CAPÍTULO 12
KAPITOLA DVANÁCTÁ
La limpieza del templo de Guṇḍicā
Čištění chrámu Guṇḍici
En su Amṛta-pravāha-bhāṣya, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura resume este capítulo de la siguiente manera. El rey de Orissa, Mahārāja Pratāparudra, hizo todo lo posible por ver al Señor Caitanya Mahāprabhu. Śrīla Nityānanda Prabhu y los demás devotos informaron al Señor del deseo del rey, pero Śrī Caitanya Mahāprabhu no Se mostró dispuesto a recibirle. Entonces, Śrī Nityānanda Prabhu pensó en un plan, y envió al rey una prenda de ropa del Señor. Al día siguiente, cuando Rāmānanda Rāya volvió a suplicar a Śrī Caitanya Mahāprabhu que recibiese al rey, el Señor volvió a negarse, pero pidió a Rāmānanda Rāya que trajese a Su presencia al hijo del rey. El príncipe visitó al Señor vestido como un vaiṣṇava, lo cual despertó en el Señor el recuerdo de Kṛṣṇa. De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu liberó al hijo de Mahārāja Pratāparudra.
Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura shrnuje tuto kapitolu ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi takto. Král Urísy, Mahārāja Pratāparudra, všemožně usiloval o setkání s Pánem Caitanyou Mahāprabhuem. Śrīla Nityānanda Prabhu i ostatní oddaní Pánu o králově touze řekli, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu se s ním setkat nechtěl. Śrī Nityānanda Prabhu tehdy vymyslel plán a poslal králi kus Pánova oblečení. Když dalšího dne Rāmānanda Rāya znovu Śrī Caitanyu Mahāprabhua snažně prosil, aby se s králem setkal, Pán opět odmítl, ale požádal Rāmānandu Rāye, aby k Němu přivedl králova syna. Princ Pána navštívil ve vaiṣṇavském oblečení, což v Pánu probudilo vzpomínky na Kṛṣṇu. Śrī Caitanya Mahāprabhu tak syna Mahārāje Pratāparudry vysvobodil.
Después de esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu limpió el templo de Guṇḍicā antes de la celebración del Ratha-yātrā. A continuación Se bañó en el lago Indradyumna y tomó prasādam en un jardín cercano. Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu limpiaba el templo de Guṇḍicā, un gauḍīya-vaiṣṇava lavó los pies de loto del Señor y bebió el agua. Este incidente es muy significativo, pues hizo surgir en el devoto el amor extático. Después de esto, Gopāla, el hijo de Advaita Prabhu, se desmayó durante el kīrtana, y, como no recobraba el conocimiento, Śrī Caitanya Mahāprabhu le concedió Su gracia despertándole. Durante el prasādam, Nityānanda Prabhu y Advaita Prabhu sostuvieron una conversación humorística. Advaita Prabhu dijo que a Nityānanda Prabhu no Le conocía nadie, y que un brāhmaṇa casado no tenía por qué tomar prasādam con alguien completamente desconocido en la sociedad. Como respuesta a sus humorísticas palabras, Śrī Nityānanda Prabhu contestó que Advaita Ācārya era un monista y que no se sabía qué cambios podía sufrir la mente de quien comiese con semejante impersonalista. La conversación entre los dos prabhus –Nityānanda Prabhu y Advaita Prabhu– tiene un significado muy profundo que sólo las personas inteligentes pueden entender. Cuando todos los vaiṣṇavas hubieron terminado su almuerzo, Svarūpa Dāmodara y otros devotos tomaron prasādam en la habitación. Śrī Caitanya Mahāprabhu sintió un gran placer al ver de nuevo a la Deidad de Jagannātha, que había pasado un tiempo de retiro. En esa ocasión, el Señor Caitanya estaba acompañado de todos los devotos, todos los cuales se sentían muy complacidos.
Před Ratha-yātrou Śrī Caitanya Mahāprabhu čistil chrám Guṇḍici. Potom se vykoupal v Indradyumnově jezeře a v nedaleké zahradě přijal prasādam. Při čištění chrámu Guṇḍici jeden gauḍīya-vaiṣṇava Pánovi umyl Jeho lotosové nohy a vodu vypil. Tato událost je velmi významná, protože v tom oddaném probudila extatickou lásku. Dále se stalo, že během kīrtanu omdlel Gopāla, syn Advaity Prabhua, a protože stále nejevil známky života, Śrī Caitanya Mahāprabhu mu požehnal tím, že ho přivedl k vědomí. Při prasādam potom došlo k humorné rozepři mezi Nityānandou Prabhuem a Advaitou Prabhuem. Advaita Prabhu řekl, že Nityānandu Prabhua nikdo nezná a že ženatý brāhmaṇa by neměl obědvat s osobou ve společnosti neznámou. Śrī Nityānanda Prabhu na toto vtipkování odpověděl, že Advaita Ācārya je monista a že nikdo neví, co oběd ve společnosti takového impersonalisty udělá s jeho myslí. Rozhovor těchto dvou prabhuů – Nityānandy Prabhua a Advaity Prabhua – měl hluboký význam, kterému může porozumět pouze inteligentní člověk. Poté, co všichni vaiṣṇavové dojedli, Svarūpa Dāmodara a další přijali své prasādam v místnosti. Śrī Caitanya Mahāprabhu měl velkou radost, že znovu vidí Božstvo Jagannātha, které nějaký čas pobývalo v ústraní. Pána Caitanyu tehdy doprovázeli všichni oddaní a každý z nich byl nesmírně šťastný.
- Text 1:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu fregó y limpió el templo de Guṇḍicā con Sus devotos y compañeros. De ese modo, lo dejó tan fresco y brillante como Su propio corazón, haciendo del templo una residencia adecuada para el Señor Śrī Kṛṣṇa.
- Text 1:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu se svými společníky umyl a vyčistil chrám Guṇḍici a tím jej učinil chladivým a zářícím jako své srdce. Tak se stal chrám místem vhodným k tomu, aby se v něm usadil Pán Śrī Kṛṣṇa.
- Text 3:
- ¡Toda gloria a los devotos del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, encabezados por Śrīvāsa Ṭhākura! A ellos pido el poder de hablar de Śrī Caitanya Mahāprabhu de la forma adecuada.
- Text 3:
- Sláva oddaným Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua v čele se Śrīvāsem Ṭhākurem! Prosím je o schopnost, abych mohl správně popsat Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
- Text 4:
- Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu regresó de Su viaje por el sur de la India, Mahārāja Pratāparudra, el rey de Orissa, ardía en deseos de que le concediera una entrevista.
