Skip to main content

CAPÍTULO 15

KAPITOLA PATNÁCTÁ

El Señor toma prasādam en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya

Pán přijímá prasādam v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi

En su Amṛta-pravāha-bhāṣya, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ofrece el siguiente resumen de este capítulo. Después del festival de Ratha-yātrā, Śrī Advaita Ācārya Prabhu adoró a Śrī Caitanya Mahāprabhu con flores y tulasī. Śrī Caitanya Mahāprabhu, a Su vez, adoró a Advaita Ācārya con las flores y tulasī que quedaban en el plato de la ofrenda y dijo un mantra: yo si so si namo stu te («Lo que seas, eso eres, pero Yo te ofrezco Mis respetos»). A continuación, Advaita Ācārya invitó a Śrī Caitanya Mahāprabhu a tomar prasādam. Cuando el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos celebraron la ceremonia de Nandotsava, el Señor Se vistió como un pastorcillo de vacas. Así, la ceremonia fue muy alegre. Después, el Señor y Sus devotos celebraron Vijayā-daśamī, el día de victoria en que el Señor Rāmacandra conquistó Laṅkā. Todos los devotos hicieron de soldados del Señor Rāmacandra, y Śrī Caitanya Mahāprabhu, con el éxtasis de Hanumān, manifestó diversas actividades llenas de bienaventuranza trascendental. A continuación, el Señor y Sus devotos celebraron otras ceremonias.

Následující shrnutí této kapitoly předložil ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura. Po slavnosti Ratha-yātrā uctíval Śrī Advaita Ācārya Śrī Caitanyu Mahāprabhua květy a tulasī. Śrī Caitanya Mahāprabhu na oplátku uctíval Advaitu Ācāryu květy a tulasī, které zbyly na obětovaném tácu, a přitom pronášel mantru: yo 'si so 'si namo 'stu te („Ať jsi, kdo jsi, Já Ti vzdávám úctu.“) Advaita Ācārya pak pozval Śrī Caitanyu Mahāprabhua na prasādam. Když Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu a Jeho oddaní prováděli obřad Nandotsava, Pán se oblékl jako pasáček krav. Obřad tak probíhal velmi radostně. Pán potom se svými oddanými oslavil Vijayā-daśamī, den vítězství, kdy Pán Rāmacandra dobyl Lanku. Všichni oddaní se tehdy stali vojáky Pána Rāmacandry a Śrī Caitanya Mahāprabhu v extázi Hanumāna projevil různé transcendentálně blažené činnosti. Pán a Jeho oddaní poté vykonali různé další obřady.

Śrī Caitanya Mahāprabhu pidió entonces a todos los devotos que regresasen a Bengala. El Señor envió a Nityānanda Prabhu a predicar a Bengala, y con Él envió también a Rāmadāsa, Gadādhara dāsa y otros devotos. Después, Śrī Caitanya Mahāprabhu, con gran humildad, envió, por medio de Śrīvāsa Ṭhākura, un poco de prasādam y una prenda del Señor Jagannātha a Su madre. Al despedirse de Rāghava Paṇḍita, de Vāsudeva Datta, de los habitantes de Kulīna-grāma y de otros devotos, el Señor les alabó por sus cualidades trascendentales. Rāmānanda Vasu y Satyarāja Khān hicieron algunas preguntas, y el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu les instruyó diciéndoles que todos los devotos casados deben ocuparse en el servicio de los vaiṣṇavas que están exclusivamente consagrados a cantar el santo nombre del Señor. También dio instrucciones a los devotos de Khaṇḍa, así como a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y a Vidyā-vācaspati, y alabó a Murāri Gupta por su fe firme en los pies de loto del Señor Rāmacandra. Tras escuchar la humilde oración de Vāsudeva Datta, explicó que el Señor Śrī Kṛṣṇa está cualificado para liberar a todas las almas condicionadas.

Śrī Caitanya Mahāprabhu potom všechny oddané požádal, aby se vrátili do Bengálska. Pán poslal do Bengálska kázat Nityānandu Prabhua a s Ním i Rāmadāse, Gadādhara dāse a několik dalších oddaných. Po Śrīvāsovi Paṇḍitovi Śrī Caitanya Mahāprabhu poslal s velkou pokorou své matce nějaké prasādam a kus oděvu od Pána Jagannātha. Když se Pán loučil s Rāghavou Paṇḍitem, Vāsudevou Dattou, obyvateli Kulína-grámu a dalšími oddanými, chválil je za jejich transcendentální vlastnosti. Rāmānanda Vasu a Satyarāja Khān položili nějaké otázky a Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu jim řekl, že všichni hospodáři se musí zapojit do služby vaiṣṇavům, kteří se věnují výhradně zpívání svatého jména Pána. Dal pokyny také vaiṣṇavům z Khandy, ale i Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi a Vidyā-vācaspatimu. Murāriho Guptu pochválil za jeho víru v lotosové nohy Pána Rāmacandry. Poté, co zvážil pokornou modlitbu Vāsudevy Datty, prohlásil, že Pán Śrī Kṛṣṇa je schopný osvobodit všechny podmíněné duše.

A continuación, mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu tomaba prasādam en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, el yerno de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Amogha, causó un gran trastorno en la familia con sus críticas. A la mañana siguiente, cayó víctima de la enfermedad de visūcikā (cólera). El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu tuvo la gran bondad de salvarle de la muerte y le inspiró a cantar el santo nombre del Señor Kṛṣṇa.

Když potom Śrī Caitanya Mahāprabhu přijímal prasādam v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, Sārvabhaumův zeť Amogha vytvořil v rodině svými pomluvami rozruch. Dalšího dne ráno byl postižen nemocí visūcikā (cholerou). Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu ho milostivě zachránil před smrtí a oživil jeho chuť do zpívání svatého jména Pána Kṛṣṇy.

Text 1:
Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu tomaba prasādam en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, Amogha Le criticó. Aun así, el Señor aceptó a Amogha, mostrando así cuán endeudado Se siente hacia Sus devotos.
Text 1:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu jedl prasādam v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, Amogha Ho kritizoval. Pán však i přesto Amoghu přijal, čímž dal najevo, jak nesmírně je zavázaný svým oddaným.
Text 2:
¡Toda gloria a Śrī Caitanya Mahāprabhu! ¡Toda gloria al Señor Nityānanda Prabhu! ¡Toda gloria a Advaitacandra! ¡Y toda gloria a todos los devotos del Señor Caitanya!
Text 2:
Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Pánu Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitacandrovi! A sláva všem oddaným Pána Caitanyi!
Text 3:
¡Toda gloria a quienes escuchan el Śrī Caitanya-caritāmṛta y lo consideran su misma vida!
Text 3:
Sláva posluchačům Śrī Caitanya-caritāmṛty, kteří ji přijali jako poklad svého života!
Text 4:
En el tiempo que pasó en Jagannātha Purī, Śrī Caitanya Mahāprabhu disfrutó constantemente del canto y la danza con Sus devotos.
Text 4:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se během pobytu v Džagannáth Purí ve společnosti svých oddaných neustále těšil z tance a zpěvu.
Text 5:
Al comenzar el día, Śrī Caitanya Mahāprabhu iba a ver la Deidad del Señor Jagannātha al templo. Le ofrecía reverencias y oraciones y danzaba y cantaba ante Él.
Text 5:
Na začátku dne Śrī Caitanya Mahāprabhu zhlédl Božstvo Pána Jagannātha v chrámu. Poklonil se Mu, přednesl modlitby a tančil před Ním a zpíval.
Text 6:
Tras visitar el templo, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se quedaba fuera durante la ofrenda de upala-bhoga. A continuación iba a ver a Haridāsa Ṭhākura y regresaba a Su residencia.
Text 6:
Po návštěvě chrámu zůstával Śrī Caitanya Mahāprabhu během obětování upala-bhogy venku a potom chodil navštívit Haridāse Ṭhākura a vracel se do svého obydlí.
Text 7:
Sentado en Su habitación, Śrī Caitanya Mahāprabhu rezaba con Su rosario de cuentas; Advaita Prabhu iba allí a adorar al Señor.
Text 7:
Śrī Caitanya Mahāprabhu obvykle seděl ve svém pokoji a pronášel svatá jména na růženci, a tehdy tam přicházel Advaita Ācārya, aby Pána uctíval.
Text 8:
Mientras adoraba a Śrī Caitanya Mahāprabhu, Advaita Ācārya Le ofrecía agua perfumada para lavarse la boca y los pies. Acto seguido, Advaita Ācārya Le ungía todo el cuerpo con pasta de madera de sándalo muy fragante.
Text 8:
Advaita Ācārya uctíval Śrī Caitanyu Mahāprabhua tak, že Mu nabízel navoněnou vodu k umytí úst a nohou a potom Mu celé tělo potíral vonnou santálovou pastou.
Text 9:
Śrī Advaita Prabhu rodeaba el cuello del Señor con un collar de flores, y Le ponía flores de tulasī [mañjarīs] en la cabeza. Luego, con las manos juntas, Advaita Ācārya ofrecía reverencias y oraciones al Señor.
Text 9:
Śrī Advaita Prabhu také věšel Pánovi na krk květinovou girlandu a na hlavu Mu pokládal květy tulasī (mañjarī). Potom se Advaita Ācārya se sepjatýma rukama Pánu klaněl a modlil se k Němu.
Text 10:
Tras ser adorado por Advaita Ācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu tomaba el plato con las flores y tulasī, y, con los artículos que quedaban, adoraba, a Su vez, a Advaita Ācārya.
Text 10:
Když Advaita Ācārya dokončil uctívání Śrī Caitanyi Mahāprabhua, Pán vzal tác s květy a tulasī a vším, co zbylo, uctíval Advaitu Ācāryu.
Text 11:
Śrī Caitanya Mahāprabhu adoraba a Advaita Ācārya con el mantra: «Lo que seas, eso eres, pero Yo te ofrezco Mis respetos». El Señor, además, hacía con la boca unos ruidos que provocaban la risa de Advaita Ācārya.
Text 11:
Śrī Caitanya Mahāprabhu uctíval Advaitu Ācāryu mantrou: „Ať jsi, kdo jsi, s úctou se Ti klaním.“ Navíc Pán vytvářel v ústech jakési zvuky, jimiž Advaitu Ācāryu vždy rozesmál.
Text 12:
De ese modo, Advaita Ācārya y Śrī Caitanya Mahāprabhu Se ofrecían reverencias respetuosas el uno al otro. Después, Advaita Ācārya invitaba una y otra vez a Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 12:
Takto se Advaita Ācārya a Śrī Caitanya Mahāprabhu jeden druhému s úctou klaněli. Advaita Ācārya potom Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi opakovaně nabízel pozvání.
Text 13:
En verdad, la invitación de Śrī Advaita Ācārya es otra historia maravillosa. Vṛndāvana dāsa Ṭhākura ha hecho un vívido relato.
Text 13:
Pozvání Śrī Advaity Ācāryi je další úžasný příběh, který již velmi obšírně popsal Vṛndāvana dāsa Ṭhākura.
Text 14:
No repetiré la historia de la invitación de Advaita Ācārya porque ya Vṛndāvana dāsa Ṭhākura la ha narrado. Pero debo decir que también otros devotos invitaron a Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 14:
A protože pozvání Advaity Ācāryi již popsal Vṛndāvana dāsa Ṭhākura, nebudu tento příběh opakovat. Řeknu ale, že Śrī Caitanyu Mahāprabhua zvali také jiní oddaní.
Text 15:
Día tras día, los devotos se turnaban para invitar a Śrī Caitanya Mahāprabhu y a los demás devotos a almorzar, organizando así un festival.
Text 15:
Den za dnem se oddaní střídali a zvali Śrī Caitanyu Mahāprabhua i ostatní oddané na oběd a s ním spojenou slavnost.
Text 16:
Los devotos pasaron en Jagannātha Purī cuatro meses seguidos; muy complacidos, asistieron a todas las festividades del Señor Jagannātha.
Text 16:
Všichni oddaní zůstali v Džagannáth Purí čtyři měsíce a s velkou radostí se účastnili všech slavností Pána Jagannātha.
Text 17:
Los devotos celebraron el festival de Janmāṣṭamī, el día de nacimiento de Kṛṣṇa, conocido también con el nombre de Nanda-mahotsava, el festival de Nanda Mahārāja. En esa ocasión, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos Se vistieron de pastorcillos de vacas.
Text 17:
Oddaní oslavovali Janmāṣṭamī, Kṛṣṇovy narozeniny, kterým se také říká Nanda-mahotsava neboli slavnost Nandy Mahārāje. Śrī Caitanya Mahāprabhu i Jeho oddaní se při té příležitosti převlékli za pasáčky krav.
Text 18:
Vestidos de pastorcillos de vacas, los devotos llevaban a hombros, en los extremos de una pértiga, cántaros de leche y de yogur. Así, cantando el santo nombre de Hari, llegaron al lugar donde se celebraba el festival.
Text 18:
Oddaní převlečení za pasáčky nesli na ramenou tyče, na kterých visely nádoby s mlékem a jogurtem. Takto všichni se zpěvem svatých jmen Hariho dorazili na místo konání slavnosti.
Text 19:
Kānāñi Khuṭiyā se vistió de Nanda Mahārāja, y Jagannātha Māhiti se vistió de madre Yaśodā.
Text 19:
Kānāñi Khuṭiyā se oblékl jako Nanda Mahārāja a Jagannātha Māhiti jako matka Yaśodā.
Text 20:
En ese momento se encontraba también presente el rey Pratāparudra, acompañado de Kāśī Miśra, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y Tulasī Paḍichāpātra.
Text 20:
Byl u toho tehdy i král Pratāparudra, Kāśī Miśra, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya a Tulasī Paḍichāpātra.
Text 21:
Como de costumbre, Śrī Caitanya Mahāprabhu danzó lleno de júbilo. Todos estaban cubiertos de leche, yogur y agua amarilla de cúrcuma.
Text 21:
Śrī Caitanya Mahāprabhu jako obvykle s radostí tančil. Všichni byli polití mlékem, jogurtem a vodou, dožluta zbarvenou kurkumou.
Text 22:
Entonces Śrīla Advaita Ācārya dijo: «Por favor, no Te enfades. Te digo la verdad. Sólo si eres capaz de voltear este palo aceptaré que eres un pastorcillo de vacas».
Text 22:
Śrīla Advaita Ācārya tehdy řekl: „Prosím nezlob se, říkám pravdu. Jedině pokud dokážeš roztočit tuto hůl, budu vědět, že jsi pasáček.“
Text 23:
Aceptando el desafío de Advaita Ācārya, Śrī Caitanya Mahāprabhu tomó un gran palo y lo hizo girar sin parar. Una y otra vez tiraba el palo al aire y lo atrapaba al vuelo.
Text 23:
Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal výzvu Advaity Ācāryi, vzal velkou hůl a roztočil ji. Opakovaně ji vyhazoval do vzduchu a znovu ji chytal, když padala.
