Skip to main content

Text 73

Text 73

Texto

Verš

kṛṣṇa-mantra haite habe saṁsāra-mocana
kṛṣṇa-nāma haite pābe kṛṣṇera caraṇa
kṛṣṇa-mantra haite habe saṁsāra-mocana
kṛṣṇa-nāma haite pābe kṛṣṇera caraṇa

Palabra por palabra

Synonyma

kṛṣṇa-mantra—el canto del mahā-mantra Hare Kṛṣṇa; haite—de; habe—será; saṁsāra—existencia material; mocana—liberación; kṛṣṇa-nāma—el santo nombre de Śrī Kṛṣṇa; haite—de; pābe—conseguirá; kṛṣṇera—de Śrī Kṛṣṇa; caraṇa—pies de loto.

kṛṣṇa-mantra — zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry; haite — tím; habe — bude; saṁsāra — hmotná existence; mocana — osvobození; kṛṣṇa-nāma — svaté jméno Pána Kṛṣṇy; haite — tím; pābe — dosáhne; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; caraṇa — lotosových nohou.

Traducción

Překlad

«“Con tan sólo cantar el santo nombre de Kṛṣṇa, es posible liberarse de la existencia material. Ciertamente, con tan sólo cantar el mantra Hare Kṛṣṇa, es posible ver los pies de loto del Señor.

„,Pouhým zpíváním svatého jména Kṛṣṇy se lze vysvobodit z hmotného bytí. A nejen to, pouhé zpívání Hare Kṛṣṇa mantry umožní uzřít lotosové nohy Pána.̀“

Significado

Význam

En el Anubhāṣya, Śrī Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī dice que el verdadero efecto observable cuando se obtiene el conocimiento trascendental es la libertad inmediata de las garras de māyā y la dedicación plena al servicio del Señor. A no ser que se sirva a la Suprema Personalidad de Dios, Mukunda, no se puede llegar a estar libre de las acciones fruitivas bajo la influencia de la energía externa. Sin embargo, cuando se canta el santo nombre del Señor sin ofensas, se puede alcanzar una posición trascendental totalmente alejada del concepto material de la vida. Al ofrecer servicio al Señor, el devoto se relaciona con la Suprema Personalidad de Dios en una de las cinco relaciones, a saber: śānta, dāsya, sakhya, vātsalya o mādhurya, disfrutando en esta relación de la bienaventuranza trascendental. Sin duda, esta relación es trascendental al cuerpo y la mente. Cuando alguien comprende que el santo nombre del Señor es idéntico a la Persona Suprema, es totalmente elegible para cantarlo. Debe entenderse que quien de esta manera canta y baila en éxtasis tiene una relación directa con el Señor.

Śrī Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī ve své Anubhāṣyi říká, že jakmile člověk získá transcendentální poznání, viditelným výsledkem je, že je okamžitě vyproštěn ze spárů māyi a plně se věnuje službě Pánu. Dokud neslouží Nejvyšší Osobnosti Božství Mukundovi, nemůže se osvobodit od plodonosných činností pod vládou vnější energie. Pokud však bez přestupků zpívá svaté jméno Pána, může realizovat transcendentální postavení, které je zcela vzdálené hmotnému životu. Oddaný se ve své službě Pánu vztahuje k Nejvyšší Osobnosti Božství v rámci jednoho z pěti vztahů – śānta, dāsya, sakhya, vātsalya nebo mādhurya – a v něm si vychutnává transcendentální blaženost. Tyto vztahy transcendují tělo a mysl. Když oddaný realizuje, že svaté jméno Pána se od Nejvyšší Osoby neliší, stává se plně způsobilým svaté jméno zpívat. O takovém extatickém zpěvákovi a tanečníkovi je třeba vědět, že má přímý vztah s Pánem.