- Text 4:
- Když se Śrī Caitanya Mahāprabhu vrátil ze své cesty po jižní Indii, král Urísy, Mahārāja Pratāparudra, velmi dychtil se s Ním setkat.
- Text 5:
- Desde su capital, Kaṭaka, el rey envió una carta a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, rogándole que obtuviese del Señor el permiso para poder ir a verle.
- Text 5:
- Král ze svého hlavního města Kataku poslal dopis Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi, ve kterém ho prosil, aby získal Pánovo svolení přijít Jej navštívit.
- Text 7:
- En la carta, el rey pedía a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya: «Por favor, acude a todos los devotos que están con Śrī Caitanya Mahāprabhu y preséntales esta petición de mi parte.
- Text 7:
- V tomto dopisu král Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu žádal: „Obrať se prosím na všechny oddané v blízkosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua a předlož jim mým jménem tuto prosbu.“
- Text 9:
- «Por la misericordia de todos los devotos, se puede alcanzar el refugio de los pies de loto del Señor. Sin Su misericordia, mi reino no tiene ningún atractivo para mí.
- Text 9:
- „Milostí všech oddaných může člověk získat útočiště u lotosových nohou Pána. Bez Jeho milosti pro mě mé království ztrácí půvab.“
- Text 10:
- «Si Gaurahari, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, no me concede Su misericordia, abandonaré mi reino y viviré como un mendigo, pidiendo de puerta en puerta.»
- Text 10:
- „Jestliže mi Gaurahari, Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu, neprojeví svou milost, vzdám se svého království, stanu se potulným mnichem a půjdu žebrat ode dveří ke dveřím.“
- Text 15:
- Sārvabhauma Bhaṭṭācārya dijo entonces: «Iremos de nuevo a ver al Señor, pero no Le pediremos que reciba al rey. Simplemente le hablaremos de la buena conducta del rey».
- Text 15:
- Sārvabhauma Bhaṭṭācārya tehdy řekl: „Půjdeme ještě jednou za Pánem, ale nebudeme Ho žádat, aby se s králem setkal. Pouze popíšeme královo pěkné chování.“
- Text 16:
- Tras tomar esta decisión, fueron todos a la morada de Śrī Caitanya Mahāprabhu. Una vez allí, aunque dispuestos a hablar, no acertaban a pronunciar palabra.
- Text 16:
- Po tomto rozhodnutí se všichni odebrali do domu Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Když tam přišli, byli připraveni hovořit, přesto však ze sebe nemohli dostat ani slovo.
- Text 17:
- Cuando llegaron ante Śrī Caitanya Mahāprabhu, el Señor, al verles, dijo: «¿Qué habéis venido a decirme todos juntos? Veo que queréis decirme algo, pero no habláis. ¿Cuál es la razón?».
- Text 17:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl, že za Ním přišli, a řekl: „Co jste Mi sem všichni přišli povědět? Vidím, že chcete něco říci, ale nemluvíte. Jaký to má důvod?“
- Text 19:
- «Queremos plantearte algo que puede ser adecuado o puede no serlo. La cuestión es ésta: el rey de Orissa, si no le recibes, vivirá como mendicante.»
- Text 19:
- „Chceme Ti předložit něco, co může, a také nemusí být vhodné. Jedná se o toto: pokud se s Tebou král Urísy nebude moci setkat, stane se žebravým mnichem.“
- Text 20:
- Nityānanda Prabhu continuó: «El rey ha decidido vivir como mendicante y llevar el signo de los mendicantes, un pendiente de marfil. Si no puede ver los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu, no quiere disfrutar de su reino».
- Text 20:
- Nityānanda Prabhu pokračoval: „Král se rozhodl, že se stane žebravým mnichem a bude nosit náušnici ze slonoviny, znak žebravého mnicha. Pokud neuvidí lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua, nechce si užívat svého království.“
- Text 21:
- Nityānanda Prabhu continuó: «El rey expresó también su deseo de ver el rostro de luna de Śrī Caitanya Mahāprabhu a su entera satisfacción. Le gustaría llevar los pies de loto del Señor a su corazón».
- Text 21:
- Nityānanda Prabhu pokračoval: „Král také vyjádřil svou touhu dívat se na měsíci podobnou tvář Śrī Caitanyi Mahāprabhua tak dlouho, dokud jeho oči nebudou zcela uspokojeny. Chtěl by zvednout lotosové nohy Pána na své srdce.“
- Text 22:
- Ciertamente, al escuchar todas aquellas explicaciones, la mente de Śrī Caitanya Mahāprabhu Se enterneció. Externamente, sin embargo, quiso decir unas palabras duras.
- Text 22:
- Když Śrī Caitanya Mahāprabhu slyšel všechna tato slova, Jeho mysl se zcela jistě obměkčila, ale navenek chtěl říci nějaká ostrá slova.
- Text 24:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «No hablemos siquiera de Mi avance espiritual: la gente blasfemará contra Mí. Y ni qué hablar de toda la gente: el mismo Dāmodara Me reñirá.
- Text 24:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Ponechme stranou duchovní pokrok, ale vždyť Mě všichni lidé pomluví. Ale co všichni lidé – Dāmodara by Mě káral!“
- Text 26:
- Dāmodara contestó inmediatamente: «Mi Señor, Tú eres la Suprema Personalidad de Dios completamente independiente. Tú lo sabes todo, y por ello sabes lo que está permitido y lo que no.
- Text 26:
- Dāmodara okamžitě odpověděl: „Můj Pane, Ty jsi zcela nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství, a protože víš vše, víš také, co je dovoleno, a co ne.“
- Text 27:
- «Yo no soy más que una jīva insignificante. ¿Qué poder tengo entonces para aconsejarte? Cuando Tú así lo decidas, irás a ver al rey. Yo seré testigo de ello.
- Text 27:
- „Já jsem jen nepatrná jīva, tak co Ti mohu přikazovat? Ty se s králem setkáš z vlastního rozhodnutí a já toho budu svědkem.“
- Text 28:
- «El rey está muy apegado a Ti, y Tú sientes afecto y amor por él. Así, puedo entender que, en virtud del afecto que siente el rey por Ti, Tú le tocarás.
- Text 28:
- „Král je k Tobě nesmírně připoutaný a Ty k němu cítíš náklonnost a lásku. Je mi proto jasné, že se krále díky jeho náklonnosti k Tobě dotkneš.“
- Text 29:
- «Aunque Tú eres la Suprema Personalidad de Dios, completamente independiente, Te subordinas al amor y el afecto de Tus devotos. Ésa es Tu naturaleza.»
