Skip to main content

CAPÍTULO 18

KAPITOLA OSMNÁCTÁ

El rescate del Señor en el mar

Zachraňování Pána z moře

En su Amṛta-pravāha-bhāṣya, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura da un resumen del Capítulo Dieciocho. Un atardecer de luna llena de otoño, Śrī Caitanya Mahāprabhu caminaba por la orilla del mar cerca del templo de Āiṭoṭā. Confundiendo el mar con el río Yamunā, Se tiró al agua, con la esperanza de ver los pasatiempos acuáticos de Kṛṣṇa con Śrīmatī Rādhārāṇī y las demás gopīs. Las olas, sin embargo, Le arrastraron hasta el templo de Konārka, donde un pescador, pensando que el cuerpo del Señor era un pez muy grande, Le atrapó en su red y Le llevó a la orilla. Śrī Caitanya Mahāprabhu estaba inconsciente, y Su cuerpo manifestaba transformaciones extraordinarias. Nada más tocar el cuerpo del Señor, el pescador se volvió loco de amor extático por Kṛṣṇa, pero, asustado de su propia locura, se creyó poseído por un fantasma. Fue en busca de un exorcista, pero, en el camino se encontró en la playa con Svarūpa Dāmodara Gosvāmī y los demás devotos, que buscaban al Señor por todas partes. Tras unas preguntas, Svarūpa Dāmodara comprendió que el pescador había atrapado en su red al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu. Como el pescador temía haber sido poseído por un fantasma, Svarūpa Dāmodara le dio una palmada y cantó Hare Kṛṣṇa, con lo cual se tranquilizó inmediatamente. A continuación, cuando los devotos cantaron el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa en voz alta, Śrī Caitanya Mahāprabhu recobró la conciencia externa. Entonces Le llevaron de vuelta a Su morada.

Shrnutí této osmnácté kapitoly předkládá ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura. Jednoho podzimního večera za úplňku se Śrī Caitanya Mahāprabhu procházel po mořském břehu nedaleko chrámu Āiṭoṭā. Spletl si moře s řekou Jamunou a skočil do něho s nadějí, že spatří Kṛṣṇovy vodní radovánky se Śrīmatī Rādhārāṇī a ostatními gopīmi. Jak tak plaval v moři, proud Ho odnesl k chrámu Koṇārka, kde Ho jeden rybář považoval za velkou rybu, chytil Ho do sítě a vynesl na břeh. Śrī Caitanya Mahāprabhu byl v bezvědomí a Jeho tělo mělo neobvyklý tvar. Jakmile se rybář těla dotkl, zešílel extatickou láskou ke Kṛṣṇovi. Jeho vlastní šílenství ho ale vyděsilo, protože si myslel, že ho posedl duch. Když se chystal vyhledat vyháněče duchů, potkal na pláži Svarūpu Dāmodara Gosvāmīho a ostatní oddané, kteří Pána všude hledali. Po několika otázkách Svarūpa Dāmodara pochopil, že rybář chytil Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua do své sítě. A protože se rybář bál, že je posedlý duchem, dal mu Svarūpa Dāmodara Gosvāmī políček a pronesl Hare Kṛṣṇa, což rybáře okamžitě uklidnilo. Oddaní pak hlasitě opakovali Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, a když se Śrī Caitanya Mahāprabhu probral k vnějšímu vědomí, odvedli Ho zpátky do Jeho sídla.

Text 1:
En la claridad de la luna de otoño, Śrī Caitanya Mahāprabhu confundió el mar con el río Yamunā. Muy afligido por la separación de Kṛṣṇa, echó a correr y Se tiró al mar, permaneciendo inconsciente en el agua toda la noche. Por la mañana, fue encontrado por Sus devotos personales. Que Śrī Caitanya Mahāprabhu, el hijo de madre Śacī, nos proteja con Sus pasatiempos trascendentales.
Text 1:
Śrī Caitanya Mahāprabhu si v jasném svitu podzimního měsíce spletl moře s řekou Jamunou. Hluboce soužený odloučením od Kṛṣṇy utíkal a skočil do moře, v jehož vodách strávil v bezvědomí celou noc. Ráno Ho našli Jeho oddaní. Nechť nás tento Śrī Caitanya Mahāprabhu, syn matky Śacī, ochrání svými transcendentálními zábavami.
Text 2:
¡Toda gloria a Śrī Caitanya Mahāprabhu! ¡Toda gloria a Nityānanda Prabhu! ¡Toda gloria a Advaita Ācārya! ¡Y toda gloria a todos los devotos de Śrī Caitanya Mahāprabhu!
Text 2:
Sláva Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi! Sláva Nityānandovi Prabhuovi! Sláva Advaitovi Ācāryovi! Sláva všem oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua!
Text 3:
De ese modo, mientras vivía en Jagannātha Purī, Śrī Caitanya Mahāprabhu flotaba día y noche en un océano de separación de Kṛṣṇa.
Text 3:
Když takto Śrī Caitanya Mahāprabhu žil v Džagannáth Purí, plaval dnem i nocí v oceánu odloučení od Kṛṣṇy.
Text 4:
Una noche de otoño, bajo la claridad de la luna llena, Śrī Caitanya Mahāprabhu paseó toda la noche con Sus devotos.
Text 4:
Jedné podzimní noci, když bylo vše osvětleno měsícem v úplňku, se Śrī Caitanya Mahāprabhu celou noc procházel se svými oddanými.
Text 5:
Iba de jardín en jardín, viendo los pasatiempos del Señor Kṛṣṇa y escuchando y recitando canciones y versos del rāsa-līlā.
Text 5:
Chodil z jedné zahrady do druhé, před očima měl zábavy Pána Kṛṣṇy a poslouchal i přednášel písně a verše týkající se rāsa-līly.
Text 6:
Cantaba y danzaba con amor extático, y a veces, en Su éxtasis emocional, imitaba la danza rāsa.
Text 6:
Zpíval a tančil v extázi lásky a někdy v emocionální extázi napodoboval tanec rāsa.
Text 7:
Con la locura del éxtasis, a veces echaba a correr sin rumbo, y a veces caía y rodaba por el suelo. Otras veces quedaba completamente inconsciente.
Text 7:
Někdy v extatickém šílenství běhal sem a tam, a někdy padal a válel se po zemi. Jindy naprosto ztratil vědomí.
Text 8:
Como en anteriores ocasiones, cuando Svarūpa Dāmodara o Él mismo recitaban un verso acerca del rāsa-līlā, Él lo explicaba personalmente.
Text 8:
Když slyšel Svarūpu Dāmodara recitovat verš týkající se tance rāsa nebo sám takový verš recitoval, osobně ho vysvětlil, jako to už dělal dřív.