Según los principios védicos, hay tres etapas en el progreso espiritual, a saber: sambandha-jñāna, abhidheya y prayojana. Sambandha-jñāna indica el establecimiento de la propia relación original con la Suprema Personalidad de Dios, abhidheya indica la actuación de acuerdo con esa relación original, y prayojana es la finalidad más elevada de la vida, que consiste en alcanzar el amor por Dios (premā pum-artho mahān). Si se adoptan estrictamente los principios regulativos dictados por el maestro espiritual, será fácil alcanzar la finalidad más elevada de la vida. Quien es adicto a cantar el mantra Hare Kṛṣṇa tiene fácilmente la oportunidad de servir a la Suprema Personalidad de Dios directamente. No es necesario entender el malabarismo gramatical al que se entregan por lo general los sannyāsīs māyāvādīs. Śrī Śaṅkarācārya insiste también sobre esto: na hi na hi rakṣati ḍukṛī-karaṇe, «Sólo con hacer malabarismos de sufijos y prefijos gramaticales no es posible salvarse de las garras de la muerte». Las personas dedicadas a los malabarismos de palabras no pueden confundir al devoto ocupado en cantar el mahā-mantra Hare Kṛṣṇa. El simple hecho de dirigirse a la energía del Señor Supremo con el tratamiento de Hare, y al Señor mismo, con el nombre de Kṛṣṇa, pronto sitúa al Señor en el corazón del devoto. Al dirigirse así a Rādha y a Kṛṣṇa, la persona se ocupa directamente al servicio de Su Señoría. La esencia de todas las Escrituras reveladas y de todo el conocimiento está presente cuando la persona se dirige al Señor y a Su energía con el mantra Hare Kṛṣṇa, porque esta vibración trascendental puede liberar completamente a un alma condicionada, y ocuparla directamente al servicio del Señor.

Podle védských zásad existují tři stádia duchovního pokroku: sambandha-jñāna, abhidheya a prayojana. Sambandha-jñāna znamená ustanovení původního vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, abhidheya znamená jednat podle tohoto přirozeného vztahu a prayojana je konečný cíl života, kterým je rozvinout lásku k Bohu (premā pum-artho mahān). Když oddaný dodržuje zásady tak, jak to nařizuje duchovní mistr, snadno tohoto konečného cíle života dosáhne. Ten, kdo je zvyklý zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, dostane snadno příležitost sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství přímo a vůbec nemá zapotřebí zabývat se gramatickým kejklířstvím, ve kterém se obvykle vyžívají māyāvādští sannyāsī. Śrī Śaṅkarācārya to také zdůraznil: na hi na hi rakṣati ḍukṛñ karaṇe. „Pouhou hrou se slovními příponami a předponami se nikdo ze spárů smrti nezachrání.“ Oddaného, který zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, tito slovní kejklíři nemohou zmást. Pouhé oslovování Pánovy energie jako Hare a Pána samotného jako Kṛṣṇa brzy umístí Pána v srdci oddaného, který tímto oslovováním Rādhy a Kṛṣṇy přímo Pánu slouží. Podstata všech zjevených písem a všeho poznání je obsažená v oslovování Pána a Jeho energie Hare Kṛṣṇa mahā-mantrou, protože tato transcendentální vibrace může podmíněnou duši úplně osvobodit a přímo ji zaměstnat službou Pánu.

Śrī Caitanya Mahāprabhu Se presentaba ante los demás como un gran tonto, pero sostenía que todo lo que había oído de Su maestro espiritual seguía estrictamente los principios establecidos por Vyāsadeva en el Śrīmad-Bhāgavatam:

Śrī Caitanya Mahāprabhu se představil jako velký hlupák, ale zároveň trval na tom, že všechna slova, která slyšel od svého duchovního mistra, jsou přísně v souladu se zásadami, které Vyāsadeva předkládá ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.7.6).

anarthopaśamaṁ sākṣādbhakti-yogam adhokṣaje
lokasyājānato vidvāṁś
cakre sātvata-saṁhitām
anarthopaśamaṁ sākṣād
bhakti-yogam adhokṣaje
lokasyājānato vidvāṁś
cakre sātvata-saṁhitām

«Las miserias materiales de la entidad viviente, que son superfluas para ella, pueden mitigarse directamente mediante el proceso vinculante del servicio devocional. Pero la gran mayoría de la gente no lo sabe, y por esto, el erudito Vyāsadeva compiló esta Escritura védica (Śrimad-Bhâgavatam), que está relacionada con la Verdad Suprema». Es posible superar todos los conceptos erróneos y enredos del mundo material practicando el bhakti-yoga y, por tanto, Vyāsadeva, siguiendo la instrucción de Śrī Nārada, bondadosamente ha presentado el Śrīmad-Bhāgavatam para liberar a las almas condicionadas de las garras de māyā. Por esto, el maestro espiritual del Señor Caitanya Le enseñó que hay que leer el Śrīmad-Bhāgavatam de manera regular y detallada para ir apegándose gradualmente al canto del mahā-mantra Hare Kṛṣṇa.

