Skip to main content

Text 50

Text 50

Texto

Verš

kateka śuniba prabhu tomāra nindana
nā pāri sahite, ebe chāḍiba jīvana
kateka śuniba prabhu tomāra nindana
nā pāri sahite, ebe chāḍiba jīvana

Palabra por palabra

Synonyma

kateka—cuánto; śuniba—hemos de oír; prabhu—¡oh, Señor!; tomāra—Tu; nindana—blasfemia; nā pāri—no somos capaces; sahite—tolerar; ebe—ahora; chāḍiba—abandonar; jīvana—vida.

kateka — kolik; śuniba — máme poslouchat; prabhu — ó Pane; tomāra — Tebe; nindana — pomlouvání; pāri — nemůžeme; sahite — snášet; ebe — nyní; chāḍiba — vzdáme se; jīvana — života.

Traducción

Překlad

«¿Hasta cuándo podremos tolerar la blasfemia de los que critican Tu conducta? Antes daríamos nuestras vidas que escuchar semejantes blasfemias.

„Jak dlouho máme ještě snášet neustálé pomluvy kritiků namířené proti Tvému chování? Než je poslouchat, raději skoncujeme se svými životy.“

Significado

Význam

Una de las reglas más importantes que dio Śrī Caitanya Mahāprabhu referente a la conducta del vaiṣṇava es que un vaiṣṇava debe ser tan tolerante como un árbol y tan sumiso como la hierba:

Jedním z nejdůležitějších pokynů Śrī Caitanyi Mahāprabhua ohledně správného vaiṣṇavského chování je, že vaiṣṇava by měl být snášenlivý jako strom a pokorný jako tráva.

tṛṇād api su-nīcenataror iva sahiṣṇunā
amāninā māna-dena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ
tṛṇād api su-nīcena
taror iva sahiṣṇunā
amāninā māna-dena
kīrtanīyaḥ sadā hariḥ

«Debe cantarse el santo nombre del Señor con una actitud humilde, considerándose más bajo que una brizna de paja de la calle; se debe ser más tolerante que un árbol, estar despojado de todo sentido de falso prestigio, y estar dispuesto a ofrecer todo respeto a los demás. Con esa actitud, se puede cantar el santo nombre del Señor constantemente». Sin embargo, el autor de estas instrucciones, Śrī Caitanya Mahāprabhu, no toleró el mal comportamiento de Jagāi y Mādhāi. Cuando hirieron al Señor Nityānanda Prabhu, Él Se irritó mucho y quiso matarlos, y sólo por la misericordia de Śrī Nityānanda Prabhu pudieron salvarse. Hay que ser muy manso y humilde en el trato personal, y si se le insulta, el vaiṣṇava debe ser tolerante y no enfadarse. Pero si alguien blasfema contra nuestro guru, o contra algún otro vaiṣṇava, hay que enfurecerse como un fuego. Esto fue lo que se vio en Śrī Caitanya Mahāprabhu. No hay que tolerar la blasfemia contra un vaiṣṇava, sino que hay que adoptar inmediatamente una de las tres formas de acción. Si alguien blasfema contra un vaiṣṇava hay que interrumpirle con argumentos y buenos razonamientos. Si no se es lo bastante experto para hacer esto, hay que abandonar la vida en el acto, y si no se puede hacer esto, hay que marcharse. Mientras Śrī Caitanya Mahāprabhu estaba en Benarés, también llamada Kāsī, los sannyāsīs māyāvādīs blasfemaron contra Él de muchas maneras, porque aunque era sannyāsī, Se entregaba al canto y al baile. Tapana Miśra y Candraśekhara oyeron estas críticas, que eran intolerables para ellos porque eran grandes devotos de Śrī Caitanya. No pudieron detenerlas, y entonces recurrieron a Śrī Caitanya Mahāprabhu, porque esta blasfemia era tan intolerable para ellos que habían decidido quitarse la vida.

„Člověk by měl zpívat svaté jméno Pána v pokorném stavu mysli, považuje se za nižšího než tráva na ulici. Měl by být snášenlivější než strom, prostý touhy po uznání a připravený vzdávat veškerou úctu druhým. V tomto rozpoložení může zpívat svaté jméno Pána neustále.“ Autor těchto pokynů, Pán Caitanya Mahāprabhu, však netoleroval špatné chování Jagāie a Mādhāie. Když ublížili Pánu Śrī Nityānandovi, okamžitě se rozzlobil a chtěl je zabít, a pouze milostí Pána Nityānandy Prabhua byli zachráněni. Vaiṣṇava by měl být ve svých osobních záležitostech pokorný, a je-li uražen, měl by to tolerovat, a ne se zlobit. Pokud však někdo uráží jeho gurua nebo jiného vaiṣṇavu, měl by se rozzlobit jako oheň. To předvedl Pán Caitanya Mahāprabhu. Pomluvy vaiṣṇavů bychom neměli tolerovat, ale měli bychom okamžitě udělat jednu z následujících věcí. Pomlouvá-li někdo vaiṣṇavu, měli bychom jej zastavit argumenty a vyšší logikou. Pokud pro to nejsme dostatečně zkušení, měli bychom si na místě vzít život, a když nejsme schopni toho, musíme odejít pryč. Když Caitanya Mahāprabhu přebýval ve Váránasí neboli Káší, māyāvādští sannyāsī Jej mnoha způsoby pomlouvali proto, že zpíval a tančil, ačkoliv byl sannyāsī. Tapana Miśra a Candraśekhara tyto pomluvy slyšeli, a to pro ně bylo nesnesitelné, protože byli velkými oddanými Pána Caitanyi. Nebyli tomu však schopni zabránit, a proto přišli za Pánem Caitanyou Mahāprabhuem, jelikož to pro ně bylo tak nesnesitelné, že si byli připraveni sáhnout na život.