
Texto 82:
En esos días, un vaiṣṇava llamado Kṛṣṇadāsa fue a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu. Estaba casado, pertenecía a la casta kṣatriya, y su casa estaba en la otra orilla del Yamunā.
Text 82:
Tehdy přišel Śrī Caitanyu Mahāprabhua navštívit vaiṣṇava jménem Kṛṣṇadāsa. Byl ženatý a patřil ke třídě kṣatriyů. Jeho dům se nacházel na druhém břehu Jamuny.
Texto 83:
Después de bañarse en Keśī-tīrtha, Kṛṣṇadāsa fue hacia Kālīya-daha. De pronto vio a Śrī Caitanya Mahāprabhu sentado en Āmli-talā [Teṅtulī-talā].
Text 83:
Po koupeli u Kéší-tírthy šel Kṛṣṇadāsa ke Kálíja-daze a najednou viděl u Ámlitaly (Tentulí-taly) sedět Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Texto 84:
Kṛṣṇadāsa quedó muy asombrado de ver la belleza personal y el amor extático del Señor. Lleno de amor extático, ofreció al Señor respetuosas reverencias.
Text 84:
Kṛṣṇadāsa užasl, když spatřil Pánovu osobní krásu a extatickou lásku. V extázi lásky se Pánu s úctou poklonil.
Texto 85:
Śrī Caitanya Mahāprabhu preguntó a Kṛṣṇadāsa: «¿Quién eres? ¿Dónde vives?»
Text 85:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se Kṛṣṇadāse zeptal: „Kdo jsi? Kde bydlíš?“
Texto 86:
«Pertenezco a la casta rājaputa, y mi hogar está justo en la otra orilla del río Yamunā. Pero mi deseo es ser el sirviente de un vaiṣṇava.
Text 86:
„Náležím k rājaputské kastě a můj dům je na druhé straně řeky Jamuny. Chtěl bych se však stát služebníkem vaiṣṇavy.“
Texto 87:
«Hoy he tenido un sueño. Conforme a ese sueño, he venido aquí y Te he encontrado.»
Text 87:
„Dnes jsem měl sen a podle toho snu jsem přišel sem a našel Tebe.“
Text 88:
Śrī Caitanya Mahāprabhu concedió entonces a Kṛṣṇadāsa Su misericordia sin causa, abrazándole. Kṛṣṇadāsa enloqueció de amor extático y se puso a danzar y a cantar el santo nombre de Hari.
Text 88:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Kṛṣṇadāsovi udělil svou bezpříčinnou milost tím, že ho obejmul. Kṛṣṇadāsa zešílel extatickou láskou a začal tančit a zpívat svaté jméno Hariho.
Texto 89:
Kṛṣṇadāsa regresó a Akrūra-tīrtha con el Señor. Allí, le dieron remanentes de la comida del Señor.
Text 89:
Kṛṣṇadāsa se s Pánem vrátil k Akrúra-tírtě, kde dostal zbytky z Pánova jídla.
Texto 90:
A la mañana siguiente, Kṛṣṇadāsa fue con Śrī Caitanya Mahāprabhu a Vṛndāvana y llevó Su cántaro de agua. De ese modo, Kṛṣṇadāsa abandonó esposa, hogar e hijos para quedarse con Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 90:
Dalšího rána šel Kṛṣṇadāsa se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem do Vrindávanu a nesl Jeho nádobu na vodu. Kṛṣṇadāsa tak opustil svoji ženu, domov a děti, aby zůstal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.
Texto 91:
Allí donde iba el Señor, todos decían: «Kṛṣṇa Se ha manifestado de nuevo en Vṛndāvana».
Text 91:
Všude, kam Pán šel, všichni lidé říkali: „Ve Vrindávanu se znovu objevil Kṛṣṇa.“
Texto 92:
Una mañana, vino mucha gente a Akrūra-tīrtha. Llegaban de Vṛndāvana y creaban un gran tumulto.
Text 92:
Jednou ráno přišlo k Akrúra-tírtě mnoho lidí. Cestou z Vrindávanu dělali velký rámus.
Texto 93:
Al ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu, la gente ofreció respetos a Sus pies de loto. El Señor entonces les preguntó: «¿De dónde venís?».
Text 93:
Jakmile lidé spatřili Śrī Caitanyu Mahāprabhua, poklonili se u Jeho lotosových nohou. Pán se jich zeptal: „Odkud jste všichni přišli?“
Texto 94:
La gente contestó: «Kṛṣṇa Se ha manifestado de nuevo en las aguas del lago Kālīya. Danza sobre las capuchas de la serpiente Kālīya, y se ve el resplandor de las joyas de las capuchas.
Text 94:
Lidé odpověděli: „Ve vodách Kālīyova jezera se znovu projevil Kṛṣṇa. Tančí na hlavách hada Kālīyi, na nichž se blýskají drahokamy.“
Texto 95:
«Todos han visto al Señor Kṛṣṇa en persona. No hay duda de ello. Al escuchar esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu se echó a reir. Y luego dijo: “Todo es correcto”.»
Text 95:
„Všichni viděli samotného Pána Kṛṣṇu, o tom není pochyb.“ Śrī Caitanya Mahāprabhu se smál a řekl: „To všechno je pravda.“
Texto 96:
Durante tres noches seguidas, la gente fue a Kālīya-daha a ver a Kṛṣṇa; después, volvían diciendo: «Ahora hemos visto a Kṛṣṇa en persona».
Text 96:
Tři noci za sebou chodili lidé ke Kálíja-daze, aby viděli Kṛṣṇu, a všichni se vraceli se slovy: „Teď jsme viděli samotného Kṛṣṇu.“
Texto 97:
Presentándose ante Śrī Caitanya Mahāprabhu, decían: «Ahora hemos visto directamente al Señor Kṛṣṇa». Así, la diosa de la sabiduría, por su misericordia, les hacía decir la verdad.
Text 97:
Lidé chodili za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a říkali: „Teď jsme viděli přímo Pána Kṛṣṇu.“ Bohyně učenosti tak milostivě způsobila, že mluvili pravdu.
Texto 98:
Cuando veían a Śrī Caitanya Mahāprabhu, estaban viendo realmente a Kṛṣṇa, pero, como se dejaban guiar por su imperfecto conocimiento, creían que Kṛṣṇa era aquella otra cosa.
Text 98:
Lidé, kteří viděli Śrī Caitanyu Mahāprabhua, opravdu viděli Kṛṣṇu. Protože se však drželi svého nedokonalého poznání, mylně považovali za Kṛṣṇu něco jiného.
Texto 99:
Entonces, Balabhadra Bhaṭṭācārya hizo una petición a los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu; Le dijo: «Por favor, dame permiso para ir a ver directamente al Señor Kṛṣṇa».
