Skip to main content

Text 52

Text 52

Texto

Verš

kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇaṁ
sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi su-medhasaḥ
kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇaṁ
sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi su-medhasaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

kṛṣṇa-varṇam—repitiendo las sílabas kṛṣ-ṇa; tviṣā—con un brillo; akṛṣṇam—no negro (dorado); sa-aṅga—junto con los compañeros; upāṅga—servidores; astra—armas; pārṣadam—compañeros íntimos; yajñaiḥ—mediante sacrificio; saṅkīrtana-prāyaiḥ—consistente principalmente en el canto en congregación; yajanti—adoran; hi—ciertamente; su-medhasaḥ—personas inteligentes.

kṛṣṇa-varṇam — opakující slabiky kṛṣ-ṇa; tviṣā — jasem; akṛṣṇam — ne černým (nýbrž zlatým); sa-aṅga — se svými společníky; upāṅga — služebníky; astra — zbraněmi; pārṣadam — důvěrnými druhy; yajñaiḥ — obětí; saṅkīrtana-prāyaiḥ — tvořenou hlavně společným zpíváním; yajanti — uctívají; hi — jistě; su-medhasaḥ — inteligentní lidé.

Traducción

Překlad

«En la era de Kali, aquellos que son inteligentes ejecutan cantos en congregación para adorar a la encarnación de Dios que canta sin cesar el nombre de Kṛṣṇa. Aunque Su tez no es negruzca, Él es el mismo Kṛṣṇa. Junto a Él están Sus acompañantes, servidores, armas y compañeros íntimos.»

„Ve věku Kali se inteligentní lidé věnují společnému zpívání, kterým uctívají inkarnaci Boha, jež bez ustání zpívá Kṛṣṇovo jméno. I když nemá načernalou pleť, je to samotný Kṛṣṇa. Přišel v doprovodu svých společníků, služebníků, zbraní a důvěrných přátel.“

Significado

Význam

Este verso es del Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.32). Śrīla Jīva Gosvāmī ha explicado este verso en su comentario sobre el Bhāgavatam conocido como Krama-sandarbha, en el que dice que el Señor Kṛṣṇa también adviene con una tez dorada. Ese Señor Kṛṣṇa dorado es el Señor Caitanya, al que, en esta era, adoran los que son inteligentes. Esto está confirmado en el Śrīmad-Bhāgavatam por Garga Muni, quien dijo que, aunque el niño Kṛṣṇa era negruzco, también aparece en otros tres colores, rojo, blanco y amarillo. Su tez blanca y Su tez roja las exhibió en las eras de Satya y de Tretā respectivamente. No exhibió el color restante, el amarillo oro, hasta que advino como el Señor Caitanya, al que se conoce como Gaura Hari.

Tento text je převzatý ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.32). Śrīla Jīva Gosvāmī vysvětlil tento verš ve svém komentáři k Bhāgavatamu, známém jako Krama-sandarbha, kde uvádí, že se Pán Kṛṣṇa zjevuje také se zlatou pletí. Tento zlatý Pán Kṛṣṇa je Pán Caitanya, jehož uctívají inteligentní lidé současného věku. To ve Śrīmad-Bhāgavatamu potvrzuje Garga Muni, který řekl, že i když je dítě Kṛṣṇa načernalé, zjevuje se také v dalších třech barvách, a to červené, bílé a žluté. Svoji bílou a červenou barvu projevil ve věcích Satya a Tretā. Zbývající žlutou barvu však neprojevil, dokud se nezjevil jako Pán Caitanya, známý též jako Gaura Hari.

Śrīla Jīva Gosvāmī explica que kṛṣṇa-varṇam significa Śrī Kṛṣṇa Caitanya. Kṛṣṇa-varṇa y Kṛṣṇa Caitanya son equivalentes. El nombre de Kṛṣṇa aparece tanto en el Señor Kṛṣṇa como en el Señor Kṛṣṇa Caitanya. El Señor Caitanya Mahāprabhu es la Suprema Personalidad de Dios, pero Él siempre está describiendo a Kṛṣṇa, y goza de esta manera de la bienaventuranza trascendental, al cantar y recordar Su nombre y Su forma. El mismo Señor Kṛṣṇa adviene como el Señor Caitanya para predicar el más elevado evangelio. Varṇayati significa «pronuncia» o «describe».