Text 24:
Śrī Caitanya Mahāprabhu hacía girar el palo y lo lanzaba al aire, algunas veces por encima de Su cabeza, otras por detrás Suyo, a veces frente a Él, a un lado, o por entre las piernas. Al ver esto, toda la gente reía.
Text 24:
Śrī Caitanya Mahāprabhu točil a házel holí chvíli nad hlavou, chvíli za zády, chvíli před sebou, chvíli po stranách a chvíli mezi nohama. Všichni lidé se smáli, když to viděli.
Text 25:
Cuando el palo, al girar, dibujó como un halo de fuego, Śrī Caitanya Mahāprabhu llenó de asombro el corazón de todos los que Le veían.
Text 25:
Srdce každého zachvátil úžas, když Śrī Caitanya Mahāprabhu točil holí tak, že to vypadalo, jako by točil hořící loučí.
Text 26:
También Nityānanda Prabhu jugó a girar el palo. ¿Quién puede entender la profunda absorción extática de ambos en las emociones de los pastorcillos de vacas?
Text 26:
Nityānanda Prabhu se také bavil roztáčením hole. Kdo je schopen pochopit, jak hluboce byli pohroužení v pocitech pasáčků krav?
Text 27:
Siguiendo las órdenes de Mahārāja Pratāparudra, Tulasī, el superintendente del templo, trajo uno de los vestidos usados del Señor Jagannātha.
Text 27:
Na pokyn Mahārāje Pratāparudry přinesl dozorce chrámu jménem Tulasī jeden kus použitého oděvu Pána Jagannātha.
Text 28:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se puso aquella valiosa prenda a modo de turbante. Los demás devotos, comenzando con Advaita Ācārya, también se pusieron turbantes de tela.
Text 28:
Tuto vzácnou látku potom omotali Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi kolem hlavy. I ostatní oddaní, v čele s Advaitou Ācāryou, měli hlavy omotané touto látkou.
Text 29:
En éxtasis, Kānāñi Khuṭiyā, que iba vestido de Nanda Mahārāja, y Jagannātha Māhiti, que iba vestido de madre Yaśodā, repartieron todas las riquezas que tenían almacenadas en casa.
Text 29:
Kānāñi Khuṭiyā převlečený za Nandu Mahārāje a Jagannātha Māhiti, oblečený jako matka Yaśodā, rozdávali veškeré bohatství, které doma měli.
Text 30:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy satisfecho de ver esto. Aceptándoles como padre y madre, Les ofreció reverencias.
Text 30:
Śrī Caitanya Mahāprabhu byl velice spokojený, když to viděl. Přijal je jako svého otce a matku a poklonil se jim.
Text 31:
Con gran éxtasis, Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó a Su residencia. De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu, a quien se conoce con el nombre de Gaurāṅga-sundara, realizó diversos pasatiempos.
Text 31:
Ve velké extázi se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil do svého obydlí. Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu, známý jako Gaurāṅga-sundara, prováděl různé zábavy.
Text 32:
El día de la celebración de la conquista de Laṅkā —el día de Vijayā-daśamī—, Śrī Caitanya Mahāprabhu vistió a todos Sus devotos como soldados del ejército de los monos.
Text 32:
V den známý jako Vijayā-daśamī, kdy se slaví dobytí Lanky, oblékl Śrī Caitanya Mahāprabhu všechny své oddané jako opičí vojáky.
Text 33:
Manifestando las emociones de Hanumān, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se armó con una gran rama de árbol, y, escalando los muros del fuerte de Laṅkā, comenzó a derruirlo.
Text 33:
Śrī Caitanya Mahāprabhu uchopil v náladě Hanumāna velkou větev, vyšplhal se na zeď pevnosti na Lance a začal ji bořit.
Text 34:
En el éxtasis de Hanumān, Śrī Caitanya Mahāprabhu, dijo, muy enfadado: «¿Dónde está el sinvergüenza de Rāvaṇa? Él ha raptado a la madre del universo, Sītā. Ahora voy a matarle, a él y a toda su familia».
Text 34:
Śrī Caitanya Mahāprabhu v extázi Hanumāna rozzlobeně řekl: „Kde je ten darebák Rāvaṇa? Unesl Sītu, matku vesmíru. Nyní ho zabiji i s celou jeho rodinou.“
Text 35:
Asombrados al ver la emoción extática de Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos se pusieron a cantar «¡Toda gloria!, ¡toda gloria!», una y otra vez.
Text 35:
Všichni lidé žasli, když viděli emocionální extázi Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a opakovaně křičeli: „Sláva! Sláva!“
Text 36:
Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos participaron en todos los festivales, entre ellos los de Rāsa-yātrā, Dīpāvalī y Utthāna-dvādaśī.
Text 36:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se se svými oddanými účastnil všech slavností, včetně Rāsa-yātry, Dīpāvalī a Utthāna-dvādaśī.
Text 37:
Un día, los dos hermanos, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Nityānanda Prabhu, Se consultaron el uno al otro, sentados en un lugar solitario.
Text 37:
Jednoho dne usedli dva bratři, Śrī Caitanya Mahāprabhu s Nityānandou Prabhuem, na osamělém místě a radili se spolu.
Text 38:
Nadie podía saber de qué hablaban los dos hermanos, pero, más tarde, los devotos pudieron deducir cuál era el tema.
Text 38:
Nikdo nevěděl, o čem ti bratři hovořili, ale později mohli všichni oddaní uhádnout, o čem byla řeč.
Text 39:
A continuación, Śrī Caitanya Mahāprabhu llamó a todos los devotos y les pidió que regresaran a Bengala. De ese modo, Se despidió de ellos.
Text 39:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom nechal zavolat všechny oddané a požádal je, aby se vrátili do Bengálska. Tak se s nimi rozloučil.
Text 40:
Al despedirse de los devotos, Śrī Caitanya Mahāprabhu les pidió que regresaran cada año a Jagannātha Purī para verle a Él y para asistir a la limpieza del templo de Guṇḍicā.
Text 40:
Při loučení Śrī Caitanya Mahāprabhu oddané požádal, aby se každý rok vraceli do Džagannáth Purí navštívit Ho a potom se zúčastnili čištění chrámu Guṇḍici.
Text 41:
Con gran respeto, Śrī Caitanya Mahāprabhu hizo la siguiente petición a Advaita Ācārya: «Debes dar conciencia de Kṛṣṇa, devoción por Kṛṣṇa, hasta a los más bajos de los hombres [los caṇḍālas]».
Text 41:
Śrī Caitanya Mahāprabhu s velkou úctou požádal Advaitu Ācāryu: „Dávej vědomí Kṛṣṇy neboli oddanost Kṛṣṇovi i těm nejnižším z lidí (caṇḍālům).“
Text 42:
Śrī Caitanya Mahāprabhu ordenó a Nityānanda Prabhu: «Ve a Bengala y, sin restricción alguna, manifiesta el servicio devocional del Señor, la conciencia de Kṛṣṇa».
Text 42:
Śrī Caitanya Mahāprabhu nařídil Nityānandovi Prabhuovi: „Jdi do Bengálska a bez omezení tam hlásej vědomí Kṛṣṇy, oddanou službu Pánu.“
Text 43:
Nityānanda Prabhu recibió como asistentes, entre otros, a Rāmadāsa y a Gadādhara dāsa. Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Te los doy para que Te ayuden.
Text 43:
Nityānanda Prabhu dostal pomocníky, jako je Rāmādāsa, Gadādhara dāsa a několik dalších. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Dávám Ti je, aby Ti pomáhali.“
Text 44:
«También Yo iré a verte cada cierto tiempo. Manteniéndome invisible, contemplaré Tu danza.»
Text 44:
„Já Tě také přijdu občas navštívit. Skrytý zrakům ostatních budu sledovat Tvůj tanec.“
Text 45:
Śrī Caitanya Mahāprabhu abrazó entonces a Śrīvāsa Paṇḍita, y pasándole el brazo por el hombro, le habló con palabras dulces.
Text 45:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom obejmul Śrīvāse Paṇḍita, položil mu paži okolo krku a promluvil k němu sladkými slovy.
Text 46:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pidió a Śrīvāsa Ṭhākura: «Ocúpate cada día en canto congregacional, y ten la seguridad de que Yo también danzaré en tu presencia. Tú podrás ver esa danza, pero otros no.
Text 46:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Śrīvāse Ṭhākura požádal: „Každý den ve svém domě prováděj společné zpívání a buď si jistý, že budu tancovat s vámi. Ty Mě při tom uvidíš, ale ostatní ne.“
Text 47:
«Lleva este prasādam del Señor Jagannātha y esta prenda y entrégaselos a Mi madre, Śacīdevī. Ofrécele reverencias y pídele, por favor, que perdone Mis ofensas.
Text 47:
„Vezmi toto prasādam od Pána Jagannātha a tuto látku a předej to Mé matce Śacīdevī. Až se jí pokloníš, požádej ji prosím, aby Mi odpustila Mé přestupky.“
Text 48:
«Yo he abandonado el servicio de Mi madre y he entrado en la orden de sannyāsa. En realidad, no debía haberlo hecho, pues, al hacerlo, he destruido Mis principios religiosos.
Text 48:
„Zanechal jsem služby své matce a přijal jsem sannyās. To jsem neměl dělat, protože jsem tím zničil své náboženské zásady.“
Text 49:
«Yo estoy subordinado al amor de Mi madre, y Mi deber es corresponderle con Mi servicio. Pero, en lugar de hacerlo, he entrado en la orden de renuncia. Ciertamente, es el comportamiento de un loco.
Text 49:
„Jsem podmaněný láskou své matky a je Mou povinností jí za to sloužit. Já jsem však místo toho přijal sannyās, což je skutek hodný šílence.“
Text 50:
«Las madres no se sienten ofendidas por la locura del hijo; Mi madre lo sabe y no está ofendida conmigo.
Text 50:
„Matka nikdy nebere vážně urážky svého bláznivého syna a Moje matka to ví, takže se na Mě nezlobí.“
Text 51:
«Yo no tenía por qué entrar en la orden de renuncia, sacrificando el amor que siento por Mi madre, que es Mi verdadera propiedad. En realidad, cuando entré en la orden de sannyāsa, no estaba bien de la cabeza.
Text 51:
„Neměl jsem důvod přijímat sannyās a obětovat tak svou lásku k Mé matce, která je Mým skutečným bohatstvím. Ve skutečnosti jsem byl nepříčetný, když jsem přijímal sannyās.“
Text 52:
«Estoy viviendo aquí, en Jagannātha Purī, Nīlācala, por acatar su orden. Pero, cada cierto tiempo, voy a ver sus pies de loto.
Text 52:
„Zůstávám zde v Džagannáth Purí, Níláčale, abych splnil její pokyny. Pravidelně však chodím zhlédnout její lotosové nohy.“
Text 53:
«En verdad, Yo voy allí cada día a ver sus pies de loto. Ella puede sentir Mi presencia, aunque no acaba de creer que sea verdad.
Text 53:
„Vlastně tam chodím zhlédnout její lotosové nohy každý den. Ona Moji přítomnost cítí, ale nevěří, že je to pravda.“
Texts 54-55:
«Un día, Mi madre, Śacī, ofreció comida a Śālagrāma Viṣṇu. Ofreció arroz cocido del tipo śāli, varios estofados de hortalizas, espinacas, curry de flores de banano, paṭola frita con hojas de nimba, trozos de jengibre con limón, y también yogur, leche, azúcar cande y muchos otros comestibles.
Text 54-55:
„Jednoho dne Moje matka Śacī obětovala jídlo Viṣṇuovi v podobě śālagrāmu. Obětovala vařenou rýži śāli, různé druhy zeleniny, špenát, karí z banánových květů, smaženou paṭolu s nimbovými listy, kousky zázvoru s citrónem a také jogurt, mléko, cukrkandl a mnoho dalších jídel.“
Text 56:
«Mi madre se puso en el regazo el plato con los alimentos, y, pensando que todo aquello Le era muy querido a su Nimāi, se puso a llorar.
Text 56:
„Vzala si jídlo na klín a rozplakala se při pomyšlení, jak měl její Nimāi všechna tato jídla rád.“
Text 57:
«Mi madre pensaba: “Nimāi no está aquí. ¿Quién va a comerse toda esta comida?”. Mientras meditaba en Mí de esa forma, sus ojos se llenaron de lágrimas.
Text 57:
„Moje matka uvažovala: ,Nimāi tady není. Kdo to všechno sní?̀ Jak tak o Mně rozjímala, oči se jí zalily slzami.“
Text 58:
«Mientras ella lloraba con ese pensamiento, Yo fui allí a toda prisa y lo comí todo. Al ver el plato vacío, se secó las lágrimas.
Text 58:
„Když tak přemýšlela a plakala, hned jsem tam přispěchal a všechno snědl. Jakmile uviděla talíř prázdný, utřela si slzy.“
Text 59:
«Se preguntaba quién se había comido toda la ofrenda. “¿Por qué está vacío el plato?”, pensaba, dudando de que Bāla-gopāla se lo hubiera comido todo.
Text 59:
„Potom se divila, kdo všechno to jídlo snědl. Říkala si: ,Proč je talíř prázdný?̀ Pochybovala, že by to snědlo Božstvo Bāla-gopāla.“
Text 60:
«Empezó a dudar de que realmente hubiera habido algo en el plato. Después pensó que tal vez había venido un animal y se lo había comido todo.
Text 60:
„Začala uvažovat, zda na tom talíři vůbec něco bylo. Pak si zase myslela, že možná přišlo nějaké zvíře a všechno snědlo.“
Text 61:
«Siguió pensando: “A lo mejor me equivoqué y no puse la comida en el plato”. Pensando así, fue a la cocina a ver las ollas.
Text 61:
„Myslela si: ,Možná jsem omylem nedala na tác žádné jídlo.̀ A tak šla do kuchyně, aby se podívala do hrnců.“
Text 62:
«Cuando vio que todas las ollas estaban todavía llenas de arroz y hortalizas, en su mente dudó un poco; estaba atónita.
Text 62:
„Tam viděla, že jsou všechny hrnce stále plné rýže a zeleniny. Začala v duchu trochu pochybovat a divila se tomu.“
Text 63:
«Con estas interrogantes, llamó a Īśāna, el sirviente, e hizo limpiar de nuevo el lugar. Entonces ofreció otro plato a Gopāla.
Text 63:
„S těmito myšlenkami zavolala služebníka Īśānu a nechala ho uklidit celou kuchyň. Potom Gopālovi obětovala další talíř jídla.“
Text 64:
«Ahora, siempre que prepara alguno de sus exquisitos platos y quiere que Yo lo coma, llora con mucha ansiedad.
Text 64:
„Nyní pokaždé, když připravuje prvotřídní jídlo a chce Mě jím nakrmit, s velkou úzkostí pláče.“
Text 65:
«Yo Me siento endeudado, y su amor Me lleva allí a comer. Ella, por dentro, sabe todo lo que ocurre y se siente feliz, pero externamente no lo acepta.