Text 9:
De ese modo, explicó el significado de todos los versos del rāsa-līlā. A veces estaba muy triste, y a veces muy feliz.
Text 9:
Takto vysvětlil význam každého verše týkajícího se rāsa-līly. Někdy byl velmi zkroušený a někdy velmi šťastný.
Text 10:
Para explicar en detalle todos esos versos y todas las transformaciones del cuerpo del Señor, se necesitaría un libro mucho más grande.
Text 10:
Úplný popis všech těchto veršů a všech proměn, které se v Pánově těle odehrály, by zabral velké množství stránek.
Text 11:
Por eso, para no aumentar el tamaño del libro, no he escrito acerca de todos los pasatiempos del Señor, pues los llevó a cabo a cada instante, día por día, durante doce años.
Text 11:
Abych tedy nezvětšoval tloušťku této knihy, nepopsal jsem všechny Pánovy zábavy, protože se odehrávaly v každém okamžiku, každý den, po dvanáct let.
Text 12:
Como antes he indicado, sólo estoy haciendo un breve resumen de las enloquecidas palabras y transformaciones corporales del Señor.
Text 12:
Jak jsem již dříve naznačil, popisuji zde Pánovu šílenou mluvu a Jeho tělesné proměny pouze v krátkosti.
Text 13:
Si Ananta, con Sus mil capuchas, tratase de narrar un solo día de los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu, Le resultaría imposible completar Su relato.
Text 13:
I kdyby se tisícihlavý Ananta snažil popsat byť jen jeden den zábav Śrī Caitanyi Mahāprabhua, zjistil by, že zcela je popsat nedokáže.
Text 14:
Si el experto escriba de los semidioses, Gaṇeśa, el hijo del Señor Śiva, tratase durante millones de milenios de narrar completamente un día de los pasatiempos del Señor, no lograría encontrarles límite.
Text 14:
I kdyby se Gaṇeśa, syn Pána Śivy a zkušený zapisovatel polobohů, po milióny věků snažil dokonale popsat jeden den Pánových zábav, nedokázal by se dobrat jejich konce.
Text 15:
El propio Señor Kṛṣṇa Se maravilla al ver las transformaciones extáticas de Sus devotos. Si Kṛṣṇa mismo no puede medir los límites de esas emociones, ¿quién podría hacerlo?
Text 15:
Dokonce i Pán Kṛṣṇa žasne při pohledu na extatické proměny svých oddaných. Pokud tedy ani samotný Pán Kṛṣṇa nedokáže odhadnout hranice těchto emocí, jak by to mohli dokázat jiní?
Texts 16-17:
Kṛṣṇa mismo no puede entender completamente las condiciones, la evolución, la felicidad y la desdicha y los sentimientos de amor extático de Sus devotos. Por esa razón, para saborear plenamente esas emociones, asume el papel de devoto.
Text 16-17:
Ani samotný Kṛṣṇa plně nechápe stavy, způsob pokroku, štěstí a neštěstí a nálady extatické lásky svých oddaných, a proto přijímá roli oddaného, aby si tyto emoce plně vychutnal.
Text 18:
El amor extático por Kṛṣṇa hace danzar a Kṛṣṇa y a Sus devotos, y él mismo se une a la danza. De ese modo, los tres danzan juntos en un mismo lugar.
Text 18:
Extatická láska ke Kṛṣṇovi roztančí jak Kṛṣṇu, tak i Jeho oddané, a sama také tančí. Všichni tři tak tančí na jednom místě.
Text 19:
Quien desea describir las transformaciones de amor extático por Kṛṣṇa es como un enano que trata de atrapar la Luna en el cielo.
Text 19:
Ten, kdo chce popsat proměny extatické lásky ke Kṛṣṇovi, je jako trpaslík, který se snaží chytit měsíc na nebi.
Text 20:
Del mismo modo en que el viento no puede llevarse más que una gota de agua del océano, la entidad viviente no puede tocar más que una partícula del océano del amor por Kṛṣṇa.
Text 20:
Tak jako vítr může odnést z oceánu jen kapku vody, může se živá bytost dotknout jen kapky z oceánu lásky ke Kṛṣṇovi.
Text 21:
Interminables olas se levantan a cada instante en ese océano de amor. ¿Cómo podría entender sus límites una insignificante entidad viviente?
Text 21:
V tomto oceánu lásky se každým okamžikem zvedá nekonečné množství vln. Jak by mohla nepatrná živá bytost odhadnout jejich rozsah?
Text 22:
Sólo una persona al nivel de Svarūpa Dāmodara Gosvāmī puede saber perfectamente lo que siente el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu al saborear Su amor por Kṛṣṇa.
Text 22:
Co si Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu vychutnává ve své lásce ke Kṛṣṇovi, to může plně chápat jedině ten, kdo je na úrovni Svarūpy Dāmodara Gosvāmīho.
Text 23:
La entidad viviente común, al narrar los pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu, se purifica en contacto con una gota de ese gran océano.
Text 23:
Když zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua popisuje nějaká obyčejná živá bytost, dotkne se jedné kapky tohoto velkého oceánu a tím se očistí.
Text 24:
De ese modo recitaron todos los versos que tratan de la danza rāsa-līlā. El último verso que recitaron correspondía a los pasatiempos en el agua.
Text 24:
Tak byly předneseny všechny verše o tanci rāsa, a nakonec byl recitován verš týkající se vodních zábav.
Text 25:
«Como el independiente jefe de una manada de elefantes entra en el agua con sus elefantas, Kṛṣṇa, que es trascendental a los principios védicos de moralidad, entró en las aguas del Yamunā con las gopīs. Su pecho, al frotarse contra los senos de las gopīs, había aplastado Su collar de flores y lo había teñido con polvo de kuṅkuma rojo. Atraídos por la fragancia de ese collar, los abejorros zumbaban y seguían a Kṛṣṇa como seres celestiales de Gandharvaloka. De ese modo, el Señor Kṛṣṇa alivió la fatiga de la danza rāsa.»
Text 25:
„Tak jako nezávislý vůdce slonů vstupuje do vody obklopen slonicemi, vstoupil Kṛṣṇa, který stojí nad védskými morálními zásadami, do vod Jamuny obklopen gopīmi. Když svou hrudí třel o jejich ňadra, rozmačkala se Mu girlanda a kuṅkumovým práškem se obarvila do červena. Vůně této girlandy přitahovala bzučící čmeláky, kteří Kṛṣṇu následovali jako nebešťané z Gandharvaloky. Tímto způsobem Pán Kṛṣṇa odstranil únavu z tance rāsa.“
Text 26:
Cuando pasaba así cerca del templo de Āiṭoṭā, Śrī Caitanya Mahāprabhu, de pronto, vio el mar.