- Text 29:
- „I když jsi Nejvyšší Osobnost Božství a zcela nezávislý, přesto závisíš na lásce a náklonnosti svých oddaných. To je Tvoje povaha.“
- Text 33:
- Nityānanda Prabhu hizo entonces una sugerencia para que el Señor la tuviese en cuenta: «Podemos hacer una cosa —sugirió—, de forma que, sin necesidad de que Tú Te entrevistes con el rey, él pueda seguir viviendo.
- Text 33:
- Nityānanda Prabhu pak předložil Pánovi ke zvážení určitý plán: „Je jeden způsob, jak by ses nemusel s králem setkat, a přitom by mohl zůstat naživu.“
- Text 40:
- Cuando Rāmānanda Rāya pidió al rey que le permitiera quedarse con el Señor, el rey, muy satisfecho, dio inmediatamente su permiso. Él, por su parte, solicitó a Rāmānanda Rāya que le concertara una cita.
- Text 40:
- Když Rāmānanda Rāya krále požádal, aby mu dovolil zůstat s Pánem, král mu okamžitě s velkým uspokojením svolení dal a snažně Rāmānandu Rāye prosil, aby mu zařídil setkání.
- Text 41:
- El rey dijo a Rāmānanda Rāya: «Śrī Caitanya Mahāprabhu es realmente muy misericordioso contigo. Por favor, solicítame sin falta una entrevista con Él».
- Text 41:
- Král řekl Rāmānandovi Rāyovi: „Śrī Caitanya Mahāprabhu je k tobě nesmírně milostivý, tak Ho prosím určitě požádej, aby se se mnou setkal.“
- Text 43:
- En esa ocasión, Rāmānanda Rāya informó a Śrī Caitanya Mahāprabhu del amor extático del rey. En verdad, una y otra vez, tan pronto como tenía oportunidad, Le hablaba del rey.
- Text 43:
- A tehdy Rāmānanda Rāya informoval Śrī Caitanyu Mahāprabhua o králově extatické lásce. Ve skutečnosti o králi před Pánem mluvil znovu a znovu, kdykoliv se k tomu naskytla příležitost.
- Text 44:
- Śrī Rāmānanda Rāya fue un verdadero ministro diplomático para el rey. En general, era muy experto en sus tratos, y por el simple hecho de hablar del amor del rey por Śrī Caitanya Mahāprabhu, poco a poco logró suavizar la mente del Señor.
- Text 44:
- Vždyť byl také Śrī Rāmānanda Rāya královým ministrem zběhlým v diplomacii. Jednal velmi obratně a pouhým popisováním královy lásky ke Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi postupně obměkčil Pánovu mysl.
- Text 45:
- Mahārāja Pratāparudra, lleno de ansiedad, no podía soportar más no ver al Señor; por eso, Śrī Rāmānanda Rāya, con sus dotes diplomáticas, le concertó una cita con el Señor.
- Text 45:
- Mahārāja Pratāparudra žil ve velké úzkosti a nemohl snést, že Pána nevidí. Śrī Rāmānanda Rāya proto prostřednictvím své diplomacie setkání s Pánem pro krále zařídil.
- Text 47:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu contestó: «Mi querido Rāmānanda, antes de hacerme esta petición, deberías considerar si es adecuado que un sannyāsī reciba a un rey.
- Text 47:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Můj milý Rāmānando, tuto žádost bys měl přednést až po zralé úvaze, zdali je pro sannyāsīho vhodné setkat se s králem.“
- Text 48:
- «El mendicante que recibe a un rey se labra su ruina, tanto en este mundo como en el siguiente. En verdad, ¿para qué hablar de la siguiente vida? En esta misma vida, la gente se burlará del sannyāsī que se entreviste con un rey.»
- Text 48:
- „Pokud se žebravý mnich setká s králem, je pro něho tento i příští svět zničen. Co říci o tom příštím, vždyť už v tomto světě si z něho budou lidé tropit žerty!“
- Text 50:
- Cuando Rāmānanda Rāya se dirigió a Śrī Caitanya Mahāprabhu llamándole Suprema Personalidad de Dios, Caitanya Mahāprabhu se opuso diciendo: «Yo no soy la Suprema Personalidad de Dios, sino un ser humano corriente. Por lo tanto, debo temer la opinión pública de tres formas: con Mi cuerpo, con Mi mente y con Mis palabras.
- Text 50:
- Rāmānanda Rāya oslovil Śrī Caitanyu Mahāprabhua jako Nejvyšší Osobnost Božství, ale Caitanya Mahāprabhu se bránil slovy: „Já nejsem Nejvyšší Osobnost Božství. Jsem jen obyčejná lidská bytost, a proto se musím třemi způsoby obávat veřejného mínění – svým tělem, myslí a slovy.“
- Text 51:
- «La gente, tan pronto como descubre una pequeña falta en la conducta de un sannyāsī, la propaga por todas partes como un incendio. Una mancha de tinta negra sobre una tela blanca no se puede ocultar. Siempre llama la atención.»
- Text 51:
- „Jakmile najde veřejnost v chování sannyāsīho nepatrnou chybu, rozšíří to všude jako požár. Černá inkoustová skvrna se na bílé látce neschová a vždy bije do očí.“
- Text 52:
- Rāmānanda Rāya contestó: «Mi querido Señor, Tú has liberado a tantos pecadores. Pratāparudra, el rey de Orissa, es un servidor del Señor y devoto Tuyo».
- Text 52:
- Rāmānanda Rāya odpověděl: „Můj drahý Pane, osvobodil jsi tolik hříšných lidí. Tento král Pratāparudra, král Urísy, je ve skutečnosti služebník Pána a Tvůj oddaný.“
- Text 53:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo entonces: «Una vasija grande puede contener mucha leche, pero basta una gota de licor para contaminarla y que resulte intocable.
- Text 53:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Velká nádoba může být plná mléka, ale pokud je znečištěné jedinou kapkou alkoholu, je nedotknutelné.“
- Text 56:
- «En las Escrituras reveladas se indica que el hijo representa al padre; por lo tanto, si recibo al hijo del rey, será exactamente como si recibiera al rey.»
- Text 56:
- „Zjevená písma naznačují, že syn zastupuje otce, a proto setkání s královým synem bude stejně dobré, jako kdyby se se Mnou setkal samotný král.“
- Text 57:
- Rāmānanda Rāya fue entonces a informar al rey de sus conversaciones con Śrī Caitanya Mahāprabhu y, siguiendo las órdenes del Señor, trajo ante Su presencia al hijo del rey.