Text 65:
„Jelikož jsem spoutaný její láskou, musím tam přijít a jíst. Matka to vše vnitřně ví a cítí štěstí, ale navenek to nepřijímá.“
Text 66:
«Esto que te cuento sucedió el último Vijayā-daśamī. Puedes preguntarle al respecto, y así convencerla de que Yo voy realmente a verla.»
Text 66:
„To se stalo během minulého dne Vijayā-daśamī. Zeptej se jí na to, aby uvěřila, že tam opravdu chodím.“
Text 67:
Mientras explicaba estas cosas, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se emocionó un poco, pero conservó la calma, pues tenía que despedirse de los devotos.
Text 67:
Když to všechno Śrī Caitanya Mahāprabhu popisoval, trochu Ho to dojalo, ale zůstal klidný, aby se mohl rozloučit s oddanými.
Text 68:
A continuación, Śrī Caitanya Mahāprabhu dirigió unas palabras agradables a Rāghava Paṇḍita. El Señor dijo: «Estoy endeudado contigo por tu amor puro por Mí».
Text 68:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se potom s příjemnými slovy obrátil na Rāghavu Paṇḍita. Řekl: „Jsem ti zavázaný za tvoji čistou lásku ke Mně.“
Text 69:
Entonces, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se dirigió a todos diciendo: «Escuchad ahora acerca del servicio devocional puro que Rāghava Paṇḍita ofrece a Kṛṣṇa. En verdad, el servicio de Rāghava Paṇḍita es supremamente puro y de gran perfección.
Text 69:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom všem řekl: „Slyšte o tom, jak čistě Kṛṣṇovi slouží Rāghava Paṇḍita. Jeho služba je svrchovaně čistá a vynikající.“
Text 70:
«Aparte de otras cosas que ofrece, escuchad simplemente acerca de su ofrenda de cocos. Los cocos se venden a cinco gaṇdās la unidad.
Text 70:
„Poslouchejte prosím příhodu, jak vedle ostatních věcí obětuje kokosy. Jeden kokos se prodává za pět gaṇḍ.“
Text 71:
«Él tiene cientos de árboles con millones de frutos, pero, aun así, siempre quiere saber de nuevos lugares donde conseguir cocos dulces.
Text 71:
„Přestože už má sám stovky stromů a milióny plodů, velmi dychtí dozvědět se, kde jsou k dostání sladké kokosy.“
Text 72:
«Con gran esfuerzo, consigue cocos de un lugar a treinta kilómetros de distancia, y los paga a cuatro paṇas la pieza.
Text 72:
„S velkou námahou přinese kokosy z místa vzdáleného přes třicet kilometrů a ještě za každý zaplatí čtyři paṇy.“
Text 73:
«Cada día prepara cinco o siete cocos, quitándoles parte de la corteza y metiéndolos en agua para mantenerlos frescos.
Text 73:
„Každý den usekne pět až sedm kokosů a dá je do vody vychladit.“
Text 74:
«En el momento de ofrecer bhoga, los pela y los limpia de nuevo. Después les abre un agujero en lo alto y los ofrece al Señor Kṛṣṇa.
Text 74:
„Před obětováním kokosy znovu oseká a očistí. Navrchu do nich udělá otvory a poté je obětuje Pánu Kṛṣṇovi.“
Text 75:
«El Señor Kṛṣṇa Se bebe el jugo de los cocos, y a veces los deja completamente vacíos de jugo. Otras veces deja los cocos llenos.
Text 75:
„Pán Kṛṣṇa z nich pije kokosovou šťávu a někdy je nechá úplně prázdné. Jindy zase zůstanou kokosy plné.“
Text 76:
«Cuando ve que Kṛṣṇa Se ha bebido el jugo de los cocos, Rāghava Paṇḍita se siente muy complacido. Entonces rompe los cocos, les saca la pulpa y la sirve en otro plato.
Text 76:
„Rāghava Paṇḍita je nesmírně šťastný, když vidí, že šťáva z kokosů byla vypita, a pak je rozbíjí, vybírá z nich dužinu a pokládá ji na jiný tác.“
Text 77:
«Tras ofrecer la pulpa, medita fuera del templo. Mientras tanto, el Señor Kṛṣṇa Se come la pulpa y deja el plato vacío.
Text 77:
„Po obětování dužiny medituje před chrámovými dveřmi. Pán Kṛṣṇa mezitím dužinu sní a nechá tác prázdný.“
Text 78:
«A veces, después de comerse la pulpa, Kṛṣṇa llena otra vez el plato con pulpa de coco. De ese modo, Rāghava Paṇḍita ve aumentar su fe, y flota en un océano de amor.
Text 78:
„Někdy se stane, že Kṛṣṇa poté, co dužinu sní, naplní tác novou dužinou. Víra Rāghavy Paṇḍita se tak zvětšuje a on plave v oceánu lásky.“
Text 79:
«Un día sucedió que, después de preparar diez cocos de esa forma, un sirviente los llevó a ofrecer a la Deidad.
Text 79:
„Jednoho dne se stalo, že služebník přinesl asi deset náležitě osekaných kokosů, aby se mohly obětovat Božstvu.“
Text 80:
«Cuando trajeron los cocos, había muy poco tiempo para ofrecerlos, pues se había hecho tarde. El sirviente, con el recipiente de los cocos, se quedó esperando en la puerta.
Text 80:
„Když byly kokosy přineseny, bylo už pozdě a na jejich obětování zbývalo velmi málo času. Služebník držící nádobu s kokosy zůstal stát u dveří.“
Text 81:
«Rāghava Paṇḍita vio entonces que el sirviente, después de tocar el dintel de la puerta, tocaba los cocos con la misma mano.
Text 81:
„Rāghava Paṇḍita potom viděl, jak se služebník dotkl rukou stropu nade dveřmi a potom stejnou rukou sáhl na kokosy.“
Text 82:
«Rāghava Paṇḍita dijo entonces: “Por esa puerta entra y sale gente todo el día. El polvo de sus pies se eleva por el aire y toca el dintel.
Text 82:
„Rāghava Paṇḍita mu řekl: ,Těmito dveřmi neustále přicházejí a odcházejí nějací lidé. Prach z jejich nohou se zvedá a usazuje se na stropě.̀  “
Text 83:
«“Tú has tocado el dintel de la puerta y, a continuación, los cocos. Ahora ya no sirven para ofrecer a Kṛṣṇa, pues están contaminados.”
Text 83:
„  ,Dotkl ses rukou stropu nade dveřmi a potom ses dotkl těch kokosů. Teď jsou znečištěny a nedají se obětovat Kṛṣṇovi.̀  “
Text 84:
«Así es el servicio de Rāghava Paṇḍita. Ya no quiso aquellos cocos, y los tiró al otro lado del muro. Su servicio se basa exclusivamente en el amor puro, y conquista el mundo entero.
Text 84:
„Taková je služba Rāghavy Paṇḍita. Ořechy nepřijal a vyhodil je přes zeď. Jeho služba je založená čistě na ryzí lásce a pokořuje celý svět.“
Text 85:
«Acto seguido, Rāghava Paṇḍita hizo traer, limpiar y pelar otros cocos y, con mucha atención, los ofreció a la Deidad para que comiese.
Text 85:
„Potom nechal Rāghava Paṇḍita přinést, očistit a otevřít další kokosy a s velkou péčí je nabídl Božstvu k jídlu.“
Text 86:
«De ese modo, cuando se entera de alguna aldea lejana en que hay bananas, mangos, naranjas, frutas jack, o cualquier otro tipo de fruta de primera calidad, los hace traer.
Text 86:
„Takto získával ze vzdálených vesnic prvotřídní banány, manga, pomeranče, plody chlebovníku a jakékoliv další výtečné ovoce, o kterém se doslechl.“
Text 87:
«Todas esas frutas las trae de lugares distantes, pagando un precio muy alto. Después de pelarlas con muchísimo cuidado, manteniendo una gran pureza, Rāghava Paṇḍita las ofrece a la Deidad.
Text 87:
„Všechno toto ovoce získával Rāghava Paṇḍita ze vzdálených míst a za vysokou cenu. Poté, co je velmi pečlivě a čistě okrájel, nabídl je Božstvu.“
Text 88:
«Así, con sumo cuidado y atención, Rāghava Paṇḍita cocina espinacas, hortalizas, rábanos, frutas, arroz partido, harina de arroz y dulces.
Text 88:
„Rāghava Paṇḍita tak s nesmírnou péčí a pozorností připravuje špenát, další zeleninu, ředkve, ovoce, rýžové vločky, drcenou rýži a sladkosti.“
Text 89:
«Todo lo que cocina —pasteles, arroz dulce, leche condensada, etc.— lo hace con mucha atención y en un ambiente muy purificado, de manera que los alimentos sean de primera clase y muy sabrosos.
Text 89:
„Velmi pozorně připravuje také koláče, sladkou rýži, kondenzované mléko a vše ostatní. Prostředí, ve kterém vaří, je čisté, aby jídlo bylo prvotřídní a chutné.“
Text 90:
«Rāghava Paṇḍita ofrece también toda clase de verduras y frutas en adobo, como el kāśamdi. Ofrece diversos perfumes, ropas, alhajas y lo mejor de todo.
Text 90:
„Rāghava Paṇḍita obětuje také různé druhy picklí, jako například kāśamdi. Nabízí Pánu také různé voňavky, oblečení, ozdoby a to nejlepší ze všeho.“
Text 91:
«De ese modo, Rāghava Paṇḍita sirve al Señor de forma incomparable. Sólo con verle, todos se sienten muy satisfechos.»
Text 91:
„Takto Rāghava Paṇḍita slouží Pánu způsobem, kterému se nic nevyrovná. Každý, kdo ho vidí, je spokojený.“
Text 92:
Entonces, Śrī Caitanya Mahāprabhu abrazó misericordiosamente a Rāghava Paṇḍita. El Señor ofreció la misma despedida respetuosa a todos los demás devotos.
Text 92:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Rāghavu Paṇḍita milostivě obejmul. Pán se potom s podobnou úctou rozloučil i se všemi ostatními oddanými.
Text 93:
También con mucho respeto, el Señor dijo a Śivānanda Sena: «Encárgate de cuidar muy bien a Vāsudeva Datta.
Text 93:
Pán také uctivě řekl Śivānandovi Senovi: „Starej se pěkně o Vāsudevu Dattu.“
Text 94:
«Vāsudeva Datta es muy generoso. Todos los días se gasta todo lo que gana, sin guardar nada.
Text 94:
„Vāsudeva Datta je nesmírně velkorysý. Cokoliv získá, ještě ten den utratí a nic si nenechá.“
Text 95:
«Como casado que es, Vāsudeva Datta necesita ahorrar algún dinero. Pero, como no lo hace, le es muy difícil mantener a su familia.
Text 95:
„Vāsudeva Datta je hospodář, a měl by si proto naspořit nějaké peníze. On to ale nedělá, a tak je pro něho velmi těžké pečovat o rodinu.“
Text 96:
«Por favor, encárgate de la economía familiar de Vāsudeva Datta y toma las disposiciones necesarias.
Text 96:
„Starej se prosím o rodinné záležitosti Vāsudevy Datty a zařizuj pro něho vše, co je potřeba.“
Text 97:
«Ven todos los años y trae contigo a todos Mis devotos al festival de Guṇḍicā. También te pido que les mantengas a todos.»
Text 97:
„Přijď každý rok a přiveď s sebou všechny Mé oddané na slavnost v Gundiči. Prosím Tě také, abys je všechny zaopatřil.“
Text 98:
A continuación, el Señor, con mucho respeto, invitó a todos los habitantes de Kulīna-grāma, pidiéndoles que viniesen cada año y trajesen cuerdas de seda para llevar al Señor Jagannātha durante el festival de Ratha-yātrā.
Text 98:
Pán potom s velkou úctou pozval všechny obyvatele Kulína-grámu, aby přišli každý rok, a požádal je, aby přinášeli hedvábné provazy na přenášení Pána Jagannātha při slavnosti Ratha-yātry.
Text 99:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo entonces: «Guṇarāja Khān, de Kulīna-grāma, ha escrito un libro titulado Śrī Kṛṣṇa-vijaya; en una frase de ese libro, el autor revela su amor extático por Kṛṣṇa».
Text 99:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom řekl: „Guṇarāja Khān z Kulína-grámu sepsal knihu jménem Śrī Kṛṣṇa-vijaya, ve které se nachází věta vyjevující autorovu extatickou lásku ke Kṛṣṇovi.“
Text 100:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «“Kṛṣṇa, el hijo de Nanda Mahārāja, es mi vida misma”. Por esta frase, Yo Me vendo por completo a los descendientes de Guṇarāja Khān.
Text 100:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Kṛṣṇa, syn Nandy Mahārāje, je pro mne vším!“ Tímto výrokem mne Guṇarāja Khān prodal svým potomkům.
Text 101:
«Con respecto a vosotros, sólo diré que en vuestra aldea hasta los perros Me son queridos. ¿Qué diré entonces de los demás?
Text 101:
„Nemluvě o tobě, dokonce i pes z tvé vesnice je Mi velmi drahý. Co potom říci o ostatních?“
Text 102:
Después de esto, Rāmānanda Vasu y Satyarāja Khān plantearon unas preguntas ante los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 102:
Rāmānanda Vasu a Satyarāja Khān potom u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua vznesli jisté otázky.
Text 103:
Satyarāja Khān dijo: «Mi querido Señor, soy un hombre casado y un materialista, de modo que no conozco el proceso para avanzar en la vida espiritual. Por eso me entrego a Tus pies de loto y Te pido que me des órdenes».
Text 103:
Satyarāja Khān řekl: „Můj milý Pane, jako hospodář a materialistický člověk nevím, jak dělat pokrok v duchovním životě. Odevzdávám se proto Tvým lotosovým nohám a prosím Tě, abys mi dal pokyny.“
Text 104:
Śrī Caitanya Mahāprabhu contestó: «Continúa cantando sin cesar el santo nombre del Señor Kṛṣṇa. Siempre que te sea posible, sírvele a Él y a Sus devotos, los vaiṣṇavas».
Text 104:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Bez ustání pokračuj ve zpívání svatého jména Pána Kṛṣṇy. Služ Jemu i Jeho oddaným, vaiṣṇavům, kdykoliv je to možné.“
Text 105:
Al escuchar esto, Satyarāja dijo: «¿Cómo puedo reconocer a un vaiṣṇava? Por favor, hazme saber qué es un vaiṣṇava. ¿Cuáles son sus características?».
Text 105:
Když to Satyarāja Khān slyšel, řekl: „Jak poznám vaiṣṇavu? Vysvětli mi prosím, kdo je vaiṣṇava. Jaké jsou jeho obvyklé příznaky?“
Text 106:
Śrī Caitanya Mahāprabhu contestó: «Todo el que cante el santo nombre de Kṛṣṇa una sola vez es digno de adoración y es el ser humano más elevado.
