Skip to main content

Text 140

Text 140

Texto

Verš

tāṅre ‘nirviśeṣa’ kahi, cic-chakti nā māni
ardha-svarūpa nā mānile pūrṇatā haya hāni
tāṅre ‘nirviśeṣa’ kahi, cic-chakti nā māni
ardha-svarūpa nā mānile pūrṇatā haya hāni

Palabra por palabra

Synonyma

tāṅre—a Él; nirviśeṣa—impersonal; kahi—decimos; cit-śakti—energía espiritual; nā—no; māni—acepta; ardha—mitad; svarūpa—forma; nā—no; mānile—aceptando; pūrṇatā—plenitud; haya—se vuelve; hāni—defectuoso.

tāṅre — Jemu; nirviśeṣa — neosobní; kahi — říkáme; cit-śakti — duchovní energie; — ne; māni — přijímáme; ardha — půlku; svarūpa — podoba; — ne; mānile — přijímající; pūrṇatā — úplnost; haya — stane se; hāni — vadné.

Traducción

Překlad

«Cuando hablamos del Supremo como algo impersonal, negamos Sus potencias espirituales. Lógicamente, si se admite la mitad de la verdad, no se puede comprender la totalidad.

„Hovoříme-li o Nejvyšším jako o neosobním, popíráme tím Jeho duchovní energie. Je logické, že když přijmete poloviční pravdu, nemůžete pochopit celek.“

Significado

Význam

En los Upaniṣads se dice:

V Upaniṣadách je řečeno:

oṁ pūrṇam adaḥ pūrṇam idaṁpūrṇāt pūrṇam udacyate
pūrṇasya pūrṇam ādāya
pūrṇam evāvaśiṣyate
oṁ pūrṇam adaḥ pūrṇam idaṁ
pūrṇāt pūrṇam udacyate
pūrṇasya pūrṇam ādāya
pūrṇam evāvaśiṣyate

Este verso, que se menciona en el Īsopaniṣad, en el Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣad y en muchos otros Upaniṣads, indica que la Suprema Personalidad de Dios posee las seis opulencias en plenitud. Su posición es única, porque posee toda riqueza, fuerza, influencia, belleza, conocimiento y renunciación. Brahman significa lo más grande, pero la Suprema Personalidad de Dios es más grande que lo más grande, del mismo modo que el globo del Sol es más grande que su brillo, que penetra todo el universo. Aunque el brillo del Sol, que se extiende por los universos, parece muy grande al poco inteligente, más grande que el brillo del Sol es el Sol mismo, y más grande que el Sol es el dios de Sol. Análogamente, el Brahman impersonal no es lo más grande, aunque parezca serlo. El Brahman impersonal es solamente la refulgencia corporal de la Suprema Personalidad de Dios, pero la forma trascendental del Señor es más grande que el Brahman impersonal y que Paramātmā localizado. Por tanto, cada vez que se emplea la palabra «Brahman» en las Escrituras védicas, se entiende que se refiere a la Suprema Personalidad de Dios.

Tento verš, který najdeme v Īśopaniṣadě, Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadě a mnoha dalších Upaniṣadāch, uvádí, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je úplný ve svých šesti vznešených atributech. Jeho postavení je výjimečné, protože vlastní veškeré bohatství, sílu, vliv, krásu, poznání a odříkání. Brahman znamená největší, ale Nejvyšší Osobnost Božství je větší než největší, podobně jako je planeta Slunce větší než sluneční záře, která proniká celým vesmírem. I když se méně vzdělaným lidem může tato sluneční záře, šířící se po celém vesmíru, jevit jako veliká, samotné Slunce je větší, a větší než Slunce je bůh Slunce. Stejně tak není největší neosobní Brahman, i když to tak vypadá. Neosobní Brahman je pouze tělesná záře Nejvyšší Osobnosti Božství, ale transcendentální podoba Pána je větší než neosobní Brahman i lokalizovaná Paramātmā. Proto kdekoliv je ve védské literatuře použito slovo „Brahman“, rozumí se tím Nejvyšší Osobnost Božství.

En la Bhagavad-gītā, al Señor se Le da también el tratamiento de Parabrahman. Los māyāvādīs y otros a veces toman el Brahman en sentido equivocado, porque toda entidad viviente es también Brahman. Por tanto, a Kṛṣṇa se Le llama Parabrahman (el Brahman Supremo). En las Escrituras védicas, siempre que se emplean las palabras «Brahman» o «Parabrahman», debe entenderse que se refieren a la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa. Éste es su significado verdadero. Puesto que todas las Escrituras védicas tratan sobre el tema del Brahman, Kṛṣṇa es, por tanto, el objetivo final de la comprensión védica. El brahmajyoti impersonal descansa sobre la forma personal del Señor. Por tanto, aunque la refulgencia impersonal, el brahmajyoti, es el primer nivel de comprensión, hay que entrar en él, como se menciona en el Īśopaniṣad, para encontrar a la Persona Suprema, y entonces el conocimiento se hace perfecto. La Bhagavad-gītā (7.19) también lo confirma: bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate, la búsqueda de la Verdad Absoluta a base de conocimiento especulativo se completa cuando se llega a comprender a Kṛṣṇa y entregarse a Él. Esto es lo verdaderamente importante del conocimiento, que lleva a la perfección.

