Text 104
Text 104
Texto
Verš
‘vedānta’ paḍāna bahu śiṣya-gaṇa lañā
‘vedānta’ paḍāna bahu śiṣya-gaṇa lañā
Palabra por palabra
Synonyma
Traducción
Překlad
Había un gran sannyāsī māyāvādī de nombre Prakāśānanda Sarasvatī, que solía enseñar filosofía vedānta a un numeroso grupo de seguidores.
Byl tam jeden velký māyāvādský sannyāsī jménem Prakāśānanda Sarasvatī, který učil filosofii Vedānty velké shromáždění následovníků.
Significado
Význam
Śrīpāda Prakāśānanda Sarasvatī era un sannyāsī māyāvādī, y sus características vienen descritas en el Caitanya-bhāgavata (Madhya-khaṇḍa, Capítulo Tres):
Śrīpāda Prakāśānanda Sarasvatī byl māyāvādský sannyāsī a jeho vlastnosti jsou popsány v Caitanya-bhāgavatě (Madhya-khaṇḍě, třetí kapitole):
veda more ei-mata kare viḍambana
veda more ei-mata kare viḍambana
sei veṭā kare mora aṅga khaṇḍa-khaṇḍa
sei veṭā kare mora aṅga khaṇḍa-khaṇḍa
sarvāṅge ha-ila kuṣṭha, tabu nāhi jāne
sarvāṅge ha-ila kuṣṭha, tabu nāhi jāne
‘aja’, ‘bhava’ ādi gāya yāṅhāra caritra
‘aja’, ‘bhava’ ādi gāya yāṅhāra caritra
tāhā ‘mithyā’ bale veṭā kemana sāhase
tāhā ‘mithyā’ bale veṭā kemana sāhase
El Madhya-khaṇḍa, Capítulo Veinte, dice:
Ve dvacáté kapitole Madhya-khaṇḍy se uvádí:
more khaṇḍa-khaṇḍa veṭā kare bhāla-mate
more khaṇḍa-khaṇḍa veṭā kare bhāla-mate
kuṣṭha karāiluṅ aṅge, tabu nāhi jāne
kuṣṭha karāiluṅ aṅge, tabu nāhi jāne
ihā ‘mithyā’ bale, more kare khān-khān
ihā ‘mithyā’ bale, more kare khān-khān
Puesto que era impersonalista, Prakāśānanda Sarasvatī solía explicar la Verdad Absoluta diciendo que no tenía manos, piernas, bocas ni ojos. De ese modo, engañaba a la gente negando la forma personal del Señor. Así de necio era Prakāśānanda Sarasvatī, cuya única ocupación era amputar los miembros del Señor demostrando que el Señor es impersonal. El Señor tiene forma, pero Prakāśānanda Sarasvatī trataba de cortarle los brazos y las piernas. Ésa es la ocupación de los demonios. Los Vedas afirman que las personas que no aceptan la forma del Señor son unos sinvergüenzas. La forma del Señor es real, pues Kṛṣṇa explica en la Bhagavad-gītā (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Cuando Kṛṣṇa dice: “aham”: está diciendo «Yo soy», lo cual significa «Yo», la persona. Añade además la palabra eva, que se emplea como confirmación conclusiva. De modo que la filosofía vedānta debe llevarnos a conocer a la Persona Suprema. Todo el que explica que el conocimiento védico es impersonal es un demonio. El éxito en la vida se obtiene mediante la adoración de la forma del Señor. Los sannyāsīs māyāvādīs niegan la forma del Señor, que libera a todas las almas caídas. En verdad, los demonios māyāvādīs tratan de cortar esa forma en pedazos.
Prakāśānanda Sarasvatī jako impersonalista vysvětloval, že Absolutní Pravda nemá ruce, nohy, ústa ani oči. Podváděl tak lidi popíráním Pánovy osobní podoby. Takový byl Prakāśānanda Sarasvatī hlupák; jeho jediným zájmem bylo dokázat, že Pán je neosobní a tak usekat Jeho končetiny. Pán má svou podobu, ale Prakāśānanda Sarasvatī se snažil Pánovy ruce a nohy useknout. Taková je snaha démonů. Védy říkají, že ti, kdo neuznávají Pánovu podobu, jsou darebáci. Pánova podoba je skutečná, protože Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (15.15) říká: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Kṛṣṇa říká aham neboli „Já jsem“, což znamená „Já, osoba“, a přidává slovo eva jako nezvratné potvrzení. Studiem vedāntské filosofie tedy musí člověk dospět k poznání Nejvyšší Osoby. Každý, kdo védské poznání popisuje jako neosobní, je démon. Uctíváním Pánovy podoby dosáhne člověk v životě úspěchu. Māyāvādští sannyāsī popírají Pánovu podobu, která osvobozuje všechny pokleslé duše. Māyāvādští démoni se tuto podobu v podstatě snaží rozsekat na kusy.