Text 106:
Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Kdokoliv jen jednou pronese svaté jméno Kṛṣṇy, je okamžitě hoden uctívání a je nejlepší z lidí.“
Text 107:
«Con sólo cantar el santo nombre de Kṛṣṇa una sola vez, nos liberamos de todas las reacciones de la vida pecaminosa. Por el simple hecho de cantar el santo nombre, podemos completar los nueve procesos del servicio devocional.
Text 107:
„Jediným vyslovením svatého jména Kṛṣṇy je člověk zbaven všech následků hříšného života. Samotným zpíváním svatého jména lze dosáhnout výsledků devíti způsobů oddané služby.“
Text 108:
«No hace falta someterse al proceso de iniciación ni a las actividades que se exigen antes de la iniciación. Simplemente hay que pronunciar el santo nombre con los labios. De ese modo, hasta los hombres de más baja clase [los caṇḍālas] pueden liberarse.
Text 108:
„Není třeba podstupovat zasvěcení nebo činnosti potřebné k zasvěcení. Je pouze třeba svými rty pronášet svaté jméno. Tak může být osvobozen dokonce i člověk nejnižší třídy (caṇḍāla).“
Text 109:
«Con el canto del santo nombre del Señor se disuelve el enredo en las actividades materiales. Como consecuencia, la persona se siente muy atraída por Kṛṣṇa. De ese modo se despierta su amor latente por Kṛṣṇa.
Text 109:
„Když člověk zpívá svaté jméno Pána, ničí tím své zapletení v hmotných činnostech. Potom bude velmi přitahován ke Kṛṣṇovi a tak se v něm probudí jeho dřímající láska ke Kṛṣṇovi.“
Text 110:
«“El santo nombre del Señor Kṛṣṇa es un aspecto atractivo que atrae a muchas personas santas y generosas. Es el destructor de todas las reacciones pecaminosas, y es tan poderoso que, excepto para el mudo que no puede cantarlo, es fácilmente asequible para todos, incluso para el hombre de más baja clase, el caṇḍāla. El santo nombre de Kṛṣṇa es quien controla la opulencia de la liberación, y es idéntico a Kṛṣṇa. Por el simple hecho de tocar el santo nombre con la lengua, se obtienen efectos inmediatos. Cantar el santo nombre no depende de la iniciación, de las actividades piadosas ni de los principios regulativos puraścaryā que suelen observarse antes de la iniciación. El santo nombre no tiene que esperar ninguna de esas actividades. Es autosuficiente.”»
Text 110:
„  ,Svaté jméno Pána Kṛṣṇy je přitažlivé pro mnoho velkorysých světců. Ničí následky všech hříchů a je tak mocné, že až na němého je pro každého snadno dostupné, včetně těch nejnižších lidí, caṇḍālů. Svaté jméno Kṛṣṇy je vládcem bohatství osvobození a neliší se od Kṛṣṇy. Pokud člověk jednoduše použije svůj jazyk ke zpívání svatého jména, výsledky se okamžitě dostaví. Zpívání svatého jména nezávisí na zasvěcení, zbožných činnostech nebo usměrňujících zásadách puraścaryi dodržovaných obvykle před zasvěcením. Svaté jméno nečeká na žádnou z těchto činností. Je zcela nezávislé.̀  “
Text 111:
Por último, Śrī Caitanya Mahāprabhu aconsejó: «Quien canta el mantra Hare Kṛṣṇa es un vaiṣṇava; por consiguiente, debes ofrecerle pleno respeto».
Text 111:
Śrī Caitanya Mahāprabhu nakonec řekl: „Ten, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, je vaiṣṇava, a proto bys mu měl projevovat veškerou úctu.“
Text 112:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dirigió entonces Su atención hacia tres de las personas que habían venido de Khaṇḍa: Mukunda dāsa, Raghunandana y Śrī Narahari.
Text 112:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom svoji pozornost obrátil ke třem osobám – Mukundovi dāsovi, Raghunandanovi a Śrī Naraharimu, obyvatelům Khandy.
Text 113:
Śrī Caitanya Mahāprabhu, el hijo de madre Śacī, preguntó entonces a Mukunda dāsa: «Tú eres el padre y Raghunandana es tu hijo. ¿No es así?
Text 113:
Śrī Caitanya Mahāprabhu, syn matky Śacī, se zeptal Mukundy dāse: „Ty jsi otec a Raghunandana je tvůj syn, je to tak?“
Text 114:
«¿O es Śrīla Raghunandana tu padre y tú su hijo? Por favor, explícame la situación, para que Mis dudas desaparezcan.»
Text 114:
„Nebo je Śrīla Raghunandana tvůj otec a ty jsi jeho syn? Řekni Mi prosím, jak je tomu doopravdy, ať se Moje pochyby rozptýlí.“
Text 115:
Mukunda contestó: «Raghunandana es mi padre, y yo soy su hijo. Ésa es mi conclusión.
Text 115:
Mukunda odpověděl: „Raghunandana je můj otec a já jsem jeho syn. Takové je moje rozhodnutí.“
Text 116:
«Todos nosotros hemos logrado devoción por Kṛṣṇa gracias a Raghunandana. Por lo tanto, le considero mi padre.»
Text 116:
„My všichni jsme nabyli oddanosti Kṛṣṇovi díky Raghunandanovi. Pro mne je tudíž mým otcem.“
Text 117:
Al escuchar a Mukunda expresar aquella sabia conclusión, Śrī Caitanya Mahāprabhu la confirmó diciendo: «Sí, es correcto. Aquel que hace surgir la devoción por Kṛṣṇa es, ciertamente, el maestro espiritual».
Text 117:
Śrī Caitanya Mahāprabhu vyslechl toto správné Mukundovo rozhodnutí a potvrdil ho slovy: „Ano, tak je to správně. Ten, kdo probouzí oddanost ke Kṛṣṇovi, je nepochybně duchovním mistrem.“
Text 118:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sentía muy feliz hablando de las glorias de Sus devotos. En verdad, cuando hablaba de sus glorias era como si tuviera cinco caras.
Text 118:
Śrī Caitanya Mahāprabhu měl velkou radost, že může hovořit o slávě svých oddaných, a když o ní hovořil, vypadalo to, jako by měl patero úst.
Text 119:
Śrī Caitanya Mahāprabhu hizo saber entonces a todos Sus devotos: «Por favor, escuchad acerca del amor por Dios de Mukunda. Es un amor muy profundo y puro, y sólo puede compararse al oro purificado.
Text 119:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom všem svým oddaným řekl: „Slyšte prosím o Mukundově lásce k Bohu. Je nesmírně hluboká a čistá a dá se přirovnat jedině k přečištěnému zlatu.“
Text 120:
«La apariencia externa de Mukunda dāsa es la de un médico de la corte, ocupado en el servicio del gobierno, pero internamente siente un profundo amor por Kṛṣṇa. ¿Quién puede entender su amor?
Text 120:
„Mukunda dāsa se navenek jeví jako královský lékař zaměstnaný ve vládních službách, ale uvnitř chová hlubokou lásku ke Kṛṣṇovi. Kdo může jeho lásce porozumět?“
Text 121:
«Un día, Mukunda dāsa, el médico de la corte, estaba sentado con el rey musulmán en una plataforma elevada, y hablaba al rey de un determinado tratamiento terapéutico.
Text 121:
„Mukunda dāsa jednou seděl s muslimským králem na vyvýšeném místě a říkal králi něco o jeho léčbě.“
Text 122:
«Mientras el rey y Mukunda dāsa conversaban, un sirviente trajo un abanico de plumas de pavo real para proteger del sol la cabeza del rey. Con esa intención, sostuvo el abanico por encima de la cabeza del rey.
Text 122:
„Když král s Mukundou dāsem hovořili, přinesl jeden služebník vějíř z pavích per a držel ho nad královou hlavou, aby ji chránil před slunečními paprsky.“
Text 123:
«Nada más ver el abanico de plumas de pavo real, Mukunda dāsa quedó absorto en amor extático por Dios y cayó al suelo desde la gran altura en que se encontraba.
Text 123:
„Jakmile Mukunda dāsa jen uviděl vějíř z pavích per, pohroužil se do extatické lásky k Bohu a spadl z vyvýšené plošiny na zem.“
Text 124:
«El rey mismo, temeroso de que el médico de la corte se hubiera matado, descendió de la plataforma y le hizo recobrar el conocimiento.
Text 124:
„Král měl strach, že se jeho lékař zabil, a tak osobně sestoupil dolů a přivedl jej k vědomí.“
Text 125:
«Cuando el rey preguntó a Mukunda: “¿Dónde te duele?”, Mukunda contestó: “No me he hecho mucho daño”.
Text 125:
„Když se král zeptal Mukundy: ,Kde tě to bolí?̀ Mukunda odpověděl: ,Necítím příliš bolesti.̀  “
Text 126:
«El rey preguntó: “Mukunda, ¿por qué caíste?” .
Text 126:
„Král se potom zeptal: ,Mukundo, proč jsi spadl?̀
Text 127:
«El rey, cuya inteligencia era extraordinaria, se dio cuenta de todo lo ocurrido. Para él, Mukunda era una personalidad fuera de lo común, sublime y liberada.
Text 127:
„Král byl velmi inteligentní, a tak věděl, co se děje. Podle jeho úsudku byl Mukunda velice neobyčejnou, vznešenou, osvobozenou osobností.“
Texts 128-129:
«Raghunandana está constantemente ocupado en el servicio del Señor Kṛṣṇa en el templo. Cerca de la entrada del templo hay un lago, en cuya orilla crece un árbol kadamba. Ese árbol da todos los días dos flores para el servicio de Kṛṣṇa.»
Text 128-129:
„Raghunandana je nepřetržitě zaměstnaný službou Pánu Kṛṣṇovi v chrámu. Vedle vchodu do chrámu je jezero a na jeho břehu roste kadambový strom, na kterém každý den vykvetou dva květy, které se pak používají pro službu Kṛṣṇovi.“
Text 130:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se dirigió de nuevo a Mukunda con palabras dulces: «Tu deber es ganar riquezas, tanto materiales como espirituales.
Text 130:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu k Mukundovi znovu promluvil sladkými slovy: „Tvou povinností je získávat jak hmotné, tak duchovní bohatství.“
Text 131:
«Además, Raghunandana tiene el deber de ocuparse siempre en el servicio del Señor Kṛṣṇa. Aparte de servir a Kṛṣṇa, no tiene ninguna otra aspiración.»
Text 131:
„Povinností Raghunandany je navíc neustále se věnovat službě Pánu Kṛṣṇovi. O nic jiného mu také ani nejde.“
Text 132:
Śrī Caitanya Mahāprabhu ordenó entonces a Narahari: «Deseo que te quedes aquí con Mis devotos. De ese modo, los tres debéis cumplir siempre esos tres deberes para el servicio del Señor».
Text 132:
Naraharimu potom Śrī Caitanya Mahāprabhu přikázal: „Přeji si, abys zůstal zde s Mými oddanými. Takto vy tři neustále ve službě Pánu vykonávejte tyto tři druhy povinností.“
Text 133:
Por Su misericordia sin causa, Śrī Caitanya Mahāprabhu hizo las siguientes indicaciones a los hermanos Sārvabhauma Bhaṭṭācārya y Vidyā-vācaspati.
Text 133:
Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu dal ze své bezpříčinné milosti následující pokyny bratrům Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi a Vidyā-vācaspatimu.
Text 134:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «En la era de Kali, Kṛṣṇa Se manifiesta en dos formas: madera y agua. Así, dando a las almas condicionadas la posibilidad de ver la madera y de bañarse en el agua, las ayuda a liberarse.
Text 134:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „V tomto věku Kali je Kṛṣṇa projevený ve dvou podobách – jako dřevo a voda. Tím, že dává podmíněným duším možnost vidět dřevo a koupat se ve vodě, jim napomáhá k osvobození.“
Text 135:
«El Señor Jagannātha es el Señor Supremo mismo en forma de madera, y el río Ganges es el Señor Supremo mismo en forma de agua.
Text 135:
„Pán Jagannātha je samotný Nejvyšší Pán v podobě dřeva a řeka Ganga je samotný Nejvyšší Pán v podobě vody.“
Text 136:
«Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, tú debes ocuparte en la adoración del Señor Jagannātha Puruṣottama, y Vācaspati debe adorar a madre Ganges.»
Text 136:
„Ty, Sārvabhaumo Bhaṭṭācāryo, bys měl uctívat Pána Jagannātha Puruṣottamu a Vācaspati by měl uctívat matku Gangu.“
Text 137:
Śrī Caitanya Mahāprabhu abrazó entonces a Murāri Gupta y habló de su firme fe en el servicio devocional. Todos los devotos escucharon Sus palabras.
Text 137:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom obejmul Murāriho Guptu a začal hovořit o jeho pevné víře v oddanou službu. Všichni oddaní to vyslechli.
Text 138:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «En el pasado, Yo incité una y otra vez a Murāri Gupta para que se dejara seducir por el Señor Kṛṣṇa. Yo le decía: “Mi querido Gupta, el Señor Śrī Kṛṣṇa, Vrajendra-kumāra, es la dulzura suprema.
Text 138:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Dříve jsem Murāriho Guptu znovu a znovu přemlouval, aby se nechal okouzlit Pánem Kṛṣṇou. Říkal jsem mu: ,Můj drahý Gupto, Pán Śrī Kṛṣṇa, Vrajendra-kumāra, představuje tu nejvyšší sladkost.̀  “
Text 139:
«“Kṛṣṇa es la Suprema Personalidad de Dios, el origen de todas las encarnaciones y la fuente de todo. Él es el amor trascendental puro en sí mismo, y es el receptáculo de todo placer.
Text 139:
„  ,Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobností Božství, původem všech inkarnací a zdrojem všeho. Je čistou transcendentální láskou a studnicí veškeré blaženosti.̀  “
Text 140:
«“Kṛṣṇa es el receptáculo de todas las cualidades trascendentales. Es como una mina de joyas. Es experto en todo, muy inteligente y sobrio, y es la culminación de todos los sentimientos trascendentales.
Text 140:
„  ,Kṛṣṇa je studnicí všech transcendentálních vlastností. Je jako naleziště drahokamů. Je ve všem mistr, inteligentní, vážný a je vrcholem všech transcendentálních nálad.̀  “
Text 141:
«“Su carácter es muy dulce, y Sus pasatiempos, melodiosos. Es de inteligencia experta, y de ese modo disfruta de todos Sus pasatiempos y melosidades.”
Text 141:
„  ,Má nesmírně sladkou povahu a líbezné zábavy. Je pohotový v používání inteligence, a tak si užívá všechny své zábavy a nálady.̀  “
Text 142:
«Entonces pedí a Murāri Gupta: “Adora a Kṛṣṇa y refúgiate en Él. Excepto Su servicio, no hay nada que pueda atraer la mente”.