I v Bhagavad-gītě je Pán osloven jako Parabrahman. Māyāvādī a další si někdy Brahman špatně vykládají, protože každá živá bytost je také Brahman. Kṛṣṇa je proto označován jako Parabrahman (Nejvyšší Brahman). Kdykoliv je tedy ve védské literatuře použito slovo Brahman nebo Parabrahman, rozumí se tím Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa. To je skutečný význam těchto slov. A protože celá védská literatura pojednává o Brahmanu, je Kṛṣṇa konečným cílem védského poznání. Neosobní brahmajyoti spočívá na Pánově osobní podobě. I když je tedy tato neosobní záře brahmajyoti prvotní realizací, člověk musí vstoupit do ní, jak je řečeno v Īśopaniṣadě, aby našel Nejvyšší Osobu, a potom je jeho poznání dokonalé. Bhagavad-gītā (7.19) to také potvrzuje: bahūnāṁ janmanām ante jñānavān maṁ prapadyate. Hledání Absolutní Pravdy pomocí spekulativního poznání je úplné, když poznáme Kṛṣṇu a odevzdáme se Mu. To je skutečný cíl dokonalého poznání.

La comprensión parcial de la Verdad Absoluta como Brahman impersonal niega las opulencias completas del Señor. Se trata de una comprensión peligrosa de la Verdad Absoluta. Si no se admiten todos los aspectos de la Verdad Absoluta, a saber, el Brahman impersonal, Paramātmā localizado y, finalmente, la Suprema Personalidad de Dios, se tiene un conocimiento imperfecto. Śrīpāda Rāmānujācārya, en su Vedārtha-saṅgraha, dice: jñānena dharmeṇa svarūpam api nirūpitam, na tu jñāna-mātraṁ brahmeti katham idam avagamyate. Indica de esta manera que la verdadera identidad de la Verdad Absoluta debe entenderse desde el punto de vista de Su conocimiento y de Sus características. No basta con entender que la Verdad Absoluta es completa en conocimiento. En las Escrituras védicas (Muṅḍaka Up. 1.1.19) encontramos la afirmación yaḥ sarva-jñaḥ sarva-vit, que significa que la Verdad Absoluta lo conoce todo perfectamente; pero también aprendemos con la descripción védica parāsya śaktir vividhaiva śrūyate que no solamente lo conoce todo, sino que también actúa en consecuencia, utilizando Sus diferentes energías. De manera que comprender que el Brahman, el Supremo, es consciente, no basta. Hay que saber cómo actúa conscientemente por medio de Sus diferentes energías. La filosofía māyāvāda sólo nos informa de la conciencia de la Verdad Absoluta, pero no nos dice nada de cómo actúa con Su conciencia. Éste es el defecto de esa filosofía.

Částečná realizace Absolutní Pravdy jako neosobního Brahmanu upírá Pánovi Jeho úplný majestát. Jedná se o nebezpečné pochopení Absolutní Pravdy. Dokud člověk nepřijme všechny rysy Absolutní Pravdy – neosobní Brahman, lokalizovanou Paramātmu a nakonec Nejvyšší Osobnost Božství – jeho poznání zůstává nedokonalé. Śrīpāda Rāmānujācārya ve svém díle Vedārtha-saṅgraha říká: jñānena dharmeṇa svarūpam api nirūpitam, na tu jñāna-mātraṁ brahmeti katham idam avagamyate. Tím naznačuje, že skutečná totožnost Absolutní Pravdy musí být chápána jak z hlediska jejího poznání, tak z hlediska jejích vlastností. Chápat Absolutní Pravdu pouze jako plnou poznání nestačí. Ve védské literatuře (Muṇḍaka Up. 1.1.9) nacházíme výrok yaḥ sarva-jñaḥ sarva-vit, což znamená, že Absolutní Pravda zná vše dokonale, ale z védského výroku parāsya śaktir vividhaiva śrūyate se dále dozvídáme, že nejen vše zná, ale také podle toho jedná s použitím svých různých energií. Pochopit, že Brahman, Nejvyšší, je vědomý, tedy není dostačující. Je třeba vědět, že prostřednictvím svých různých energií vědomě jedná. Māyāvādská filosofie nás pouze informuje o vědomí Absolutní Pravdy, ale nedává nám informaci o tom, jak vědomá Absolutní Pravda jedná. To je nedostatek této filosofie.