Text 105
Text 105
Texto
Verš
e saubhāgya lāgi’ āge karilā prayāṇa
e saubhāgya lāgi’ āge karilā prayāṇa
Palabra por palabra
Synonyma
Traducción
Překlad
Haridāsa Ṭhākura era, no sólo el más elevado devoto del Señor, sino también un gran sabio erudito. Tuvo la gran fortuna de morir ante Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Haridāsa Ṭhākura byl nejen největší oddaný Pána, ale také velký učenec. Měl to velké štěstí, že odešel dřív než Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Significado
Význam
En este verso, Haridāsa Ṭhākura recibe el calificativo de parama-vidvān, el sabio más erudito. En realidad, la ciencia más importante es la ciencia de liberarse de las garras de la existencia material. Todo el que conozca esa ciencia debe ser considerado el más grande de los eruditos. A todo el que conoce la situación temporal del mundo material y es experto en alcanzar una situación permanente en el mundo espiritual, sabiendo que la Suprema Personalidad de Dios está fuera de la jurisdicción de nuestro conocimiento experimental, se le considera el sabio más erudito. Haridāsa Ṭhākura conocía perfectamente esa ciencia. Por esa razón, y en relación con ello, se le califica de parama-vidvān. Él personalmente predicó la importancia de cantar el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa, lo cual aprueban todas las Escrituras revelada. Como se afirma en el Śrīmad-Bhāgavatam (7.5.24):
O Haridāsovi Ṭhākurovi je zde zmínka jako o největším učenci, parama-vidvān. Nejdůležitější vědou je ve skutečnosti věda o tom, jak se vymanit ze spárů hmotné existence. Každý, kdo tuto vědu zná, musí být považován za největšího učence. Každý, kdo zná dočasnou situaci v tomto hmotném světě a umí dosáhnout trvalé situace ve světě duchovním, kdo ví, že Nejvyšší Osobnost Božství se nachází za hranicemi našeho experimentálního poznání, je považován za nejvzdělanějšího učence. Protože Haridāsa Ṭhākura tuto vědu dokonale ovládal, je zde popsán jako parama-vidvān. Osobně kázal důležitost zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, která je schválena zjevenými písmy. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.5.24) stojí:
kriyeta bhagavaty addhā tan manye ’dhītam uttamam
bhaktiś cen nava-lakṣaṇā
kriyeta bhagavaty addhā
tan manye 'dhītam uttamam
En el servicio devocional a Kṛṣṇa hay nueve procesos, los más importantes de los cuales son śravaṇaṁ kīrtanam, escuchar y cantar. Haridāsa Ṭhākura conocía muy bien esa ciencia, por lo cual se puede hacer referencia a él con la denominación técnica sarva-śāśtrādhītī. A aquel que haya aprendido la esencia de todas las Escrituras védicas se le debe considerar una persona con una educación de primera categoría, con pleno conocimiento de todos los śāstras.
Existuje devět způsobů oddané služby Kṛṣṇovi, z nichž nejdůležitější jsou śravaṇaṁ kīrtanam – naslouchání a opěvování. Haridāsa Ṭhākura tuto vědu dobře znal, proto může být odborně nazván sarva-śāstrādhītī. Každý, kdo si osvojil esenci všech védských písem, musí být známý jako osoba prvotřídního vzdělání, s úplným poznáním všech śāster.