Text 142:
„Potom jsem Murāriho Guptu žádal: ,Uctívej Kṛṣṇu a přijmi u Něho útočiště. Jedině služba Jemu uspokojí mysl, nic jiného.̀  “
Text 143:
«De ese modo, Me escuchaba una y otra vez. Por Mi influencia, su mente empezaba a transformarse.
Text 143:
„Tak Mě slyšel hovořit znovu a znovu a jeho mysl se pod Mým vlivem začala trochu měnit.“
Text 144:
«Murāri Gupta contestó entonces: “Yo soy Tu sirviente y estoy a Tus órdenes. No tengo existencia independiente”.
Text 144:
„Murāri Gupta odpověděl: ,Já jsem Tvůj služebník a vykonavatel Tvých pokynů. Nejsem nezávislý.̀  “
Text 145:
«Después de esto, Murāri Gupta fue a casa y pasó toda la noche pensando en que tendría que abandonar su relación con Raghunātha, el Señor Rāmacandra. Así, se sentía abrumado.
Text 145:
„Potom odešel domů a celou noc přemýšlel o tom, jak se bude muset vzdát společnosti Raghunātha, Pána Rāmacandry. Velice se tím trápil.“
Text 146:
«Murāri Gupta oró entonces a los pies de loto del Señor Rāmacandra. Oró porque la muerte se lo llevase aquella noche, pues no le era posible abandonar el servicio de los pies de loto de Raghunātha.
Text 146:
„Murāri Gupta se začal modlit u lotosových nohou Pána Rāmacandry, aby mohl té noci zemřít, protože nebyl schopný vzdát se služby lotosovým nohám Raghunātha.“
Text 147:
«De ese modo, Murāri Gupta pasó la noche llorando. Su mente no hallaba descanso, de modo que no pudo dormir y pasó toda la noche despierto.
Text 147:
„Murāri Gupta celou noc naříkal. Jeho mysl nemohla najít klid, a proto se mu nepodařilo usnout a byl celou noc vzhůru.“
Text 148:
«Por la mañana, Murāri Gupta vino a verme. Tomándose de Mis pies y llorando, Me hizo una súplica.
Text 148:
„Ráno za Mnou Murāri Gupta přišel, uchopil Mé nohy a s pláčem vyslovil svou prosbu.“
Text 149:
«Murāri Gupta dijo: “He vendido mi cabeza a los pies de loto de Raghunātha. No puedo retirar de allí mi cabeza, pues eso me causaría demasiado dolor.
Text 149:
„Murāri Gupta řekl: ,Já jsem svou hlavu prodal lotosovým nohám Raghunātha. Nyní ji nedokáži vzít zpět, protože by mi to způsobilo příliš mnoho bolesti.̀  “
Text 150:
«“No me es posible abandonar el servicio de los pies de loto de Raghunātha. Al mismo tiempo, si no lo hago, desobedeceré Tu orden. ¿Qué puedo hacer?”
Text 150:
„  ,Vzdát se služby lotosovým nohám Raghunātha je pro mě nemožné. Když to však neudělám, poruším Tvoje nařízení. Co mám dělat?̀  “
Text 151:
«De ese modo, Murāri Gupta Me suplicó diciendo: “ Tú eres plenamente misericordioso, de modo que, por favor, concédeme esa misericordia: deja que muera ante Ti para que así se acaben mis dudas”.
Text 151:
„Murāri Gupta na Mne naléhal: ,Ty jsi nejmilostivější, uděl mi tedy prosím tuto milost: nechť tu před Tebou zemřu, ať je s mými pochybami konec.̀  “
Text 152:
«Al escuchar esto, Me sentí muy feliz. Entonces ayudé a Murāri Gupta a levantarse y le abracé.
Text 152:
„Když jsem to uslyšel, měl jsem velkou radost. Pak jsem Murāriho Guptu zvedl a obejmul.“
Text 153:
«Yo le dije: “¡Toda gloria a ti, Murāri Gupta! Tu método de adoración está firmemente establecido. Tanto, que tu mente no ha cambiado ni siquiera ante Mi ruego.
Text 153:
„Potom jsem mu řekl: ,Sláva tobě, Murāri Gupto! Tvůj způsob uctívání má nesmírně pevné základy a to až do té míry, že ani na Mou žádost se tvoje mysl neodchýlila.“
Text 154:
«“Así exactamente deben ser el amor y el afecto del sirviente hacia los pies de loto del Señor. Incluso si el Señor desea la separación, el devoto no puede abandonar el refugio de Sus pies de loto.
Text 154:
„  ,Právě takovou náklonnost musí chovat služebník k lotosovým nohám Pána. Oddaný nedokáže opustit útočiště lotosových nohou Pána, ani když si odloučení přeje Pán.̀  “
Text 155:
«“Sólo para poner a prueba tu firme fe en tu Señor, te pedí una y otra vez que cambiases tu adoración del Señor Rāmacandra por la de Kṛṣṇa.”
Text 155:
„  ,Žádal jsem tě znovu a znovu, abys místo Pána Rāmacandry uctíval Kṛṣṇu, jen proto, abych vyzkoušel tvoji pevnou víru ve tvého Pána.̀  “
Text 156:
«De ese modo, felicité a Murāri Gupta diciendo: “En verdad, tú eres la encarnación de Hanumān. Así pues, eres el sirviente eterno del Señor Rāmacandra. ¿Por qué tendrías que abandonar la adoración del Señor Rāmacandra y Sus pies de loto?”.»
Text 156:
„Takto jsem Murārimu Guptovi poblahopřál: ,Ty jsi ve skutečnosti inkarnace Hanumāna, a proto jsi věčným služebníkem Pána Rāmacandry. Proč by ses tedy měl vzdát uctívání Pána Rāmacandry a Jeho lotosových nohou?̀  “
Text 157:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «Murāri Gupta es para Mí como Mi vida misma. Cuando escucho acerca de su humildad, Mi propia vida se resiente».
Text 157:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Beru tohoto Murāriho Guptu jako svou životní energii. Když slyším o jeho pokoře, rozrušuje to Můj samotný život.“
Text 158:
A continuación, Śrī Caitanya Mahāprabhu abrazó a Vāsudeva Datta y, como si tuviese mil bocas, comenzó a hablar de sus glorias.
Text 158:
Potom Śrī Caitanya Mahāprabhu obejmul Vāsudevu Dattu a začal hovořit o jeho věhlasu, jako kdyby měl tisíce úst.
Text 159:
Cuando Caitanya Mahāprabhu le glorificó, Vāsudeva Datta se sintió muy incómodo y avergonzado. Entonces, dando muestra de sumisión, tocó los pies de loto del Señor.
Text 159:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu opěvoval Vāsudevu Dattu, ten se okamžitě začal stydět. Odevzdal se tedy Pánu tím, že se dotkl Jeho lotosových nohou.
Text 160:
Vāsudeva Datta dijo a Caitanya Mahāprabhu: «Mi querido Señor, Tú Te encarnas sólo para liberar a todas las almas condicionadas. Yo tengo ahora una petición que hacerte, y me gustaría que la aceptases.
Text 160:
Vāsudeva Datta řekl Caitanyovi Mahāprabhuovi: „Můj drahý Pane, sestupuješ jen proto, abys osvobodil všechny podmíněné duše. Mám jednu žádost a přál bych si, abys ji přijal.“
Text 161:
«Mi Señor, ciertamente Tú estás en disposición de hacer todo lo que quieras, y eres, en verdad, misericordioso. Si lo deseas, no tienes la menor dificultad en hacer aquello que quieras.
Text 161:
„Můj Pane, zajisté jsi schopen učinit, cokoliv se Ti zlíbí, a jsi dozajista velice milostivý. Pokud chceš, můžeš snadno udělat vše, co si přeješ.“
Text 162:
«Mi Señor, mi corazón se rompe al ver los sufrimientos de todas las almas condicionadas; por eso Te pido que cargues sobre mi cabeza el karma de sus vidas de pecado.
Text 162:
„Můj drahý Pane, srdce mi puká, když vidím utrpení všech podmíněných duší. Žádám Tě proto, abys přesunul karmu jejich hříšných životů na moji hlavu.“
Text 163:
«Mi querido Señor, permíteme sufrir eternamente en el infierno, recibiendo todas las reacciones pecaminosas de todas las entidades vivientes. Por favor, pon término a su enfermiza vida material.»
Text 163:
„Můj drahý Pane, nech mne přijmout následky všech hříchů všech živých bytostí a trpět za ně navěky v pekelných podmínkách. Ukonči prosím jejich nemocný hmotný život.“
Text 164:
Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu escuchó las palabras de Vāsudeva Datta, Su corazón se enterneció mucho. De Sus ojos brotaron lágrimas, y comenzó a temblar. Con voz ahogada, dijo lo siguiente.
Text 164:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu uslyšel výrok Vāsudevy Datty, změklo Mu srdce, z očí Mu vytryskly slzy a začal se třást. Zalykajícím se hlasem promluvil následovně.
Text 165:
Reconociendo a Vāsudeva Datta como gran devoto, el Señor dijo: «Lo que has afirmado no tiene nada de sorprendente, pues tú eres la encarnación de Prahlāda Mahārāja. Está claro que el Señor Kṛṣṇa te ha concedido toda Su misericordia. No hay duda de ello.
Text 165:
Pán přijal Vāsudevu Dattu jako velkého oddaného a řekl: „Takové prohlášení není vůbec podivuhodné, protože jsi inkarnace Prahlāda Mahārāje. Je zřejmé, že ti Pán Kṛṣṇa udělil svou plnou milost. O tom není pochyb.“
Text 166:
«Todo lo que el devoto puro quiera de su amo, el Señor Kṛṣṇa se lo concede sin duda alguna, pues Él no tiene otro deber que satisfacer el deseo de Su devoto.
Text 166:
„Cokoliv od svého Pána čistý oddaný chce, Pán Kṛṣṇa bezpochyby zaručí, protože nemá jinou povinnost než plnit touhy svého oddaného.“
Text 167:
«Si tú deseas la liberación de todas las entidades vivientes del universo, entonces todas ellas pueden liberarse aun sin que tengas que pasar penalidades por sus actividades pecaminosas.
Text 167:
„Pokud si přeješ, aby byly všechny živé bytosti ve vesmíru osvobozeny, může se tak stát, aniž bys musel zakoušet utrpení za hříšné činnosti.“
Text 168:
«Eso no está fuera del alcance de Kṛṣṇa, pues Él tiene todas las potencias. ¿Por qué iba Él a hacerte sufrir las reacciones pecaminosas de otras entidades vivientes?
Text 168:
„Kṛṣṇa není nemohoucí, protože je vlastníkem veškerých sil. Proč by měl po tobě chtít, abys trpěl následky hříchů jiných živých bytostí?“
Text 169:
«Todo aquel a quien tú deseas el bien, inmediatamente se vuelve un vaiṣṇava, y Kṛṣṇa libera a todos los vaiṣṇavas de las reacciones de sus actividades pecaminosas pasadas.
Text 169:
„Každý, komu přeješ dobro, se okamžitě stává vaiṣṇavou a Kṛṣṇa všechny vaiṣṇavy osvobozuje od následků jejich minulých hříšných činů.“
Text 170:
«“Ofrezco respetuosas reverencias a la Personalidad de Dios original, Govinda, que regula el sufrimiento y el disfrute resultantes de las actividades fruitivas. Así lo hace para todos, desde Indra, el rey celestial, hasta el más pequeño de los insectos (indra-gopa]. Esa misma Personalidad de Dios destruye las reacciones kármicas de quien se ocupa en servicio devocional.”
Text 170:
„  ,S úctou se klaním původní Osobnosti Božství, Govindovi, který řídí utrpení a požitek za plodonosné činnosti každé bytosti, počínaje nebeským králem Indrou až po nejmenší hmyz (indra-gopu). Ta samá Osobnost Božství odstraňuje karmické následky toho, kdo je zaměstnaný oddanou službou.̀  “
Text 171:
«Por la honestidad de tu deseo, se liberarán todas las entidades vivientes del universo, pues, para Kṛṣṇa no significa esfuerzo alguno liberar a todas las entidades vivientes del universo.
Text 171:
„Všechny živé bytosti ve vesmíru budou díky tvé upřímné touze osvobozeny, protože pro Kṛṣṇu to není žádná námaha, osvobodit všechny živé bytosti ve vesmíru.“
Text 172:
«Del mismo modo que hay millones de frutos en el árbol uḍumbara, en las aguas del río Virajā flotan millones de universos.
Text 172:
„Stejně jako jsou na stromě uḍumbara milióny plodů, tak na hladině řeky Virajā plavou milióny vesmírů.“
Text 173:
«El árbol uḍumbara está cargado con millones de frutas; si una cae y se destruye, el árbol ni siquiera considera esa pérdida.
Text 173:
„Strom uḍumbara má milióny plodů, a když jeden spadne a zničí se, strom ani nepocítí žádnou ztrátu.“
Text 174:
«Del mismo modo, para Kṛṣṇa representa muy poco que un universo se vacíe porque las entidades vivientes se hayan liberado. Él no lo toma muy en serio.
Text 174:
„Stejně tak pokud se jeden vesmír vyprázdní, protože živé bytosti v něm byly osvobozeny, pro Kṛṣṇu je to maličkost a nebere to příliš vážně.“
Text 175:
«La totalidad del mundo espiritual constituye la ilimitada opulencia de Kṛṣṇa, y en él hay infinidad de planetas Vaikuṇṭhas. Se denomina océano Causal a las aguas que rodean Vaikuṇṭhaloka.
Text 175:
„Celý duchovní svět, ve kterém se nachází nespočet vaikuṇṭhských planet, představuje Kṛṣṇův neomezený majestát. Příčinný oceán je voda, která Vaikuṇṭhaloku obklopuje.“
Text 176:
«Māyā y sus ilimitados universos materiales están situados en ese Océano Causal. En verdad, māyā parece flotar en él como un recipiente lleno de semillas de mostaza.
Text 176:
„V tomto Příčinném oceánu se nachází māyā se svými nesčetnými hmotnými vesmíry. Vypadá to tak, že māyā na něm plave jako nádoba plná hořčičných semínek.“
Text 177:
«Si, de los millones de semillas de mostaza que flotan en ese recipiente, se pierde una, la pérdida es absolutamente insignificante. Del mismo modo, para el Señor Kṛṣṇa, la pérdida de un universo no tiene ninguna importancia.
Text 177:
„Pokud se jedno z miliónů hořčičných semínek v plující nádobě ztratí, není to nijak vážná ztráta. Stejné je to i s vesmíry. Pokud se jeden ztratí, pro Kṛṣṇu to neznamená nic vážného.“
Text 178:
«¡Qué importa un universo que es como una simple semilla de mostaza! Incluso si se destruyesen todos los universos y la energía material [māyā], Kṛṣṇa no daría la menor importancia a la pérdida.