Text 26:
Při toulkách u chrámu Āitoṭā Śrī Caitanya Mahāprabhu najednou spatřil moře.
Text 27:
Iluminadas por el brillo de la Luna, las altas olas del mar resplandecían como las aguas del río Yamunā.
Text 27:
Vzedmuté vlny moře se v měsíčním světle třpytily jako vody řeky Jamuny.
Text 28:
Confundiendo el mar con el Yamunā, el Señor echó a correr y Se tiró al agua, sin que los otros llegasen a verle.
Text 28:
Pán, který si spletl moře s Jamunou, se velkou rychlostí rozběhl a nikým neviděn skočil do vody.
Text 29:
Al caer al mar quedó inconsciente, y no entendía donde estaba. A veces Se hundía bajo las olas, y a veces flotaba por encima de ellas.
Text 29:
Po pádu do moře ztratil vědomí a nechápal, kde se nachází. Chvílemi byl pod vodou a chvílemi se vznášel na vlnách.
Text 30:
Las olas Le arrastraban como a un pedazo de madera seca. ¿Quién puede entender esta representación dramática de Śrī Caitanya Mahāprabhu?
Text 30:
Vlny Ho nesly sem a tam jako kus suchého dřeva. Kdo dokáže toto divadelní představení Śrī Caitanyi Mahāprabhua pochopit?
Text 31:
Manteniendo al Señor a veces sumergido y a veces a flote, las olas Le llevaron hacia el templo de Koṇārka.
Text 31:
Vlny Pána chvílemi potápěly a chvílemi nadnášely, a tak Jej nesly k chrámu Koṇārka.
Text 32:
El Señor Kṛṣṇa llevó a cabo pasatiempos con las gopīs en las aguas del Yamunā, y Śrī Caitanya Mahāprabhu Se sumergió completamente en esos pasatiempos.
Text 32:
Śrī Caitanya Mahāprabhu se zcela pohroužil do zábav, kterým se Pán Kṛṣṇa oddával s gopīmi ve vodách Jamuny.
Text 33:
Mientras tanto, Svarūpa Dāmodara y los demás devotos habían perdido de vista a Śrī Caitanya Mahāprabhu. Asombrados, se pusieron a buscarle, preguntando: «¿Dónde ha ido el Señor?».
Text 33:
Mezitím Śrī Caitanya Mahāprabhu zmizel oddaným vedeným Svarūpou Dāmodarem z dohledu. Udivení oddaní Ho začali hledat a ptali se: „Kam Pán šel?“
Text 34:
Śrī Caitanya Mahāprabhu Se había ido corriendo a la velocidad de la mente. Nadie había llegado a verle, y nadie tenía idea de Su paradero.
Text 34:
Śrī Caitanya Mahāprabhu utekl rychlostí mysli. Nikdo Ho neviděl. Všichni byli proto zmatení, kde může být.
Text 35:
«¿Se ha ido al templo de Jagannātha?, ¿o ha caído, en Su locura, en algún jardín?
Text 35:
„Šel Pán do Jagannāthova chrámu nebo v šílenství upadl v nějaké zahradě?“
Text 36:
«Tal vez ha ido al templo de Guṇḍicā, o al lago Narendra, o al Caṭaka-parvata. O tal vez haya ido al templo de Koṇārka.»
Text 36:
„Možná, že šel do chrámu Guṇḍici, nebo k jezeru Naréndra nebo k Čatak-parvatu. Možná šel do chrámu v Konárce.“
Text 37:
Mientras hablaban así los devotos buscaban al Señor por todas partes. Finalmente, con mucha más gente, llegaron a la orilla del mar.
Text 37:
Takto spolu oddaní rozmlouvali a přitom hledali Pána, kde se dalo. Nakonec přišli v doprovodu mnoha dalších lidí na pláž.
Text 38:
Cuando pasó la noche, y todavía estaban buscando al Señor, todos concluyeron: «Esta vez, el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu ha desaparecido».
Text 38:
Zatímco hledali Pána, noc skončila, a všichni si tedy řekli: „Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu již není mezi námi.“
Text 39:
Debido a la separación del Señor, todos se sentían como si hubiesen perdido la vida misma. Los devotos llegaron a la conclusión de que había sucedido alguna desgracia. No podían pensar en otra cosa.
Text 39:
Všichni měli v odloučení od Pána pocit, jako kdyby přišli o život. Oddaní došli k závěru, že muselo dojít k nějakému neštěstí. Nic jiného je nenapadalo.
Text 40:
«Un familiar o amigo íntimo siempre teme que le haya sucedido algo malo a la persona amada.»
Text 40:
„Příbuzný nebo důvěrný přítel má vždy obavy, aby se jeho milému nic nestalo.“
Text 41:
Cuando llegaron a la orilla del mar, se detuvieron a deliberar. Entonces, algunos fueron a buscar a Śrī Caitanya Mahāprabhu por Caṭaka-parvata.
Text 41:
Když přišli na pláž, poradili se spolu. Někteří z nich se vydali hledat Śrī Caitanyu Mahāprabhua k Čatak-parvatu.
Text 42:
Svarūpa Dāmodara fue hacia el Este con otros devotos, buscando al Señor por la playa y en el agua.
Text 42:
Svarūpa Dāmodara šel ještě s dalšími na východ, kde Pána hledal na pláži i ve vodě.
Text 43:
Todos estaban abrumados, casi inconscientes de tristeza, pero, debido al amor extático, continuaban yendo por todas partes en busca del Señor.
Text 43:
Všichni byli skleslí a téměř v bezvědomí, ale z extatické lásky dál chodili z místa na místo a pokračovali v hledání Pána.
Text 44:
Mientras recorrían la playa, vieron a un pescador que se acercaba con la red al hombro. Riendo, llorando, danzando y cantando, repetía sin cesar el santo nombre: «Hari, Hari».
Text 44:
Když tak šli po pláži, viděli přicházet nějakého rybáře se sítí přes rameno. Smál se, plakal, tančil, zpíval a neustále opakoval svaté jméno „Hari, Hari“.
Text 45:
Al ver el comportamiento del pescador, todos quedaron asombrados. Entonces, Svarūpa Dāmodara Gosvāmī le pidió información.
Text 45:
Všichni při pohledu na rybářovo počínání žasli. Svarūpa Dāmodara Gosvāmī se ho proto zeptal, co se stalo.
Text 46:
«Mi querido pescador —dijo—, ¿por qué te comportas de ese modo? ¿Has visto a alguien por aquí? ¿Cuál es la causa de tu comportamiento? Dínoslo, por favor.»