- Text 57:
- Rāmānanda Rāya potom šel za králem, aby mu řekl o svém rozhovoru se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, a na Pánův pokyn k Němu přivedl králova syna.
- Text 59:
- El príncipe estaba vestido con ropas amarillas, y llevaba el cuerpo adornado con joyas y alhajas. Por eso, todo el que le veía recordaba al Señor Kṛṣṇa.
- Text 59:
- Princ byl oblečený ve žlutých šatech a jeho tělo zdobily šperky s drahokamy. Každý, kdo ho viděl, si proto vzpomněl na Pána Kṛṣṇu.
- Text 61:
- «He aquí a un gran devoto —dijo Śrī Caitanya Mahāprabhu—. Al verle, todos pueden recordar a la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, el hijo de Mahārāja Nanda.»
- Text 61:
- „Zde je velký oddaný,“ řekl Śrī Caitanya Mahāprabhu. „Při pohledu na něho si každý vzpomene na Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu, syna Mahārāje Nandy.“
- Text 62:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «Sólo por ver a este muchacho, he contraído una deuda de gratitud». Tras decir esto, el Señor abrazó de nuevo al príncipe.
- Text 62:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Již jen proto, že jsem tohoto chlapce spatřil, se cítím velmi zavázán.“ Potom prince znovu objal.
- Text 63:
- En cuanto el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu tocó al príncipe, el cuerpo del muchacho manifestó signos de amor extático. Entre otros, se manifestaron los signos de transpiración, temblor, lágrimas, aturdimiento y júbilo.
- Text 63:
- Jakmile se Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu prince dotkl, na chlapcově těle se okamžitě projevily příznaky extatické lásky jako pocení, chvění, slzy, ztuhnutí a jásot.
- Text 64:
- El muchacho se puso a llorar y a danzar, cantando: «¡Kṛṣṇa!, ¡Kṛṣṇa!». Al ver el canto, la danza y los signos corporales, todos los devotos le alabaron por su gran fortuna espiritual.
- Text 64:
- Chlapec naříkal, tančil a zpíval „Kṛṣṇa! Kṛṣṇa!“ Když oddaní viděli příznaky na jeho těle a jak zpívá a tančí, chválili ho za jeho duchovní štěstí.
- Text 66:
- Entonces Rāmānanda Rāya y el muchacho se despidieron de Śrī Caitanya Mahāprabhu, y Rāmānanda le llevó de vuelta al palacio. El rey, cuando supo de las actividades de su hijo, se sintió muy feliz.
- Text 66:
- Rāmānanda Rāya potom s chlapcem odešel a odvedl ho zpátky do paláce. Když se král dozvěděl o činnostech svého syna, měl velikou radost.
- Text 70:
- Algunos de los devotos más importantes, como Advaita Ācārya, solían invitar a Śrī Caitanya Mahāprabhu a comer en Su casa. El Señor aceptaba esas invitaciones acompañado de Sus devotos.
- Text 70:
- Někteří z předních oddaných jako Advaita Ācārya zvali Śrī Caitanyu Mahāprabhua do svých domovů na oběd. Pán jejich pozvání přijímal v doprovodu svých oddaných.
- Text 74:
- Al escuchar al Señor pedirles permiso para limpiar el templo de Guṇḍicā, el paḍichā, el encargado de la supervisión del templo, dijo: «Mi querido Señor, somos Tus sirvientes. Tus deseos son órdenes para nosotros.
- Text 74:
- Paḍichā, dozorce chrámu, vyslechl Pánovu prosbu o svolení umýt chrám Guṇḍici a řekl: „Můj drahý Pane, jsme všichni Tvoji služebníci. Naší povinností je vykonat cokoliv, po čem toužíš.“
- Text 79:
- Al día siguiente, temprano por la mañana, el Señor llevó con Él a Sus acompañantes personales y, con Su propia mano, les ungió el cuerpo con pasta de madera de sándalo.
- Text 79:
- Dalšího dne časně ráno vzal Pán s sebou své osobní společníky a vlastní rukou potřel jejich těla santálovou pastou.
- Text 82:
- El Señor limpió a fondo todo el interior del templo, incluido el techo. Entonces movió el asiento de la Deidad [siṁhāsana], lo limpió y lo puso de nuevo en su lugar original.
- Text 82:
- Uvnitř chrámu Pán vše, včetně stropu, důkladně vyčistil. Potom vzal sedátko (siṁhāsana), umyl je a postavil zpět na původní místo.
- Text 83:
- Así, el Señor y Sus compañeros limpiaron y barrieron todos los edificios del templo, grandes y pequeños; por último, limpiaron la zona entre el templo y la sala de kīrtana.
- Text 83:
- Pán a Jeho společníci tak zametli a umyli všechny velké i malé chrámové budovy a nakonec uklidili prostor mezi chrámem a kīrtanovou halou.
- Text 84:
- En verdad, cientos de devotos se dedicaban a limpiar los alrededores del templo, mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu, para instruir a los demás, dirigía personalmente la operación.
- Text 84:
- Chrám i celé jeho okolí uklízely stovky oddaných a Śrī Caitanya Mahāprabhu se toho osobně účastnil, aby učil ostatní.
- Text 85:
- Lleno de júbilo, Śrī Caitanya Mahāprabhu fregaba y limpiaba el templo, cantando sin cesar el santo nombre del Señor Kṛṣṇa. Como Él, los devotos también cantaban, al mismo tiempo que cumplían con sus respectivos deberes.
- Text 85:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu chrám umýval a uklízel s velkou radostí a celou dobu zpíval svaté jméno Pána Kṛṣṇy. Oddaní také zpívali a zároveň konali povinnosti, které jim byly svěřeny.
- Text 86:
- El hermoso cuerpo del Señor estaba cubierto por entero de polvo y suciedad. De ese modo adquiría una hermosura trascendental. A veces, mientras limpiaba el templo, el Señor derramaba lágrimas, y en algunos lugares llegó a fregar con esas lágrimas.
- Text 86:
- Celé Pánovo překrásné tělo bylo pokryté prachem a špínou, a tak nabylo transcendentální krásy. Při čištění chrámu Pán chvílemi ronil slzy, a některá místa těmito slzami dokonce umýval.
- Text 87:
- Después de esto, limpiaron el almacén del alimento de la Deidad [bhoga-mandira]. Después limpiaron el patio, y, a continuación, todas las habitaciones, una tras otra.
