Skip to main content

Text 61

Text 61

Texto

Verš

prabhāve ākarṣila saba sannyāsīra mana
uṭhila sannyāsī saba chāḍiyā āsana
prabhāve ākarṣila saba sannyāsīra mana
uṭhila sannyāsī saba chāḍiyā āsana

Palabra por palabra

Synonyma

prabhāve—mediante esa iluminación; ākarṣila—Él atrajo; saba—todos; sannyāsīra—los sannyāsīs māyāvādīs; mana—mente; uṭhila—se pusieron en pie; sannyāsī—todos los sannyāṣīs māyāvādīs; saba—todos; chāḍīyâ—abandonando; āsana—lugares de asiento.

prabhāve — tím jasem; ākarṣila — upoutal; saba — všech; sannyāsīra — māyāvādských sannyāsīch; mana — mysl; uṭhila — vstali; sannyāsī — všichni māyāvādští sannyāsī; saba — všichni; chāḍiyā — opouštějící; āsana — místa, kde seděli.

Traducción

Překlad

Cuando los sannyāsīs vieron la brillante iluminación del cuerpo de Śrī Caitanya Mahāprabhu, sus mentes quedaron cautivadas y se levantaron inmediatamente, permaneciendo en pie como muestra de respeto.

Jakmile sannyāsī spatřili oslňující záři vycházející z těla Śrī Caitanyi Mahāprabhua, upoutala jejich pozornost, a všichni okamžitě uctivě povstali.

Significado

Význam

Para llamar la atención del hombre corriente, a veces, las personas santas, ācāryas y maestros manifiestan opulencias extraordinarias. Esto es necesario para atraer la atención de los insensatos, pero una persona santa no debe hacer mal uso de semejante poder para su complacencia personal de los sentidos, como hacen santos falsos que declaran ser Dios ellos mismos. Hasta un mago puede realizar proezas extraordinarias que el hombre corriente no puede comprender, pero esto no quiere decir que el mago sea Dios. Es una actividad de las más pecaminosas atraer la atención exhibiendo poderes místicos y luego utilizar esta oportunidad para declararse Dios. Aquel que es verdaderamente santo nunca pretende ser Dios, sino que siempre se coloca en la posición de sirviente de Dios. Un sirviente de Dios no necesita exhibir poderes místicos, ni tampoco le gusta hacerlo; pero en nombre de la Suprema Personalidad de Dios, un humilde sirviente de Dios lleva a cabo sus actividades de una manera tan maravillosa que ningún hombre corriente puede atreverse a intentar actuar como él lo hace. Sin embargo, una persona santa nunca se atribuye el mérito de tales acciones, porque sabe muy bien que cuando le ocurren cosas maravillosas por la gracia del Señor Supremo, todo el mérito debe ser atribuido al Señor, no al sirviente.

Světci, ācāryové a učitelé někdy projevují neobvyklé schopnosti, aby přitáhli pozornost obyčejných lidí. To je zapotřebí k upoutání pozornosti hlupáků, ale žádný světec by neměl tuto moc zneužívat pro osobní uspokojování smyslů, jako to dělají falešní světci, kteří o sobě prohlašují, že jsou Bůh. Dokonce i kouzelník umí předvést neobvyklé kousky, které jsou pro obyčejné lidi nepochopitelné, ale to neznamená, že je Bůh. Použít mystické síly k upoutání pozornosti a pak využít situace a prohlásit se za Boha je nanejvýš hříšné. Skutečná svatá osoba o sobě nikdy neprohlásí, že je Bůh, ale vždy se staví do role služebníka Boha. Služebník Boha nepotřebuje ukazovat mystické síly a dělá to nerad, ale v zájmu Nejvyšší Osobnosti Božství pokorný služebník Boha jedná tak úžasným způsobem, že se ho žádný obyčejný člověk neopováží napodobovat. Ani potom však světec nepřipisuje zásluhy za takové skutky sobě, protože si je velmi dobře vědom toho, že když se milostí Nejvyššího Pána děje v jeho zastoupení něco úžasného, všechno uznání patří pánovi, a ne služebníkovi.