Text 46:
„Můj drahý rybáři,“ řekl mu, „proč se takto chováš? Viděl jsi tu někoho? Co je příčinou tvého chování? Prosím prozraď nám to.“
Text 47:
El pescador contestó: «No he visto a nadie por aquí, pero, al echar la red al agua, atrapé un cuerpo muerto.
Text 47:
Rybář odpověděl: „Neviděl jsem tu nikoho, ale když jsem do vody hodil svou síť, chytil jsem jednu mrtvolu.“
Text 48:
«Lo levanté con mucho cuidado, creyendo que era un gran pez, pero, cuando vi que era un cadáver, en mi mente sentí mucho miedo.
Text 48:
„Opatrně jsem ji vytáhl v domnění, že to je velká ryba, ale jakmile jsem zjistil, že je to mrtvola, dostal jsem velký strach.“
Text 49:
«Tratando de dejar libre la red, toqué el cuerpo, y, nada más tocarlo, un fantasma entró en mi corazón.
Text 49:
„Když jsem se snažil síť uvolnit, dotkl jsem se toho těla a vzápětí do mého srdce vstoupil duch.“
Text 50:
«Yo temblaba de miedo y lloraba. Me fallaba la voz, y todos los vellos del cuerpo se me erizaron.
Text 50:
„Třásl jsem se strachem a ronil slzy. Zalykal se mi hlas a zježily se mi chlupy po celém těle.“
Text 51:
«El cadáver que he encontrado era un fantasma, no sé si de un brāhmaṇa difunto o de un hombre corriente, pero es un fantasma que, nada más mirarlo, entra en el cuerpo.
Text 51:
„Nevím, jestli ta mrtvola, kterou jsem vylovil, byla duchem mrtvého brāhmaṇy nebo obyčejného člověka, ale jakmile na ni člověk pohlédne, vstoupí mu do těla duch.“
Text 52:
«El cuerpo de ese fantasma es muy largo, entre cinco y siete codos. Las piernas y los brazos miden cerca de tres codos de largo cada uno.
Text 52:
„Tělo toho ducha je velmi dlouhé, pět až sedm loktů, a každá z jeho končetin je dlouhá skoro tři lokty.“
Text 53:
«Tiene todas las articulaciones separadas, y la piel completamente suelta. No es posible verlo y seguir con vida en el cuerpo.
Text 53:
„Jeho klouby jsou od sebe pod kůží oddělené a kůže je úplně uvolněná. Ten, kdo to spatří, nemůže zůstat naživu.“
Text 54:
«Ese fantasma ha tomado la forma de un cadáver, pero tiene los ojos abiertos. A veces emite los sonidos “goṅ-goṅ”, y a veces queda inconsciente.
Text 54:
„Ten duch přijal podobu mrtvoly, ale má stále otevřené oči. Chvílemi vydává zvuk ,goṅ-goṅ̀ a chvílemi je v bezvědomí.“
Text 55:
«He visto a ese fantasma con mis propios ojos, y ahora estoy poseído. ¿Quién va a cuidar de mi esposa e hijos si yo muero?
Text 55:
„Toho ducha jsem viděl na vlastní oči a On mě posedl. Pokud však zemřu, kdo se postará o mou ženu a děti?“
Text 56:
«De verdad que no es fácil hablar de ese fantasma, pero yo voy a buscar un exorcista y le preguntaré si me puede librar de él.
Text 56:
„O tomto duchovi je velmi těžké hovořit, ale právě jdu k vyhaněči duchů, abych se ho zeptal, zda mě toho dokáže zbavit.“
Text 57:
«Yo paso la noche solo, matando peces en lugares apartados, pero, como recuerdo el himno al Señor Nṛsiṁha, los fantasma no me tocan.
Text 57:
„V noci se toulám sám a na odlehlých místech zabíjím ryby. A jelikož přitom vzpomínám na modlitbu k Pánu Nṛsiṁhovi, duchové se mě nikdy nedotknou.“
Text 58:
«Ese fantasma, en cambio, me ataca con fuerza redoblada cuando canto el mantra a Nṛsiṁha. Sólo de ver la forma del fantasma, mi mente se llena de temor.
Text 58:
„Tento duch mě však přepadá dvojnásobnou silou, když pronáším Nṛsiṁha mantru. Už jen při pohledu na podobu toho ducha se mé mysli zmocňuje velký strach.“
Text 59:
«No os acerquéis allí. Os lo prohibo. Si vais, ese fantasma os atrapará a todos.»
Text 59:
„Nechoďte tam, zakazuji vám to. Jestli tam půjdete, ten duch se vás všech zmocní.“
Text 60:
Al escuchar esto, Svarūpa Dāmodara comprendió todo lo ocurrido. Con dulces palabras, dijo lo siguiente al pescador.
Text 60:
Po vyslechnutí těchto slov Svarūpa Dāmodara pochopil celou pravdu a sladkými slovy k rybáři promluvil.
Text 61:
«Yo soy un exorcista famoso —dijo—, y sé cómo liberarte de ese fantasma». Entonces cantó unos mantras y puso la mano sobre la cabeza del pescador.
Text 61:
„Já jsem známý vyhaněč duchů,“ řekl, „a vím, jak tě toho ducha zbavit.“ Potom pronesl nějaké mantry a položil ruku rybáři na hlavu.
Text 62:
Dio tres palmadas al pescador y dijo: «Ahora el fantasma se ha ido. No tengas miedo». Con esas palabras tranquilizó al pescador.
Text 62:
Dal rybáři tři facky a řekl: „Nyní již duch odešel. Neboj se.“ Těmito slovy rybáře uklidnil.
Text 63:
El pescador estaba afectado por el amor extático, pero también sentía miedo. De ese modo, estaba agitado por partida doble. Sin embargo, ahora que sus temores habían desaparecido, se comportaba de un modo un poco más normal.
Text 63:
Rybář byl ovlivněný extatickou láskou k Bohu, ale měl také strach. Byl tedy dvojnásobně rozrušený. Nyní však jeho strach opadl, a tak se trochu uklidnil.
Text 64:
Svarūpa Dāmodara dijo al pescador: «Mi querido señor, la persona que tú crees un fantasma, no es un fantasma, sino la Suprema Personalidad de Dios, Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu.
Text 64:
Svarūpa Dāmodara rybáři řekl: „Můj drahý pane, ta osoba, kterou považuješ za ducha, ve skutečnosti není duch, ale Nejvyšší Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu.“
Text 65:
«Debido al amor extático, el Señor cayó al mar, y tú Le has atrapado en tu red y Le has rescatado.
Text 65:
„Pán spadl v extázi lásky do moře a ty jsi Ho chytil do sítě a vytáhl ven.“
Text 66:
«El simple hecho de tocarle, ha despertado tu amor latente por Kṛṣṇa, pero, como creías que era un fantasma, tenías mucho miedo de Él.