- Text 87:
- Uklizeno bylo také místo, kde se přechovávají potraviny pro Božstva (bhoga-mandira). Potom byl vyčištěn dvůr a po něm jeden za druhým všechny pokoje.
- Text 89:
- Siguiendo el ejemplo de Śrī Caitanya Mahāprabhu, todos los devotos, llenos de júbilo, se pusieron a recoger el polvo y las briznas de paja con sus ropas, para después tirarlas fuera del templo.
- Text 89:
- Oddaní potom s velkou radostí po vzoru Śrī Caitanyi Mahāprabhua shromažďovali stébla a prach do látky svého oděvu a pak všechno vyhazovali před chrám.
- Text 90:
- El Señor dijo entonces a los devotos: «Puedo deciros cuánto habéis trabajado y lo bien que habéis limpiado el templo con sólo ver toda la paja y el polvo que habéis amontonado fuera».
- Text 90:
- Pán potom řekl oddaným: „Podle množství stébel a prachu, které vidím před chrámem, vím, jak hodně jste se snažili a jak dobře jste chrám vyčistili.“
- Text 93:
- El Señor entonces ordenó a todos que limpiasen el interior del templo lo más perfectamente posible, recogiendo las partículas más finas de polvo, paja y arena y tirándolas fuera.
- Text 93:
- Pán všem nařídil, aby chrám uvnitř dokonale vyčistili tak, že posbírají jemný prach, stébla a zrnka písku a vyhodí je ven.
- Text 94:
- Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu y todos los vaiṣṇavas hubieron limpiado el templo por segunda vez, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy feliz de ver cómo iban las tareas de limpieza.
- Text 94:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu pak se všemi oddanými vyčistil chrám podruhé. Při sledování úklidu měl velkou radost.
- Text 96:
- Tan pronto como Śrī Caitanya Mahāprabhu pidió el agua, los hombres trajeron los cien cántaros, completamente llenos, y los dejaron ante el Señor.
- Text 96:
- Jakmile Śrī Caitanya Mahāprabhu požádal o vodu, všichni muži okamžitě přinesli sto po okraj naplněných nádob s vodou a postavili je před Pána.
- Text 97:
- De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu fregó en primer lugar el templo principal; después fregó cuidadosamente el techo, las paredes, el suelo, el asiento de la Deidad [siṁhāsana] y todo lo que había en la sala.
- Text 97:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu tak nejprve umyl hlavní chrám a potom důkladně umyl strop, zdi, podlahu, sedátko (siṁhāsan) a vše ostatní v místnosti.
- Text 109:
- Con excepción de Nityānanda Prabhu, Advaita Ācārya, Svarūpa Dāmodara, Brahmānanda Bhāratī y Paramānanda Purī, todos estaban ocupados en llenar cántaros de agua y llevarlos al templo.
- Text 109:
- Až na Nityānandu Prabhua, Advaitu Ācāryu, Svarūpu Dāmodara, Brahmānandu Bhāratīho a také Paramānandu Purīho, všichni plnili a přinášeli nádoby s vodou.
- Text 113:
- Cuando alguien tenía que hablar, lo hacía pronunciando el santo nombre de Kṛṣṇa. Así pues, todo el que quería algo lo indicaba con el santo nombre de Kṛṣṇa.
- Text 113:
- Kdykoliv musel někdo něco říci, udělal to vyslovením svatého jména Kṛṣṇy. Kṛṣṇovo svaté jméno se tak stalo znamením pro každého, kdo něco chtěl.
- Text 115:
- Parecía que Śrī Caitanya Mahāprabhu tuviera cien brazos para limpiar y fregar. Iba a ver a cada uno de los devotos para enseñarle a hacer el trabajo.
- Text 115:
- Vypadalo to, jako kdyby Śrī Caitanya Mahāprabhu čistil a umýval stovkou rukou. Přistupoval ke každému oddanému, aby mu ukázal, jak má dělat svou práci.
- Text 116:
- Cuando veía a alguien que lo hacía bien, el Señor le alababa, pero si veía a alguien que no Le satisfacía con su trabajo, inmediatamente le reñía, sin ningún tipo de resentimiento.
- Text 116:
- Když Pán viděl, že někdo dělá svoji práci dobře, pochválil ho. Pokud však viděl, že někdo nepracuje k Jeho spokojenosti, okamžitě tu osobu bez zášti pokáral.
- Text 123:
- Acto seguido, el gauḍīya-vaiṣṇava recogió el agua y se la bebió. Al ver esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió un poco infeliz y, externamente, Se mostró enfadado.
- Text 123:
- Onen gauḍīya-vaiṣṇava potom tuto vodu vzal a sám vypil. Śrī Caitanya Mahāprabhu z toho byl trochu nešťastný a navenek se zlobil.
- Text 128:
- Entonces Svarūpa Dāmodara sujetó al gauḍīya-vaiṣṇava por el cuello y, dándole un pequeño empujón, le echó del templo de Guṇḍicā Purī y le hizo quedarse fuera.
- Text 128:
- Svarūpa Dāmodara Gosvāmī tehdy tohoto gauḍīya-vaiṣṇavu chytil za krk a s mírným šťouchnutím ho vystrčil před chrám v Gundiča Purí, aby zůstal venku.
- Text 132:
- Mientras recogía las briznas de paja y los granos de arena, Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «Voy a reunir lo que habéis recogido cada uno, y al que menos haya recogido le pediré que pague una multa de pasteles y arroz dulce».
- Text 132:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu sbíral stébla a zrnka písku se slovy: „Shromáždím to, co jste posbírali, a toho, kdo nasbíral méně než všichni ostatní, požádám o zaplacení pokuty v podobě koláčků a sladké rýže.“
- Text 133:
- De ese modo quedaron completamente limpias y brillantes todas las dependencias del templo de Guṇḍicā. Todas las habitaciones estaban frescas e inmaculadas, como la mente cuando está limpia y pacífica.
- Text 133:
- Všechny místnosti chrámu Guṇḍici tak byly zcela vyčištěny. Byly chladivé a bez poskvrny jako očištěná a uklidněná mysl.
- Text 138:
- Como solía ocurrir, mientras danzaba, en Caitanya Mahāprabhu se manifestaron transpiración, temblor, palidez, lágrimas, júbilo y rugidos. En verdad, las lágrimas de Sus ojos lavaron Su cuerpo y el de los que estaban frente a Él.