Text 99:
Balabhadra Bhaṭṭācārya tehdy u lotosových nohou Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua předložil žádost: „Dovol mi prosím jít a přímo spatřit Pána Kṛṣṇu.“
Texto 100:
Cuando Balabhadra Bhaṭṭācārya pidió permiso para ir a ver a Kṛṣṇa a Kālīya-daha, Śrī Caitanya Mahāprabhu, misericordiosamente, le dio una cariñosa bofetada, y Le dijo: «Tú eres un sabio erudito, pero, por la influencia de lo que dicen unos tontos, te has vuelto tonto tú también.
Text 100:
Když Balabhadra Bhaṭṭācārya řekl, že chce vidět Kṛṣṇu u Kálíja-dahy, Śrī Caitanya Mahāprabhu ho milostivě plácl a řekl: „Jsi učenec, ale zhloupl jsi vlivem řečí jiných hlupáků.“
Texto 101:
«¿Por qué iba a venir Kṛṣṇa en la era de Kali? No son más que unos necios completamente confundidos que andan alborotando y causando agitación.
Text 101:
„Proč by se měl Kṛṣṇa zjevovat ve věku Kali? Popletení hlupáci pouze působí rozruch a dělají rámus.“
Texto 102:
«No te dejes llevar por la locura. De momento quédate aquí sentado; mañana por la noche irás a ver a Kṛṣṇa.»
Text 102:
„Nebuď blázen a seď tady. Na Kṛṣṇu se půjdeš podívat zítra v noci.“
Texto 103:
A la mañana siguiente, unos caballeros respetables fueron a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu. El Señor les preguntó: «¿Habéis visto a Kṛṣṇa?».
Text 103:
Další den ráno za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem přišli nějací úctyhodní lidé a Pán se jich zeptal: „Viděli jste Kṛṣṇu?“
Texto 104:
Aquellos respetables caballeros contestaron: «Por las noches, en el lago Kālīya, un pescador enciende una antorcha en su barca y pesca muchos peces.
Text 104:
Tito úctyhodní lidé odpověděli: „V noci na Kālīyově jezeře zažehne rybář na lodi pochodeň a chytá spoustu ryb.“
Texto 105:
«Desde lejos, la gente cree equivocadamente estar viendo a Kṛṣṇa danzando sobre el cuerpo de la serpiente Kālīya.
Text 105:
„Při pohledu z dálky se však obyčejní lidé mylně domnívají, že vidí Kṛṣṇu tančit na těle hada Kālīyi.“
Texto 106:
«Esos necios creen que la barca es la serpiente Kālīya, y la antorcha, las joyas de sus capuchas. La gente confunde también al pescador con Kṛṣṇa.
Text 106:
„Tito hlupáci považují loď za hada Kālīyu a pochodeň za drahokamy na jeho hlavách. Také si pletou rybáře s Kṛṣṇou.“
Texto 107:
«En realidad, el Señor Kṛṣṇa ha regresado a Vṛndāvana. Eso es verdad, y también es verdad que la gente Le ha visto.
Text 107:
„Pán Kṛṣṇa se však do Vrindávanu opravdu vrátil, to je pravda. A je také pravda, že Ho lidé viděli.“
Texto 108:
«Su error está en dónde ven a Kṛṣṇa. Es como confundir un árbol seco con una persona.»
Text 108:
„Jejich omyl spočívá v tom, kde Kṛṣṇu vidí. Je to jako plést si suchý strom s člověkem.“
Texto 109:
Śrī Caitanya Mahāprabhu les preguntó entonces: «¿Dónde habéis visto a Kṛṣṇa directamente?».
Text 109:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se jich dále zeptal: „Kde jste viděli Kṛṣṇu přímo?“
Texto 110:
Aquellas personas dijeron entonces: «Tú has aparecido en Vṛndāvana como encarnación de Kṛṣṇa. Sólo con verte, todos se han liberado».
Text 110:
Lidé pak řekli: „Objevil ses ve Vrindávanu jako inkarnace Kṛṣṇy. Všichni jsou teď osvobozeni jen díky tomu, že Tě viděli.“
Texto 111:
Śrī Caitanya Mahāprabhu exclamó inmediatamente: «¡Viṣṇu! ¡Viṣṇu! No Me llaméis Suprema Personalidad de Dios. Una jīva no puede llegar a ser Kṛṣṇa en ningún momento. ¡Ni siquiera digáis semejante cosa!
Text 111:
Śrī Caitanya Mahāprabhu okamžitě vykřikl: „Viṣṇu! Viṣṇu! Neříkejte o Mně, že jsem Nejvyšší Osobnost Božství. Jīva se nikdy Kṛṣṇou stát nemůže. Nic takového ani nepouštějte z úst!“
Texto 112:
«El sannyāsī en la orden de vida de renuncia es, ciertamente, parte integral del todo completo, del mismo modo que una luminosa partícula molecular de la luz del Sol es parte integral del Sol mismo. Kṛṣṇa es como el Sol, y goza de plenitud en seis opulencias, pero la entidad viviente no es más que un fragmento del todo completo.
Text 112:
„Sannyāsī ve stavu odříkání je zajisté nedílnou částí úplného celku, stejně jako je zářící molekula slunečního světla nedílnou částí samotného slunce. Kṛṣṇa je jako slunce, oplývá šesti vznešenými atributy, ale živá bytost je pouze nepatrnou částí tohoto úplného celku.“
Texto 113:
«La entidad viviente y la Absoluta Personalidad de Dios nunca deben considerarse iguales, del mismo modo que la chispa fragmentaria nunca puede considerarse la llama original.
Text 113:
„Živá bytost a Absolutní Osobnost Božství nemohou být nikdy považováni za sobě rovné, stejně jako nepatrnou jiskru nelze nikdy považovat za původní plamen.“
Texto 114:
«“La Suprema Personalidad de Dios, el controlador supremo, está siempre lleno de bienaventuranza trascendental y acompañado por las potencias hlādinī y saṁvit. El alma condicionada, sin embargo, siempre está cubierta por la ignorancia y afligida por las tres miserias de la vida. Así, es un almacén que guarda toda clase de padecimientos.”
Text 114:
„  ,Nejvyšší Osobnost Božství, nejvyšší vládce, vždy oplývá transcendentální blažeností a je doprovázen energiemi hlādinī a saṁvit. Podmíněná duše je však neustále zahalená nevědomostí a zahanbována trojím utrpením. To z ní dělá studnici plnou mnoha různých druhů strádání.̀  “
Texto 115:
«El necio que dice que la Suprema Personalidad de Dios es igual que la entidad viviente, es un ateo, y está sujeto al castigo de Yamarāja, el superintendente de la muerte.
Text 115:
„Hlupák, který říká, že Nejvyšší Osobnost Božství je na stejné úrovni jako živá bytost, je ateista a podléhá trestu od vládce smrti Yamarāje.“
Texto 116:
«“La persona que considera a semidioses como Brahmā y Śiva al mismo nivel que Nārāyaṇa, debe ser considerado un ofensor, un pāṣaṇḍī.”»