Text 66:
„Pouhým dotekem Jeho těla se v tobě probudila tvá spící láska ke Kṛṣṇovi, ale protože jsi Ho považoval za ducha, měl jsi z Něho velký strach.“
Text 67:
«Ahora que se te ha pasado el susto y tu mente se ha calmado, dime dónde está el Señor, por favor».
Text 67:
„Teď, když je tvůj strach pryč a máš klidnou mysl, mi prosím ukaž, kde je.“
Text 68:
El pescador contestó: «He visto al Señor muchas veces, pero a quien yo he encontrado no es Él. Ese cuerpo está muy deformado».
Text 68:
Rybář odpověděl: „Pána jsem viděl mnohokrát, ale to není On. Toto tělo je velmi znetvořené.“
Text 69:
Svarūpa Dāmodara dijo: «Con el amor por Dios, el cuerpo del Señor se transforma. A veces se Le separan las articulaciones de los huesos y Su cuerpo se alarga mucho».
Text 69:
Svarūpa Dāmodara řekl: „Pánovi se mění tělo Jeho láskou k Bohu. Někdy se Mu oddělí klouby a tělo se prodlouží.“
Text 70:
Al escuchar esto, el pescador se sintió muy feliz. Llevando consigo a todos los devotos, les mostró a Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 70:
Rybáři tato slova udělala velkou radost. Vzal všechny oddané s sebou a ukázal jim Śrī Caitanyu Mahāprabhua.
Text 71:
El Señor yacía en el suelo, con el cuerpo alargado y descolorido por efecto del agua. Estaba cubierto de arena de la cabeza a los pies.
Text 71:
Pán ležel na zemi s protaženým tělem, vyběleným vodou. Od hlavy až k patě byl celý od písku.
Text 72:
El cuerpo del Señor se había alargado, y la piel Le colgaba suelta y floja. Levantarle y recorrer con Él la larga distancia que había hasta Su morada habría sido imposible.
Text 72:
Pánovo tělo bylo protáhlé a ochablá kůže na něm jen visela. Zvednout Ho a odnést takovou dálku domů by bylo nemožné.
Text 73:
Los devotos Le cambiaron la ropa interior mojada por una seca. Después tendieron al Señor sobre una prenda de vestir y Le limpiaron la arena del cuerpo.
Text 73:
Oddaní Pánovi sundali Jeho mokré spodní prádlo a oblékli suché. Poté Ho položili na svrchní část oděvu a odstranili Mu z těla písek.
Text 74:
Todos ellos hicieron saṅkīrtana, cantando en voz alta el santo nombre de Kṛṣṇa al oído del Señor.
Text 74:
Všichni nahlas prováděli saṅkīrtan a hlasitě zpívali svaté jméno Kṛṣṇy Pánovi do ucha.
Text 75:
Algún tiempo después, el sonido del santo nombre entró en el oído del Señor, quien inmediatamente Se levantó, emitiendo un fuerte sonido.
Text 75:
Po nějaké době pronikl zvuk svatého jména Pánovi do ucha a On okamžitě vstal a hlasitě zakřičel.
Text 76:
Tan pronto como Se levantó, Sus huesos recobraron su posición normal. En un estado de conciencia semi-externa, el Señor miraba de un lado a otro.
Text 76:
Jakmile vstal, Jeho kosti se vrátily na svá místa, a napůl při vědomí se rozhlížel kolem.
Text 77:
En todo momento el Señor estaba en uno de estos tres estados de conciencia: interna, externa y semi-externa.
Text 77:
Pán se neustále nacházel v jednom ze tří stavů vědomí: vnitřním, vnějším a napůl vnějším.
Text 78:
Cuando el Señor estaba profundamente absorto en la conciencia interna pero, no obstante, manifestaba cierta conciencia externa, los devotos daban a ese estado el nombre de ardha-bāhya, conciencia semi-externa.
Text 78:
Když byl Pán hluboce pohroužený ve vnitřním vědomí, ale přesto navenek projevoval trochu vnějšího vědomí, oddaní Jeho stavu říkali ardha-bāhya neboli napůl vnější vědomí.
Text 79:
En esa conciencia semi-externa, Śrī Caitanya Mahāprabhu hablaba como un loco. Los devotos podían escuchar claramente Sus palabras dirigidas al cielo.
Text 79:
Při tomto napůl vnějším vědomí Śrī Caitanya Mahāprabhu hovořil jako blázen. Oddaní Ho zřetelně slyšeli, jak mluví do nebe.
Text 80:
«Al ver el río Yamunā —dijo—, fui a Vṛndāvana. Allí vi al hijo de Nanda Mahārāja disfrutando de Sus pasatiempos en el agua.
Text 80:
„Když jsem uviděl řeku Jamunu,“ řekl Pán, „šel jsem do Vrindávanu, a tam jsem viděl syna Nandy Mahārāje oddávat se vodním radovánkám.“
Text 81:
«El Señor Kṛṣṇa estaba en el agua del Yamunā en compañía de Śrīmatī Rādhārāṇī y las gopīs. Realizaban Sus pasatiempos con una actitud de gran diversión.
Text 81:
„Pán Kṛṣṇa byl ve vodě Jamuny ve společnosti gopī v čele se Śrīmatī Rādhārāṇī. V hravém rozpoložení se tam oddávali zábavám.“
Text 82:
«Yo veía el pasatiempo desde la orilla del Yamunā en compañía de las gopīs. Una gopī mostraba a otras los pasatiempos de Rādhā y Kṛṣṇa en el agua.
Text 82:
„Spolu s gopīmi jsem stál na břehu Jamuny a sledoval tuto zábavu. Jedna gopī ukazovala druhým vodní hrátky Rādhy a Kṛṣṇy.“
Text 83:
«Las gopīs dejaron sus alhajas y ropas de seda en manos de sus amigas, y se cubrieron con una prenda de fina tela blanca. El Señor Kṛṣṇa, llevando con Él a Sus amadas gopīs, Se bañaba y disfrutaba de divertidos pasatiempos en las aguas del Yamunā.
Text 83:
„Gopī svěřily své hedvábné šaty a ozdoby do rukou svých přítelkyň a oblékly si jemné bílé šaty. Pán Kṛṣṇa vzal své milované gopī a ve vodách Jamuny se s nimi koupal a oddával překrásným zábavám.“
Text 84:
«¡Queridas amigas, mirad los divertidos pasatiempos del Señor Kṛṣṇa en el agua! Las inquietas palmas de las manos de Kṛṣṇa parecen flores de loto. Es como el jefe de un grupo de elefantes enloquecidos, y las gopīs que Le acompañan son como elefantas.
