Skip to main content

Text 19

Text 19

Texto

Verš

rājan patir gurur alaṁ bhavatāṁ yadūnāṁ
daivaṁ priyaḥ kula-patiḥ kva ca kiṅkaro vaḥ
astv evam aṅga bhagavān bhajatāṁ mukundo
muktiṁ dadāti karhicit sma na bhakti-yogam
rājan patir gurur alaṁ bhavatāṁ yadūnāṁ
daivaṁ priyaḥ kula-patiḥ kva ca kiṅkaro vaḥ
astv evam aṅga bhagavān bhajatāṁ mukundo
muktiṁ dadāti karhicit sma na bhakti-yogam

Palabra por palabra

Synonyma

rājan¡oh, rey!; patiḥamo; guruḥmaestro espiritual; alamsin duda; bhavatāmde ti; yadūnāmde los Yadus; daivamDios; priyaḥmuy querido; kula-patiḥjefe de la familia; kvaincluso a veces; catambién; kiṅkaraḥmensajero; vaḥtú; astuhay; evamasí pues; aṅgasin embargo; bhagavānla Suprema Personalidad de Dios; bhajatāmaquellos que llevan a cabo servicio devocional; mukundaḥŚrī Kṛṣṇa; muktimliberación; dadātida; karhicita veces; smasin duda; nano; bhakti-yogamservicio devocional.

rājan — ó králi; patiḥ — vládce; guruḥ — duchovní mistr; alam — jistě; bhavatām — váš; yadūnām — Yaduovců; daivam — Bůh; priyaḥ — velice drahý; kula-patiḥ — hlava rodiny; kva — někdy dokonce; ca — také; kiṅkaraḥ — vykonavatel rozkazů; vaḥ — vám; astu — je; evam — tak; aṅga — nicméně; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; bhajatām — těch, kteří oddaně slouží; mukundaḥ — Pán Kṛṣṇa; muktim — osvobození; dadāti — dává; karhicit — někdy; sma — jistě; na — ne; bhakti-yogam — oddanou službu.

Traducción

Překlad

[El gran sabio Nārada dijo:] «Mi querido Mahārāja Yudhiṣṭhira, la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, está siempre dispuesto a ayudarte. Él es tu amo, tu guru, tu Dios, tu amigo muy querido y el jefe de tu familia. Aun así, a veces consiente en actuar como tu sirviente o tu mensajero. Eres muy afortunado, porque esta relación sólo es posible mediante el bhakti-yoga. El Señor puede dar la liberación [mukti] con mucha facilidad, pero no da el bhakti-yoga tan fácilmente, porque mediante ese proceso Se ve atado al devoto.»

(Velký mudrc Śukadeva řekl:) „Můj drahý Mahārāji Parīkṣite, Nejvyšší Osobnost Božství Kṛṣṇa je vždy připraven vám pomoci. Je vaším vládcem, guruem, Bohem, velice drahým přítelem i hlavou vaší rodiny, a přesto někdy jedná jako váš rodinný služebník nebo posel. Máte velké štěstí, protože tento vztah je možný pouze díky bhakti-yoze. Pán může snadno udělit osvobození (mukti), ale bhakti-yogu tak snadno nedává, protože tímto procesem si Jej oddaný zaváže.“

Significado

Význam

Este pasaje es una cita del Śrīmad-Bhāgavatam (5.6.18). Mientras Śukadeva Gosvāmī estaba describiendo la personalidad de Ṛṣabhadeva, recitó este verso para distinguir entre bhakti-yoga y liberación. En relación con los Yadus y Paṇḍavas, el Señor actuaba a veces como su amo, a veces como su consejero, a veces como su amigo, a veces como jefe de su familia, y a veces hasta como su sirviente. Una vez, Kṛṣṇa tuvo que cumplir una orden de Yudhiṣṭhira de llevar una carta que éste había escrito a Duryodhana referente a unas negociaciones de paz. Igualmente, Él también fue el conductor del carro de Arjuna. Esto ilustra que en el bhakti-yoga hay establecida una relación entre la Suprema Personalidad de Dios y el devoto. Esta relación está establecida en las dulzuras trascendentales conocidas como dāsya, sakhya, vātsalya y mādhurya. Si un devoto sólo desea la liberación, la logra fácilmente de la Suprema Personalidad de Dios, como lo confirma Bilvamaṅgala Ṭhākura: muktiḥ svayaṁ mukulitāñjali sevate ’smān, para un devoto, mukti no es muy importante, porque mukti está siempre ante el umbral de su puerta esperando servirle de alguna manera. Un devoto, por tanto, debe sentir atracción por la conducta de los habitantes de Vṛndāvana que viven relacionándose con Kṛṣṇa. La tierra, el agua, las vacas, los árboles y las flores sirven a Kṛṣṇa en śānta-rasa, Sus sirvientes Le sirven en dāsya-rasa, Sus amigos pastorcillos de vacas Le sirven en sakhya-rasa. Análogamente, los gopas y gopīs mayores sirven a Kṛṣṇa como padre, madre, tío y otros parientes; y las jóvenes gopīs, las pastorcillas, sirven a Kṛṣṇa con amor conyugal.