Text 116:
„  ,Ten, kdo považuje polobohy, jako je Brahmā a Śiva, za rovnocenné s Nārāyaṇem, má být považován za rouhače neboli pāṣaṇḍīho.̀  “
Texto 117:
Después de que Śrī Caitanya Mahāprabhu explicase la diferencia entre el ser vivo común y corriente y la Suprema Personalidad de Dios, aquellas personas dijeron: «Nadie Te considera un ser humano corriente. Tú eres como Kṛṣṇa en todo aspecto, tanto en rasgos corporales como en características.
Text 117:
Poté, co Śrī Caitanya Mahāprabhu vysvětlil rozdíl mezi obyčejnou živou bytostí a Nejvyšší Osobností Božství, lidé řekli: „Nikdo Tě nepovažuje za obyčejnou lidskou bytost. Ty jsi ve všech ohledech, v tělesných i povahových rysech, jako Kṛṣṇa.“
Texto 118:
«Por Tus rasgos corporales, podemos ver que no eres otro que el hijo de Nanda Mahārāja, aunque el lustre dorado de Tu cuerpo ha cubierto Tu color original.
Text 118:
„Podle Tvých tělesných rysů vidíme, že nejsi nikdo jiný než syn Nandy Mahārāje, i když teď Tvoji původní barvu pleti překrývá zlatý lesk.“
Texto 119:
«Del mismo modo que el aroma del almizcle no se puede ocultar envolviéndolo en una tela, Tus características como Suprema Personalidad de Dios no Se pueden ocultar de ninguna manera.
Text 119:
„Stejně jako nelze skrýt vůni pižma tím, že je zabalíme do látky, nelze žádným způsobem skrýt Tvoje vlastnosti Nejvyšší Osobnosti Božství.“
Texto 120:
«En verdad, Tus características son extraordinarias y están más allá de la imaginación del ser vivo corriente. El universo entero enloquece de amor extático por Kṛṣṇa sólo con verte.
Text 120:
„Tvé rysy jsou skutečně neobyčejné a za hranicemi představivosti obyčejné živé bytosti. Při pouhém spatření Tebe celý vesmír šílí v extázi lásky ke Kṛṣṇovi.“
Textos 121-122:
«Hasta las mujeres, los niños, los ancianos, los que comen carne y los miembros de la casta más baja, si Te ven, aunque sólo sea una vez, cantan el santo nombre de Kṛṣṇa, danzan como locos y se vuelven maestros espirituales capaces de liberar al mundo entero.
Text 121-122:
„Když Tě byť jen jednou spatří, začnou dokonce i ženy, děti, starci, pojídači masa i členové nejnižší kasty okamžitě zpívat svaté jméno Kṛṣṇy, tančit jako šílení a stávají se duchovními mistry schopnými osvobodit celý svět.“
Texto 123:
«Por no hablar ya de verte, todo el que escucha Tu santo nombre se vuelve loco de amor extático por Kṛṣṇa y es capaz de liberar a los tres mundos.
Text 123:
„Nejen když Tě někdo spatří, ale i každý, kdo slyší Tvé svaté jméno, zešílí extází lásky ke Kṛṣṇovi a je schopný osvobodit tři světy.“
Texto 124:
«Por el simple hecho de escuchar Tu santo nombre, los comedores de perros se vuelven grandes santos. Tus extraordinarias potencias no se pueden describir con palabras.
Text 124:
„Pouhým poslechem Tvého svatého jména se z pojídačů psů stávají světci. Tvé neobyčejné schopnosti se nedají popsat slovy.“
Texto 125:
«“No diré nada del avance espiritual de quienes ven directamente a la Persona Suprema, pero incluso una persona nacida en una familia de comedores de perros adquiere de inmediato las aptitudes necesarias para ejecutar sacrificios védicos si, aunque sea una sola vez, pronuncia el santo nombre de la Suprema Personalidad de Dios, canta acerca de Él, escucha acerca de Sus pasatiempos, Le ofrece reverencias o simplemente Le recuerda.”
Text 125:
„  ,Nemluvě o duchovním pokroku těch, kdo vidí Nejvyšší Osobu tváří v tvář – dokonce i člověk narozený v rodině pojídačů psů může okamžitě vykonávat védské oběti, pokud jednou vysloví jméno Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, nebo Jej opěvuje, naslouchá o Jeho zábavách, klaní se Mu či na Něho jen vzpomíná.̀
Texto 126:
«Pero esas glorias Tuyas son sólo aspectos marginales. Originalmente, Tú eres el hijo de Mahārāja Nanda.»
Text 126:
„Tato Tvoje sláva je pouze okrajová. Původně jsi synem Mahārāje Nandy.“
Texto 127:
Śrī Caitanya Mahāprabhu concedió entonces Su misericordia sin causa a todas aquellas personas, y todos se llenaron con el éxtasis del amor por Dios. Finalmente, regresaron a sus hogares.
Text 127:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom všem přítomným lidem udělil svou bezpříčinnou milost a každý z nich upadl do extáze lásky k Bohu. Nakonec se všichni vrátili do svých domovů.
Texto 128:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se quedó durante unos días en Akrūra-tīrtha. Allí liberó a todos propagando el santo nombre de Kṛṣṇa y el amor extático por el Señor.
Text 128:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal v místě Akrúra-tírthy několik dní a každého tam osvobodil prostým rozdáváním svatého jména Kṛṣṇy a extatické lásky k Pánu.
Texto 129:
El brāhmaṇa discípulo de Mādhavendra Purī fue de casa en casa por toda Mathurā e inspiró a otros brāhmaṇas a invitar a Caitanya Mahāprabhu a sus hogares.
Text 129:
Brāhmaṇský žák Mādhavendry Purīho chodil v Mathuře od domu k domu a inspiroval další brāhmaṇy, aby pozvali Caitanyu Mahāprabhua do svých domovů.
Texto 130:
De ese modo, todas las personas respetables de Mathurā, comenzando por los brāhmaṇas, fueron a ver a Balabhadra Bhaṭṭācārya para ofrecer invitaciones al Señor.
Text 130:
Všichni úctyhodní lidé z Mathury v čele s brāhmaṇy chodili za Balabhadrou Bhaṭṭācāryou a předkládali mu pozvání pro Pána.
Texto 131:
Cada día se recibían de diez a veinte invitaciones, pero Balabhadra Bhaṭṭācārya sólo aceptaba una.
Text 131:
V jednom dni obdržel Balabhadra Bhaṭṭācārya deset až dvacet pozvání, ale přijal pouze jedno z nich.
Texto 132:
Como no todos tuvieron oportunidad de invitar a Śrī Caitanya Mahāprabhu personalmente, los que no pudieron rogaron al brāhmaṇa sanoḍiyā que pidiera al Señor que aceptara sus invitaciones.
Text 132:
A protože ne každý dostal příležitost pozvat Śrī Caitanyu Mahāprabhua osobně, žádali sanoḍiyā brāhmanu, aby Pána poprosil o přijetí jejich pozvání.
Texto 133:
Brāhmaṇas de Kānyakubja, del sur de la India y de muchos otros lugares, todos ellos estrictos seguidores de la religión védica, presentaron Sus invitaciones ante Śrī Caitanya Mahāprabhu con gran humildad.