Śrīla Jīva Gosvāmī vysvětluje, že kṛṣṇa-varṇam znamená Śrī Kṛṣṇa Caitanya. Kṛṣṇa-varṇa a Kṛṣṇa Caitanya jsou jedno a totéž. Jméno Kṛṣṇa se objevuje u obou, u Pána Kṛṣṇy i u Pána Caitanyi Kṛṣṇy. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je Nejvyšší Osobnost Božství, ale vždy popisuje Kṛṣṇu, a tak si opěvováním Jeho jména a podoby a vzpomínáním na ně vychutnává transcendentální blaženost. Pán Kṛṣṇa se osobně zjevuje jako Pán Caitanya, aby kázal nejvyšší poselství.

El Señor Caitanya canta siempre el santo nombre de Dios y también lo describe, y como Él es Kṛṣṇa mismo, quienquiera que se encuentre con Él, cantará inmediatamente el santo nombre de Kṛṣṇa, y más tarde lo describirá a los demás. Él infunde la conciencia trascendental de Kṛṣṇa, que sumerge al cantor en bienaventuranza trascendental. Por lo tanto, en todos los aspectos, aparece ante todos como Kṛṣṇa, bien en personalidad o en sonido. Con sólo ver al Señor Caitanya, se recuerda inmediatamente al Señor Kṛṣṇa. Se Le puede aceptar, por lo tanto, como viṣṇu-tattva. Dicho de otro modo, el Señor Caitanya es el Señor Kṛṣṇa mismo.

Pán Caitanya stále zpívá svaté jméno Kṛṣṇy a také je popisuje ostatním. A protože je samotný Kṛṣṇa, bude každý, kdo Ho potká, automaticky zpívat svaté jméno Kṛṣṇy a později ho také přibližovat ostatním. Člověk je tak naplněn transcendentálním vědomím Kṛṣṇy, které ho ponoří do transcendentální blaženosti. Jako Kṛṣṇa se tedy Pán zjeví každému, a to buď osobně, nebo prostřednictvím zvuku. Když jen člověk zahlédne Pána Caitanyu, okamžitě si vzpomene na Pána Kṛṣṇu. Proto Ho lze přijmout jako viṣṇu-tattvu. Jinak řečeno, Pán Caitanya je samotný Pán Kṛṣṇa.

Sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam indica también que el Señor Caitanya es el Señor Kṛṣṇa. Su cuerpo siempre está decorado con ornamentos de madera de sándalo y con pasta de madera de sándalo. Por Su excelsa belleza, subyuga a toda la gente de la era. En otras ocasiones en que el Señor ha descendido a la Tierra, Se servía a veces de armas para vencer a los demonios, pero en esta era los subyuga con la figura completamente atractiva de Caitanya Mahāprabhu. Śrīla Jīva Gosvāmī explica que Su belleza es Su astra o arma para subyugar a los demonios. Puesto que es completamente atractivo, puede comprenderse que todos los semidioses vivían con Él como Sus compañeros. Sus acciones eran extraordinarias, y Sus compañeros, maravillosos. Cuando propagaba el movimiento de saṅkīrtana, atrajo a muchos grandes eruditos y ācāryas, sobre todo en Bengala y Orissa. El Señor Caitanya está siempre junto a Sus mejores compañeros, como el Señor Nityānanda, Advaita, Gadādhara y Śrīvāsa.

