Skip to main content

Text 44

Text 44

Texto

Verš

hāḍike āniyā saba dūra karāila
jala-gomaya diyā sei sthāna lepāila
hāḍike āniyā saba dūra karāila
jala-gomaya diyā sei sthāna lepāila

Palabra por palabra

Synonyma

hāḍike—a un barrendero; āniyā—llamando; saba—todo; dūra karāila—hicieron tirar lejos; jala—agua; gomaya—estiércol de vaca; diyā—mezclando; sei—ese; sthāna—lugar; lepāila—hicieron untar.

hāḍike — metaře; āniyā — když zavolali; saba — všechno; dūra karāila — nechali vyhodit; jala — voda; gomaya — kravský trus; diyā — po smíchání; sei — to; sthāna — místo; lepāila — nechali vytřít.

Traducción

Překlad

Hicieron llamar a un barrendero [hāḍi], que tiró todos los artículos de adoración lejos de allí y limpió el lugar fregándolo con una mezcla de agua y estiércol de vaca.

Zavolali metaře (hāḍiho), a ten všechny ty věci pro uctívání vyhodil a celé místo vyčistil tak, že tam vytřel směsí vody a kravského trusu.

Significado

Význam

En la sociedad védica, los hombres que se ocupan en actividades de limpieza pública, como retirar las heces y barrer las calles, se llaman hāḍis. Algunas veces son intocables, sobre todo cuando se ocupan en su profesión, pero, sin embargo, esos hāḍis también tienen derecho a ser devotos. Esto lo establece la Śrī Bhagavad-gītâ (9.32)donde el Señor declara:

Lidé, kteří jsou ve védské společnosti zaměstnáni veřejnými úklidovými pracemi, jako je odstraňování výkalů a zametání ulic, se nazývají hāḍi. Někdy jsou nedotknutelní, zvláště když jsou v zaměstnání. I oni však mají právo stát se oddanými. To udává Śrī Bhagavad-gītā (9.32), kde Pán vyhlašuje:

māṁ hi pārtha vyapāśrityaye ’pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te ’pi yānti parāṁ gatim
māṁ hi pārtha vyapāśritya
ye 'pi syuḥ pāpa-yonayaḥ
striyo vaiśyās tathā śūdrās
te 'pi yānti parāṁ gatim

«¡Oh, hijo de Pṛthā! Aquellos que se refugian en Mí, aunque sean de nacimiento inferior (las mujeres, los vaiśyas[comerciantes], así como los śūdras [trabajadores]) pueden acceder al destino supremo».

„Ó synu Pṛthy, i lidé nižšího zrození – ženy, vaiśyové (obchodníci) a śūdrové (dělníci) – mohou dosáhnout nejvyššího cíle, pokud se ke Mně uchýlí.“

En la India hay muchos intocables de la casta más inferior, pero según los principios vaiṣṇavas todos son bienvenidos para unirse al movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa en el nivel de la vida espiritual, y de este modo liberarse de las dificultades. La igualdad y la fraternidad en el nivel material son imposibles.

V Indii žije mnoho nedotknutelných příslušníků nižší třídy, ale podle vaiṣṇavských zásad je vítán každý, aby přijal toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy na duchovní úrovni života, a tak se zbavil svých problémů. Na hmotné úrovni rovnocennost ani bratrství nemohou existovat.

Cuando Śrī Caitanya declara: tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇuna, indica que hay que estar por encima del concepto material de la vida. Cuando una persona entiende completamente que no es el cuerpo material sino un alma espiritual, es aun más humilde que un hombre de las castas inferiores, porque es espiritualmente elevado. Esta humildad por la cual se considera más bajo que la hierba se llama su-nīcatva, y ser más tolerante que un árbol se llama sahiṣṇutva, tolerancia. El situarse en el servicio devocional, sin considerar el concepto material de la vida, se llama amānitva, indiferencia por el respeto material; sin embargo, un devoto situado en esa posición se llama māna-da, porque está dispuesto a ofrecer honor a los demás sin vacilar.

Když Pán Caitanya říká tṛṇād api su-nīcena taror iva sahiṣṇunā, naznačuje tím, že se musíme povznést nad hmotné pojetí života. Jakmile někdo opravdu pochopí, že není hmotným tělem, ale duchovní duší, bude pokornější než příslušník nižší třídy, protože bude duchovně pokročilý. Tato pokora, kdy se člověk považuje za nižšího než tráva, se nazývá su-nīcatva, a být snášenlivější než strom se nazývá sahiṣṇutva neboli snášenlivost. Věnovat se oddané službě a nezajímat se o hmotné pojetí života se nazývá amānitva, nezájem o světskou úctu, ale přesto se oddaný v tomto postavení nazývá māna-da, protože je připravený bez váhání projevit úctu druhým.

Mahātma Gandhi comenzó el movimiento hari-jana para purificar a los intocables, pero fracasó, porque pensó que se podía ser un hari-jana, un compañero personal del Señor, mediante algún tipo de modificación material. Eso no es posible. A menos que una persona entienda completamente que no es el cuerpo, sino un alma espiritual, no es posible ser un hari-jana. Aquellos que no siguen los pasos de Śrī Caitanya Mahāprabhu y de Su sucesión discipular no pueden distinguir entre materia y espíritu, y por tanto todas sus ideas no son más que una complicada mezcolanza de problemas. Están virtualmente perdidos en las desconcertantes redes de Māyādevī.

Mahátmá Gándhí započal hnutí hari-jana, aby očistil nedotknutelné, ale neuspěl, protože si myslel, že hari-janou neboli osobním společníkem Pána se člověk může stát nějakými hmotnými úpravami. To však není možné. Dokud plně nezrealizujeme, že nejsme toto tělo, ale duchovní duše, nepřipadá v úvahu, abychom se stali hari-janou. Ti, kdo nekráčejí ve stopách Pána Caitanyi Mahāprabhua a Jeho učednické posloupnosti, nedovedou rozlišit mezi hmotou a duší, a proto jsou všechny jejich představy pouze zašmodrchanou směsicí problémů. Ve skutečnosti jsou ztracení v matoucí síti Māyādevī.