Text 133:
Brāhmaṇové z různých míst jako například z Kánjakubdži a jižní Indie, kteří byli přísní následovníci védského náboženství, zvali Śrī Caitanyu Mahāprabhua s velkou pokorou.
Texto 134:
Por la mañana, iban a Akrūra-tīrtha y cocinaban. Después de ofrecer los alimentos a la śālagrāma-śilā, los ofrecían a Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 134:
Ráno přicházeli k Akrúra-tírtě, aby uvařili oběd. Potom, co jej obětovali śālagrāma-śile, jej nabídli Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Texto 135:
Un día, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sentó en el ghat de baño de Akrūra-tīrtha y tuvo los siguientes pensamientos.
Text 135:
Jednoho dne seděl Śrī Caitanya Mahāprabhu u koupacího ghátu Akrúra-tírthy a uvažoval následovně.
Texto 136:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pensó: «En este lugar de baño, Akrūra vio Vaikuṇṭha, el mundo espiritual, y todos los habitantes de Vraja vieron Goloka Vṛndāvana».
Text 136:
Śrī Caitanya Mahāprabhu uvažoval: „U tohoto koupacího ghátu viděl Akrūra Vaikuṇṭhu, duchovní svět, a všichni obyvatelé Vradži viděli Goloku Vṛndāvan.“
Texto 137:
Mientras meditaba en cómo Akrūra había permanecido dentro del agua, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se tiró al agua y permaneció bajo el agua durante algún tiempo.
Text 137:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu přemýšlel o tom, jak Akrūra zůstal ve vodě, okamžitě do ní skočil a nějakou dobu se nevynořil.
Texto 138:
Kṛṣṇadāsa, al ver que Caitanya Mahāprabhu Se estaba ahogando, se puso a gritar y a dar grandes voces. Balabhadra Bhaṭṭācārya, de inmediato, llegó y sacó al Señor del agua.
Text 138:
Jakmile Kṛṣṇadāsa uviděl, že se Caitanya Mahāprabhu topí, začal naříkat a hlasitě křičet. Balabhadra Bhaṭṭācārya okamžitě přispěchal a vytáhl Pána z vody.
Texto 139:
Después de esto, Balabhadra Bhaṭṭācārya llevó al brāhmaṇa sanoḍiyā a un lugar apartado y le hizo una consulta.
Text 139:
Balabhadra Bhaṭṭācārya potom vzal sanoḍiyā brāhmaṇu stranou, aby se s ním poradil.
Texto 140:
Balabhadra Bhaṭṭācārya dijo: «Hoy estaba yo allí y pude sacar al Señor del agua. Sin embargo, ¿quién Le ayudará, si Se tira al agua en Vṛndāvana?
Text 140:
Balabhadra Bhaṭṭācārya řekl: „Dnes jsem tu byl, a proto jsem mohl Pána vytáhnout. Kdo Mu však pomůže, pokud se začne topit ve Vrindávanu?“
Texto 141:
«Ahora se ha reunido aquí una gran multitud, y todas esas invitaciones causan mucha perturbación. Además, el Señor está siempre en éxtasis y en estado emocional. La situación aquí no me parece buena.
Text 141:
„Jsou zde davy lidí a to neustálé zvaní je rušivé. Pán je navíc neustále pohroužený ve své extázi a emocích. Okolnosti se mi nezdají příliš dobré.“
Texto 142:
«Si pudiéramos sacar a Śrī Caitanya Mahāprabhu de Vṛndāvana, sería muy bueno. Ésa es mi conclusión final.»
Text 142:
„Bylo by dobré odvést Śrī Caitanyu Mahāprabhua z Vrindávanu. To je můj závěr.“
Texto 143:
El brāhmaṇa sanoḍiyā dijo: «Llevémosle a Prayāga y sigamos la ribera del Ganges. Ese camino será muy agradable.
Text 143:
Sanoḍiyā brāhmaṇa řekl: „Vezměme Jej podél břehu Gangy do Prajágu, to bude nesmírně příjemná cesta.“
Texto 144:
«Tras visitar el lugar sagrado de Soro-kṣetra y bañarnos en el Ganges, llevemos a Śrī Caitanya Mahāprabhu por ese camino.
Text 144:
„Nejdříve pojďme na posvátné místo Soro-kšétru a vykoupejme se v Ganze. Vezměme Śrī Caitanyu Mahāprabhua touto cestou.“
Texto 145:
«Ahora está comenzando el mes de māgha. Si partimos ahora hacia Prayāga, todavía tendremos oportunidad de bañarnos durante unos días de Makara-saṅkrānti.»
Text 145:
„Nyní začíná měsíc Māgha. Pokud půjdeme do Prajágu nyní, budeme mít příležitost koupat se tam několik dní během Makara-saṅkrānti.“
Texto 146:
El brāhmaṇa sanoḍiyā continuó: «Por favor, expresa ante Śrī Caitanya Mahāprabhu lo infeliz que te sientes por dentro. Después propónle que vayamos todos a Prayāga el día de Luna llena del mes de māgha.
Text 146:
Sanoḍiyā brāhmaṇa pokračoval: „Pověz prosím Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi o nespokojenosti, kterou cítíš, a navrhni, abychom při úplňku v měsíci Māgha odešli do Prajágu.“
Text 147:
«Hábla al Señor de lo feliz que te sentirías viajando por la orilla del Ganges.» Balabhadra Bhaṭṭācārya, entonces, presentó la siguiente oración ante Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 147:
„Řekni Pánu, jak budeš šťastný, když půjdeme podél břehů Gangy.“ Balabhadra Bhaṭṭācārya proto předložil tuto modlitbu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi.
Texto 148:
Balabhadra Bhaṭṭācārya dijo al Señor: «No puedo seguir tolerando la molestia de tanto gentío. Uno tras otro, siempre viene gente a ofrecer invitaciones.
Text 148:
Balabhadra Bhaṭṭācārya Pánu řekl: „Už nemohu snášet to neustálé vyrušování davy lidí. Jeden za druhým sem chodí, aby Tě zvali.“
Texto 149:
«La gente llega aquí por la mañana temprano y, al ver que Tú no estás, simplemente me cargan la cabeza.
Text 149:
„Časně ráno sem lidé chodí, a když Tě tu nevidí, jen zatěžují můj mozek.“
Texto 150:
«Me sentiré muy feliz si nos vamos y seguimos el camino de la ribera del Ganges. Así tendremos oportunidad de bañarnos en el Ganges en Prayāga durante Makara-saṅkrānti.
Text 150:
„Udělá mi velkou radost, pokud všichni odejdeme a půjdeme cestou podél břehů Gangy. Budeme se potom moci vykoupat v Ganze v Prajágu během Makara-saṅkrānti.“
Texto 151:
«Mi mente está muy agitada, y no puedo soportar esta ansiedad. Ahora todo depende del permiso de Su Señoría. Yo aceptaré lo que Tú quieras hacer.»
