Skip to main content

Text 142

Text 142

Texto

Verš

sei sarva-vedera ‘abhidheya’ nāma
sādhana-bhakti haite haya premera udgama
sei sarva-vedera ‘abhidheya’ nāma
sādhana-bhakti haite haya premera udgama

Palabra por palabra

Synonyma

sei sarva-vedera—ésa es la esencia de todas las Escrituras védicas; abhidheya nāma—el proceso llamado abhidheya, las actividades devocionales; sādhana-bhakti—otro nombre de este proceso: «servicio devocional en práctica»; haite—a partir de este; haya—hay; premera—de amor por Dios; udgama—despertar.

sei sarva-vedera — toto je esence veškeré védské literatury; abhidheya nāma — proces zvaný abhidheya neboli oddané činnosti; sādhana-bhakti — další jméno tohoto procesu, „oddaná služba v praxi“; haite — z toho; haya — nastane; premera — lásky k Bohu; udgama — probuzení.

Traducción

Překlad

«Al practicar este servicio devocional regulado bajo la dirección del maestro espiritual se despierta, sin duda, el amor latente por Dios. Este método se llama abhidheya.

„Praktikováním této usměrněné oddané služby pod vedením duchovního mistra člověk probudí svoji nerozvinutou lásku k Bohu. Tento proces se nazývá abhidheya.“

Significado

Význam

Con la práctica del servicio devocional, comenzando por oír y cantar, se purifica el corazón impuro del alma condicionada, y de esta manera puede comprender su relación eterna con la Suprema Personalidad de Dios. Śrī Caitanya Mahāprabhu describe esta relación eterna: jīvera ‘svarūpa’ haya kṛṣṇera nityadāsa, «La entidad viviente es un eterno servidor de la Suprema Personalidad de Dios.» Cuando se llega al convencimiento de esta relación, que se llama sambandha, entonces se actúa en consecuencia. Esto se llama abhidheya. El paso siguiente es prayojana-siddhi, es decir, el logro del objetivo final de la vida. Si se puede comprender la propia relación con la Suprema Personalidad de Dios y obrar consecuentemente, al momento la misión de la vida se habrá cumplido. Los filósofos māyāvādīs no alcanzan siquiera la primera fase de la comprensión del yo, porque no tienen noción alguna de que Dios sea personal. Él es el amo y Señor de todo, y la única persona que puede aceptar el servicio de todas las entidades vivientes; pero como en la filosofía māyāvāda no se encuentra este conocimiento, los māyāvādīs no conocen siquiera su propia relación con Dios. Creen equivocadamente que todos son Dios, o que todos son iguales a Dios. Por tanto, puesto que no entienden con claridad la verdadera condición de la entidad viviente, ¿cómo pueden seguir avanzando? Aunque se enorgullecen mucho de estar liberados, los filósofos māyāvādīs vuelven a caer al poco tiempo en las actividades materiales, debido a que descuidan los pies de loto del Señor. Esto se llama patanty adhaḥ.

Praktikováním oddané služby, počínaje nasloucháním a opěvováním, se nečisté srdce očistí, a podmíněná duše tak může pochopit svůj věčný vztah s Nejvyšší Osobností Božství. Tento věčný vztah popsal Śrī Caitanya Mahāprabhu takto: jīvera`svarūpa' haya kṛṣṇera`nitya-dāsa' – „Živá bytost je věčným služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství.“ Kdo je o tomto vztahu, kterému se říká sambandha, přesvědčen, bude podle toho jednat. Tomu se říká abhidheya. Dalším krokem je prayojana-siddhi neboli uskutečnění konečného životního cíle. Ten, kdo je schopen pochopit svůj vztah s Nejvyšší Osobností Božství a jednat podle toho, automaticky splní poslání svého života. Māyāvādští filosofové propásnou dokonce již první úroveň seberealizace, protože nemají představu o osobní povaze Boha. On je Pánem všech a je jedinou osobou, která může přijímat službu od všech živých bytostí. Protože však v māyāvādské filosofii toto poznání zcela schází, nevědí nic ani o svém vztahu k Bohu. Mylně se domnívají, že všichni jsou Bůh nebo že se všichni Bohu vyrovnají. Pokud jim tedy není jasné pravé postavení živé bytosti, jak mohou pokročit dále? I když jsou velice pyšní na to, že jsou osvobození, rychle padají znovu na úroveň hmotných činností, protože opomíjejí lotosové nohy Pána. Tomu se říká patanty adhaḥ:

ye ’nye ’ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ
ye ’nye ’ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

(Bhāg. 10.2.32)

(Bhāg. 10.2.32)

Aquí se dice que aquellas personas que se creen liberadas pero no practican el servicio devocional, sin conocer su relación con el Señor, sin duda alguna están descarriadas. Hay que conocer la relación que se tiene con el Señor, y obrar en consecuencia. Entonces será posible el cumplimiento de la misión de la vida.

Zde je řečeno, že ti, kdo se považují za osvobozené, ale nevykonávají oddanou službu, protože neznají svůj vztah s Pánem, jsou pomýlení. Svůj vztah s Pánem musíme znát a jednat podle toho. Potom bude možné splnit poslání našeho života.