Skip to main content

Text 212

Text 212

Texto

Verš

praphulla-kamala jini’ nayana-yugala
nīlamaṇi-darpaṇa-kānti gaṇḍa jhalamala
praphulla-kamala jini’ nayana-yugala
nīlamaṇi-darpaṇa-kānti gaṇḍa jhalamala

Palabra por palabra

Synonyma

praphulla-kamala — a la flor de loto recién abierta; jini’ — superar; nayana-yugala — los dos ojos; nīlamaṇi — zafiro; darpaṇa — espejo; kānti — lustre; gaṇḍa — cuello; jhalamala — brillante.

praphulla-kamala — rozkvetlý květ lotosu; jini' — pokořující; nayana-yugala — dvě oči; nīlamaṇi — safír; darpaṇa — zrcadlo; kānti — lesk; gaṇḍa — krk; jhalamala — zářivý.

Traducción

Překlad

Los ojos del Señor Jagannātha superaban en belleza a las flores de loto recién abiertas; Su cuello era tan lustroso como un espejo hecho de zafiros.

Oči Pána Jagannātha pokořily krásu kvetoucích lotosů a Jeho krk zářil jako safírové zrcadlo.

Significado

Význam

El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu solía ver al Señor Jagannātha desde una cierta distancia, de pie tras la columna de Garuḍa. Pero, como hacía quince días que no veía al Señor Jagannātha, Caitanya Mahāprabhu tenía intensos sentimientos de separación. Con intenso deseo, Caitanya Mahāprabhu cruzó la sala del templo y entró en la habitación en que se ofrecían los alimentos, deseoso de ver la cara del Señor Jagannātha. En el Verso 210, esta acción recibe el calificativo de maryādā-laṅghana, una violación de los principios regulativos. Esto indica que no debemos acercarnos demasiado a los superiores. Frente a la Deidad del Señor y frente al maestro espiritual, hay que guardar una cierta distancia. Eso se denomina maryādā. De lo contrario, y como suele decirse, de la familiaridad viene el desdén. A veces, por acercarse demasiado a la Deidad o al maestro espiritual, el devoto neófito se degrada. Por lo tanto, los sirvientes personales de la Deidad y del maestro espiritual deben ser siempre muy cuidadosos, pues corren el riesgo de volverse negligentes en sus deberes.

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu se obvykle na Pána Jagannātha díval z dálky, zpoza Garuḍova sloupu. Protože však patnáct dní Pána Jagannātha neviděl, cítil od Něho velké odloučení. Plný očekávání tedy prošel chrámovou halou a jen proto, aby uviděl tvář Pána Jagannātha, vstoupil do místnosti, kde se obětuje jídlo. To bylo ve verši 210 označeno jako maryādā-laṅghana neboli porušení usměrňujících zásad. To znamená, že bychom se neměli příliš přibližovat představeným. Jak na Božstvo Pána, tak na duchovního mistra bychom se měli dívat z dálky. Tomu se říká maryādā. Jinak se může naplnit rčení, že důvěrnost plodí pohrdání. Pokud začínající oddaný přijde příliš blízko k Božstvu či duchovnímu mistru, může to vést k jeho úpadku. Osobní služebníci Božstva či duchovního mistra by proto měli být neustále velmi opatrní, aby je při plnění jejich povinnosti nepřemohla nedbalost.

Los ojos del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu se han comparado a abejorros sedientos, y los ojos de Śrī Jagannātha a flores de loto recien abiertas. El autor ha hecho estas comparaciones para describir al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu cuando estaba profundamente absorto en amor extático por el Señor Jagannātha.

Oči Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua jsou přirovnány k žíznivým čmelákům a oči Śrī Jagannātha ke kvetoucím lotosům. Autor tato přirovnání použil proto, aby popsal Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua v okamžiku, kdy byl hluboce pohroužený v extázi lásky k Pánu Jagannāthovi.