- Text 138:
- Když Śrī Caitanya Mahāprabhu tančil, projevilo se u Něho jako vždy pocení, chvění, blednutí, slzy, radost a řev. Slzy z Jeho očí omývaly Jeho tělo i ty, kdo stáli před Ním.
- Text 141:
- A Śrī Caitanya Mahāprabhu siempre le gustaba el canto en voz alta de Svarūpa Dāmodara. Por eso, cuando Svarūpa Dāmodara cantó, Śrī Caitanya Mahāprabhu danzó y dio grandes saltos de júbilo.
- Text 141:
- Hlasité zpívání Svarūpy Dāmodara se Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi vždycky líbilo, a tak, když Svarūpa Dāmodara zpíval, Śrī Caitanya Mahāprabhu při svém tanci radostně vyskakoval do výšky.
- Text 146:
- Advaita Ācārya y otros devotos comenzaron a cantar el santo nombre del Señor Nṛsiṁha y a salpicar agua. El canto era como un rugido, tan intenso que parecía sacudir el universo entero.
- Text 146:
- Advaita Ācārya začal ještě s dalšími zpívat svaté jméno Pána Nṛsiṁhy a kropil Śrī Gopāla vodou. Řev mantry byl tak silný, že se zdálo, jako by otřásal celým vesmírem.
- Text 149:
- En cuanto escuchó la voz de Śrī Caitanya Mahāprabhu, Gopāla recobró el conocimiento. Entonces, todos los devotos se pusieron a danzar, cantando el santo nombre de Hari.
- Text 149:
- Jakmile Gopāla zaslechl hlas Śrī Caitanyi Mahāprabhua, okamžitě se probral. Všichni oddaní začali tančit a zpívat svaté jméno Hariho.
- Text 152:
- Después de bañarse, el Señor Se vistió con ropas secas a orillas del lago. Tras ofrecer reverencias al Señor Nṛsiṁhadeva, cuyo templo estaba cerca, el Señor entró en un jardín.
- Text 152:
- Pán se po koupeli postavil na břeh jezera a oblékl si suché šaty. Potom se poklonil Pánu Nṛsiṁhadevovi, jehož chrám stál nedaleko, a vstoupil do zahrady.
- Texts 154-155:
- Kāśī Miśra y Tulasī, el supervisor del templo, trajeron prasādam como para alimentar a quinientas personas. Al ver la gran cantidad de prasādam, que incluía arroz, pasteles, arroz dulce y estofados de verduras, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sintió muy satisfecho.
- Text 154-155:
- Kāśī Miśra a Tulasī, dozorce chrámu, přivezli tolik prasādam, kolik by snědlo pět set lidí. Když Śrī Caitanya Mahāprabhu viděl toto obrovské množství prasādam složeného z rýže, koláčků, sladké rýže a různých zeleninových jídel, byl nadmíru spokojený.
- Text 160:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu llamó repetidas veces a Haridāsa: «¡Haridāsa!, ¡Haridāsa!», pero éste, manteniéndose alejado, dijo entonces lo siguiente.
- Text 160:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu opakovaně volal: „Haridāsi, Haridāsi!“ Haridāsa, který v tu chvíli stál daleko od Pána, promluvil těmito slovy.
- Text 161:
- Haridāsa Ṭhākura dijo: «Que el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu almuerce con los devotos. Yo soy aborrecible y no puedo sentarme entre vosotros.
- Text 161:
- Haridāsa Ṭhākura řekl: „Nechť Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu poobědvá ve společnosti oddaných. Já jsem odporný, a nemohu tedy mezi vás usednout.“
- Texts 163-164:
- Svarūpa Dāmodara Gosvāmī, Jagadānanda, Dāmodara Paṇḍita, Kāśīśvara, Gopīnātha, Vāṇīnātha y Śaṅkara sirvieron el prasādam; de cuando en cuando, los devotos cantaban los santos nombres.
- Text 163-164:
- Svarūpa Dāmodara Gosvāmī, Jagadānanda, Dāmodara Paṇḍita, Kāśīśvara, Gopīnātha, Vānīnātha a Śaṅkara rozdávali prasādam a oddaní každou chvíli volali svatá jména.
- Text 166:
- Con sólo recordar los pasatiempos del Señor Śrī Kṛṣṇa, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se vio agitado por el amor extático. Pero, considerando el momento y el lugar, en cierta medida logró mantener la paciencia.
- Text 166:
- Jen díky vzpomínání na zábavy Pána Śrī Kṛṣṇy Śrī Caitanyu Mahāprabhua rozrušila extatická láska. Zvážil však čas a okolnosti a trochu se uklidnil.
- Text 167:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «A Mí puedes darme lāphrā-vyañjana [un guiso corriente de verduras]; a los demás devotos puedes darles mejores platos, como pasteles, arroz dulce y amṛta-guṭikā».
- Text 167:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Mně můžete dát obyčejnou zeleninu zvanou lāphrā-vyañjana a lepší jídla, jako jsou koláčky, sladká rýže a amṛta-guṭikā, rozdejte všem oddaným.“
- Text 168:
- Siendo omnisciente, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu sabía lo que le gustaba a cada devoto. Por eso hizo que Svarūpa Dāmodara sirviera esos platos a cada uno hasta que todos estuvieran plenamente satisfechos.
- Text 168:
- Protože je Śrī Caitanya Mahāprabhu vševědoucí, věděl přesně, co komu chutná. Nařídil proto Svarūpovi Dāmodarovi, aby každému oddanému dával to, co má rád, k jeho plné spokojenosti.
- Text 170:
- Al ver aquel sabroso prasādam servido en Su plato, Śrī Caitanya Mahāprabhu Se mostró muy enfadado. Sin embargo, cuando Le servían, a veces con trucos y a veces por la fuerza, el Señor estaba satisfecho.
- Text 170:
- Když dostal Śrī Caitanya Mahāprabhu na talíř takové chutné prasādam, naoko se velmi rozzlobil. Přesto však, když byly na Pánův talíř přidávány různé druhy jídel, někdy lstí a někdy silou, byl spokojený.
- Text 172:
- El Señor sabía que, si no comía lo que Jagadānanda Le había servido, podía estar seguro de que Jagadānanda iba a ayunar. Temeroso de esto, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu comió un poco del prasādam que Le había servido.
- Text 172:
- Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu věděl, že kdyby nesnědl to, co mu Jagadānanda dal, Jagadānanda bude držet půst. A protože se toho obával, tak něco z prasādam, které od něho dostal, snědl.
- Text 176:
- Svarūpa Dāmodara y Jagadānanda ofrecían una y otra vez un poco de comida al Señor. Así mostraban su afecto por Él. Verdaderamente, era algo muy poco frecuente.