Text 178:
„Ponechme však stranou jedno vesmírné hořčičné semínko. I kdyby byly zničeny všechny vesmíry i s hmotnou energií (māyou), Kṛṣṇa takovou ztrátu nebude brát vážně.“
Text 179:
«Si una persona con millones de vacas cumplidoras de deseos pierde una cabra, no le dará la más mínima importancia. Kṛṣṇa goza de plenitud en las seis opulencias. ¿Qué pierde Él si se destruye toda la energía material?»
Text 179:
„Pokud člověk vlastní milióny krav plnících všechna přání a ztratí jednu kozu, nic to pro něho neznamená. Kṛṣṇa vlastní všech šest druhů bohatství v plné míře. Pokud by byla zničena veškerá hmotná energie, o co by přišel?“
Text 180:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «“¡Oh, mi Señor!, ¡oh, inconquistable!, ¡oh, amo de todas las potencias!, por favor, manifiesta Tu potencia interna para conquistar la nesciencia de todas las entidades vivientes móviles e inertes. Debido a la nesciencia, aceptan todo tipo de cosas imperfectas, causando así una situación llena de temor. ¡Oh, Señor, muestra, por favor, Tus glorias! Tú puedes hacerlo sin dificultad, pues Tu potencia interna está más allá de la potencia externa, y eres el receptáculo de toda opulencia. Tú eres también quien pone de manifiesto la potencia material. Tú, además, estás siempre ocupado en Tus pasatiempos en el mundo espiritual donde exhibes Tu potencia interna, que mantienes reservada, y a veces manifiestas la potencia externa lanzando Tu mirada sobre ella. De ese modo manifiestas Tus pasatiempos. Los Vedas confirman Tus dos potencias y aceptan los dos tipos de pasatiempos que se deben a ellas”».
Text 180:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „  ,Ó můj Pane, ó nepřemožitelný, ó vládce všech energií, prosím projev svou vnitřní energii, abys pokořil nevědomost všech pohyblivých i nehybných živých bytostí. Ve své nevědomosti uznávají všemožné druhy nesprávných věcí a tak vytvářejí nebezpečnou situaci. Ó Pane, prosím ukaž svou slávu! Je to pro Tebe velmi snadné, protože Tvá vnitřní energie je nadřazená vnější energii a Ty jsi zdrojem veškerého bohatství. Ty jsi také ten, kdo projevuje hmotnou energii. Neustále se věnuješ zábavám v duchovním světě, kde projevuješ svoji vnitřní energii, a někdy projevíš i vnější energii tím, že na ni pohlédneš. Tak předvádíš své zábavy. Védy oba druhy Tvých energií i zábav s nimi spojených potvrzují.̀  “
Text 181:
De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue hablando de las buenas cualidades de cada uno de Sus devotos. Después les abrazaba y Se despedía de ellos.
Text 181:
Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu popsal všechny dobré vlastnosti svých oddaných, jednoho po druhém. Potom všechny oddané obejmul a rozloučil se s nimi.
Text 182:
Debido a la inminente separación de Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos los devotos lloraban. También el Señor estaba triste por tener que separarse de los devotos.
Text 182:
Všichni oddaní začali kvůli nadcházejícímu odloučení od Śrī Caitanyi Mahāprabhua plakat. Pán byl z odloučení od oddaných také zasmušilý.
Text 183:
Gadādhara Paṇḍita se quedó con Śrī Caitanya Mahāprabhu, y recibió un lugar para vivir en Yameśvara.
Text 183:
Gadādhara zůstal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem a dostal sídlo v Jaméšvaru.
Texts 184-185:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se quedó en Jagannātha Purī, Nīlācala, con Paramānanda Purī, Jagadānanda, Svarūpa Dāmodara, Dāmodara Paṇḍita, Govinda y Kāśīśvara. Cada día, por la mañana, Śrī Caitanya Mahāprabhu iba a ver al Señor Jagannātha.
Text 184-185:
Śrī Caitanya Mahāprabhu zůstal v Džagannáth Purí neboli Níláčale společně s Paramānandou Purīm, Jagadānandou, Svarūpou Dāmodarem, Dāmodarem Paṇḍitem, Govindou a Kāśīśvarou a každé ráno pravidelně chodil navštěvovat Pána Jagannātha.
Text 186:
Un día, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se presentó ante Śrī Caitanya Mahāprabhu con las manos juntas y Le hizo un ruego.
Text 186:
Jednoho dne přišel za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem Sārvabhauma Bhaṭṭācārya a se sepjatýma rukama přednesl jistou žádost.
Text 187:
Como todos los vaiṣṇavas habían regresado a Bengala, había bastantes posibilidades de que el Señor aceptase una invitación.
Text 187:
Protože se všichni vaiṣṇavové vrátili do Bengálska, byla tu velká naděje, že Pán přijme pozvání.
Text 188:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «Por favor, acepta mi invitación y ven a almorzar todo el mes a mi casa».
Text 188:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya řekl: „Prosím přijmi moje pozvání na oběd po dobu jednoho měsíce.“
Text 189:
Sārvabhauma dijo entonces: «Por favor, acepta mi invitación por veinte días».
Text 189:
Sārvabhauma potom řekl: „Přijmi tedy prosím pozvání na dvacet dní.“
Text 190:
Cuando Sārvabhauma pidió a Caitanya Mahāprabhu que aceptase la invitación durante quince días, el Señor dijo: «Iré a almorzar a tu casa un solo día».
Text 190:
Když Sārvabhauma Caitanyu Mahāprabhua požádal, aby u něho obědval patnáct dní, Pán odpověděl: „Přijmu u tebe oběd pouze jeden den.“
Text 191:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se tomó entonces de los pies de loto del Señor y Le pidió sumisamente: «Por favor, acepta mi invitación al menos por diez días».
Text 191:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pak uchopil Pánovy lotosové nohy a pokorně prosil: „Přijímej u mne prosím oběd alespoň po deset dní.“
Text 192:
De ese modo, poco a poco, Śrī Caitanya Mahāprabhu redujo la duración de la invitación a cinco días. Así, aceptó la invitación del Bhaṭṭācārya de comer cinco días seguidos en su casa.
Text 192:
Śrī Caitanya Mahāprabhu takto postupně snížil počet dní až na pět. Každý měsíc potom pravidelně pět dní přijímal Bhaṭṭācāryovo pozvání na oběd.
Text 193:
Después de esto, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «Mi Señor, contigo hay otros diez sannyāsīs».
Text 193:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya potom řekl: „Můj drahý Pane, je s Tebou deset sannyāsīch.“
Text 194:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo entonces que Paramānanda Purī Gosvāmī debía aceptar una invitación de comer cinco días en su casa. Así se había acordado ya ante el Señor.
Text 194:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya poté řekl, že Paramānanda Purī Gosvāmī od něho přijme pětidenní pozvání. To už bylo s Pánem domluveno dříve.
Text 195:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «Dāmodara Svarūpa es amigo íntimo mío. Él vendrá, a veces contigo y a veces solo.
Text 195:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya řekl: „Dāmodara Svarūpa je můj důvěrný přítel. Někdy přijde s Tebou a někdy sám.“
Text 196:
«Los otros ocho sannyāsīs aceptarán ser mis invitados dos días cada uno. De ese modo, tendré invitados cada día durante todo el mes.
Text 196:
„Každý ze zbývajících osmi sannyāsīch přijme pozvání na dva dny a tak se zaplní každý den v měsíci.“
Text 197:
«Si todos los sannyāsīs viniesen juntos, no me sería posible ofrecerles el debido respeto. Por ello, cometería una ofensa.
Text 197:
„Kdyby přišli všichni sannyāsī najednou, nemohl bych se jim správně věnovat, a to by byl přestupek.“
Text 198:
«Unas veces vendrás a mi casa Tú solo, y otras vendrás con Svarūpa Dāmodara.»
Text 198:
„Někdy ke mně přijdeš sám a někdy v doprovodu Svarūpy Dāmodara.“
Text 199:
Śrī Caitanya Mahāprabhu confirmó ese calendario, y el Bhaṭṭācārya se puso muy contento; inmediatamente invitó al Señor a su casa aquel mismo día.
Text 199:
Bhaṭṭācārya měl velkou radost, že mu Śrī Caitanya Mahāprabhu tento plán schválil, a ten samý den Pána pozval do svého domu.
Text 200:
La esposa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, a quien todo el mundo llamaba Ṣāṭhīra Mātā, la de Ṣāṭhī, era una gran devota de Śrī Caitanya Mahāprabhu, y era cariñosa como una madre.
Text 200:
Manželka Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi byla známá jako Ṣāṭhīra Mātā neboli Ṣāṭhīina matka. Byla velkou oddanou Śrī Caitanyi Mahāprabhua a chovala se láskyplně jako matka.
Text 201:
Al regresar a su hogar, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dio órdenes a su esposa, y ella, Ṣāṭhīra Mātā, se puso a cocinar con gran placer.
Text 201:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se vrátil domů a nařídil své ženě, Ṣāṭhīra Mātě, aby začala vařit, čehož se s velkou radostí ujala.
Text 202:
En casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya siempre había una provisión completa de comida. Después de seleccionar todas las espinacas, hortalizas, frutas y demás ingredientes necesarios, lo llevó todo a casa.
Text 202:
V domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi byly vždy velké zásoby potravin. A cokoliv dalšího bylo třeba, jako špenát, zelenina, ovoce a podobně, to opatřil a přinesl domů.
Text 203:
El propio Sārvabhauma Bhaṭṭācārya ayudó a cocinar a Ṣāṭhīra Mātā. Ella era muy experta, y sabía cocinar muy bien.
Text 203:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Ṣāṭhīra Mātě osobně pomáhal. Byla velmi zkušená a uměla dobře vařit.
Text 204:
En la parte de la cocina que daba al Sur, había dos habitaciones para ofrecer la comida; en una de ellas, se ofrecían los elementos a Śālagrāma Nārāyaṇa.
Text 204:
Na jižní straně kuchyně se nacházely dvě místnosti na obětování jídla a v jedné z nich bylo jídlo obětováno Śālagrāmu Nārāyaṇa.
Text 205:
La otra habitación era donde comía Śrī Caitanya Mahāprabhu. La sala donde almorzaba el Señor estaba muy retirada; el Bhaṭṭācārya la había hecho construir recientemente.
Text 205:
Druhá místnost byla určená jako jídelna pro Śrī Caitanyu Mahāprabhua. Byla v ústraní a Bhaṭṭācārya ji nově postavil.
Text 206:
La sala estaba construida de tal forma que sólo había una puerta de entrada desde el exterior; por ella entraba Śrī Caitanya Mahāprabhu. Otra puerta daba a la cocina, y a través de ella se traía la comida.
Text 206:
Místnost byla postavena tak, že měla jedny dveře ven, kterými měl vcházet Śrī Caitanya Mahāprabhu, a druhé dveře do kuchyně. Těmi se nosilo jídlo.
Text 207:
En primer lugar, sirvieron en una gran hoja de banano tres mānas —unos dos kilos y medio— de arroz cocido.
Text 207:
Nejprve byly na velký banánový list vyklopeny tři māny (téměř tři kilogramy) vařené rýže.
Text 208:
Después, todo aquel montón de arroz fue condimentado con mantequilla clarificada, amarillenta y fragante, en tal cantidad que se salía de la hoja.
Text 208:
Celá hromada rýže pak byla smíchána s takovým množstvím žlutého a voňavého přepuštěného másla, že začalo z listu přetékat.
Text 209:
Había muchos recipientes hechos con corteza de banano y hojas de la planta keyā. Esos recipientes, llenos con todo tipo de hortalizas cocinadas, se colocaron alrededor de la hoja.
Text 209:
Bylo tam mnoho nádob z kůry banánovníků a z listů rostliny keyā, které byly naplněné různými druhy vařené zeleniny a rozmístěné všude okolo listu.
Text 210:
Había cerca de diez platos a base de espinaca, una sopa sukhta, hecha con hojas amargas de nimba, un plato picante a base de pimienta negra, un pastel suave de queso frito, y suero de mantequilla con trocitos de dāl frito.
Text 210:
Bylo v nich asi deset druhů špenátu, polévka zvaná sukhta s hořkými nimbovými listy, pálivé jídlo s černým pepřem, jemný koláč ze smaženého tvarohu a podmáslí s malými smaženými kousky dálu.
Text 211:
Habían cocinado también dugdha-tumbī, dugdha-kuṣmāṇḍa, vesara, lāphrā, mocā-ghaṇṭa, mocā-bhājā y otras verduras.
Text 211:
Nechyběla ani jídla jako dugdha-tumbī, dugdha-kuṣmāṇḍa, vesara, lāphrā, mocā-ghaṇṭa, mocā-bhājā a další druhy zeleniny.
Text 212:
Había cantidades ilimitadas de vṛddha-kuṣmāṇḍa-baḍī, phula-baḍī, frutas y raíces de todo tipo.
Text 212:
Bylo tam neomezené množství vṛddha-kuṣmāṇḍa-baḍī, phula-baḍī, ovoce a různých kořínků.
Text 213:
Habían cocinado, además, berenjenas fritas con brotes tiernos de hoja de nimba, baḍī ligeros, paṭola frito, y rodajas de calabaza fritas.
Text 213:
Mezi dalšími jídly byl baklažán smíchaný s čerstvými nimbovými listy, lehké baḍī, smažená paṭola a smažená kolečka tykve a dýně.
Text 214:
Había una sopa de urad dāl y mung dāl fritos, que era mejor que el néctar. Había chatni dulce, y también baḍāmla y otros cinco o seis tipos de platos agrios.
Text 214:
Polévka ze smaženého urad dálu a mung dálu překonávala nektar. Bylo tam též sladké čatný a pět či šest druhů kyselých jídel, počínaje baḍāmlou.
Text 215:
Había bāḍās de mung dāl, de urad dāl y de plátano dulce, además de pasteles de arroz dulce, de coco y de otros tipos.
Text 215:
Byly tam také baḍy z mung dálu, urad dálu a sladkých banánů, koláče ze sladké rýže, kokosu a různé další.
Text 216:
Había kāṅji-baḍā, dugdha-ciḍā, dugdha-laklakī y variedad de pasteles que soy incapaz de describir.
Text 216:
Dále také kāṅji-baḍā, dugdha-ciḍā, dugdha-laklakī a různé druhy koláčů, které ani nedokážu popsat.
Text 217:
En un recipiente de barro, sirvieron arroz dulce con ghī, que después mezclaron con cāṅpā-kalā, leche condensada y mango.
Text 217:
Sladká rýže s příměsí ghí byla nalita do hliněné nádoby a smíchána s banány druhu cāṅpā-kalā, kondenzovaným mlékem a mangem.
Text 218:
Entre otros dulces, había un delicioso yogur batido, y toda clase de dulces sandeśa. En verdad, habían cocinado toda la gama de manjares que se pueden encontrar en Bengala y en Orissa.
Text 218:
Mezi dalšími jídly byl lahodný šlehaný tvaroh a množství různých sandeśů. Ve skutečnosti byla připravena veškerá jídla, která lze najít v Bengálsku a Uríse.