Text 151:
„Moje mysl je velice rozrušená a už nedokáži tuto úzkost dále snášet. Nyní vše závisí na Tvém svolení. Přijmu cokoli, co Ty budeš chtít udělat.“
Texto 152:
Aunque Śrī Caitanya Mahāprabhu no deseaba abandonar Vṛndāvana, sólo por satisfacer el deseo de Su devoto, Se dirigió a él con palabras dulces.
Text 152:
Śrī Caitanya Mahāprabhu nechtěl Vrindávan opustit, ale jen proto, aby splnil touhu svého oddaného, sladce promluvil.
Texto 153:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Tú Me has traído aquí para mostrarme Vṛndāvana. Tengo una gran deuda contigo, y nunca podré saldarla.
Text 153:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Tys Mě sem přivedl, abys Mi ukázal Vrindávan. Jsem ti nesmírně zadlužený a tento dluh nebudu schopný splatit.“
Texto 154:
«Es mi deber hacer lo que Tú desees. Iré donde quieras llevarme.»
Text 154:
„Musím udělat, cokoliv si přeješ. Půjdu, kamkoliv Mě povedeš.“
Texto 155:
A la mañana siguiente, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se levantó temprano. Después de bañarse, sabiendo que tenía que irse de Vṛndāvana, entró en éxtasis de amor.
Text 155:
Dalšího dne Śrī Caitanya Mahāprabhu časně ráno vstal a po koupeli pocítil extázi lásky, protože věděl, že nyní bude muset opustit Vrindávan.
Texto 156:
Aunque el Señor no mostraba ningún signo externo, Su mente estaba llena de amor extático. En ese momento, Balabhadra Bhaṭṭācārya dijo: «Vayamos a Mahāvana [Gokula]».
Text 156:
I když Pán žádné vnější příznaky neprojevil, Jeho mysl překypovala extatickou láskou. Balabhadra Bhaṭṭācārya tehdy řekl: „Pojďme do Mahávanu (Gókuly).“
Texto 157:
Tras decir esto, Balabhadra Bhaṭṭācārya ayudó a subir a Śrī Caitanya Mahāprabhu a una barca. Después de cruzar el río, llevó al Señor consigo.
Text 157:
Balabhadra Bhaṭṭācārya potom Śrī Caitanyu Mahāprabhua posadil na loď a poté, co přepluli řeku, vzal Pána s sebou.
Texto 158:
Rājaputa Kṛṣṇadāsa y el brāhmaṇa sanoḍiyā conocían muy bien el camino de la ribera del Ganges.
Text 158:
Jak Rājaputa Kṛṣṇadāsa, tak sanoḍiyā brāhmaṇa cestu podél břehu Gangy dobře znali.
Texto 159:
Mientras caminaban, Śrī Caitanya Mahāprabhu, viendo la fatiga de Sus acompañantes, les llevó bajo un árbol y Se sentó.
Text 159:
Śrī Caitanya Mahāprabhu v jednu chvíli poznal, že jsou ostatní unaveni, a tak je všechny zavedl pod jeden strom a usadil je tam.
Texto 160:
Cerca del árbol había muchas vacas pastando, y el Señor Se sintió muy complacido de verlas.
Text 160:
Nedaleko toho stromu se páslo mnoho krav, a když je Pán spatřil, měl velkou radost.
Texto 161:
De pronto, un pastorcillo de vacas hizo sonar su flauta; de inmediato, el Señor Se vio presa del amor extático.
Text 161:
Najednou nějaký pasáček zahrál na flétnu a Pána se okamžitě zmocnila extáze lásky.
Texto 162:
Lleno de amor extático, el Señor cayó al suelo, inconsciente. Le salía espuma por la boca, y Su respiración se detuvo.
Text 162:
Naplněný extatickou láskou Pán v bezvědomí padl na zem. U úst měl pěnu a přestal dýchat.
Texto 163:
Mientras el Señor estaba inconsciente, diez soldados de caballería de la orden musulmana pāṭhāna se acercaron allí y desmontaron.
Text 163:
Právě v době, kdy byl Pán v bezvědomí, tam přijelo deset vojáků patřících k muslimskému pāṭhānskému vojenskému řádu a sesedlo z koní.
Text 164:
Al ver al Señor inconsciente, los soldados pensaron: «Este sannyāsī debe de haber poseído una gran cantidad de oro.
Text 164:
Vojáci viděli Pána v bezvědomí a mysleli si: „Tento sannyāsī u sebe musel mít velké množství zlata.“
Texto 165:
«Y estos cuatro bandidos, después de matarle haciéndole tomar el veneno dhuturā, deben de haberse apoderado de las riquezas del sannyāsī.»
Text 165:
„Tito čtyři ničemové jistě tohoto sannyāsīho otrávili jedem dhuturā a vzali Mu jeho bohatství.“
Texto 166:
Pensando así, los soldados pāṭhānas arrestaron a los cuatro hombres y decidieron matarles. Ante esto, los dos bengalíes empezaron a temblar.
Text 166:
S těmito úvahami pāṭhānští vojáci všechny čtyři zatkli a rozhodli se je zabít. Oba Bengálci se začali třást.
Texto 167:
El devoto Kṛṣṇadāsa, que pertenecía a la raza rājaputa, no se asustaba fácilmente. El brāhmaṇa sanoḍiyā tampoco era asustadizo, y habló con mucha valentía.
Text 167:
Oddaný Kṛṣṇadāsa patřící k rājaputskému rodu se vůbec nebál. Sanoḍiyā brāhmaṇa se také nebál a odvážně promluvil.
Texto 168:
El brāhmaṇa dijo: «Vosotros, soldados pāṭhānas, estáis bajo la protección de vuestro rey. Vayamos a ver a vuestro comandante y escuchemos su decisión.
Text 168:
Brāhmaṇa řekl: „Vy, pāṭhānští vojáci, jste pod ochranou vašeho krále. Pojďme tedy za vaším velitelem a nechme rozhodnout jeho.“
Texto 169:
«Este sannyāsī es mi maestro espiritual, y yo soy de Mathurā. Soy un brāhmaṇa y conozco a mucha gente que está al servicio del rey musulmán.
Text 169:
„Tento sannyāsī je můj duchovní mistr a já jsem z Mathury. Jsem brāhmaṇa a znám mnoho lidí, kteří slouží muslimskému králi.“
Texto 170:
«Este sannyāsī a veces queda inconsciente por influencia de una enfermedad. Por favor, sentaos aquí y veréis como pronto recobra la conciencia y vuelve a la normalidad.
Text 170:
„Kvůli nějaké nemoci tento sannyāsī občas upadne do bezvědomí. Posaďte se prosím a uvidíte, že se mu vědomí velmi brzy vrátí a bude v pořádku.“
Texto 171:
«Sentaos aquí un momento y tenednos como prisioneros. Cuando el sannyāsī vuelva en Sí, podéis preguntarle a Él. Entonces, si queréis, podéis matarnos a todos.»
