Texto 221
Text 221
Texto
Verš
sei ācariba, yei śāstra-mata haya
sei ācariba, yei śāstra-mata haya
Palabra por palabra
Synonyma
Traducción
Překlad
Advaita Ācārya contestó: «Mi querido Haridāsa, no tengas miedo. Actuaré en estricta conformidad con los principios de las Escrituras reveladas.
Advaita Ācārya odpověděl: „Můj drahý Haridāsi, neboj se. Jednám přísně v souladu se zásadami zjevených písem.“
Significado
Význam
Śrīla Advaita Ācārya no tenía miedo de la estricta cultura brahmínica ni de las costumbres sociales. Como afirman los mandamientos de los śāstras, que son el verdadero medio de prueba o demostración, todo el mundo puede regresar a Dios, incluso los nacidos en una familia baja. En la Bhagavad-gītā (9.32), Kṛṣṇa dice:
VÝZNAM: Śrīla Advaita Ācārya se neobával přísné brāhmaṇské kultury a společenských zvyklostí. Podle śāster, které jsou skutečným zprostředkovatelem důkazů, může jít zpátky k Bohu kdokoliv, i ten, kdo se narodil v nízké rodině. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (9.32) říká:
striyo vaiśyās tathā śūdrās te ’pi yānti parāṁ gatim
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim
«¡Oh, hijo de Pṛthā!, aquellos que se refugian en Mí, aunque sean de nacimiento inferior —las mujeres, los vaiśyas (comerciantes) y los śūdras (trabajadores)—, pueden alcanzar el destino supremo». Por bajo que pueda ser su nacimiento en la sociedad humana, quien acepta que Kṛṣṇa es la Suprema Personalidad de Dios está perfectamente capacitado para regresar al hogar, regresar a Dios; y un verdadero candidato a regresar al hogar, regresar a Dios, nunca debe ser considerado de bajo nacimiento o caṇḍāla. También esto es un mandamiento de los śāstras. Como se afirma en el Śrīmad-Bhāgavatam (2.4.18):
„Ó synu Pṛthy, ti, kdo se ke Mně uchýlí, mohou dosáhnout nejvyššího cíle, i kdyby byli nižšího původu, ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci).“ Ten, kdo přijme Kṛṣṇu jako Nejvyšší Osobnost Božství, je oprávněný jít zpátky domů, zpátky k Bohu, i když má v lidské společnosti nízký původ, a ten, kdo je pravým uchazečem o návrat k Bohu, by zároveň neměl být považován za člověka nízkého původu nebo za candālu. To je také nařízení śāster. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.4.18) se uvádí:
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye ’nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye 'nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
No sólo los yavanas y khasādayaḥ, sino también los nacidos en familias todavía más bajas, pueden purificarse (śudhyanti) por la gracia de los devotos del Señor Kṛṣṇa, pues Kṛṣṇa dota a esos devotos del poder de llevar a efecto esa purificación. Advaita Ācārya tenía confianza en el testimonio de los śāstras, y no prestaba atención a las costumbres sociales. El movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa es, por lo tanto, un movimiento cultural que no se preocupa de convenciones sociales locales. Siguiendo los pasos de Śrī Caitanya Mahāprabhu y de Advaita Ācārya, podemos aceptar devotos de todas partes del mundo, y les reconocemos como brāhmaṇas tan pronto como adquieren las cualidades necesarias por haber seguido los principios de comportamiento vaiṣṇava.
Nejen yavanové a khasové, ale i ti, kdo se narodili v ještě nižších rodinách, mohou být milostí oddaného Pána Kṛṣṇy očištěni (śudhyanti), protože Kṛṣṇa tyto oddané zmocňuje, aby takové očištění mohli provést. Advaita Ācārya měl důvěru v důkazy písem a o společenské zvyky se nestaral. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je proto kulturním hnutím, které nedbá na místní společenské konvence. Po vzoru Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Advaity Ācāryi můžeme přijmout oddaného z kterékoliv části světa a uznat ho za brāhmaṇu, jakmile se kvalifikuje následováním zásad vaiṣṇavského chování.