Text 84:
„Mé drahé přítelkyně, jen pohleďte na Kṛṣṇovy vodní zábavy! Kṛṣṇovy neklidné dlaně připomínají lotosové květy. Je jako vůdce šílených slonů a gopī, které Ho obklopují, jsou jako slonice.“
Text 85:
«Cuando comenzaron los pasatiempos en el agua, todos se pusieron a salpicarse agua hacia atrás y hacia adelante. En medio de aquel tumultuoso chapoteo, no era posible determinar qué grupo perdía y cuál ganaba. La intensidad de la batalla aumentaba por momentos y parecía no tener fin.
Text 85:
„Vodní hrátky začaly a všichni po sobě navzájem začali stříkat vodou. V těch přívalech vody nebylo jisté, která strana vyhrává, a která prohrává. Tato vodní bitva se neomezeně zvětšovala.“
Text 86:
«Las gopīs eran como relámpagos fijos, y Kṛṣṇa como una nube negruzca. El relámpago salpicaba agua a la nube, y la nube al relámpago. Como sedientos pájaros cātaka, los ojos de las gopīs bebían jubilosos la nectárea agua de la nube.
Text 86:
„Gopī vypadaly jako nepřerušované výboje blesku a Kṛṣṇa připomínal černý mrak. Blesky začaly stříkat vodu na mrak a mrak zase na blesky. Oči gopī šťastně pily nektarovou vodu z tohoto mraku jako žízniví ptáci cātaka.“
Text 87:
«Al principio de la batalla, se salpicaban agua uno al otro. Después lucharon mano a mano, cara a cara, pecho con pecho, diente con diente, y finalmente uña contra uña.
Text 87:
„Když bitva začala, navzájem po sobě cákali vodou. Potom bojovali ruka proti ruce, pak tvář proti tváři, hruď proti hrudi, zub proti zubu a nakonec nehet proti nehtu.“
Text 88:
«Miles de manos salpicaban agua, y las gopīs veían a Kṛṣṇa con miles de ojos. Con miles de piernas se acercaban a Él, y Le besaban con miles de caras. Miles de cuerpos Le abrazaban. Las gopīs escuchaban Sus jocosas palabras con miles de oídos.
Text 88:
„Tisíce rukou cákaly vodu a gopī se na Kṛṣṇu dívaly tisíci očí. Přibližovaly se k Němu na tisících nohou, líbaly Ho s tisíci tváří a tisíce těl Ho objímaly. Tisíci uší gopī poslouchaly Jeho žertovná slova.“
Text 89:
«Kṛṣṇa arrastró a Rādhārāṇī por la fuerza y La llevó a donde el agua La cubría hasta el cuello. Después la soltó donde el agua era muy profunda. Pero Ella Se agarró del cuello de Kṛṣṇa y flotó en el agua como una flor de loto arrancada por la trompa de un elefante.
Text 89:
„Kṛṣṇa odvlekl Rādhārāṇī, zatáhl Ji až po krk do vody a pustil Ji až tam, kde byla voda velmi hluboká. Ona se však chytila Kṛṣṇy okolo krku a plavala na hladině jako lotosový květ, který utrhl slon svým chobotem.“
Text 90:
«Kṛṣṇa Se expandió en tantas formas como gopīs había, y les quitó la ropa con que se cubrían. El agua del río Yamunā era clara como el cristal, y Kṛṣṇa Se sintió muy feliz de ver los resplandecientes cuerpos de las gopīs.
Text 90:
„Kṛṣṇa se expandoval do tolika podob, kolik bylo gopī, a potom jim všem stáhl oděvy, jimiž byly zahaleny. Voda řeky Jamuny byla křišťálově čistá a Kṛṣṇa se s radostí díval na jejich lesknoucí se těla.“
Text 91:
«Los tallos de loto, que eran amigos de las gopīs, las ayudaron ofreciéndoles hojas de loto. Con las olas del Yamunā, que son sus manos, los lotos empujaron sus hojas grandes y redondas sobre la superficie del agua para cubrir los cuerpos de las gopīs. Algunas gopīs se soltaron el cabello y, llevándolo hacia adelante, lo usaron como prenda para cubrirse la parte inferior del cuerpo, mientras se cubrían los senos con los corpiños de sus manos.
Text 91:
„Stonky lotosů byly přátelé gopī, a tak jim nabídly lotosové listy. Lotosy svýma rukama – vlnami Jamuny – rozprostřely po hladině své velké oblé listy, aby zakryly těla gopī. Některé gopī si rozpustily vlasy a držely je před sebou jako prádlo zakrývající spodní část těla a rukama si jako živůtky zakrývaly ňadra.“
Text 92:
«Entonces tuvo lugar una pugna entre Kṛṣṇa y Rādhārāṇī, y todas las gopīs se escondieron en un macizo de flores de loto blancas. Con el cuerpo sumergido en el agua hasta el cuello, sólo la cara permanecía en la superficie, y no se distinguía entre las caras y las flores de loto.
Text 92:
„Poté měl Kṛṣṇa roztržku s Rādhārāṇī, čehož všechny gopī využily k tomu, aby se ukryly mezi bílé lotosové květy. Ponořily se až po krk do vody a nad hladinou se vznášely jen jejich tváře, které byly k nerozeznání od lotosů.“
Text 93:
«En ausencia de las demás gopīs, el Señor Kṛṣṇa Se tomó todas las libertades que quiso con Śrīmatī Rādhārāṇī. Cuando las gopīs se pusieron a buscar a Kṛṣṇa, Śrīmatī Rādhārāṇī, que tiene una inteligencia muy aguda y sabía donde estaban Sus amigas, inmediatamente Se mezcló entre ellas.
Text 93:
„Pán Kṛṣṇa se v nepřítomnosti ostatních gopī choval ke Śrīmatī Rādhārāṇī, jak se Mu zlíbilo. Když gopī začaly Kṛṣṇu hledat, Śrīmatī Rādhārāṇī se okamžitě přidala k nim, protože má velmi bystrou inteligenci a zná rozpoložení svých přítelkyň.“
Text 94:
«En el agua flotaban muchas flores de loto blancas, y otras tantas flores de loto azules se les acercaron. A medida que se acercaban, las flores de loto blancas y azules chocaban entre sí y comenzaron a luchar unas con otras. Las gopīs que se encontraban en la orilla del Yamunā observaban muy divertidas.
Text 94:
„Na hladině plavalo mnoho bílých lotosů a k nim se začalo přibližovat stejné množství modrých lotosů. Poté se bílé a modré lotosy srazily a začaly spolu bojovat. Gopī na břehu Jamuny to pobaveně sledovaly.“
Text 95:
«Cuando los erguidos senos de las gopīs, redondos como el cuerpo del ave cakravāka, salieron del agua en parejas separadas, las azules flores de loto de las manos de Kṛṣṇa se levantaron para cubrirlos.