- Text 176:
- Svarūpa Dāmodara a Jagadānanda Pánu znovu a znovu nabízeli nějaké jídlo. Jednali tedy s Pánem s velkou náklonností. To bylo něco velice neobvyklého.
- Text 178:
- El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu también quería ofrecer a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya comida de primera clase; por eso, llevado del afecto, hizo que los que servían pusieran en su plato una y otra vez los mejores manjares.
- Text 178:
- Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu chtěl, aby Sārvabhauma Bhaṭṭācārya také dostal prvotřídní jídlo, a proto mu s náklonností nechal na talíř nakládat znovu a znovu ta nejlepší jídla.
- Text 180:
- Después de servir al Bhaṭṭācārya prasādam de primera clase, Gopīnātha Ācārya dijo: «¡Pensad en el comportamiento mundano del Bhaṭṭācārya antes! ¡Y ved la bienaventuranza trascendental que disfruta ahora!».
- Text 180:
- Poté, co dal Bhaṭṭācāryovi to nejlepší jídlo, Gopīnātha Ācārya řekl: „Jen si vzpomeňte, jak světsky se dříve Bhaṭṭācārya choval, a podívejte se, jakou nyní prožívá transcendentální blaženost!“
- Text 181:
- Sārvabhauma Bhaṭṭācārya contestó: «Yo era simplemente un lógico sin inteligencia. Pero, por tu gracia, he recibido la opulencia de la perfección».
- Text 181:
- Sārvabhauma Bhaṭṭācārya Gopīnāthovi Ācāryovi odvětil: „Byl jsem jednoduše méně inteligentním logikem. Tvou milostí jsem však získal toto bohatství dokonalosti.“
- Text 182:
- Sārvabhauma Bhaṭṭācārya continuó: «¿Hay alguien tan misericordioso como Śrī Caitanya Mahāprabhu? Él ha convertido a un cuervo en un Garuḍa. ¿Quién podría ser tan misericordioso?
- Text 182:
- Sārvabhauma Bhaṭṭācārya pokračoval: „Kdo je tak milostivý jako Śrī Caitanya Mahāprabhu? Udělal z vrány Garuḍu. Kdo jiný by mohl být tak milostivý?“
- Text 183:
- «En compañía de los chacales de la lógica, lo único que hacía era ladrar un resonante «¡guau!, ¡guau!» Ahora, con esa misma boca, canto los santos nombres «Kṛṣṇa» y «Hari».
- Text 183:
- „Ve společnosti šakalů známých jako logikové jsem pouze štěkal ,haf, haf̀. Nyní stejnými ústy zpívám svatá jména ,Kṛṣṇà a ,Harì.“
- Text 184:
- Mientras que antes me relacionaba con los discípulos de la lógica, todos ellos no devotos, ahora estoy sumergido en las olas del nectáreo océano de la relación con devotos.»
- Text 184:
- „Dříve jsem se sdružoval s neoddanými studenty logiky, ale nyní se nořím do vln oceánu nektaru společnosti oddaných.“
- Text 185:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo a Sārvabhauma Bhaṭṭācārya: «Tú ya eras consciente de Kṛṣṇa desde tu vida anterior. Por eso, amas tanto a Kṛṣṇa que tu sola compañía está haciendo que nosotros nos volvamos conscientes de Kṛṣṇa».
- Text 185:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl Sārvabhaumovi Bhaṭṭācāryovi: „Už ve svém minulém životě jsi měl vědomí Kṛṣṇy. Tvoje láska ke Kṛṣṇovi je tak velká, že díky tvé společnosti rozvíjíme vědomí Kṛṣṇy i my.“
- Text 186:
- Así, con excepción de Śrī Caitanya Mahāprabhu, no hay en los tres mundos nadie que esté siempre tan deseoso de aumentar la gloria de los devotos y de darles satisfacción.
- Text 186:
- V těchto třech světech není kromě Śrī Caitanyi Mahāprabhua nikdo jiný, kdo by si neustále tolik přál rozšiřovat slávu oddaných a těšit je.
- Text 187:
- A continuación, Śrī Caitanya Mahāprabhu tomó los remanentes del alimento ofrecido a Jagannātha —pasteles, arroz dulce, etc.— y los repartió entre los demás devotos, llamando personalmente a cada uno.
- Text 187:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu potom vzal veškeré zbytky jídla Pána Jagannātha, jako koláčky a sladkou rýži, a rozdal je všem oddaným, které k sobě jednoho po druhém volal.
- Text 190:
- «Śrī Caitanya Mahāprabhu pertenece a la orden de vida de renuncia. Por consiguiente, Él no atiende a esas diferencias. Es bien cierto que el sannyāsī no se ve afectado por el alimento que come, sea cual sea su procedencia.
- Text 190:
- „Śrī Caitanya Mahāprabhu je ve stavu odříkání, a proto nebere nedostatky v úvahu. Ať jídlo pochází odkudkoliv, sannyāsī není jeho jedením ovlivněn.“
- Text 193:
- Nityānanda Prabhu refutó inmediatamente el argumento de Śrīla Advaita Ācārya diciendo: «Tú eres un maestro de monismo impersonal, y la conclusión monista es un gran obstáculo para el progreso en el servicio devocional puro.
- Text 193:
- Nityānanda Prabhu Śrīlovi Advaitovi Ācāryovi okamžitě odvětil: „Ty jsi učitelem neosobního monismu a monistický závěr je velkou překážkou na cestě pokroku v čisté oddané službě.“
- Text 197:
- A continuación, llamando a todos los vaiṣṇavas, Śrī Caitanya Mahāprabhu repartió mahā-prasādam como si rociase néctar. En ese momento, la riña que simulaban Advaita Ācārya y Nityānanda Prabhu era cada vez más deliciosa.
- Text 197:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu potom zavolal všechny vaiṣṇavy a rozdával jim mahā-prasādam, což bylo, jako by je kropil nektarem. Předstíraná hádka mezi Advaitou Ācāryou a Nityānandou Prabhuem přitom nabývala čím dál více na chuti.
- Text 198:
- Después de comer, todos los vaiṣṇavas se pusieron en pie y cantaron el santo nombre de Hari; la resonancia del sonido llenó todos los sistemas planetarios superiores e inferiores.
- Text 198:
- Po obědě se všichni vaiṣṇavové zvedli a zpívali svaté jméno Hariho. Jejich zpěv se rozléhal po všech vyšších i nižších planetárních soustavách.