Text 171:
„Posaďte se tady na chvíli a držte nás v zajetí. Až se tento sannyāsī probere z bezvědomí, můžete se Ho zeptat a potom nás, pokud budete chtít, můžete všechny zabít.“
Texto 172:
Los soldados pāṭhānas dijeron: «Todos vosotros sois bandidos. Uno de vosotros viene de las tierras de Occidente, otro pertenece al distrito de Mathurā, y los otros dos, que están temblando, son de Bengala».
Text 172:
Pāṭhānští vojáci odpověděli: „Jste všichni ničemové. Jeden z vás je ze západních zemí, jeden z mathurského okresu a tito dva, co se třesou, jsou z Bengálska.“
Texto 173:
Rājaputa Kṛṣṇadāsa dijo: «Yo vivo aquí mismo, y tengo cerca de doscientos soldados turcos y unos cien cañones.
Text 173:
Rājaputa Kṛṣṇadāsa řekl: „Já bydlím tady a mám k dispozici okolo dvou set tureckých vojáků a stovku děl.“
Texto 174:
«Si doy una voz, vendrán inmediatamente a mataros y se quedarán con vuestros caballos y sillas de montar.
Text 174:
„Jestli nahlas zavolám, okamžitě vás přijdou zabít a ukořistit vaše koně a sedla.“
Texto 175:
«Los peregrinos bengalíes no son bandidos. Los bandidos sois vosotros, que queréis matar a los peregrinos para robarles.»
Text 175:
„Tito bengálští poutníci nejsou žádní ničemové. Ničemové jste vy, protože chcete zabít a okrást poutníky.“
Texto176:
Al escuchar este desafío, los soldados pāṭhānas titubearon. Entonces, de pronto, Śrī Caitanya Mahāprabhu volvió en sí.
Text 176:
Pāṭhānští vojáci po vyslechnutí této výhrůžky znejistěli. Potom se Śrī Caitanya Mahāprabhu náhle probral z bezvědomí.
Texto 177:
Al volver en Sí, el Señor Se puso a cantar en voz muy alta el santo nombre: «¡Hari! ¡Hari!». El Señor levantó los brazos y comenzó a danzar con amor extático.
Text 177:
Pán se probral a začal hlasitě křičet svaté jméno: „Hari! Hari!“ Se zdviženýma rukama pak začal tančit v extázi lásky.
Texto 178:
Al oír las grandes voces que el Señor dio lleno de amor extático, los soldados musulmanes tuvieron la sensación de que un rayo golpeaba sus corazones.
Text 178:
Když Pán v extázi lásky hlasitě řval, muslimští vojáci měli pocit, že jejich srdce zasáhl blesk.
Texto 179:
Presas del temor, los soldados pāṭhānas soltaron inmediatamente a los cuatro hombres. De modo que Śrī Caitanya Mahāprabhu no llegó a ver apresados a Sus acompañantes.
Text 179:
Pāṭhānští vojáci posedlí strachem okamžitě své čtyři zajatce propustili, takže Śrī Caitanya Mahāprabhu neviděl své společníky zatčené.
Texto 180:
En ese momento, Balabhadra Bhaṭṭācārya fue adonde Śrī Caitanya Mahāprabhu y Le ayudó a sentarse. Al ver a los soldados musulmanes, el Señor volvió a Su percepción externa.
Text 180:
Balabhadra Bhaṭṭācārya tehdy přistoupil ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi a usadil Jej. Jakmile Pán uviděl muslimské vojáky, začal se chovat normálně.
Texto 181:
Los soldados musulmanes fueron entonces ante el Señor, adoraron Sus pies de loto y dijeron: «He aquí cuatro bandidos.
Text 181:
Všichni muslimští vojáci pak předstoupili před Pána, uctili Jeho lotosové nohy a řekli: „Zde jsou čtyři ničemové.“
Texto 182:
«Estos bandidos Te han hecho tomar dhuturā. Después de hacerte enloquecer, Te han quitado todas Tus pertenencias.»
Text 182:
„Tito ničemové Ti dali vypít jed dhuturā. Když jsi pozbyl rozum, vzali Ti veškeré Tvoje vlastnictví.“
Texto 183:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Ellos no son bandidos. Son Mis acompañantes. Soy un sannyāsī mendigo y no poseo nada.
Text 183:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „To nejsou ničemové. Jsou to Moji společníci. Já jsem žebravý sannyāsī a nic nevlastním.“
Texto 184:
«Debido a la epilepsia, a veces pierdo la consciencia. Estos cuatro hombres son muy misericordiosos y cuidan de Mí.»
Text 184:
„Mám epilepsii, a proto někdy upadám do bezvědomí. Tito čtyři se o Mě milostivě starají.“
Texto 185:
Entre los musulmanes había una persona seria y callada vestida con ropas negras. La gente decía que era una persona santa.
Text 185:
Mezi těmi muslimy byl jeden, který měl na sobě černé šaty a byl velmi vážný. Lidé o něm říkali, že je svatý.
Texto 186:
El corazón de esa persona santa se ablandó cuando vio a Śrī Caitanya Mahāprabhu. Quiso hablarle y establecer la verdad del Brahman impersonal apoyándose en su propia Escritura, el Corán.
Text 186:
Když viděl Śrī Caitanyu Mahāprabhua, jeho srdce změklo. Chtěl s Ním hovořit a na základě Koránu, svého písma, prosadit neosobní Brahman.
Texto 187:
Cuando aquella persona, apoyándose en el Corán, trató de establecer el concepto de la Verdad Absoluta como Brahman impersonal, Śrī Caitanya Mahāprabhu refutó su argumento.
Text 187:
Snažil se na základě Koránu prosadit, že Absolutní Pravda je neosobní Brahman, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu jeho argument vyvrátil.
Texto 188:
Todos los argumentos que planteó fueron refutados por el Señor. Al final, la persona estaba aturdida y no podía hablar.
Text 188:
Pán vyvrátil všechny argumenty, které Mu předložil. Nakonec byl ten člověk zcela ohromen a nezmohl se ani na slovo.
Texto 189:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Ciertamente, el Corán sustenta el impersonalismo, pero al final rechaza ese impersonalismo y establece la existencia de un Dios personal.
Text 189:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Korán jistě ustanovuje neosobní pojetí, ale nakonec je vyvrací a prosazuje osobního Boha.“
Texto 190:
«El Corán acepta el hecho de que, en última instancia, hay un solo Dios. Está lleno de opulencia, y el color de Su cuerpo es negruzco.
Text 190:
„Korán uznává skutečnost, že v konečném smyslu existuje pouze jeden Bůh oplývající veškerým majestátem, jehož barva pleti je černá.“
Texto 191:
«Según el Corán, el Señor tiene un cuerpo supremo, bienaventurado y trascendental. Él es la Verdad Absoluta, el ser omnipresente, omnisciente y eterno. Él es el origen de todo.
Text 191:
„Podle Koránu má Pán svrchované, blažené, transcendentální tělo. Je Absolutní Pravdou, všudypřítomnou, vševědoucí a věčnou bytostí. Je původem všeho.“
Texto 192:
«La creación, el mantenimiento y la disolución vienen de Él. Él es el refugio original de todas las manifestaciones cósmicas densas y sutiles.