Text 219:
El Bhaṭṭācārya, que había así preparado una gran cantidad de comida, extendió entonces un hermoso mantel sobre una tarima de madera blanca.
Text 219:
Bhaṭṭācārya tedy připravil mnoho druhů jídla a na bílé dřevěné pódium rozprostřel jemnou látku.
Text 220:
A ambos lados del montón de comida había cántaros de agua fresca y perfumada. Encima del montón de arroz pusieron las flores del árbol de tulasī.
Text 220:
Z obou stran hromady jídla stály nádoby plné navoněné a chladné vody. Na horu rýže byly položeny květy tulasī.
Text 221:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya añadió también alimentos que se habían ofrecido al Señor Jagannātha, entre los cuales había bolas dulces amṛta-guṭikā, arroz dulce y pasteles. Todo eso lo pusieron aparte.
Text 221:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya přidal také různé druhy jídel obětovaných Pánu Jagannāthovi. Mezi nimi byly sladké kuličky zvané amṛta-guṭikā, sladká rýže a koláče. To vše uchovával odděleně.
Text 222:
Cuando todo estuvo listo, Śrī Caitanya Mahāprabhu llegó a la casa, solo, después de cumplir con sus deberes de mediodía. Él conocía el corazón de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 222:
Když bylo vše připraveno, Śrī Caitanya Mahāprabhu dokončil své polední povinnosti a sám tam přišel, protože znal srdce Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi.
Text 223:
Después de que Sārvabhauma Bhaṭṭācārya lavase los pies del Señor, el Señor entró en la sala para almorzar.
Text 223:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Pánovi umyl nohy, a ten potom vstoupil do místnosti, aby poobědval.
Text 224:
Cuando vio los suntuosos preparativos, Śrī Caitanya Mahāprabhu estaba un poco asombrado. Haciendo un gesto, dijo a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 224:
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu uviděl nádherně připravená jídla, byl trochu překvapen a s různými posunky promluvil k Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi.
Text 225:
«¡Qué extraordinario! ¿Cómo es posible cocinar en seis horas todos estos platos de arroz y verduras?
Text 225:
„To je neuvěřitelné! Jak jsi dokázal za šest hodin připravit tolik rýže a zeleniny?“
Text 226:
«Ni cien hombres, cocinando en cien hornillos, habrían podido terminar todos estos manjares en tan poco tiempo.
Text 226:
„Ani sto lidí by to tak rychle neuvařilo, i kdyby vařili na stovce kamen.“
Text 227:
«Supongo que ya está todo ofrecido a Kṛṣṇa, pues veo hojas de tulasī sobre los platos.
Text 227:
„Předpokládám, že už bylo jídlo obětováno Kṛṣṇovi, když na něm vidím květy tulasī.“
Text 228:
«Eres muy afortunado, y has tenido éxito en tu esfuerzo, pues has ofrecido a Rādhā-Kṛṣṇa esta maravillosa comida.
Text 228:
„Máš velké štěstí a tvá snaha je úspěšná, protože jsi Rādě a Kṛṣṇovi obětoval tak úžasné jídlo.“
Text 229:
«El arroz tiene un color tan atrayente y un aroma tan bueno que parece que Rādhā y Kṛṣṇa lo han comido personalmente.
Text 229:
„Barva rýže je tak přitažlivá a její vůně tak příjemná, že ji museli přímo jíst Rādhā a Kṛṣṇa.“
Text 230:
«Mi querido Bhaṭṭācārya, eres muy afortunado. ¿Cuánto te podría alabar Yo? Yo también soy muy afortunado de poder tomar los remanentes de esta comida.
Text 230:
„Můj drahý Bhaṭṭācāryo, máš nesmírné štěstí. Jak tě mám ještě velebit? Já sám mám také velké štěstí, protože mohu zbytky tohoto jídla přijmout.“
Text 231:
«Retira el asiento de Kṛṣṇa y ponlo a un lado. Después, dame prasādam en otro plato.»
Text 231:
„Odnes prosím Kṛṣṇovo sedátko někam stranou a dej Mi prasādam na nějaký jiný tác.“
Text 232:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «No es tan asombroso, mi Señor. Todo ha sido posible por la energía y la misericordia de quien va a comer estos alimentos.
Text 232:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya řekl: „Není to zase až tak úžasné, můj Pane. Vše umožnila energie a milost toho, kdo bude toto jídlo jíst.“
Text 233:
«Ni mi esposa ni yo hemos hecho ningún esfuerzo extraordinario para cocinar. Aquel por cuyo poder se ha preparado esta comida lo sabe todo.
Text 233:
„Moje žena ani já jsme se při vaření nemuseli nijak zvlášť namáhat. Ten, jehož mocí bylo jídlo připraveno, ví vše.“
Text 234:
«Ahora, por favor, siéntate aquí y come.»
Text 234:
„Nyní se zde prosím posaď a poobědvej.“
Text 235:
El Bhaṭṭācārya dijo: «Tanto la comida como el asiento son la misericordia del Señor. Si puedes comer los remanentes del alimento, ¿qué tiene de ofensivo que Te sientes ahí?».
Text 235:
Bhaṭṭācārya řekl: „Jak jídlo, tak sedátko jsou Pánova milost. Když můžeš jíst zbytky Jeho jídla, proč by mělo být přestupkem sedět na Jeho místě?“
Text 236:
Caitanya Mahāprabhu dijo entonces: «Sí, estás en lo cierto. Los śāstras afirman que el devoto puede participar de los remanentes de Kṛṣṇa.
Text 236:
Caitanya Mahāprabhu potom řekl: „Ano, máš pravdu. Śāstry říkají, že oddaný může použít vše, co po Kṛṣṇovi zbylo.“
Text 237:
«“Mi querido Señor, los collares de flores, sustancias aromáticas, vestidos, adornos y demás cosas que Te han sido ofrecidas pueden utilizarlas después tus sirvientes. Por aceptar esas cosas y comer los remanentes del alimento que Tú has dejado, podremos superar la energía ilusoria.”»
Text 237:
„  ,Můj drahý Pane, girlandy, vonné substance, oblečení, ozdoby a také ostatní věci, které Ti byly obětovány, mohou být později použity Tvými služebníky. Používáním těchto věcí a jedením zbytků jídla, které jsi zanechal, budeme schopni přemoci iluzorní energii.̀  “
Text 238:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo entonces: «¡Es imposible comer toda esta comida!».
Text 238:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pak řekl: „Je tady tolik jídla, že není možné to všechno sníst.“
Text 239:
«Al fin y al cabo, en Jagannātha Purī comes cincuenta y dos veces al día, y cada vez Te comes cientos de cubos llenos de prasādam.
Text 239:
„V Džagannáth Purí přece jíš dvaapadesátkrát denně a pokaždé sníš stovky nádob plných prasādam.“
Text 240:
«En Dvārakā, mantienes a dieciséis mil reinas en dieciséis mil palacios. Además, tienes también dieciocho madres y muchos amigos y familiares de la dinastía Yadu.
Text 240:
„Ve Dvárace máš v šestnácti tisících palácích šestnáct tisíc královen. Je tam také osmnáct matek a mnoho přátel a příbuzných z yaduovské dynastie.“
Text 241:
«En Vṛndāvana tienes además a los hermanos mayores y menores de Tu padre, a Tus tíos maternos, a los esposos de las hermanas de Tu padre y a muchos pastores de vacas. Están también los pastorcillos de vacas, y Tú comes dos veces al día, mañana y noche, en casa de todos y cada uno de ellos.
Text 241:
„Ve Vrindávanu máš také starší a mladší bratry svého otce, strýce z matčiny strany, manžele sester svého otce a mnoho pastevců. Jsou tam také Tví přátelé pasáčci a Ty jíš dvakrát denně, ráno a večer, v domě každého z nich.“
Text 242:
«De hecho —continuó Sārvabhauma Bhaṭṭācārya—, en la ceremonia de Govardhana-pūjā comiste montones de arroz. En comparación con aquello, esta pequeña cantidad no Te alcanza ni para un bocado.
Text 242:
Bhaṭṭācārya pokračoval: „Při Govardhana-pūje jsi snědl hromady rýže. Ve srovnání s tím pro Tebe tato trocha jídla není ani sousto.“
Text 243:
«Tú eres la Suprema Personalidad de Dios, y yo soy un ser vivo de lo más insignificante. Acepta pues, por favor, una pequeña cantidad de comida de mi casa.»
Text 243:
„Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, kdežto já jsem úplně nepatrná živá bytost. Proto prosím přijmi trochu jídla z mého domu.“
Text 244:
Al escuchar esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu sonrió y Se sentó a comer. El Bhaṭṭācārya, con gran placer, Le ofreció en primer lugar el prasādam del templo de Jagannātha.
Text 244:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se usmál a usedl k jídlu. Bhaṭṭācārya Mu s velkou radostí nabídl nejprve prasādam z Jagannāthova chrámu.
Text 245:
Por aquel entonces, el Bhaṭṭācārya tenía un yerno que se llamaba Amogha, el esposo de su hija Ṣāṭhī. Aunque había nacido en una aristocrática familia de brāhmaṇas, Amogha estaba siempre criticando y blasfemando.
Text 245:
Bhaṭṭācārya měl v té době zetě Amoghu, který byl manželem jeho dcery Ṣāṭhī. Přestože Amogha pocházel z aristokratické rodiny brāhmaṇů, měl ve zvyku hledat na druhých chyby a urážet je.
Text 246:
Amogha quería ver comer a Śrī Caitanya Mahāprabhu, pero no le dejaron entrar. En verdad, el Bhaṭṭācārya hacía guardia a la puerta de casa con un bastón en la mano.
Text 246:
Amogha chtěl vidět, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu jí, ale nebylo mu dovoleno vstoupit. Bhaṭṭācārya hlídal na zápraží s holí v ruce.
Text 247:
Sin embargo, tan pronto como el Bhaṭṭācārya se puso a servir prasādam y descuidó un poco la atención, Amogha entró. Al ver la cantidad de comida, comenzó a blasfemar.
Text 247:
Jakmile však Bhaṭṭācārya začal rozdávat prasādam a nebyl už tak ostražitý, Amogha vklouzl dovnitř. Když uviděl to množství jídla, začal pomlouvat.
Text 248:
«Toda esta comida bastaría para saciar a diez o doce hombres, pero este sannyāsī... ¡se lo está comiendo todo Él solo!»
Text 248:
„Tolik jídla by nasytilo deset až dvanáct lidí, ale tento sannyāsī to sní sám!“
Text 249:
Tan pronto como Amogha dijo esto, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya volvió los ojos hacía él. Al ver la actitud del Bhaṭṭācārya, Amogha salió inmediatamente.
Text 249:
Sotva to Amogha dořekl, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya na něho upřel svůj pohled. Když Amogha viděl Bhaṭṭācāryovo rozpoložení, okamžitě odešel.
Text 250:
El Bhaṭṭācārya salió corriendo tras él dispuesto a pegarle con el bastón, pero Amogha corrió tan rápido que el Bhaṭṭācārya no pudo atraparle.
Text 250:
Bhaṭṭācārya se za ním rozběhl, aby ho uhodil holí, ale Amogha utíkal tak rychle, že ho Bhaṭṭācārya nemohl dostihnout.
Text 251:
El Bhaṭṭācārya comenzó entonces a maldecir a su yerno con toda clase de improperios. Ya de regreso, el Bhaṭṭācārya vio que Śrī Caitanya Mahāprabhu reía al escuchar sus insultos contra Amogha.
Text 251:
Bhaṭṭācārya tehdy začal svého zetě proklínat a spílal mu. Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel jeho nadávky, a když se Bhaṭṭācārya vrátil, viděl, jak se Pán směje.
Text 252:
Cuando la esposa del Bhaṭṭācārya, la madre de Ṣāṭhī, se enteró de lo ocurrido, inmediatamente comenzó a golpearse la cabeza y el pecho diciendo una y otra vez: «¡Que Ṣāṭhī quede viuda!».
Text 252:
Když Ṣāṭhīina matka, Bhaṭṭācāryova žena, slyšela, co se stalo, začala se bít do hlavy a do hrudi a stále dokola opakovala: „Ať se Ṣāṭhī stane vdovou!“
Text 253:
Al ver cómo se lamentaban ambos esposos, Śrī Caitanya Mahāprabhu trató de calmarles. Conforme ellos lo deseaban, comió el prasādam y Se sintió muy satisfecho.
Text 253:
Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl, jak manželé naříkají, a tak se je snažil uklidnit. Na jejich přání snědl prasādam a byl velmi spokojený.
Text 254:
Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu terminó de comer, el Bhaṭṭācārya Le ofreció agua para lavarse la boca, las manos y las piernas; también Le ofreció especias aromáticas, tulasī-mañjarīs, clavos y cardamomo.
Text 254:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dojedl a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya přinesl vodu, aby si Pán mohl umýt ústa, ruce a nohy. Dal Mu také vonné koření, tulasī-mañjarī, hřebíček a kardamom.“
Text 255:
El Bhaṭṭācārya puso entonces un collar de flores a Śrī Caitanya Mahāprabhu y Le ungió el cuerpo con pasta de madera de sándalo. Tras ofrecer reverencias, el Bhaṭṭācārya, con mucha humildad, dijo lo siguiente.
Text 255:
Bhaṭṭācārya pak Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi dal květinovou girlandu a tělo Mu potřel santálovou pastou. Poklonil se a s velkou pokorou promluvil.
Text 256:
«Te he traído a mi casa sólo para que seas objeto de blasfemias. Es una gran ofensa. Por favor, discúlpame. Te suplico que me perdones.»
Text 256:
„Přivedl jsem Tě do svého domu jen proto, abys byl vystaven pomluvám. To je velký přestupek. Prosím promiň mi to, žádám Tě o odpuštění.“
Text 257:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Lo que Amogha ha dicho es correcto; por lo tanto, no es una blasfemia. ¿De qué ofensa Me hablas?».
Text 257:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „To, co Amogha řekl, je pravda, není to pomluva. Jakého přestupku ses dopustil?“
Text 258:
Tras decir esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se marchó y regresó a Su residencia. Tras Él salió Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 258:
Śrī Caitanya Mahāprabhu domluvil a vrátil se do svého sídla. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya šel s Ním.
Text 259:
Postrándose a los pies del Señor, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya no dejaba de hacerse reproches. El Señor entonces le calmó y le dijo que volviese a su casa.
Text 259:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya padl Pánovi k nohám a dělal si velké výčitky kvůli tomu, co se stalo. Pán ho potom uklidnil a poslal domů.
Text 260:
Ya de regreso en casa, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya consultó con su esposa, la madre de Ṣāṭhī. Después de maldecirse, dijo lo siguiente.
Text 260:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se vrátil domů a hovořil se svou ženou, Ṣāṭhīinou matkou. Nejdříve odsoudil sám sebe a pak řekl následující.