Text 95:
„Když se zdvižená ňadra gopī, připomínající oblá těla ptáků cakravāků, vynořila v oddělených párech z vody, vynořily se i modré lotosy Kṛṣṇových rukou, aby je zakryly.“
Text 96:
«Las manos de las gopīs, como flores de loto rojas, salieron a pares del agua para detener a las flores azules. Las flores de loto azules trataban de robar los blancos pájaros cakravāka, y las flores de loto rojas trataban de protegerlos. Así se desató una lucha entre ambas.
Text 96:
„Ruce gopī, které připomínaly červené lotosové květy, se v párech vynořily z vody, aby modré lotosy zastavily. Modré lotosy se snažily ukořistit bílé ptáky cakravāky a červené lotosy se je snažily ochránit. Proto se mezi nimi strhla bitva.“
Text 97:
«Las flores de loto azules y rojas son objetos inconscientes, mientras que los cakravākas son seres conscientes y vivos. Aun así, llevadas del amor extático, las flores de loto azul, probaban el sabor de los cakravākas. Es lo contrario de su comportamiento natural, pero, en el reino del Señor Kṛṣṇa esas contradicciones son uno de los principios de Sus pasatiempos.
Text 97:
„Modré a červené lotosy jsou bezvědomé objekty, kdežto ptáci cakravākové jsou vědomí a živí. V extázi lásky si však modré lotosy začaly vychutnávat cakravāky, což je v rozporu s přirozeným chováním, nicméně v království Pána Kṛṣṇy jsou takové změny základem Jeho zábav.“
Text 98:
«Las flores de loto azul son amigas del dios del Sol y, aunque viven junto a los cakravākas, suelen robarles. Las flores de loto rojas, sin embargo, florecen de noche, de modo que son enemigas o ajenas a los cakravākas. Pero en los pasatiempos de Kṛṣṇa, las flores de loto rojas, que son las manos de las gopīs, protegen a sus senos cakravākas. Se trata de una metáfora de contradicción.»
Text 98:
„Modré lotosy jsou přátelé boha slunce a zde okrádají cakravāky, i když žijí všichni pohromadě. Červené lotosy však kvetou v noci, a jsou proto pro cakravāky cizinci či nepřáteli. V Kṛṣṇových zábavách jsou však červené lotosy neboli ruce gopī ochránci jejich cakravāků neboli ňader. Jedná se o odporující si přirovnání.“
Text 99:
Śrī Caitanya Mahāprabhu continuó: «En Sus pasatiempos, Kṛṣṇa manifestó los dos ornamentos de la hipérbole y la analogía inversa. Su sabor trajo alegría a Mi mente y satisfizo plenamente Mis oídos y Mis ojos.
Text 99:
Śrī Caitanya Mahāprabhu pokračoval: „Ve svých zábavách Kṛṣṇa projevil dvě ozdoby v podobě nadsázky a obráceného přirovnání. Jejich vychutnávání přineslo radost Mé mysli a zcela uspokojilo Moje uši a oči.“
Text 100:
«Tras esos maravillosos pasatiempos, el Señor Śrī Kṛṣṇa fue a la orilla del río Yamunā, llevando consigo a Sus amadas gopīs. Entonces, las gopīs de la orilla ofrecieron servicio dando masaje a Kṛṣṇa y a las demás gopīs con aceite perfumado y ungiéndoles el cuerpo con pasta de frutas āmalakīs.
Text 100:
„Poté, co se Pán Śrī Kṛṣṇa oddával těmto úžasným zábavám, vyšel i se všemi svými milovanými gopīmi na břeh Jamuny. Gopī, které byly na břehu, Mu tam pak sloužily tím, že masírovaly Jeho tělo i těla ostatních gopī vonným olejem a potíraly je dření z ovoce āmalakī.“
Text 101:
«Después se bañaron de nuevo, y, vestido con ropa seca, fueron a una pequeña casa hecha de joyas, donde la gopī Vṛndā se encargó de vestirlos con ropas de bosque, adornándolos con flores fragantes, hojas verdes y toda clase de ornamentos.
Text 101:
„Potom se všichni znovu vykoupali, a když se oblékli do suchých šatů, odebrali se do malého domku z drahokamů, kde pro ně gopī Vṛndā zařídila lesní oděv tím, že je přikrášlila voňavými květy, zelenými listy a všemožnými dalšími ozdobami.“
Text 102:
«En Vṛndāvana, los árboles y las enredaderas son maravillosos porque dan toda clase de frutas y flores durante todo el año. Las gopīs y sirvientas en los bosquecillos de Vṛndāvana recogieron esas frutas y flores y las llevaron ante Rādhā y Kṛṣṇa.
Text 102:
„Vrindávanské stromy a rostliny jsou úžasné, protože po celý rok dávají ovoce a květy všeho druhu. Gopī a služebné z vrindávanských stinných hájků tyto plody a květy trhaly a nosily před Rādhu a Kṛṣṇu.“
Text 103:
«Las gopīs pelaron todas las frutas y las pusieron en grandes bandejas sobre una plataforma en la cabaña hecha de joyas. Ordenaron las frutas en hileras, listas para ser comidas, y ante ellas prepararon un asiento.
Text 103:
„Gopī veškeré ovoce oloupaly a naskládaly je na velké podnosy na vyvýšeném stupínku v domě z drahokamů. Ovoce připravily k jídlu do úhledných řad a upravily před ním místo k sezení.“
Text 104:
«Entre las frutas había diversos tipos de cocos y mangos, bananas, frambuesas, frutas jack, dátiles, mandarinas, naranjas, moras, santarās, uvas, almendras y frutos secos de todo tipo.
Text 104:
„Mezi ovocem bylo mnoho druhů kokosů a manga, banánů, bobulí, chlebovníků, datlí, mandarinek, pomerančů, ostružin, santar, hroznového vína, mandlí a všemožného sušeného ovoce.“
Text 105:
«Había melones amarillos, kṣīrikās, frutas de palma, keśuras, frutas del agua, frutos de la flor de loto, frutas bel, pīlus, granadas y muchos otros. Algunos de ellos son conocidos con diferentes nombres en distintos lugares, pero en Vṛndāvana todos ellos se pueden encontrar siempre, en tantos miles de variedades que nadie podría contarlas.