La Personalidad de Dios es adorado por semidioses excelsos como el Señor Brahmā y el Señor Śiva. El sannyāsī māyāvādī original, Śaṅkārācarya, también aceptó el hecho de que la forma del Señor es trascendental: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt: «Nārāyaṇa, la Suprema Personalidad de Dios, está más allá de avyakta, la energía material no manifestada». Avyaktād aṇḍa-sambhavaḥ: «El mundo material es una creación de esa energía material no manifestada». Nārāyaṇa, sin embargo, tiene Su propia forma eterna, que no es creación de la energía material. Por el simple hecho de adorar la forma del Señor, la persona se purifica. Los sannyāsīs māyāvādīs, sin embargo, son filósofos impersonalistas, y explican que la forma del Señor es māyā, falsa. ¿Cómo puede nadie purificarse adorando algo falso? Los filósofos māyāvādīs no tienen razones suficientes para ser impersonalistas. Siguen ciegamente un principio que no se puede defender con razones y argumentos. Así ocurría en el caso de Prakāśānanda Sarasvatī, el principal sannyāsī māyāvādī de Benarés. Supuestamente enseñaba filosofía vedānta, pero no aceptaba la forma del Señor; por esa razón, tuvo que sufrir de lepra. No obstante, continuó cometiendo pecados, explicando la Verdad Absoluta en forma impersonal. La Verdad Absoluta, la Suprema Personalidad de Dios, siempre manifiesta pasatiempos y actividades, pero los sannyāsīs māyāvādīs pretenden que esas actividades son falsas.
Osobnost Božství je uctívána vznešenými polobohy, jako jsou Pán Brahmā a Pán Śiva. První māyāvādský sannyāsī Śaṅkarācārya také přijal skutečnost, že Pánova podoba je transcendentální: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt. „Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se nachází nad avyaktou, neprojevenou hmotnou energií.“ Avyaktād aṇḍa-sambhavaḥ: „Tento hmotný svět je stvořen z oné neprojevené hmotné energie.“ Nārāyaṇa má však svou věčnou podobu, která není výtvorem hmotné energie. Pouhým uctíváním Pánovy podoby se může každý očistit. Māyāvādští sannyāsī jsou neosobní filosofové a Pánovu podobu považují za māyu neboli neskutečnou. Jak by se mohl člověk očistit uctíváním něčeho neskutečného? Māyāvādští filosofové nemají pro své neosobní pojetí dostatek důvodů. Pouze slepě následují představu, kterou nelze podpořit rozumem či argumenty. Tak na tom byl i Prakāśānanda Sarasvatī, hlavní māyāvādský sannyāsī z Váránasí. Měl učit vedāntskou filosofii, ale protože neuznával Pánovu podobu, dostal lepru. Se svým hříšným jednáním neboli s popisováním Absolutní Pravdy jako neosobní však nepřestal. Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství, neustále projevuje zábavy a činnosti, ale māyāvādští sannyāsī o nich tvrdí, že jsou neskutečné.
Algunas personas sostienen la falsedad de que Prakāśānanda Sarasvatī fue más tarde conocido con el nombre de Prabodhānanda Sarasvatī, pero eso no es cierto. Prabodhānanda Sarasvatī fue tío y maestro espiritual de Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī. En su vida de gṛhastha, Prabodhananda Sarasvatī vivió en Raṅga-kṣetra y perteneció a la sampradāya vaiṣṇava de Rāmānuja. Es erróneo pensar que Prakāśānanda Sarasvatī y Prabodhānanda Sarasvatī son la misma persona.
Někteří lidé mylně prohlašují, že Prakāśānanda Sarasvatī se později stal známým jako Prabodhānanda Sarasvatī. To však není pravda. Prabodhānanda Sarasvatī byl strýcem a duchovním mistrem Gopāla Bhaṭṭy Gosvāmīho. Prabodhānanda Sarasvatī žil jako gṛhastha ve Šrí Ranga-kšétře a patřil k vaiṣṇavské Rāmānuja-sampradāyi. Považovat Prakāśānandu Sarasvatīho a Prabodhānandu Sarasvatīho za stejnou osobu je omyl.