Text 192:
„Stvoření, udržování a zničení pocházejí od Něho. On je původním útočištěm všech hrubých i jemných vesmírných projevů.“
Texto 193:
«El Señor es la Verdad Suprema, digno de la adoración de todos. Él es la causa de todas las causas. La entidad viviente, por ocuparse en Su servicio devocional, se libera de la existencia material.
Text 193:
„Tento Pán je Nejvyšší Pravdou, která je pro všechny hodná uctívání a je příčinou všech příčin. Pokud se živá bytost zapojí do oddané služby Jemu, bude zproštěna hmotné existence.“
Texto 194:
«Ninguna alma condicionada puede salir del cautiverio material sin servir a la Suprema Personalidad de Dios. El amor por Sus pies de loto es el objetivo supremo de la vida.
Text 194:
„Žádná podmíněná duše se nemůže vymanit z hmotného otroctví, aniž by sloužila Nejvyšší Osobnosti Božství. Láska u Jeho lotosových nohou je konečným cílem života.“
Texto 195:
«La felicidad de la liberación, por la cual nos fundimos en la existencia del Señor, no puede compararse ni a un fragmento de la bienaventuranza trascendental que se obtiene por servir a los pies de loto del Señor.
Text 195:
„Štěstí z osvobození, kdy člověk splyne s Pánem, se nedá srovnávat byť jen se zlomkem transcendentální blaženosti získané službou Pánovým lotosovým nohám.“
Texto 196:
«En el Corán se dan explicaciones acerca de las actividades fruitivas, el conocimiento especulativo, el poder místico y la unión con el Supremo, pero en última instancia lo rechaza todo y establece el aspecto personal del Señor y Su servicio devocional.
Text 196:
„V Koránu jsou uvedené popisy plodonosných činností, spekulativního poznání, mystické síly a spojení s Nejvyšším. To vše je ale nakonec vyvráceno a je ustanovena Pánova osobní podoba spolu s oddanou službou Jemu.“
Texto 197:
«Los eruditos del Corán no son muy avanzados en conocimiento. No saben que, aunque se recomiendan muchos métodos, la conclusión final debe considerarse la más poderosa.
Text 197:
„Znalci Koránu nejsou příliš pokročilí v poznání. Je tam popsáno mnoho postupů, ale oni nevědí, že konečný závěr musí být uznán za nejmocnější.“
Texto 198:
«Viendo tu propio Corán y reflexionando sobre lo que hay en él escrito, ¿cuál es tu conclusión?»
Text 198:
„Jaký je tvůj závěr, když se podíváš na svůj Korán a zvážíš, co je tam napsáno?“
Texto 199:
El santo musulmán contestó: «Todo lo que has dicho es verdad. Ciertamente, está escrito en el Corán, pero nuestros eruditos no pueden ni entenderlo, ni aceptarlo.
Text 199:
Svatý muslim odpověděl: „Vše, co jsi řekl, je pravda. To je v Koránu jistě napsáno, ale naši učenci to nechápou, ani neuznávají.“
Texto 200:
«Normalmente explican el aspecto impersonal del Señor, pero rara vez saben que el aspecto personal del Señor es digno de adoración. No cabe duda de que les falta ese conocimiento.
Text 200:
„Obvykle popisují Pánův neosobní rys, ale nevědí o tom, že to Pánův osobní rys je hodný uctívání. Toto poznání jim nepochybně schází.“
Texto 201:
«Como Tú eres esa misma Suprema Personalidad de Dios, sé misericordioso conmigo, por favor. He caído muy bajo y soy un inepto.
Text 201:
„A protože Ty jsi ta samá Nejvyšší Osobnost Božství, buď ke mně prosím milostivý. Jsem pokleslý a nekvalifikovaný.“
Texto 202:
«Aunque he estudiado las Escrituras musulmanas muy a fondo, no puedo asegurar de modo concluyente cuál es el objetivo supremo de la vida o cómo alcanzarlo.
Text 202:
„Studoval jsem muslimské písmo velice zevrubně, ale nedokážu z něho s konečnou platností určit, co je svrchovaný cíl života nebo jak ho dosáhnout.“
Texto 203:
«Ahora que Te he visto, mi lengua canta el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa. El prestigio falso que sentía por ser un sabio erudito ha desaparecido.»
Text 203:
„Nyní, když jsem Tě spatřil, můj jazyk zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru a falešný věhlas učence je pryč.“
Texto 204:
Diciendo esto, el santo musulmán se postró a los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu y Le pidió que hablase del objetivo supremo de la vida y del proceso para alcanzarlo.
Text 204:
Jakmile to svatý muslim dořekl, padl u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua a požádal Jej, aby promluvil o konečném cíli života a způsobu, jak ho dosáhnout.“
Texto 205:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Levántate, por favor. Has cantado el santo nombre de Kṛṣṇa; por lo tanto, las reacciones pecaminosas que has acumulado durante muchos millones de vidas han desaparecido. Ahora eres puro».
Text 205:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Prosím vstaň. Zpíval jsi svaté jméno Kṛṣṇy a následky tvých hříchů z mnoha miliónů tvých předešlých životů jsou teď pryč. Nyní jsi čistý.“
Texto 206:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo entonces a todos los musulmanes allí presentes: «¡Cantad el santo nombre de Kṛṣṇa! ¡Cantad el santo nombre de Kṛṣṇa!». En cuanto comenzaron a cantar, se sintieron sobrecogidos de amor extático.
Text 206:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tehdy řekl všem přítomným muslimům: „Zpívejte svaté jméno Kṛṣṇy! Zpívejte svaté jméno Kṛṣṇy!“ Jakmile začali všichni zpívat, zaplavila je extáze lásky.
Texto 207:
Así, de forma directa, Śrī Caitanya Mahāprabhu inició al santo musulmán aconsejándole que cantara el santo nombre de Kṛṣṇa. El nombre del musulmán pasó a ser Rāmadāsa. Otro de los musulmanes pāṭhānas allí presentes se llamaba Vijulī Khān.
Text 207:
Pokynem zpívat Kṛṣṇovo svaté jméno tak Śrī Caitanya Mahāprabhu tohoto svatého muslima přímo zasvětil. Jeho jméno změnil na Rāmadāse. Další pāṭhānský muslim se jmenoval Vijulī Khān.
Texto 208:
Vijulī Khān era muy joven, y era el hijo del rey. Todos los demás musulmanes, los pāṭhānas, comenzando por Rāmadāsa, eran sus sirvientes.
Text 208:
Vijulī Khān byl velmi mladý a byl synem krále. Všichni ostatní muslimové neboli Pāṭhānové v čele s Rāmadāsem byli jeho služebníci.
Texto 209:
Vijulī Khān se postró también a los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu, y el Señor Le puso el pie en la cabeza.
Text 209:
Vijulī Khān také padl k lotosovým nohám Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Pán položil svou nohu na jeho hlavu.
Texto 210:
Tras concederles de ese modo Su misericordia, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se fue. Entonces, todos aquellos musulmanes pāṭhānas se hicieron mendicantes.
