Skip to main content

Text 45

Text 45

Texto

Verš

kāśīte lekhaka śūdra-śrīcandraśekhara
tāṅra ghare rahilā prabhu svatantra īśvara
kāśīte lekhaka śūdra-śrīcandraśekhara
tāṅra ghare rahilā prabhu svatantra īśvara

Palabra por palabra

Synonyma

kāsīte—en Vārāṇasī; lekhaka—escritor; śūdra—nacido en una familia śūdra; śrī-candraśekhara—Candraśekhara; tāṅra ghare—en su casa; rahilā—permaneció; prabhu—el Señor; svatantra—independiente; īśvara—el controlador supremo.

kāśīte — ve Váránasí; lekhaka — písař; śūdra — narozený v rodině śūdry; śrī-candraśekhara — Candraśekhara; tāṅra ghare — v jeho domě; rahilā — zůstal; prabhu — Pán; svatantra — nezávislý; īśvara — nejvyšší vládce..

Traducción

Překlad

Esta vez, Śrī Caitanya Se hospedó en casa de Candraśekhara, a pesar de que se le consideraba un śūdra o kāyastha, porque el Señor, como Suprema Personalidad de Dios, es completamente independiente.

Protože je Pán jako Nejvyšší Osobnost Božství plně nezávislý, ubytoval se tentokrát v domě Candraśekhara, přestože ten byl považován za śūdru neboli kāyasthu.

Significado

Význam

Śrī Caitanya Se hospedó en casa de Candraśekhara, un escribiente, aunque un sannyāsī no debe residir en la casa de un śūdra. Hace quinientos años, sobre todo en Bengala, regía el sistema de que los que pertenecían a familias de brāhmaṇas se aceptaban como brāhmaṇas, y los que habían nacido en otras familias, incluso de castas elevadas como los kṣatriyas y los vaiśyas, se consideraban śūdras, no brāhmaṇas. Por tanto, aunque Śrī Candraśekhara era un escribiente que venía de una familia kāyastha del norte de la India, se le consideraba un śūdra. Igualmente, en Bengala se consideraba śūdras a los vaiśyas, en especial a los que pertenecían a la comunidad suvarṇa-vaṇik, e incluso a los vaidyas, que generalmente eran médicos. Sin embargo, Śrī Caitanya Mahāprabhu no aceptó este principio artificial, que había sido introducido por el interés egoísta de algunos hombres, y más tarde, los kāyasthas, vaidyas y vaṇiks empezaron a llevar el cordón sagrado, a pesar de las objeciones de los llamados brāhmaṇas.

Pán Caitanya zůstal v domě písaře Candraśekhara, přestože by sannyāsī neměl bydlet v domě śūdry. Před pěti sty lety platilo hlavně v Bengálsku pravidlo, že ti, kdo se narodili v rodině brāhmaṇů, byli brāhmaṇové a všichni ostatní, kteří se narodili v jiných rodinách, dokonce i vyšších tříd jako kṣatriyové a vaiśyové, byli považováni za śūdry či ne-brāhmaṇy. A tak navzdory tomu, že byl Śrī Candraśekhara písařem z rodiny kāyasthů ze severní Indie, byl považován za śūdru. V Bengálsku byli za śūdry považováni také vaiśyové, zvláště ti, kteří patřili k suvarṇa-vaṇikům, a dokonce i vaidyové, což byli obvykle lékaři. Pán Caitanya Mahāprabhu ovšem nepřijal tyto uměle vytvořené zásady, které ve společnosti zavedli lidé se sobeckými motivy, a později i přes protesty takzvaných brāhmanů začali kāyasthové, vaidyové i vaṇikové přijímat posvátnou šňůru.