To, že Pán Caitanya je Pán Kṛṣṇa, dále potvrzují slova sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam. Jeho tělo neustále zdobí santálové dřevo a santálová pasta. Svojí zcela výjimečnou krásou si podmaňuje všechny lidi tohoto věku. Když Pán sestupuje jindy, používá občas k poražení démonských lidí své zbraně, ale v tomto věku si je podmaňuje svojí dokonale přitažlivou postavou jako Caitanya Mahāprabhu. Śrīla Jīva Gosvāmī vysvětluje, že Jeho krása je Jeho astra neboli zbraň k pokoření démonů. Rozumí se, že díky Jeho dokonalé přitažlivosti s Ním všichni polobozi žili jako Jeho společníci. Jeho činy byly neobvyklé a Jeho společníci úžasní. Když šířil saṅkīrtanové hnutí, zaujal tím mnoho velkých učenců a ācāryů, zvláště v Bengálsku a Uríse. Pána Caitanyu vždy doprovázejí Jeho nejbližší druhové, jako je Pán Nityānanda, Advaita, Gadādhara a Śrīvāsa.

Śrīla Jīva Gosvāmī cita un verso de las Escrituras védicas, según el cual no son necesarias las demostraciones de sacrificios ni las ceremonias. Añade que en lugar de ocuparse en estas exhibiciones exteriores y pomposas, todo el mundo, de cualquier casta, color o credo, puede reunirse y cantar Hare Kṛṣṇa para adorar al Señor Caitanya. Kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇam significa que se debe dar la prominencia al nombre de Kṛṣṇa. El Señor Caitanya enseñó el proceso de conciencia de Kṛṣṇa y cantó el nombre de Kṛṣṇa. Por tanto, para adorar al Señor Caitanya, todos deben cantar juntos el mahā-mantra: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare/ Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Propagar la adoración en iglesias, templos o mezquitas no es posible, porque la gente ha perdido el interés en ello. Pero en cualquier sitio, en todas partes, la gente puede cantar Hare Kṛṣṇa. De esta manera, al adorar al Señor Caitanya, pueden llevar a cabo la acción más elevada, y cumplir el más elevado propósito religioso, que es agradar al Señor Supremo.

Śrīla Jīva Gosvāmī cituje verš z védské literatury, který říká, že není nutné provádět okázalé oběti nebo obřady. Vysvětluje to tak, že místo těchto vnějších pompézních činností by se měli všichni lidé bez ohledu na kastu, barvu pleti či vyznání sejít a uctívat Pána Caitanyu zpíváním Hare Kṛṣṇa. Kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇam znamená, že by měl být kladen důraz na jméno Kṛṣṇy. Pán Caitanya učil filosofii vědomí Kṛṣṇy a zpíval Kṛṣṇovo jméno. Měl by tedy být uctíván tak, že se všichni sejdou a budou zpívat mahā-mantru: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Šířit uctívání v kostelech, chrámech nebo mešitách již není možné, protože o to lidé ztratili zájem. Zpívat Hare Kṛṣṇa však mohou kdykoliv a kdekoliv. Uctíváním Pána Caitanyi tak mohou provádět tu nejvznešenější činnost a splnit nejvyšší účel náboženství, kterým je uspokojit Svrchovaného Pána.

Śrīla Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, famoso discípulo del Señor Caitanya, dijo: «Como se había perdido el principio del servicio devocional trascendental, Śrī Kṛṣṇa Caitanya ha venido para darnos otra vez el proceso de la devoción. Es tan bondadoso que distribuye el amor por Kṛṣṇa. Todos deben sentirse más y más atraídos por Sus pies de loto, como abejas que, con su zumbido, se ven atraídas por la flor de loto».

Śrīla Sārvabhauma Bhaṭṭācārya, slavný žák Pána Caitanyi, řekl: „Protože byly zásady transcendentální oddané služby ztraceny, zjevil se Śrī Kṛṣṇa Caitanya, aby znovu přinesl proces oddanosti. Je tak milostivý, že rozdává lásku ke Kṛṣṇovi. Každý by měl být čím dál více přitahován k Jeho lotosovým nohám, jako bzučící včely přitahuje lotosový květ.“