Text 261:
«El hombre que ha blasfemado contra Śrī Caitanya Mahāprabhu podría expiar su pecado con la muerte».
Text 261:
„Pokud ten, kdo urazil Śrī Caitanyu Mahāprabhua, bude zabit, jeho hříšný skutek tak může být odčiněn.“
Text 262:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya continuó: «Otra forma de expiar este pecado es que yo abandone mi propia vida. Sin embargo, ninguna de estas ideas es adecuada, porque estamos hablando de cuerpos de brāhmaṇas.
Text 262:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pokračoval: „Tento hřích by se dal odčinit také tím, že bych si sám vzal život. Žádný z těchto nápadů však není vhodný, protože obě těla patří brāhmaṇům.“
Text 263:
«Sin embargo, jamás volveré a mirar a la cara a ese blasfemo. Le rechazo y abandono mi relación con él. Jamás pronunciaré siquiera su nombre.
Text 263:
„Místo toho se mu už nikdy nepodívám do tváře. Zavrhuji ho a ukončuji s ním svůj vztah. Nikdy už ani nevyslovím jeho jméno.“
Text 264:
«Di a mi hija Ṣāṭhī que abandone toda relación con su marido, pues ha caído muy bajo. Cuando el esposo se degrada, la esposa tiene el deber de abandonar la relación.
Text 264:
„Řekni mé dceři Ṣāṭhī, aby přerušila vztah se svým manželem, protože poklesl. Pokud manžel poklesne, je povinností manželky vztah ukončit.“
Text 265:
«“Cuando el esposo es una persona caída, debe abandonarse la relación con él.”»
Text 265:
„  ,Je-li manžel pokleslý, je třeba se vzdát vztahu s ním.̀  “
Text 266:
Esa noche, Amogha, el yerno de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, huyó; a la mañana siguiente estaba enfermo de cólera.
Text 266:
Amogha, zeť Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, té noci utekl a hned další ráno onemocněl cholerou.
Text 267:
Cuando el Bhaṭṭācārya se enteró de que Amogha agonizaba víctima del cólera, pensó: «Es la gracia de la Providencia, que hace lo que yo quería hacer.
Text 267:
Když se Bhaṭṭācārya doslechl, že Amogha umírá na choleru, pomyslel si: „Prozřetelnost mi prokazuje přízeň – sama dělá to, co jsem chtěl udělat já.“
Text 268:
«Cuando alguien ofende a la Suprema Personalidad de Dios, el karma actúa de forma inmediata.» Tras decir esto, recitó dos versos de las Escrituras reveladas.
Text 268:
„Jestliže někdo urazí Nejvyšší Osobnost Božství, začne okamžitě působit karma.“ Potom přednesl dva verše ze zjevených písem.
Text 269:
«“Aquello que nosotros teníamos que haber resuelto con gran esfuerzo, reuniendo elefantes, caballos, cuadrigas y soldados de infantería, lo han resuelto ya los gandharvas.”
Text 269:
„  ,To, co bychom museli provést s vynaložením velkého úsilí shromážděním slonů, koní, vozů a vojska, již udělali Gandharvové.̀  “
Text 270:
«“La persona que maltrata a las grandes almas pierde por completo la longevidad, la opulencia, la buena reputación, la religión, las posesiones y la buena fortuna.”
Text 270:
„  ,Pokud se někdo zachová špatně k velkým duším, zničí to délku jeho života, bohatství, pověst, náboženství, majetek i štěstí.̀  “
Text 271:
En ese momento, Gopīnātha Ācārya fue a ver a Śrī Caitanya Mahāprabhu; el Señor le preguntó qué estaba ocurriendo en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 271:
Tehdy přišel Śrī Caitanyu Mahāprabhua navštívit Gopīnātha Ācārya a Pán se ho zeptal, co se děje v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi.
Text 272:
Gopīnātha Ācārya informó al Señor de que ambos esposos estaban ayunando, y de que su yerno, Amogha, agonizaba víctima del cólera.
Text 272:
Gopīnātha Ācārya Pánu řekl, že oba manželé drží půst a že jejich zeť Amogha umírá na choleru.
Text 273:
Al enterarse de que Amogha estaba muriendo, Caitanya Mahāprabhu fue a verle a toda prisa. Poniendo la mano en el pecho de Amogha, dijo lo siguiente.
Text 273:
Jakmile Caitanya Mahāprabhu uslyšel, že Amogha umírá, ihned za ním ve velkém spěchu běžel. Položil svou ruku Amoghovi na hruď a promluvil následovně:
Text 274:
«El corazón del brāhmaṇa es muy limpio por naturaleza; por eso, es un lugar adecuado para Kṛṣṇa.
Text 274:
„Srdce brāhmaṇy je svou povahou velmi čisté, a proto je pro Kṛṣṇu vhodným místem k pobytu.“
Text 275:
«¿Por qué has dejado entrar también al caṇḍāla de la envidia? De ese modo, has contaminado un lugar muy puro, tu corazón.
Text 275:
„Proč jsi tedy dovolil, aby se zde usadil také caṇḍāla závisti? Znečistil jsi tak to nejčistší místo, své srdce.“
Text 276:
«Sin embargo, gracias a tu relación con Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, toda tu contaminación ha quedado ahora destruida. Cuando el corazón de una persona se limpia de toda contaminación, se puede cantar el mahā-mantra, Hare Kṛṣṇa.
Text 276:
„Díky společnosti Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi je však nyní veškeré tvoje znečištění odstraněno. Člověk, jehož srdce je zbaveno veškerých nečistot, může zpívat mahā-mantru, Hare Kṛṣṇa.“
Text 277:
«Así pues, Amogha, ¡levántante y canta el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa! Si lo haces, Kṛṣṇa te concederá Su misericordia sin lugar a dudas.»
Text 277:
„Proto, Amogho, vstaň a zpívej Hare Kṛṣṇa mahā-mantru! Když to budeš dělat, Kṛṣṇa ti bezpochyby udělí svou milost.“
Text 278:
Al escuchar a Śrī Caitanya Mahāprabhu y ser tocado por Él, Amogha, que agonizaba en su lecho de muerte, se levantó inmediatamente cantando el santo nombre de Kṛṣṇa. Así, enloqueció de amor extático y danzó lleno de emociones.
Text 278:
Jakmile Amogha, který ležel na smrtelném lůžku, uslyšel Śrī Caitanyu Mahāprabhua a pocítil dotek Jeho ruky, okamžitě vstal a začal zpívat svaté jméno Kṛṣṇy. Šílený extází lásky a zaplavený emocemi začal tančit.
Text 279:
Mientras danzaba lleno de amor extático, Amogha manifestó todos los signos de éxtasis: temblor, lágrimas, júbilo, trance, transpiración y voz entrecortada. Al ver aquellas olas de emoción extática, Śrī Caitanya Mahāprabhu reía.
Text 279:
Amogha při svém tančení v extázi lásky projevil veškeré příznaky extáze, jako je chvění, pláč, jásot, trans, pocení a zalykání se. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl tyto vlny extatických emocí, začal se smát.
Text 280:
Amogha, entonces, se postró a los pies de loto del Señor y, sumisamente, dijo: «¡Oh, misericordioso Señor!, por favor, perdona mi ofensa».
Text 280:
Amogha potom padl k lotosovým nohám Pána a pokorně řekl: „Ó milostivý Pane, prosím odpusť mi můj přestupek.“
Text 281:
Amogha, no sólo pidió perdón al Señor, sino que se daba de bofetadas en las mejillas, mientras decía: «Con esta boca he blasfemado contra Ti».
Text 281:
Nejenže Amogha žádal Pána o odpuštění, ale také si začal sám dávat políčky do tváří se slovy: „Těmito ústy jsem Tě pomlouval.“
Text 282:
En verdad, Amogha continuó dándose de bofetadas en la cara hasta que tuvo las mejillas hinchadas. Finalmente, Gopīnātha Ācārya le detuvo sujetándole los brazos.
Text 282:
Amogha se neustále bil do tváří, až mu otekly. Gopīnātha Acārya ho nakonec chytil za ruce, aby mu v tom zabránil.
Text 283:
Después de esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu calmó a Amogha tocándole el cuerpo y le dijo: «Tú eres el objeto de Mi afecto porque eres el yerno de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya.
Text 283:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom Amoghu uklidnil tím, že se dotkl jeho těla a řekl: „Jelikož jsi zetěm Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi, jsi předmětem Mé náklonnosti.“
Text 284:
«Todo el que vive en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Me es muy querido, desde las sirvientas y criados hasta el perro. ¿Qué diré entonces de sus familiares?
Text 284:
„Každý v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi je Mi nesmírně drahý, včetně služek a služebníků, dokonce i pes. Co potom říci o jeho příbuzných?“
Text 285:
«Amogha, canta constantemente el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa y no cometas más ofensas.» Después de dar a Amogha esa instrucción, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a casa de Sārvabhauma.
Text 285:
„Amogho, neustále zpívej Hare Kṛṣṇa mahā-mantru a nedělej žádné další přestupky.“ Poté, co dal Śrī Caitanya Mahāprabhu Amoghovi tento pokyn, odešel do Sārvabhaumova domu.
Text 286:
Nada más ver al Señor, Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se tomó inmediatamente de Sus pies de loto. El Señor le abrazó y Se sentó.
Text 286:
Jakmile Sārvabhauma Bhaṭṭācārya spatřil Pána, okamžitě uchopil Jeho lotosové nohy. Pán ho obejmul a potom se posadil.
Text 287:
Śrī Caitanya Mahāprabhu tranquilizó a Sārvabhauma diciendo: «A fin de cuentas, Amogha, tu yerno, no es más que un chiquillo. ¿Qué mal ha hecho? ¿Por qué ayunas y estás tan enfadado?
Text 287:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu uklidnil slovy: „Amogha, tvůj zeť, je přece ještě pouhé dítě, tak co udělal za chybu? Proč držíš půst a proč se zlobíš?“
Text 288:
«¡Ea!, levántate, báñate y ve a ver el rostro del Señor Jagannātha. Después regresa aquí para el almuerzo. De ese modo Me sentiré feliz.
Text 288:
„Vstaň, vykoupej se a jdi zhlédnout tvář Pána Jagannātha. Potom se vrať a vezmi si oběd. To Mi udělá radost.“
Text 289:
«Me quedaré aquí hasta que regreses a almorzar con los remanentes del Señor Jagannātha.»
Text 289:
„Zůstanu zde, dokud se nevrátíš a nesníš k obědu zbytky jídla Pána Jagannātha.“
Text 290:
Tomándose de los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu, el Bhaṭṭācārya dijo: «¿Por qué has devuelto a Amogha a la vida? Hubiese sido mejor que hubiera muerto».
Text 290:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya uchopil lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua a řekl: „Proč jsi Amoghu přivedl zpátky k životu? Bylo by lépe, kdyby zemřel.“
Text 291:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Amogha es tu hijo y no es más que un chiquillo. El padre no toma en serio las faltas de su hijo, especialmente si le está manteniendo.
Text 291:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Amogha je dítě a tvůj syn. Otec nebere přestupky svého syna vážně, zvláště když ho ještě zaopatřuje.“
Text 292:
«Ahora que es un vaiṣṇava, está libre de ofensas. Puedes concederle tu misericordia sin titubear.»
Text 292:
„Nyní se stal vaiṣṇavou a s jeho přestupky je konec. Bez váhání mu můžeš udělit svou milost.“
Text 293:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo: «Por favor, mi Señor, ve a ver al Señor Jagannātha. Yo iré también después de bañarme, y después regresaré».
Text 293:
Sārvabhauma Bhaṭṭācārya řekl: „Můj Pane, jdi prosím navštívit Pána Jagannātha. Já se vykoupu a přijdu tam také. Pak se sem vrátím.“
Text 294:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo entonces a Gopīnātha: «Quédate aquí, y cuando Sārvabhauma Bhaṭṭācārya haya tomado prasādam, házmelo saber».
Text 294:
Śrī Caitanya Mahāprabhu potom řekl Gopīnāthovi: „Zůstaň zde a dej Mi vědět, až Sārvabhauma Bhaṭṭācārya přijme prasādam.“
Text 295:
Tras decir esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a ver al Señor Jagannātha. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya se bañó, fue a ver al Señor Jagannātha, y a continuación regresó a su casa para comer.
Text 295:
Śrī Caitanya Mahāprabhu domluvil a šel navštívit Pána Jagannātha. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dokončil svou koupel, šel navštívit Pána Jagannātha a potom se vrátil domů, aby poobědval.“
Text 296:
Tras este episodio, Amogha se convirtió en un devoto puro de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Danzaba en éxtasis y recitaba pacíficamente el santo nombre del Señor Kṛṣṇa.
Text 296:
Amogha se v ten okamžik stal ryzím oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Tančil v extázi a pokojně zpíval svatá jména Pána Kṛṣṇy.
Text 297:
De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu realizó Sus diversos pasatiempos. En verdad, todo el que los ve o los escucha se llena de asombro.
Text 297:
Takto Śrī Caitanya Mahāprabhu prováděl své rozmanité zábavy. Každý, kdo je vidí nebo o nich naslouchá, je vskutku ohromený.
Text 298:
Śrī Caitanya Mahāprabhu disfrutó comiendo en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya. En este solo pasatiempo, se manifestaron muchos pasatiempos maravillosos.
Text 298:
Śrī Caitanya Mahāprabhu si užíval jedení v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi a v průběhu této jedné zábavy se projevilo mnoho dalších úžasných zábav.
Text 299:
Ésas son las peculiares características de los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Así fue como comió el Señor en casa de Sārvabhauma Bhaṭṭācārya; de ese modo, el amor de Sārvabhauma por el Señor se ha hecho muy conocido.
Text 299:
Takové jsou zvláštní rysy zábav Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Tak Pán jedl v domě Sārvabhaumy Bhaṭṭācāryi a tak vyšla najevo Sārvabhaumova láska k Pánu.
Text 300:
He narrado así el amor extático de la esposa de Sārvabhauma, a quien se conoce como madre de Ṣāṭhī. También he hablado de la gran misericordia que Śrī Caitanya Mahāprabhu manifestó al perdonar la ofensa de Amogha. Lo hizo debido a que Amogha estaba emparentado con un devoto.
Text 300:
Vyprávěl jsem o extatické lásce Sārvabhaumovy manželky, známé jako Ṣāṭhīina matka. Vyprávěl jsem také o velké milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua, kterou projevil, když Amoghovi odpustil jeho přestupek. To udělal kvůli tomu, že Amogha měl vztah s oddaným.
Text 301:
Todo el que escuche estos pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu con fe y amor alcanzará muy pronto el refugio de los pies de loto del Señor.
Text 301:
Každý, kdo s vírou a láskou naslouchá těmto zábavám Śrī Caitanyi Mahāprabhua, velmi brzy dosáhne útočiště u Pánových lotosových nohou.
Text 302:
Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, siempre deseando su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.
Text 302:
Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.