Text 210:
Śrī Caitanya Mahāprabhu jim takto udělil svou milost a odešel. Všichni tito pāṭhānští muslimové se pak stali potulnými mnichy.
Texto 211:
Más tarde, esos mismos pāṭhānas fueron famosos con el nombre de vaiṣṇavas pāṭhānas. Recorrieron todo el país y cantaron las gloriosas actividades de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 211:
Později tito Pāṭhānové prosluli jako pāṭhānští vaiṣṇavové. Cestovali po celé zemi a opěvovali slavné činnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Texto 212:
Vijulī Khān llegó a ser un devoto muy avanzado e importante, célebre en todos los lugares sagrados de peregrinaje.
Text 212:
Vijulī Khān se stal velmi pokročilým oddaným a jeho důležitost byla oslavována na každém svatém poutním místě.
Texto 213:
De ese modo realizó Sus pasatiempos el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu. Visitando la parte occidental de la India, concedió buena fortuna a los yavanas y mlecchas.
Text 213:
Takto Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu prováděl své zábavy. Když přišel do západní části Indie, učinil yavany a mlecchy požehnanými.
Texto 214:
Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a continuación a un lugar de peregrinaje llamado Soro-kṣetra, donde Se bañó en el Ganges. De allí partió hacia Prayāga siguiendo el camino de las orillas del Ganges.
Text 214:
Dále šel Śrī Caitanya Mahāprabhu na svaté poutní místo zvané Soro-kšétra, kde se vykoupal v Ganze. Potom se podél břehů Gangy vydal do Prajágu.
Texto 215:
En Soro-kṣetra, el Señor pidió al brāhmaṇa sanoḍiyā y a Rājaputa Kṛṣṇadāsa que volvieran a sus hogares, pero ellos, con las manos juntas, dijeron lo siguiente.
Text 215:
V Soro-kšétře Pán požádal sanoḍiyā brāhmaṇu a Rājaputu Kṛṣṇadāse, aby se vrátili domů, ale oni se sepjatýma rukama promluvili následovně.
Texto 216:
Ellos oraron: «Deja que vayamos contigo a Prayāga. Si no vamos, ¿dónde volveremos a tener la compañía de Tus pies de loto?
Text 216:
Modlili se: „Nech nás jít s Tebou až do Prajágu. Pokud s Tebou nepůjdeme, kdy se znovu dostaneme do blízkosti Tvých lotosových nohou?“
Texto 217:
«Esta región está en su mayor parte ocupada por musulmanes. En cualquier sitio puede venir alguien y ocasionar problemas, y Tu compañero, Balabhadra Bhaṭṭācārya, aunque es un sabio erudito, no conoce la lengua del lugar.»
Text 217:
„Tuto zemi obývají hlavně muslimové. Kdekoliv může někdo způsobit problémy, a přestože je Tvůj společník Balabhadra Bhaṭṭācārya učenec, neovládá místní jazyk.“
Texto 218:
Al escuchar sus palabras, Śrī Caitanya Mahāprabhu aceptó la propuesta con una dulce sonrisa. Así, aquellas dos personas continuaron en Su compañía.
Text 218:
Śrī Caitanya Mahāprabhu si je vyslechl a s lehkým úsměvem jejich návrh přijal. Ti dva Jej tak doprovázeli i nadále.
Texto 219:
Todo el que llegaba a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu se sentía dominado por el amor extático y comenzaba a cantar el mantra Hare Kṛṣṇa.
Text 219:
Každý, kdo spatřil Śrī Caitanyu Mahāprabhua, cítil, jak ho zaplavuje extáze lásky, a začal zpívat Hare Kṛṣṇa mantru.
Texto 220:
Todo el que encontraba a Śrī Caitanya Mahāprabhu se hacía vaiṣṇava, y todo el que encontraba a ese vaiṣṇava también se hacía vaiṣṇava. De ese modo, todas las ciudades y todas las aldeas, una tras otra, se hicieron vaiṣṇavas.
Text 220:
Každý, kdo potkal Śrī Caitanyu Mahāprabhua, se stal vaiṣṇavou a každý, kdo tohoto vaiṣṇavu potkal, se také stal vaiṣṇavou. Všechna města a vesnice se tak jedna po druhé staly vaiṣṇavskými.
Texto 221:
Del mismo modo que había inundado el sur de la India durante Su anterior viaje, el Señor inundó también con amor por Dios la parte occidental del país.
Text 221:
Tak jako Pán zaplavil láskou k Bohu jižní Indii, když jí procházel, zaplavil nyní i západní část země.
Texto 222:
Śrī Caitanya Mahāprabhu llegó finalmente a Prayāga, y durante diez días seguidos Se bañó en la confluencia de los ríos Yamunā y Ganges durante el festival de Makara-saṅkrānti [Māgha-melā].
Text 222:
Śrī Caitanya Mahāprabhu nakonec přišel do Prajágu, kde se během slavnosti Makara-saṅkrānti (Māgha-mely) po deset dní koupal na soutoku řek Jamuny a Gangy.
Texto 223:
La visita de Śrī Caitanya Mahāprabhu a Vṛndāvana y las actividades que allí realizó son ilimitadas. Ni siquiera el Señor Śeṣa, con Sus miles de capuchas, logra encontrar el final de Sus actividades.
Text 223:
Cesta Śrī Caitanyi Mahāprabhua do Vrindávanu a Jeho tamní činnosti jsou neomezené. Konce Jeho činností se nemůže dobrat ani Pán Śeṣa s tisíci kápěmi.
Texto 224:
¿Qué ser vivo común y corriente podría narrar los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu? Yo sólo he indicado la orientación general en forma de un resumen.
Text 224:
Která obyčejná živá bytost dokáže popsat zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua? Pouze jsem v souhrnu naznačil obecný směr.
Texto 225:
Los pasatiempos y planes de Śrī Caitanya Mahāprabhu no son cosa común. Desdichado es aquel que no puede creer ni siquiera después de escuchar estas cosas.
Text 225:
Tyto zábavy a metody Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou neobyčejné. Nešťastný je ten, kdo neuvěří ani poté, co všechny tyto věci slyšel.
Texto 226:
De principio a fin, los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu son extraordinarios. Escuchadlos con fe y consideradlos verdaderos y correctos.
Text 226:
Zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou neobyčejné od začátku až do konce. Naslouchejte o nich s vírou a přijměte je jako pravdivé a správné.
Texto 227:
Todo el que argumente acerca de esto es un gran necio. Intencionadamente atrae un rayo sobre su propia cabeza.
Text 227:
Kdokoliv se o tom dohaduje, je velký hlupák. Vědomě a záměrně si říká o to, aby ho do hlavy udeřil blesk.
Texto 228:
Los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu son un océano de néctar. Una sola gota de ese océano puede inundar de bienaventuranza trascendental el mundo entero.
Text 228:
Zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou oceánem nektaru. Pouhá kapka z tohoto oceánu může celý svět zaplavit transcendentální blažeností.
Texto 229:
Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, siempre deseando su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.
Text 229:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.