- Text 201:
- Govinda recogió algunos remanentes de la comida de Śrī Caitanya Mahāprabhu y los guardó con mucho cuidado. Más tarde, una parte de esos remanentes le fue entregada a Haridāsa Ṭhākura.
- Text 201:
- Govinda vzal zbytky jídla Śrī Caitanyi Mahāprabhua a pečlivě je uschoval. Jednu jejich část později dostal Haridāsa Ṭhākura.
- Text 202:
- Más tarde, los remanentes de la comida de Śrī Caitanya Mahāprabhu fueron repartidos entre los devotos que los solicitaron; Govinda mismo tomó, finalmente, los últimos restos.
- Text 202:
- Zbytky jídla Śrī Caitanyi Mahāprabhua pak byly rozdány oddaným, kteří o ně prosili, a poslední zbytky nakonec snědl Govinda.
- Text 203:
- La Suprema Personalidad de Dios plenamente independiente realiza diversos tipos de pasatiempos. El pasatiempo de fregar y limpiar el templo de Guṇḍicā es, simplemente, uno de esos pasatiempos.
- Text 203:
- Zcela nezávislá Nejvyšší Osobnost Božství provádí různé druhy zábav. Zábava mytí a čištění chrámu Guṇḍici je pouze jednou z nich.
- Text 205:
- Durante quince días, todos habían estado muy tristes de no poder ver a la Deidad del Señor Jagannātha. Al ver al Señor el día del festival, los devotos se sintieron muy felices.
- Text 205:
- Čtrnáct dní byli všichni nešťastní, protože nemohli vidět Božstvo Pána Jagannātha. Jakmile oddaní při této slavnosti Pána spatřili, pocítili nesmírné štěstí.
- Text 207:
- Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu fue a visitar el templo, Kāśīśvara Le precedía, controlando a las multitudes; por detrás iba Govinda, con el cántaro de sannyāsī lleno de agua.
- Text 207:
- Cestou do chrámu šel Kāśīśvara před Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, aby zadržoval dav lidí. Govinda kráčel vzadu a nesl nádobu, kterou nosívají sannyāsī, naplněnou vodou.
- Text 208:
- Cuando Śrī Caitanya Mahāprabhu iba hacia el templo, flanqueado por Svarūpa Dāmodara y Advaita Ācārya, frente a Él caminaban Paramānanda Purī y Brahmānanda Bhāratī.
- Text 208:
- Před Śrī Caitanyou Mahāprabhuem šli Paramānanda Purī a Brahmānanda Bhāratī a po Jeho bocích pak Svarūpa Dāmodara a Advaita Ācārya.
- Text 210:
- Sentían tanta ansiedad por ver al Señor, que todos ellos pasaron por alto los principios regulativos y, para poder ver la cara del Señor, fueron hasta el lugar donde se ofrecía la comida.
- Text 210:
- Kvůli velké touze vidět Pána všichni porušili usměrňující zásady a jen proto, aby spatřili Pánovu tvář, vstoupili do míst, kde se Pánovi obětuje jídlo.
- Text 211:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu estaba muy sediento de ver al Señor, y Sus ojos eran como dos abejorros que bebían la miel de los ojos de loto del Señor Jagannātha, que es Kṛṣṇa mismo.
- Text 211:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu velmi žíznil spatřit Pána a Jeho oči byly jako dva čmeláci pijící med z lotosům podobných očí Pána Jagannātha, který je samotný Kṛṣṇa.
- Text 213:
- La barbilla del Señor, de una tonalidad amarillenta, anulaba la belleza de la flor bāndhulī. Esto aumentaba la belleza de Su suave sonrisa, que era como resplandecientes olas de néctar.
- Text 213:
- Pánova brada se žlutohnědým nádechem pokořila krásu květu bāndhulī. To ještě zvětšovalo půvab Jeho jemného úsměvu, který připomínal třpytivé vlny nektaru.
- Text 216:
- De ese modo, Śrī Caitanya Mahāprabhu y Sus devotos disfrutaron de bienaventuranza trascendental viendo el rostro de Jagannātha. Esto continuó hasta el mediodía.
- Text 216:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu i Jeho oddaní prožívali při pohledu na Jagannāthovu tvář transcendentální blaženost. To trvalo až do poledne.
- Text 217:
- Como solía ocurrir, en el cuerpo de Caitanya Mahāprabhu se manifestaron signos de bienaventuranza trascendental. Sudaba y temblaba, y de Sus ojos caía un flujo constante de lágrimas. Pero el Señor contenía las lágrimas para que no Le dificultasen la visión del rostro del Señor.
- Text 217:
- Na těle Śrī Caitanyi Mahāprabhua se jako obvykle objevily příznaky transcendentální blaženosti. Potil se a třásl a z Jeho očí tekly nepřetržité proudy slz. Pán však tyto slzy potlačil, aby nerušily Jeho pohled na Pánovu tvář.
- Text 218:
- Su contemplación del rostro del Señor Jagannātha sólo se interrumpía en el momento de la ofrenda de alimentos. Después volvían a contemplar de nuevo Su rostro. Mientras se ofrecía la comida al Señor, Śrī Caitanya Mahāprabhu realizaba kīrtana.
- Text 218:
- Jejich pohled na tvář Pána Jagannātha byl přerušen pouze při obětování jídla. Potom se na Jeho tvář dívali znovu. Když bylo Pánu obětováno jídlo, Śrī Caitanya Mahāprabhu prováděl svůj kīrtan.
- Text 219:
- Viendo el rostro del Señor Jagannātha, Śrī Caitanya Mahāprabhu sintió un placer tan grande que Se olvidó de todo. Al mediodía, sin embargo, los devotos Le llevaron a almorzar.
- Text 219:
- Śrī Caitanya Mahāprabhu byl z pohledu na tvář Pána Jagannātha tak blažený, že na všechno zapomněl. Oddaní Ho však v poledne odvedli na oběd.
- Text 221:
- He narrado brevemente los pasatiempos del Señor cuando fregó y limpió el templo de Guṇḍicā. Por ver o escuchar esos pasatiempos, hasta los pecadores pueden ver despertar su conciencia de Kṛṣṇa.
- Text 221:
- Krátce jsem popsal zábavy Pána při mytí a čištění chrámu Guṇḍici. Zhlédnutím těchto zábav nebo nasloucháním o nich mohou i hříšní lidé probudit své vědomí Kṛṣṇy.
- Text 222:
- Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, siempre deseando su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.
- Text 222:
- Já, Kṛṣṇadāsa, vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu po vzoru Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.