Text 105:
„Byly tam melouny, kṣīriky, palmýrové plody, keśury, vodní plody, lotosové plody, ovoce bilva, pīlu, granátová jablka a mnoho dalších plodů. Některé druhy jsou v různých zemích známé pod různými názvy, ale ve Vrindávanu jsou všechny neustále dostupné v tolika tisících druhů, že je nikdo nedokáže v úplnosti popsat.“
Text 106:
«En casa, Śrīmatī Rādhārāṇī había hecho diversos tipos de dulces de leche y azúcar, como gaṅgājala, amṛtakeli, pīyūṣagranthi, karpūrakeli, sarapūrī, amṛti, padmacini y khaṇḍa-kṣīrisāra-vṛkṣa, y los había traído para Kṛṣṇa.
Text 106:
„Śrīmatī Rādhārāṇī doma připravila různé druhy sladkostí z mléka a cukru, jako je gaṅgājala, amṛtakeli, pīyūṣagranthi, karpūrakeli, sarapūrī, amṛti, padmacini a khaṇḍa-kṣīrisāra-vṛkṣa, a všechny je potom přinesla Kṛṣṇovi.“
Text 107:
«Cuando Kṛṣṇa vio aquella comida tan bien preparada, muy feliz, Se sentó a merendar en el bosque. Después, cuando Śrīmatī Rādhārāṇī y Sus amigas gopīs hubieron tomado los remanentes, Rādhā y Kṛṣṇa Se acostaron juntos en la casa de joyas.
Text 107:
„Když Kṛṣṇa viděl krásně připravené jídlo, radostně usedl a udělal si piknik v lese. Śrīmatī Rādhārāṇī a Její přítelkyně gopī potom společně snědly zbytky a nakonec Rādhā s Kṛṣṇou ulehli v domě z drahokamů.“
Text 108:
«Unas gopīs abanicaban a Rādhā y Kṛṣṇa, otras Les daban masaje en los pies, y otras Les daban a masticar hojas de betel. Cuando Rādhā y Kṛṣṇa Se durmieron, también las gopīs se acostaron. Cuando vi esto, Mi mente se sintió muy feliz.
Text 108:
„Některé z gopī Rādhu s Kṛṣṇou ovívaly, další masírovaly Jejich nohy a jiné Jim dávaly ke žvýkání betelové listy. Když Rādhā s Kṛṣṇou usnuli, všechny gopī také ulehly. Moje mysl byla velmi šťastná, když jsem to viděl.“
Text 109:
«De pronto, vosotros hicisteis un gran tumulto y Me recogisteis y Me trajisteis aquí de vuelta. ¿Dónde está ahora el río Yamunā? ¿Dónde está Vṛndāvana? ¿Dónde están Kṛṣṇa y las gopīs? ¡Habéis roto la felicidad de Mi sueño!»
Text 109:
„Najednou jste spustili rámus, vzali jste Mě a přivedli sem. Kde je nyní řeka Jamuna? Kde je Vrindávan? Kde jsou Kṛṣṇa a gopī? Přerušili jste Můj šťastný sen!“
Text 110:
Con esas palabras, Śrī Caitanya Mahāprabhu recobró plenamente la conciencia externa. Al ver a Svarūpa Dāmodara Gosvāmī, el Señor le hizo la siguiente pregunta.
Text 110:
Při těchto slovech se Śrī Caitanya Mahāprabhu plně vrátil k vnějšímu vědomí. Uviděl Svarūpu Dāmodara Gosvāmīho a obrátil se na něho s otázkou.
Text 111:
«¿Por qué Me has traído aquí?», preguntó. Svarūpa Dāmodara, entonces, Le contestó.
Text 111:
„Proč jsi Mě sem přivedl?“ zeptal se. Svarūpa Dāmodara Mu na to odpověděl:
Text 112:
«Has confundido el mar con el río Yamunā —dijo—, y Te has tirado al agua. Las olas Te han traído hasta aquí.
Text 112:
„Spletl sis moře s řekou Jamunou,“ řekl, „a skočil jsi do něho. Vlny Tě odnesly až sem.“
Text 113:
«Este pescador Te atrapó con su red y Te rescató del agua. Por haberte tocado, ahora está loco de amor extático por Kṛṣṇa.
Text 113:
„Tento rybář Tě chytil do sítě a vytáhl z vody. Jelikož se Tě dotkl, šílí teď v extázi lásky ke Kṛṣṇovi.“
Text 114:
«Te hemos buscado durante toda la noche. Al escuchar a este pescador, hemos venido aquí y Te encontramos.
Text 114:
„Celou noc jsme Tě všude možně hledali. Potom jsme vyslechli tohoto rybáře, přišli sem a našli jsme Tě.“
Text 115:
«Aunque en apariencia estabas inconsciente, eras testigo de los pasatiempos de Vṛndāvana. Para nosotros, verte inconsciente fue una gran agonía para nuestra mente.
Text 115:
„Ty jsi ve stavu zdánlivého bezvědomí sledoval zábavy ve Vrindávanu, ale my jsme tu prožívali v mysli velká muka, když jsme Tě viděli v bezvědomí.“
Text 116:
«Sin embargo, cuando cantamos el santo nombre de Kṛṣṇa pasaste a un estado de semi-consciencia, y todos Te hemos escuchado hablar como un loco.»
Text 116:
„Díky našemu zpívání svatého jména Kṛṣṇy jsi však částečně nabyl vědomí a my všichni jsme Tě slyšeli bláznivě mluvit.“
Text 117:
Śrī Caitanya Mahāprabhu dijo: «En Mi sueño fui a Vṛndāvana, donde vi al Señor Kṛṣṇa en Su danza rāsa con todas las gopīs.
Text 117:
Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: „Ve snu jsem šel do Vrindávanu, kde jsem viděl Pána Kṛṣṇu tančit tanec rāsa se všemi gopīmi.“
Text 118:
«Después de jugar en el agua, Kṛṣṇa disfrutó de una merienda. Comprendo, que, tras ver esto, ciertamente debo de haber hablado como un loco.»
Text 118:
„Po vodních radovánkách si Kṛṣṇa pochutnával na pikniku. Chápu, že poté, co jsem to viděl, jsem musel mluvit jako blázen.“
Text 119:
A continuación, Svarūpa Dāmodara Gosvāmī llevó al Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu a bañarse al mar; después, muy feliz, Le llevó de vuelta a casa.
Text 119:
Poté Svarūpa Dāmodara Gosvāmī přiměl Śrī Caitanyu Mahāprabhua k tomu, aby se vykoupal v moři, a pak Ho s velkou radostí odvedl zpátky domů.
Text 120:
He narrado así el episodio en que el Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu cayó al mar. Todo el que escuche este pasatiempo alcanzará, sin duda, el refugio de los pies de loto de Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 120:
Tak jsem vyprávěl o tom, jak Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu spadl do moře. Každý, kdo o této zábavě naslouchá, nepochybně získá útočiště u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 121:
Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y Śrī Raghunātha, siempre deseando su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.
Text 121:
Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.