Antes de los tiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu, la clase suvarṇa-vaṇik fue condenada por Ballāl Sen, el entonces rey de Bengala, debido a un resentimiento personal. En Bengala, la clase suvarṇa-vaṇik es siempre muy rica, ya que son banqueros y negociantes en oro y plata. Así pues, Ballāl Sen tenía la costumbre de pedir préstamos a un banquero suvarṇa-vaṇik. Posteriormente, la bancarrota de Ballāl Sen obligó al banquero suvarṇa-vaṇik a no concederle más créditos, y entonces, el rey, irritado, condenó a toda la comunidad suvarṇa-vaṇik a formar parte de la comunidad śūdra. El trató de inducir a los brāhmaṇas para que no aceptasen a los suvarṇa-vaṇiks como seguidores de las instrucciones de los Vedas bajo la dirección brahmínica, pero aunque algunos brāhmaṇas aprobaron las medidas tomadas por Ballal Sen, otros no lo hicieron. De forma que los brāhmaṇas también se dividieron, y los que apoyaban a la clase suvarṇa-vaṇik se vieron expulsados de la comunidad brāhmaṇa. En el momento actual, aún se observan estos prejuicios.

Před příchodem Caitanyi Mahāprabhua odsoudil Ballāl Sena, tehdejší král Bengálska, třídu suvarṇa-vaṇiků kvůli své osobní zaujatosti vůči nim. V Bengálsku jsou suvarṇa-vaṇikové vždy velice bohatí, protože jsou to bankéři a obchodníci se zlatem a stříbrem. Ballāl Sena si tedy od jednoho takového půjčoval peníze. Když však Ballāl Sena zkrachoval, bankéř suvarṇa-vaṇik mu přestal půjčovat. To Ballāla Senu rozzuřilo a prohlásil všechny suvarṇa-vaṇiky za śūdry. Snažil se donutit brāhmaṇy k tomu, aby je nepřijímali jako následovníky védských pokynů pod brāhmaṇským vedením, což někteří učinili, jiní však ne. Tak se rozdělili i brāhmaṇové mezi sebou a ti, jež podporovali suvarṇa-vaṇiky, byli z řad brāhmaṇů vyhoštěni. Stejné předsudky přetrvávají dodnes.

En Bengala, hay muchas familias vaiṣṇavas cuyos miembros, aunque no sean realmente brāhmaṇas de nacimiento, actúan como ācāryas, iniciando discípulos y ofreciendo el cordón sagrado como se ordena en los tantras vaiṣṇavas. Por ejemplo, en las familias de Ṭhākura Raghunanda, Ācārya Ṭhākura Kṛṣṇadāsa, Navanī Hoḍa y Rasikānanda-deva (un discípulo de Śyāmānanda Prabhu) se celebra la ceremonia del cordón sagrado como se hace en la casta de los gosvāmīs, y este sistema ha continuado durante los últimos trescientos o cuatrocientos años. Son maestros espirituales genuinos y aceptan discípulos de familias brāhmaṇas, y tienen la posibilidad de adorar la Śālagrāma-śilā, que se adora con la Deidad. Hasta el momento de escribir estas líneas, la adoración de la Śālagrāma-śilā no se ha introducido aún en nuestro movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa, pero pronto será una parte esencial del arcana-mārga (adoración de la Deidad) de nuestros templos.

V Bengálsku je mnoho vaiṣṇavských rodin, jejichž členové jednají jako ācāryové, i když se nenarodili v rodinách brāhmaṇů, a zasvěcují žáky udělováním posvátné šňůry, jak to přikazují vaiṣṇavské tantry. Příkladem jsou rodiny Ṭhākura Raghunandany Ācāryi, Ṭhākura Kṛṣṇadāse, Navanī Hoḍy a Rasikānanda-devy (žáka Śyāmānandy Prabhua), v nichž se provádí obřad předání posvátné šňůry tak, jak to dělají kastovní Gosvāmī, už nejméně tři sta nebo čtyři sta let. Přijímají žáky narozené v brāhmaṇských rodinách, a jsou tedy pravými duchovními mistry, způsobilými uctívat śālagrāma-śilu, která se uctívá spolu s Božstvem. V době psaní těchto stránek nebylo uctívání śālagrāma-śily v našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy ještě zavedeno, ale brzy ho ve všech našich chrámech zavedeme jako podstatnou součást arcana-mārgy (uctívání Božstev).