„Hmotné strasti živé bytosti, které jsou pro ni zbytečné a nepřirozené, může přímo zmírnit proces oddané služby, který vytváří spojení. Obyčejní lidé to však nevědí, a proto učený Vyāsadeva sestavil tento védský text (Śrīmad-Bhāgavatam), který se vztahuje k Nejvyšší Pravdě.“ Praktikováním bhakti-yogy lze překonat veškerá mylná pochopení a pouta v hmotném světě, a tak Śrīla Vyāsadeva na pokyn Śrī Nārady laskavě předložil Śrīmad-Bhāgavatam, aby podmíněné duše vysvobodil ze spárů māyi. Pánu Śrī Caitanyovi tedy Jeho duchovní mistr řekl, že každý musí pravidelně a zevrubně číst Śrīmad-Bhāgavatam, aby postupně přilnul ke zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.

El santo nombre y el Señor son idénticos. El que está completamente libre de las garras de māyā puede comprender este hecho. Este conocimiento, que se alcanza por la misericordia del maestro espiritual, sitúa a la persona en el nivel trascendental supremo. Śrī Caitanya Mahāprabhu Se presentaba como un tonto, porque antes de aceptar el refugio de un maestro espiritual no podía comprender que, por el solo hecho de cantar, es posible verse aliviado de todas las condiciones materiales. Pero en cuanto se volvió un sirviente fiel de Su maestro espiritual y siguió sus instrucciones, vio muy fácilmente el camino de la liberación. Debe entenderse que el canto del mantra Hare Kṛṣṇa de Śrī Caitanya Mahāprabhu estaba desprovisto de toda ofensa. Las diez ofensas al santo nombre son las siguientes: 1) blasfemar contra un devoto del Señor, 2)considerar que el Señor y los semidioses están al mismo nivel, o pensar que hay muchos dioses, 3) descuidar las órdenes del maestro espiritual, 4) dar poca importancia a la autoridad de las Escrituras (Vedas), 5) interpretar el santo nombre de Dios, 6) cometer pecados amparándose en la potencia del canto, 7) enseñar a la persona que carece de fe las glorias del nombre del Señor, 8) comparar el canto del santo nombre con las actividades piadosas materiales, 9) estar distraído mientras se canta el santo nombre, y 10) tener apego a las cosas materiales a pesar de cantar el santo nombre.

Svaté jméno je s Pánem totožné. Ten, kdo je zcela vysvobozen ze spárů māyi, může této skutečnosti porozumět. Toto poznání, které lze získat milostí duchovního mistra, nás umístí na nejvyšší transcendentální úroveň. Śrī Caitanya Mahāprabhu se představil jako hlupák, protože předtím, než přijal ochranu u duchovního mistra, nechápal, že pouhým zpíváním může být člověk zbaven veškerých hmotných problémů. Jakmile se však stal věrným služebníkem svého duchovního mistra a začal následovat jeho pokyny, snadno uzřel cestu osvobození. Musíme si také uvědomit, že když Śrī Caitanya Mahāprabhu zpíval Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, bylo to zcela bez přestupků. Toto je deset přestupků proti zpívání svatého jména: (1) pomlouvat oddané Pána, (2) považovat polobohy za rovnocenné Pánu nebo si myslet, že je mnoho Bohů, (3) neposlouchat pokyny duchovního mistra, (4) snižovat autoritu písem (Véd), (5) vytvářet vlastní výklady o svatém jménu Pána, (6) hřešit na sílu zpívání svatého jména, (7) poučovat o slávě svatého jména člověka bez víry, (8) přirovnávat zpívání svatého jména ke světské zbožnosti, (9) být nepozorný při zpívání svatého jména a (10) navzdory zpívání svatého jména udržovat pouta k hmotným věcem.