Tento odstavec je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (5.6.18). Když Śrī Śukadeva Gosvāmī popisoval Ṛṣabhadevův charakter, citováním tohoto verše odlišil bhakti-yogu a osvobození. Ve svém vztahu k Yaduovcům a Pāṇḍuovcům Pán někdy jednal jako jejich vládce, někdy jako rádce, přítel, hlava rodiny, a jindy dokonce jako jejich sluha. Jednou musel vykonat Yudhiṣṭhirův pokyn a doručit dopis, který Yudhiṣṭhira napsal Duryodhanovi ohledně mírových jednání. Jindy se zase stal Arjunovým vozatajem. To jasně dokresluje, že v bhakti-yoze je mezi Nejvyšší Osobností Božství a oddaným vztah založený na transcendentálních náladách, známých jako dāsya, sakhya, vātsalya a mādhurya. Chce-li oddaný od Nejvyšší Osobnosti Božství jen osvobození, snadno je od Něho získá, což potvrzuje i Bilvamaṅgala Ṭhākura. Muktiḥ svayaṁ mukulitāñjali sevate 'smān – pro oddaného není mukti nijak zvláště důležité, protože neustále stojí u jeho dveří a čeká, jak by mu mohlo sloužit. Oddaný tedy musí být přitahován chováním obyvatel Vrindávanu, kteří žijí ve vztahu s Kṛṣṇou. Země, voda, krávy, stromy a květiny Kṛṣṇovi slouží v śānta-rase, Jeho služebníci v dāsya-rase a Jeho přátelé pasáčci v sakhya-rase. Starší gopī a gopové Kṛṣṇovi slouží jako otec a matka, strýc a další příbuzní, a mladé gopī, pasačky, slouží Kṛṣṇovi s milostnou láskou.

Cuando se ejecuta servicio devocional, se debe tener una inclinación natural a servir a Kṛṣṇa en una de estas relaciones trascendentales. Éste es el verdadero éxito de la vida. Para un devoto, lograr la liberación no es muy difícil. Incluso aquel que no es capaz de establecer una relación con Kṛṣṇa puede lograr la liberación fundiéndose en la refulgencia del Brahman. Esto se llama sāyujya-mukti. Los vaiṣṇavas no aceptan nunca sāyujya-mukti, aunque a veces aceptan las otras formas de liberación, es decir, sārūpya, sālokya, sāmīpya y sāṛṣti. El devoto puro, sin embargo, no acepta ninguna clase de mukti. Solamente quiere servir a Kṛṣṇa en una relación trascendental. Ésta es la fase de la perfección en la vida espiritual. Los filósofos māyāvādīs desean fundirse en la existencia de la refulgencia del Brahman, aunque este aspecto de la liberación nunca es tenido en cuenta por los devotos. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī Ṭhākura, al describir esta clase de mukti, que se llama kaivalya, es decir, ser uno con el Supremo, ha dicho: kaivalyaṁ narakāyate, «Ser uno con el Supremo es idéntico a ir al infierno». Por tanto, el ideal de la filosofía māyāvāda, ser uno con el Supremo, es infernal para el devoto, que nunca lo acepta. Los filósofos māyāvādīs n o saben que, incluso si se funden en la refulgencia del Supremo, esto no les dará el descanso final. El alma individual no puede vivir en la refulgencia del Brahman en un estado de inactividad; después de algún tiempo, debe desear ser activa. Sin embargo, como no es consciente de su relación con la Suprema Personalidad de Dios y, por tanto, no tiene actividad espiritual, debe volver a este mundo material para continuar sucesivas actividades. Esto está confirmado en el Śrīmad-Bhāgavatam (10.2.32):

Při oddané službě musí mít oddaný přirozený sklon sloužit Kṛṣṇovi v jednom z těchto transcendentálních vztahů. To je opravdový úspěch v životě. Získat osvobození není pro oddaného vůbec těžké. Dokonce i ten, kdo není schopen navázat vztah s Kṛṣṇou, může získat osvobození splynutím se září Brahmanu. Tomu se říká sāyujya-mukti. Vaiṣṇavové sāyujya- mukti nikdy nepřijmou, i když někdy přijmou některou z ostatních forem osvobození, jmenovitě sārūpya, sālokya, sāmīpya a sārṣṭi. Čistý oddaný ale žádný z těchto druhů osvobození nepřijme, protože chce jen v transcendentálním vztahu sloužit Kṛṣṇovi. To představuje úroveň dokonalosti v duchovním životě. Māyāvādští filosofové touží po splynutí se září Brahmanu, i když oddaní tento druh osvobození vždy ignorují. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī Ṭhākura při popisování tohoto druhu mukti, zvaného kaivalya neboli ztotožnění se s Nejvyšším, řekl: kaivalyaṁ narakāyate – „splynout s Pánem je stejné jako jít do pekla.“ Ideál māyāvādské filosofie, kterým je splynutí s Nejvyšším, je pro oddaného pekelný a nikdy jej nepřijme. Māyāvādští filosofové nevědí, že i když splynou se září Nejvyššího, nenajdou tam konečný klid. Individuální duše nemůže žít v záři Brahmanu ve stavu nečinnosti, a tak po nějakém čase začne znovu toužit po činnosti. Protože si však není vědoma svého vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, a není tedy duchovně činná, musí znovu sestoupit do tohoto hmotného světa a vykonávat další činnosti zde. To je potvrzeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32):

āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

Como los filósofos māyāvādīs no están informados sobre el servicio trascendental que se ofrece al Señor, incluso después de lograr su liberación de las actividades materiales y de fundirse en la refulgencia del Brahman, deben volver otra vez a este mundo material para abrir hospitales o escuelas, o realizar actividades filantrópicas semejantes.

Protože māyāvādští filosofové nemají žádné poznatky o transcendentální službě Pánu, musí dokonce i poté, co dosáhli osvobození od hmotných činností a splynuli se září Brahmanu, znovu sestoupit do tohoto hmotného světa, aby otevírali nemocnice, školy nebo se věnovali podobným filantropickým činnostemi.